https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/singltrek-pod-smrkem-aneb-jak-si-kolo-v-prirode-poradne-uzit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

fotogalerie uvnitřSingltrek pod Smrkem aneb Jak si kolo v přírodě pořádně užít

3.5.2011 16:50 | JIZERSKÉ HORY (Ekolist.cz)
Na singltreku se člověk veze po úzké, ovšem pevné stezce, takže si může pohodlně užívat všechny zákruty mezi stromy nebo se houpat na terénních vlnách.
Na singltreku se člověk veze po úzké, ovšem pevné stezce, takže si může pohodlně užívat všechny zákruty mezi stromy nebo se houpat na terénních vlnách.
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz
Na severních svazích Jizerských hor právě začíná druhá sezóna pro zatím zcela ojedinělou cyklistickou atrakci – singltrek. Mezi stromy se vinoucí stezka přináší cyklistům jinde nepoznané zážitky, obcím frýdlantského výběžku naději na výdělek a spokojení jsou s ní dokonce i ochranáři z CHKO Jizerské hory a lesníci z Lesů ČR.
 

Je nedělní poledne a ve čtyřtisícovém Novém Městě pod Smrkem je otevřená jediná restaurace; kolem hostů v ní s talíři krouží asijská obsluha. Stejně jako mnoho dalších míst ve frýdlantském výběžku i Nové Město působí odevzdaným dojmem místa, na které se zapomnělo. Velká města jsou daleko, práce moc není, průmysl skoro žádný, kolem spíš pastviny, lesy a kopce.

Podobné oblasti však mohou být tím pravým prostředím pro nejrůznější nadšence. Nedaleké Jindřichovice se staly oblíbeným cílem vyznavačů tzv. alternativního nebo šetrného životního stylu. Nové Město pod Smrkem si zase vybral bývalý předseda České mountainbikové asociace (Čemba) Tomáš Kvasnička k vybudování převratné novinky pro cyklisty ve střední Evropě. Slovo singltrek je počeštěným výrazem anglického „single track trail“ a označuje úzkou stezku s přírodním povrchem, na níž je doporučeno se pohybovat jen v jednom směru, nejlépe na horském kole.

Přírodě neškodí

Tyto cesty jsou oblíbené ve Spojených státech amerických a Velké Británii, jinde v Evropě bychom je hledali těžko. Kvasničku však stezky ve Velké Británii nadchly natolik, že si umínil je prosadit i v ČR. Pod vedením Daffyda Davise, velšského pradědečka evropských singltreků, se učil stezky navrhovat a začal hledat místo pro první síť v ČR. Samosprávy a lesní správy však novince dlouho odolávaly, než se přece jen našli první osvícenci na krajském ředitelství Lesů ČR v Liberci.

Záměr Čemby se líbil i Správě CHKO Jizerské hory. Na severní straně Smrku je totiž dlouhé roky navrhován rozsáhlý lyžařský areál, který by navazoval na sjezdovky na polském Stógu Izerskim. Hlavním argumentem při jeho prosazování je hospodářské pozvednutí oblasti, v níž je vysoká nezaměstnanost a vůbec tam lišky dávají dobrou noc. Singltrek přitom může stejného efektu dosáhnout rovněž a ještě je k přírodě mnohem šetrnější.

Singltrek pod Smrkem se už po prvním roce existence dostal mezi největší turistické atrakce celé republiky. Jeho hlavní propagátor Tomáš Kvasnička tak má důvod k úsměvu.
Singltrek pod Smrkem se už po prvním roce existence dostal mezi největší turistické atrakce celé republiky. Jeho hlavní propagátor Tomáš Kvasnička tak má důvod k úsměvu.
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz

„Podle mě singltrek přírodě neškodí,“ vysvětluje vedoucí správy Jiří Hušek. „Nejpřísněji chráněné zóny na to vhodné nejsou, ale umístění do 3. zóny CHKO, tedy v našem případě do krajiny, kde je běžný hospodářský les, přírodě neškodí. Je to sice stavba, ale nic brutálního. Příroda si s tím dokáže velmi rychle poradit.“

Obce frýdlantského výběžku, tedy hlavně Nové Město pod Smrkem a Lázně Libverda, stavbu rovněž uvítaly, a když Lesy ČR částkou přesahující čtyři miliony Kč singltrek zaplatily, bylo vymalováno. Na severním úbočí Smrku, v lese mezi Novým Městem a Libverdou, vznikl na konci roku 2009 dvacetikilometrový okruh, z něhož se přibližně 12 kilometrů vine úzkou stezkou mezi stromy (zbytek jsou přejezdy po lesních asfaltkách). V současnosti fungují dvě nástupní místa, jedno asi 1,5 kilometru nad Novým Městem, druhé je pak u Obřího sudu nad Libverdou.

Tím to ale nekončí, naplánovány jsou další desítky kilometrů stezek u Libverdy, mezi Novým Městem a Jindřichovicemi a rovněž směrem do Polska. Podle všeho tedy nezůstane u jednoho okruhu, ale vznikne rozsáhlá síť, za kterou už bude stát za to vyrazit na několik dní. To je ostatně i představa Tomáše Kvasničky, jenž v hovoru singltrek opakovaně označuje za „robustní turistický produkt“. U přírodního koupaliště v Novém Městě pod Smrkem by mělo vzniknout hlavní nástupní místo na všechny trasy v okolí a městečko by se tak mělo stát jakýmsi singltrekovým centrem ve střední Evropě.

Velký zážitek

Pokud snad čtenáře napadá, proč by se měli cyklisté sjiždět zrovna pod Smrk kvůli nějaké cestě v lese, pak se autor článku musí přiznat, že stejné myšlenky se mu honily hlavou taky. Ovšem jen do chvíle, než se na singlrek sám vydal. Jízda po něm je opravdu velký cyklistický zážitek, zvlášť pro někoho, kdo se už někdy na kole projel po lesních cestách s nepříliš pevným podkladem. Zatímco jinde kola občas prohrábnou, uklouznou nebo poskakují kvůli nepevnému podkladu a kamenům, tady se člověk veze po úzké, ovšem pevné stezce, takže si může pohodlně užívat všechny zákruty mezi stromy, houpat se na terénních vlnách a nebo si kolo trochu „pustit“ na rovnějších úsecích. Stezka ale rovně nikde nevede dlouho, podobně jako není příliš do kopce ani příliš s kopce. Když jezdec zpomalí, může se kochat lesem a výhledy kolem. Když zrychlí, rozhlížení si moc neužije, i tak se mu ale dostane zcela nevšedního prožitku propojení s terénem a okolní přírodou.

Na stezkách je doporučen jednosměrný provoz. Není možné ho přikázat, nicméně je rozumné se pravidla držet. Nejenže se tím cyklista vyhne případné srážce s protijedoucím kolegou, ale taky si cestu víc užije, protože trasa byla zkonstruována tak, aby se po ní jelo pohodlně právě v daném směru.
Na stezkách je doporučen jednosměrný provoz. Není možné ho přikázat, nicméně je rozumné se pravidla držet. Nejenže se tím cyklista vyhne případné srážce s protijedoucím kolegou, ale taky si cestu víc užije, protože trasa byla zkonstruována tak, aby se po ní jelo pohodlně právě v daném směru.
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz

Ačkoli to všechno zní idylicky, postavení singltreku není žádná brnkačka. Už nalezení místa není úplně jednoduché. V oblasti musí fungovat organizace, která bude ve spolupráci s místními politiky ochotná singltrek podporovat a propagovat. Stezky rovněž musejí chtít lesníci. Když se tohle povede, následuje naplánování trasy, jež ovšem rovněž zabere spousty práce. Stezka se musí navrhnout tak, aby odolávala erozi a intenzivnímu využívání, měla pevný střed a dobře zapadala do krajiny. „Trasa se musí naplánovat s přesností na centimetry a projektovací dokumentaci musíme kvůli výběrovým řízením sepsat tak, aby ji pochopil i člověk, který nevychodil základku,“ říká s mírnou nadsázkou Tomáš Kvasnička.

On sám přitom singltrek chápe v širších společenských souvislostech jako zásadní změnu v přístupu k cyklistice v ČR. Za minulý rok odhaduje návštěvnost okruhu pod Smrkem na přibližně 10 tisíc lidí. Letos by jich prý mohlo být k 25 tisícům a do pěti let očekává 100 tisíc uživatelů ročně. To už by ale měla být k dispozici rozsáhlejší síť stezek, protože kapacita té stávající není o moc větší, než je současná návštěvnost.

Mezi uživateli přitom bajkeři vítají kohokoli. „U nás se trochu vžilo řekněme závodní pojetí terénní cyklistiky, podle něhož máte být mladý, rychlý a nejlépe ještě v nějakém strakatě křiklavém oblečku. Tenhle pohled ale chceme změnit, protože terénní cyklistika je úplně pro všechny od dejme tomu šestiletých dětí, přes celé rodiny, až po seniory nad 60 let – jen pro ni musejí existovat správné stezky. Ne že bychom něco měli proti závodění, ale podle mě tady bude do pár let mnohem víc terénních cyklistů z řad zcela obyčejných lidí v obyčejném oblečení, kteří si budou přírodu a krajinu v klidu užívat, než aby se hnali co nejrychleji dopředu.“

