Reuters: Klimatické změny ohrožují starověké památky v Iráku, varují odborníci
Svatyně, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, patří k nejlépe zachovaným příkladům starověké mezopotámské architektury. Nabízí pohled do náboženských praktik a posvátných rituálů sumerské říše, kde vzkvétala jedna z nejstarších civilizací světa.
"Zatímco třetí vrstva zikkuratu už dříve utrpěla poškození kvůli počasí a klimatickým změnám, eroze nyní začala zasahovat i druhou vrstvu," uvedl Nasralláh.
Nedaleko odtud solné usazeniny poškozují hliněné cihly královského pohřebiště v Uru, které objevil britský archeolog sir Leonard Woolley ve 20. letech minulého století. Dnes této památce hrozí zřícení. "Tyto solné usazeniny vznikly v důsledku globálního oteplování a klimatických změn, které vedly k poškození důležitých částí pohřebiště. Nakonec usazeniny způsobí, že se hliněné cihly, z nichž je toto pohřebiště postaveno, zcela zřítí," uvedl Kázem Hassún, inspektor oddělení památek v provincii Dhíkár.
Irák se potýká s rostoucími teplotami a velkým suchem, které zvyšují salinitu půdy na jihu země. Je to v oblasti, kde se mohutné řeky Tigris a Eufrat spojují, když vtékají do Perského zálivu.
Výše po proudu Eufratu jsou také ohroženy archeologické lokality starověkého Babylonu. Ty naléhavě potřebují pozornost a restaurování, avšak nedostatek finančních prostředků zůstává hlavní překážkou, uvedl Montaser Hasnáví, ředitel z iráckého ministerstva kultury.
Země už přitom zažila desetiletí válek, které její historické památky vážně ohrozily, od války s Íránem v 80. letech přes válku v Zálivu na počátku 90. let až po invazi vedenou Spojenými státy v roce 2003, následné povstalecké násilí a vzestup i pád teroristické organizace Islámský stát.
Nejnovější výzvou je však klimatická změna, která mění celý ekosystém země. Neohrožuje pouze její zemědělskou budoucnost, ale i historické dědictví.
Vysoká salinita v Babylonu ohrožuje jílovité materiály starověkých staveb, na jejichž povrchu jsou dosud patrné propracované sumerské reliéfy. Tyto materiály pocházely přímo z půdy, která měla tehdy nižší obsah soli. To je činilo odolnějšími vůči vnějším vlivům, ale nesprávné restaurátorské postupy z minulých desetiletí způsobily, že jsou nyní naopak zranitelnější, vysvětlil Hasnáví.
Kvůli rostoucí salinitě je nutné opravit dřívější nedostatky a restaurovat památky co nejdříve. "Problém se salinitou se zvyšuje jak na povrchu hladiny, tak i ve spodních vodách. To povede ke zničení mnoha starověkých měst ukrytých pod zemí," dodal Hasnáví.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
vaber
9.11.2025 08:49Když nás obsadili Němci udělali přesný seznam všech věcí které odvezli a na základě takových seznamů byl věci zase vráceny.
V Iráku to bylo čité barbarství, nebo úmysl?
Pavel Hanzl
9.11.2025 11:34 Reaguje na vabervaber
10.11.2025 08:27 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
9.11.2025 09:12Miloš Zahradník
9.11.2025 09:25Radek Čuda
10.11.2025 12:45Tak to jo, to už smysl dává ... a klimatické změny zní přece jen líp, navíc se dají hodit vždy na někoho jiného.




Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkují