Reklamní letáky jako odpad zatěžují obce. Konec letáků se nechystá, ale něco se změnit musí
„Považujeme za správné, aby každý výrobce obalu a výrobku za recyklaci zaplatil tak, jako je to například u mobilních telefonů nebo pneumatik. Férovou cenu za letáky by měli platit distributoři a musí pokrýt skutečné náklady na jejich odvoz a zpracování,“ říká Hladík s tím, že v žádném případě se ale nejedná o zákaz letáků.
„Pokud dokážeme zacílit distribuci tak, aby se letáky dostávaly k těm, kdo je chtějí, a nechodily do schránek lidem, kteří je jen vezmou a hned vyhodí, dokážeme snížit i celkové množství letáků. Díky tomu se k seniorům dostanou informace v té podobě, na kterou jsou zvyklí, a zároveň se sníží celkové množství odpadů,“ dodává Petr Hladík. „Účinnost recyklačního poplatku bude nastavena takovým způsobem, aby měli producenti dostatek času se na změnu připravit.”
„Bezmála polovina seniorů je offline, to znamená, že se v digitálním světě nepohybují a využívání slevových reklamních letáků v papírové podobě je pro ně zásadní,“ říká předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová.
„Z průzkumu, který jsme si nechali zpracovat agenturou Nielsen, vyplývá, že papírové letáky jsou důležité pro 77 % seniorských domácností. Rozumíme argumentaci ministerstva, ale faktem je, že senioři se začali ozývat s obavami, že je to snaha letáky přesunout do digitálního prostředí a oni o ně přijdou. Oceňujeme, že pan ministr vyslechl naše argumenty a ujistil nás, že snahou není likvidace, ale optimalizace počtu tištěných letáků. Shodli jsme se na tom, že papírové reklamní letáky by se ideálně měly dostávat tam, kde jsou chtěné,“ říká Lenka Desatová.
400 nevyžádaných letáků na domácnost ročně
Ministerstvo životního prostředí si nechalo zpracovat průzkum veřejného mínění u agentury Ipsos. Podle něj dostávají letáky téměř tři čtvrtiny domácností, přibližně čtvrtina lidí považuje tištěné letáky za obtěžující. Necelá pětina Čechů přitom na schránku umístila upozornění, že o ně nemá zájem. Více než 80 % lidí souhlasí, že by letáky měly cíleně chodit do schránek jen těm, kteří o ně mají zájem.„Každá domácnost v Česku dostane ročně až 400 nevyžádaných letáků, které v řadě případů končí rovnou v kontejnerech na papír. To je praxe, kterou chceme opustit, a tomu má právě pomoct příspěvek na nakládání s odpady. Z dat mimo jiné vyplývá, že problém s vysokou nadprodukcí letákového odpadu je především jeho plošnost a neschopnost letáky efektivně cílit. Zde vidíme největší prostor pro zlepšení jak pro zadavatele a distributory, tak v konečném důsledku především pro občany, kteří nevyžádanou reklamu platí,“ dodává David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí.
Ministerstvo životního prostředí navrhuje zavedení recyklačního poplatku za tištěné letáky v novele zákona o obalech. Produkce letáků je v ČR stabilně okolo 4 miliard kusů ročně (zhruba 20 000 tun ročně), které končí v lepším případě v tříděném sběru, nebo jako smetí na ulici. V každém případě se se o ně někdo musí postarat a zajistit správné nakládání s těmito odpady, což v současnosti dělají obce na své náklady. To by se mělo změnit právě díky zavedení recyklačního poplatku. S rozšířením recyklačních poplatků dle výzkumu MŽP souhlasí téměř 60 % obyvatel.
S narovnáním podmínek u původců odpadů souhlasí i Svaz měst a obcí. „Obce dlouhodobě požadují, aby producenti platili za recyklaci, což se dnes neděje a doplácí na to obecní rozpočty. Proto bylo i naší iniciativou tento recyklační poplatek zavést a nastavit podmínky způsobem: kdo vyprodukuje, ať nese svůj díl odpovědnosti za vznik odpadu,“ říká předseda Svazu měst a obcí František Lukl.
Pro obce by zavedení tohoto „recyklačního“ poplatku mělo znamenat, že získají finanční prostředky, které budou sloužit k úhradě jejich nákladů spojených s provozem systému nakládání s odpady, v němž odpadní letáky končí.
Přečtěte si také |
Japonsku se podařilo vyhubit invazní promyky na ostrově Amami ÓšimaNovela nijak nezakazuje výrobu reklamních letáků nebo neomezuje jejich distribuci, ale snaží se narovnat negativní dopady, zejména finanční, které letáky představují pro navyšování objemu odpadů.
Připravovaná novela bude účinná nejdříve v roce 2025, do té doby mají producenti letáků dostatek času na řešení cíleného směřování letáků zvláště pro seniory, kteří nevyužívají online prostředí ve svém počítači nebo telefonu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Honza Honza
3.9.2024 20:56- pouze přírodní barviva, žádné těžké kovy
Jaroslav Řezáč
3.9.2024 22:54 Reaguje na Honza HonzaKvalita potravin souvisí i s množstvím slev. Když třeba výrobce prodá třeba 70% svých produktů ve slevách, znamená to, že musí snížit kvalitu. Žádný výrobce nemůže dlouhodobě fungovat akorát za výrobní ceny....
tedy mimo našeho zemědělství...
Jaroslav Řezáč
3.9.2024 23:03Neb je výhodné vyrábět nekvalitu levněji a více vydělat. Proto třeba v našich džusech jsou umělá sladidla jako je glukozovo-fruktozový sirup, místo cukru, který je násobně sladší ale taky se více ukládá do tělesného tuku.
Emil Bernardy
4.9.2024 07:34Obce jsou zavaleny letáky.....
Bolševik nás za takové pitomce neměl.Asi lid opravdu hloupne.
Tonda Selektoda
4.9.2024 07:42Nehledě na to, že každý člověk zestárne a pokud se dožije, stane se i seniorem (důchodcem), vymlouvat se na nedostatečnou počítačovou gramotnost důchodců, je sprosťárna. Starobní důchodci mají již svou domácnost vybavenu, a proto v hyper- a super- marketech nakupují zejména potraviny a domácí drogerii, nikoliv elektroniku, nářadí, nábytek, apod. Obchodníkovi tedy nic nebrání, aby své letáky zájemcům nabízel při jejich pravidelných nákupech, přímo ve své provozovně.
Dalším zdrojem nevyžádaných tendenčních tiskovin, jsou i samotné obce a politické strany, propagující své politické názory a oslavující svou činnost...
Vl K
4.9.2024 10:39Tady to platíme z veřejných peněz, okupuje to zdarma veřejný prostor a cenný papír bude zdražovat další daní? Pokud ano, tak by se měl zdanit i volební letáky a noviny, noviny obcí apod. a tato daň dána obcím.
Emil Bernardy
5.9.2024 07:43Emil Bernardy
5.9.2024 07:43Břetislav Machaček
5.9.2024 19:53dlouhodobě stálé bez slev a výprodejů. Přesto všechno obchod fungoval a
lidé neumírali hlady. Ona ta předem domluvená hra na konkurenci, když
má jeden vlastník ve jednom městě tři obchody pod jiným názvem je pouze
klamání spotřebitele. To samé je i u marží, kdy se neprodělává ani u zboží po slevě, protože před ní bylo nehorázně předražené. Různé akce jsou jen
vějičkami na nákup šuntů, které končí často v popelnici. 3+1 zdarma a
ono se to přejí a končí v odpadu. Vím, že se doby minulé nevrátí, ale
tehdy nebyl důvod jezdit z vesnice do města na nákup, protože zboží
stálo stejně tam i tam. Lidé ušetřili za dojíždění a pouze byl problém,
že si to museli předem objednat a nebo se bez toho obejít. Nákup jim
na vesnici trval dvacet minut a dnes s cestou tam a zpět s pochůzkou
od obchodu k obchodu za slevami je půl dne zasvěceno témuž, co trvalo
kdysi dvacet minut. Letáky navedou lidi k těm pochůzkám mezi obchody,
ale kolik ztratí tím vším času jim nikdo nezaplatí.