https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/regenerativni-hospodarstvi-zlepsuje-kvalitu-pudy-bez-hnojiv-pise-the-guardian
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Regenerativní hospodářství zlepšuje kvalitu půdy bez hnojiv, píše The Guardian

10.6.2022 01:12 | Dartington (Británie) (ČTK)
Jedním z kroků bylo vysázení luštěnin a jetele, které vyrovnávají obsah dusíku v půdě.
Jedním z kroků bylo vysázení luštěnin a jetele, které vyrovnávají obsah dusíku v půdě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Na anglické farmě Huxhams Cross nedaleko vesnice Dartington v hrabství Devon je slunečný jarní den. Saláty klíčí, květiny kvetou a nad loukou krouží káně. Majitelka farmy Marina O'Connellová dohlédne z vrchu kopce na většinu svých 15 hektarů, jejichž proměně zasvětila posledních šest let života. Válka na Ukrajině a klimatická krize jsou pro zemědělský sektor budíčkem a tohle britské hospodářství ukazuje ostatním nový směr fungování, píše deník The Guardian o farmě, která byla podle jejího bývalého správce ještě před šesti lety "mizerným kusem země".
 

Regenerativní zemědělství je pojem označující přístup k hospodaření, při němž se omezuje využití orby a zvyšuje se kvalita půdy a vody. Oboje díky pěstování rozmanitých druhů rostlin a plodin a díky zadržování organické hmoty v zemi.

Moderní zemědělci naproti tomu běžně využívají umělá hnojiva, aby do půdy dostali živiny a pesticidy, kterými se snaží chránit plodiny před škůdci a nemocemi.

"K obhospodařování se tu používaly chemikálie a ta půda byla v podstatě mrtvá. Trvalo nám dva roky, než jsme napravili její mikroflóru," říká Marina o farmě Huxhams Cross, jež byla před rokem 2015 z jedné poloviny využívána k pěstování ječmene. Druhá polovina ležela ladem.

Pro ilustraci ukazuje Marina dvě plastové nádoby s hlínou. V první je bledá, vysušená hromádka zeminy sebraná při prvním příjezdu na farmu. Ve druhé je kyprá, tmavá půda skládající se z různě velkých částeček.

Po převzetí farmy musela O'Connellová se svým týmem vymyslet pracovní režim na vznikajícím hospodářství. Bylo třeba rozplánovat rozložení plodin, zasadit stromy na svažující se části pozemku a nainstalovat systém, který bude sbírat dešťovou vodu.

Dalším krokem bylo vysázení luštěnin a jetele, které vyrovnávají obsah dusíku v půdě. Tato "zelená hnojiva" společně s pasoucími se zvířaty, která přidávají své vlastní hnojivo, obnovila zeminu tak, že do ní mohly být zasety plodiny.

Jedná se o časově náročný proces, který může odradit zemědělce hledající rychlé řešení pro narůstající ceny hnojiv. "Z mojí zkušenosti jde o dvouleté přechodné období," vysvětluje O'Connellová. "Musí to být naplánované. Pokud má někdo větší hospodářství, musí takovýto přechod provést po částech spíš než najednou, jinak by mohl mít problémy s příjmy," dodává.

Kritika regenerativního zemědělství má jeden aspekt, který O'Connellová uznává: pole, která jsou například každý třetí rok ponechána prázdná, mají nižší výnos než ta, která jsou obhospodařována průmyslověji s využitím umělých hnojiv. Pokud by veškerá produkce pocházela z regenerativního zemědělství, mohl by podle kritiků přijít hlad.

"Když přejdete z jednoho systému na jiný z ničeho nic, vždycky to způsobí problémy," říká Jules Pretty, který se na Essexské univerzitě zabývá životním prostředím. Odkazuje se na příklad Srí Lanky, jejíž vláda plošně zakázala chemická hnojiva, což vedlo k rozsáhlé neúrodě.

Pretty je nicméně přesvědčený, že s regenerativním zemědělstvím by se mělo vážně počítat. Cestou je podle něj využít "osvědčených principů" v kombinaci s moderním designem.