Ke každému okresnímu městu

S poněkud jinými výtkami se singltrek setkává u některých ochranářů a milovníků přírody. Podle nich přírodu, která je něco jako chrám, musíme obdivovat s odstupem, a ne z ni dělat tělocvičnu. „Na ‚tělocvičnu‘ jsem narazil hodněkrát,“ komentuje námitku Tomáš Kvasnička. „To je stereotyp, který se rovněž snažím nabourat. Není nic špatného na tom, užívat si přírodu kdekoli. Člověk přírodu vnímá kinesteticky a diskurz, který za hlavní způsob užívání přírody považuje rozumovou rozvahu nebo kontemplaci, o tento zážitek ochuzuje.“

Díky jednosměrnému provozu může být na stezce velké množství jezdců, aniž by si překáželi.
Díky jednosměrnému provozu může být na stezce velké množství jezdců, aniž by si překáželi.
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz

Kupodivu asi nejvážnější odpůrce však propagátoři singltreku našli ve vlastních bajkerských řadách. „Dost lidí říká, že prý na stezkách ztrácí svou svobodu. Oni propagují toulání krajinou a pohyb na jednosměrné stezce přece není svoboda, to jedete tam, kam vám někdo říká, že máte jet.“ Tomáš Kvasnička dokonce asi 150 kolegů bajkerů označuje za největší problém toho, co dělá. „Naštěstí kdokoli, kdo se do Nového Města přijede podívat, vidí, že singltrek je fajn, lidem se líbí a funguje.“

V tom má pravdu, singltrek je úspěšný a loni se v internetovém hlasování portálu Kudyznudy.cz stal dokonce největší turistickou atrakcí oblasti Jizerských hor a Českolipska, když porazil třeba Ještěd. V rámci celé republiky přitom skončil na devátém místě v těsném závěsu za několika hrady a zoologickými zahradami. Kromě odpůrců se tak pomalu začínají objevovat i napodobitelé. I ti však Tomáše Kvasničku trochu děsí: „Nemám obavy, že by neexistovala pozitivní opakování projektu. Strach mám z neumětelských plagiátů, jejichž případní tvůrci vidí výsledek, ale neznají celý proces a postup, jak se k cíli dostat.“

Během rozhovoru postupně navštěvujeme jak stávající singltrek, tak budované nástupní místo u koupaliště, až nakonec končíme v lese na hranicích s Polskem, kde se nová trasa připravuje. Na Tomáši Kvasničkovi je po celou dobu patrné, že budování přírodních cyklostezek považuje za svoje poslání. „Doufám, že sem lidí bude jezdit víc a víc, že bude víc a víc terénních cyklistů, že bude větší poptávka po stezkách a že nakonec bude do deseti let u každého okresního města pěkná síť stezek,“ říká s úsměvem chvíli před tím, než se mi definitivně ztratí v lese s batohem praporků, aby vyznačil další úsek nové trasy. Možná se to opravdu podaří. Kromě rozšiřování sítě v Jizerských horách se totiž už dnes ozývají zájemci o singltrek z dalších oblastí – nadějné je to v blízké době například na Broumovsku.

Singltrek pod Smrkem

předchozí    další
Stezka má přírodní povrch, jen na několika problematických místech je doplněna mostky. I ty ale do přírody zapadají.
Stezka má přírodní povrch, jen na několika problematických místech je doplněna mostky. I ty ale do přírody zapadají.
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz
Stezka má přírodní povrch, jen na několika problematických místech je doplněna mostky. I ty ale do přírody zapadají.
Stezka není (jen) pro závodníky s rozsáhlými zkušenostmi. Terénní vlny si užijí i děti, celé rodiny nebo senioři.
Přírodní koupaliště u Nového Města pod Smrkem, kde by měla vzniknout hlavní nástupní místo na singltrek. Jak říká Tomáš Kvasnička: "Sloužit bude celým rodinám, babička se tam bude moct projít a maminka provést kočárek. Bude tam i tzv. pump track. Jezdí se na něm na malých kolech a zvlněnou tratí se jakoby „pumpuje“ bez šlapání. Terénní vlny jsou tak po kolena a je to taková houpačka."
Buky u chaty Hubertka v Jizerských horách. Singltrek pod Smrkem vede velmi pěknou krajinou.
Když jsem venku, je to pěkná práce. Ale umí to být velká dřina. Třeba celý den chodím s 30-40kilovým báglem na zádech a píchám praporky do země. Lidé si nedokážou představit, co je to za práci, než stezka vznikne. Náročný postup je ale důležitý pro to, aby stezka byla udržitelná a my nebyli napadnutelní kvůli tomu, že jsme něco udělali špatně, říká Tomáš Kvasnička.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Setkání s přírodou

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist