Průzkum: Na kole jezdí půl republiky, za výlety ale musí do zahraničí
Do průzkumu, jehož zadavatelem byla agentura CzechTourism, se zapojilo téměř pět tisíc cyklistů na internetu. Další téměř tisícovku jezdců starších patnácti let vyzpovídala v první polovině září agentura STEM/MARK.
„Cyklistů je u nás téměř pět milionů, aktivních přes jeden milion, a představují tak důležitý segment domácího cestovního ruchu,“ komentuje výsledky Rostislav Vondruška, generální ředitel agentury CzechTourism. Za aktivní cyklisty průzkum označuje jezdce, kteří sednou na kolo alespoň jednou za 2 týdny a za rok ujedou více než 500 kilometrů.
Na běžné, rekreační výlety jezdí podle průzkumu cyklisté všech věkových kategorií. Naopak mezi bikery (jezdícími na horských kolech v terénu) a sportovci na in-line bruslích převládají mladí lidé. V porovnání s Evropou jezdí velká část populace na cykloturistické výlety, zatímco jinde se na kole častěji jezdí třeba do práce. Také bikeři tvoří jen menší část české cyklo-populace. A celkem čtvrtina ze všech aktivních cyklistů jezdí také na kolečkových bruslích.
In-linistům vadí bordel
Zatímco u aktivních cyklistů převažují muži, u aktivních in-line bruslařů je počet mužů a žen vyrovnaný. In-linisté žijí hlavně ve větších městech, kde mají vhodnou infrastrukturu. Devět z deseti vyráží na jízdy, které trvají jednu až dvě hodiny. Jejich přání je jezdit po stezkách v přírodě. Překážkou však bývá nekvalitní povrch a nepořádek (kamínky, hlína, listí, větve) na cestách.
Aktivní terénní cyklisté by nejraději bezkonfliktně jezdili po stávajících pěších turistických trasách a po úředně povolených a v terénu oficiálně vyznačených přírodních cestách a stezkách. Tzv. singltreky jsou ale dnes v ČR jen dva – Rychlebské stezky a Singltrek pod Smrkem.
Za cyklistikou do zahraničí
In-line bruslení a cykloturistika jsou podle průzkumu ve velké míře skupinovou záležitostí. Češi na kole jezdí často ve skupinách s rodinou nebo přáteli. Cykloturisté jsou prý náročnější než bikeři, chtějí poznávat zajímavá místa, bavit se, ubytovávat se či se dobře najíst. Bikerovi s trochou nadsázky stačí, když se projede po lese a vrátí se domů.
Podle cyklistů chybí v České republice infrastruktura pro několikadenní výlety. Za ní jezdí do ciziny, nejraději někam hned za hranice. Úspěch mají i místa se silným marketingem jako Dunajská stezka nebo okolí italského jezera Lago di Garda. V Holandsku prý cyklisté na dálkových tratích utratí za dovolenou až třikrát více než holandští turisté bez kol. Doma jezdí cyklisté nejradši do jižních Čech, na jižní Moravu či do Beskyd, mají rádi Moravské vinařské stezky a Vltavskou stezku.
In-line bruslaři si pochvalují trasu mezi Nymburkem a Poděbrady nebo od Zbraslavi do Podolí v Praze. A ačkoliv 76 % in-linistů nebylo v zahraničí s bruslemi, ti co byli si chválí třeba Flaeming – Skate u Berlína.
Ti, co tráví dovolenou v ČR aktivně, ale mají odlišná přání: zatímco cykloturisté a bikeři by nejvíce chtěli cyklobus jako pravidelnou linku a servis kol, in-line bruslařům nejvíce chybí toalety podél stezek a doprovodný program na uvolnění unaveného těla.
Značení v terénu? To chcem!
Z průzkumu vyplývá, že ačkoliv jsou papírové mapy stále nejpoužívanější, začíná se nad nimi smrákat. Naopak roste zájem o elektronické GPS a hlavně o infotabule se značením v terénu. „Pro nás to bude znamenat, že dotační programy by měly také klást větší důraz na doplňkovou infrastrukturu v terénu,“ vyvozuje národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek.
„Je to začátek, zveřejňovat výsledky budeme i dále,“ slibuje do budoucna Renata Šedová. Výsledky prý mohou sloužit projektantům při stavbě infrastruktury, cestovnímu ruchu a také politikům při rozhodování o dotacích. Podrobné výsledky by měly být k dispozici do konce roku 2011.
reklama