Ovoce, zelenina, vejce a obilniny vypěstované na farmě Huxham Cross dnes plní talíře 300 rodinám týdně. Většina jejich produktů má lokální odbyt na místním farmářském trhu. Hospodářství si na sebe vydělá; produkce jídla je výdělečná a zaměstná šest lidí společně se třemi "učedníky".

Zastánci regenerativního zemědělství věří, že podobné systémy by dokázaly bez problémů nakrmit Británii, pokud by lidé přešli na jídelníček, který by obsahoval více ovoce a zeleniny a méně masa.

Ačkoliv hospodářství, jako má Marina O'Connellová, stále není mnoho, více a více zemědělců zvažuje přechod na "regenerativnější" formy zemědělství, jelikož mnoho z nich postihují zvyšující se náklady na paliva, hnojiva, krmivo pro zvířata, anebo přicházejí o dotace.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

10.6.2022 06:47
Tento "objev" kdysi nahradil norfolkský osevní postup, právě z důvodu nahrazení výpadku jednoročního úhoru. Asi by si paní měla něco dostudovat.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.6.2022 06:52 Reaguje na pavel peregrin
1*
Nejen doštudovat !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.6.2022 07:47
Když podelame zemědělství v Evropě, tak nás už nikdo zachraňovat nebude...pořad se mluví o klimatické změně a půdním suchu ale zemědělsky mainstreem jede pořad stejně “SUŠE” Změnu nepřijedou zemědělské akciovky ale malý zemědělci oni s tou krajinou žijí a žijou v ni. Pro ně to není jen “ blbej” byznys ale životní dennodenní styl
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.6.2022 07:48 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nepřinesou
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.6.2022 09:22 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Bohužel máte naprosto nereálné představy o životě "malých" zemědělců- ti totiž hospodaří úplně stejně, a kolikrát ne-li hůř, než ti velcí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.6.2022 10:16 Reaguje na pavel peregrin
jestliže zemědělci permanentně brečí, že mají suché pole, přičemž jej sami permanentně rozorávají, tak už to horší být nemůže.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.6.2022 13:22 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Prosím nastudujte si agrotechnický význam orby.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.6.2022 16:32 Reaguje na pavel peregrin
pan Řezáč nemá ani zahrádku a tak ryje jen do odborníků.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.6.2022 12:00
Já su možná divnej, a zemědělství navíc nerozumím, ale když čtu tohle ... "Ovoce, zelenina, vejce a obilniny vypěstované na farmě Huxham Cross dnes plní talíře 300 rodinám týdně. Většina jejich produktů má lokální odbyt na místním farmářském trhu." ... tak si nemohu pomoci, ale já tam vidím takovou drobnost.

A tou je "plní" a "naplní" ... a jak moc a jak dostatečně. Jako, pokud je ta produkce slušné kvality a za rozumnou cenu, tak mi přijde tak nějak přirozené, že si kupce najde. Pokud ostatně ne, tak taková halt není. Ale důležité je, kolik lidí by ta produkce té farmy dokázala plně UŽIVIT! To samozřejmě ale já netuším a z článku se nedozvím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.6.2022 18:10 Reaguje na Svatá Prostoto
Ono to bude podobné jako s jedním malým "EKO" farmářem, který nemít
odbyt v krajském městě(dodávky až do domu v bedýnkách), tak ve svém
okolí s předraženou produkcí neuspěje. Jinak je to správné, když si
hledá své odběratele, ale co je EKO na rozvozu až do domu a až do
krajského města? Kdysi měl odbyt každý ve svém okolí a za obvyklé
ceny okolních producentů. Pro mléko a máslo zašly děti s plecháčkem
a nikdo nepálil benzín při rozvážkách. Budiž i to je asi EKO, když
jde o "BIO" produkci. Dal jsem BIO do uvozovek, protože ho znám a
vím, jak to vše pěstuje, což ti odběratelé nevědí. Už ale letos
ubrekává, že ztrácí zákazníky kvůli ceně a ti přecházejí na klasiku. On ale níže jít už nemůže, protože podíl byť v jeho
případě levné ruční práci a nákladům na vytápění skleníku je obrovský.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist