Říčka Kyjovka u Moravské Nové Vsi získá po úpravách koryta nové oblouky Aktualizováno
"Naše práce se soustředí zejména na zlepšení stavu vodního toku Kyjovky a vazby říčního koryta na ekosystém říční nivy na území Moravské Nové Vsi. Vytvoříme nové, rozvolněné, přírodě blízké koryto řeky Kyjovky v celkové délce 1730 metrů, které povedeme mimo současné koryto," popsal generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák
"Vymodelováním nového koryta dosáhneme zpomalení povrchového odtoku vody, výrazně zvýšíme retenci vody v krajině a zlepšíme morfologii vodního toku. Na Kyjovce u Moravské Nové Vsi tak vzniká velmi zajímavé adaptační opatření reagující na změnu klimatu," popsal dále Gargulák. Koryto doplní takzvaná široká berma, což je část koryta, která se zaplaví, když v řece teče víc vody a umožní přirozený rozliv vody při vyšších průtocích. Současně s úpravami toku vodohospodáři vyhloubí i tři tůně.
Práce začaly v dubnu, potrvají nejpozději do listopadu 2023. Nyní jsou dokončené hlavní stavební práce. Společně s novým korytem vodního toku vyhloubili vodohospodáři i tři tůně. Z odstaveného původně napřímeného koryta postupně vznikne mokřad, který poslouží jako útočiště fauně, která obývá tuto lokalitu. Celý úsek ještě čeká na výsadbu stromů a další zeleně, která doplní trasu nového koryta, půjde o bezmála 200 kusů dřevin. V plánu je výsadba vrb, topolů, dubů, jasanů nebo jilmů, které doplní novou trasu koryta. Původní dřeviny poslouží pro vytvoření dvou broukovišť.
Náklady byly 27,4 milionu korun, a to včetně výkupů pozemků a projektové přípravy, peníze poskytne Operační program životní prostředí.
S úpravou Kyjovky u Moravské Nové Vsi připravilo Povodí Moravy i projekt na úpravy navazujícího úseku říčky na území sousedních Mikulčic. Práce tady začnou, až vodohospodáři zajistí potřebné pozemky.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (25)
Slavomil Vinkler
27.11.2022 09:28 Reaguje na Jiří Anderlesmějící se bestie
27.11.2022 10:40 Reaguje na Slavomil VinklerMajka Kletečková
27.11.2022 11:24 Reaguje na Jiří AnderleJakub Graňák
27.11.2022 11:34Jarka O.
28.11.2022 10:56 Reaguje na Jakub Graňákorb slavík
28.11.2022 18:58 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
28.11.2022 19:35 Reaguje na orb slavíkJaroslav Pobeha
2.12.2022 13:08 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
2.12.2022 14:59 Reaguje na Jaroslav PobehaJaroslav Pobeha
2.12.2022 15:30 Reaguje na Jarka O.Teplejšie a suchšie (na jar a v lete) bude minimálne niekoľko storočí. Taký stav nastal niekoľkokrát v holocene.
Plochá nížinná krajina je najviac postihnutá vysychaním. Na rovinách bude pršať na jar a v lete o dosť menej ako doteraz. Dažďa môžete očakávať okolo 500mm ročne, s tým že bude silnejší výpar. Väčšinu vody dostanete na roviny z tokov z hôr. Môžete si vziať príklad z údolia Fergany.
Takže neostane iné ako rozvoľniť rieky - vytvoriť meandre, bočné ramená, riparské zony. Z tokov môžete napájať jazerá, rybníky a mokrade.
Iste môžete zachytávať aj dažďovú vodu z búrok ale nie každé leto má vysokú búrkovú činnosť.
Tento rok bolo celé leto suché v nížinách na slovensku aj maďarsku, vo východnej časti katastrofálne sucho. V horách však pršalo dosť.
Jarka O.
4.12.2022 18:56 Reaguje na Jaroslav PobehaJaroslav Pobeha
2.12.2022 15:40 Reaguje na Jarka O.Nevraviac, že to nie je jediný revitalizačný projekt v ČR za posledné roky.
Prial by som si aby sa na slovači robili aspoň také pokroky ako u vás, tu ide všetko pomaly, štát , kraje, okresy roky sladko spali. Slovenské lesy, ktorým vysychajú smrekové lesy v kysuciach, orave, tatrách a liptove mali situáciu roky na háku.
Na východe kde žijem sa hlavne kecá, betonuje a kecá.
Revitalizačné projekty riek a mokradí u nás majú drvivú väčšinu na svedomí dobrovoľnícke organizácie.
Jaroslav Pobeha
2.12.2022 15:43 Reaguje na Jaroslav PobehaDaniel Fiala
3.12.2022 15:52 Reaguje na Jarka O.1) meandříčky nejsou od zachytávání n-leté povodně, ale protipovodňově fungují tak, že roztáhnou a zploští pík, takže vám povodeň nevleze na deset minut do postele či na vteřinu do kredence, ale jenom na hodinu do předsíně.
2) s tím záborem z.p., což je terminus technicus si proklikněte v mapy.cz na 2. voj. mapování, abyste pochopila, kdo si se zábory začal. Nota bene tady!
Takhle jste si, Jarko O., 2x podryla vlastní pozici :-)
Ale že je to jako když vrabec prdne, tak o tom žádná. A taky žádná o tom, že naši předkové měli hlad, že kolikrát ani nemohli v kostele zpívat. Takže dělali, co uznali za vhodné a na co jim panstvo dalo svolení nebo befel. Viz také 3. voj. mapování (geoportal.gov.cz), aby to tady nějaký neznalec nechtěl hodit na bratry bolševiky, kteří kromě velké části krajiny zdevastovali rovnou celý selský stav.
maucta
Jarka O.
4.12.2022 18:44 Reaguje na Daniel FialaJe osvěžující, že nehodláte házet všechno na bratry bolševiky, které např. J. Graňák stále hledá za každým bukem. Maucta :).
Břetislav Machaček
29.11.2022 10:56 Reaguje na Jakub Graňákleda plytké rybníky a ty tam taky jsou. Jak píše p.Jarka O., tak
to zadržené množství vody minimeandry je zanedbatelné a jak píše
smějící se bestie, tak takové tůňky podložím propojené s tokem
by byly totéž, co ty minimeandry, u kterých si zadělá povodí na
komplikace s údržbou, protože meandr je živý organizmus v tom,
že se neustále mění jeho koryto, pokud břehy nejsou "zpevněny".
Budiž nyní jsou meandry na pozemcích povodí, ale už zítra budou
na pozemcích jiných vlastníků žádajících buď uvedení do původního
stavu a nebo odškodnění. Hraniční meandry Odry(PP) se mění stále
a hraniční komise se musí vypořádat se státní hranicí a s pozemky
obou států na březích. Někomu meandr ukrojí z lužního lesa, ale
jinému z pole a navzájem to je třeba vyrovnat tak, aby nikdo nebyl
poškozen. Kdysi si vlastník před vymíláním chránil břehy baštováním
z kůlů propletených vrbovým proutím, které obrazilo a vrby břeh
zpevnily. To tu ale nebyli bobři a nikdo jim to nezakazoval. Dnes
řeka každý rok vymílá stovky tun ornice a odnáší z meandrů do moře. Ano, je to přirozené, ale ta ornice se už nikdy zpět nevrátí.
Krajina se stává stále plošší díky zanášení koryta nánosy a stromy
pokácenými bobry do koryta. Z okolních pozemků se tak stávají nové
zamokřené plochy, ale taky budiž, protože před příchodem člověka
to tam tak asi vypadalo. Otázkou je, kam má odejít teda člověk,
když už tam dnes v takovém množství žije a aby mohl pole obětovat
na mokřady? Co tak vybudovat zpět meandry v Praze na Vltavě?
Zbourat stovky domů na nábřeží, náplavky, jezy , Národní divadlo atd.? Nikoliv, ale obětovat pole nějakého venkovana lidem z města
nevadí. Mi se taky nelíbí napřímené toky tam, kde to nemá smysl,
ale v takové rovině, kde už pomalu neproudí voda ani v napřímeném
toku ho ještě zpomalovat moc velký smysl nedává. Když zadržíme
všechnu vodu ze všech potoků a říček a necháme ji zasáknout
v době sucha do okolní půdy, tak co bude téci ve velkých řekách?
Při povodních ty malé meandry zadrží tak leda klestí a smetí z
okolí a nikoliv nějaké podstatné množství vody, které by snížilo
průtok ve velkých řekách. V době před regulacemi povodně nebyly?
Ale byly a katastrofických rozměrů(teorie zániku Velkomoravské
říše)a byly i sucha mimo záplavová území do doby, než začal
člověk přetvářet krajinu jako třeba v Mezopotámii, Číně a jinde.
Vodu z polí buď odváděl a nebo naopak přiváděl, ale cíleně a
ne náhodně jako příroda. Proto se rozvíjela lidská společnost
a nezamrzla u lovu a sběru potravy v nenarušené přírodě.
Jaroslav Pobeha
2.12.2022 13:16 Reaguje na Břetislav MachačekVy si uvedomte jednu vec - zmenila sa klíma v Europe, a bude značne teplejšie minimálne niekoľko storočí. To sa dialo niekoľkokrát v holocene ale vtedy z iných príčin.
Plochá nížinná krajina je najviac postihnutá vysychaním. Na rovinách bude pršať na jar a v lete o dosť menej, väčšina vody vám príde z hôr. Takže väčšina vody vám príde z tokov. Podnebie a cyklus vody sa bude podobať napríklad tomu z doliny Fergany. Takže neostane iné ako rozvoľniť rieky - vytvoriť meandre, bočné ramená, riparské zony.
A čo sa týka právnych záležitostí, buď sa prispôsobia vaše zákony alebo vám nížinná krajina vyschne.
To isté sa týka aj panonskej nížiny.
Jaroslav Pobeha
2.12.2022 13:27 Reaguje na Břetislav MachačekProsím vás, prestante už s tou panikou. Tie záplavy vracali dostatok vody do lužných zon a vytvárali tak zdroje podzemnej vody.
V panonskej nížine bolo občas zaplavených až 30 percent krajiny. V dobe predtým než začali upravovť korytá riek v 19tom storočí. Východoslovenská nížina bola veľká mokraď od Latorice smerom na juh po Tisu. Komunistami zregulovaná do kanálov s výlevom do najbližšej rieky. V dnešnej dobe im krajina vysychá a klesá spodná voda.
Chyba bola tiež staviať sídla tesne k riekam. Robí sa to aj dnes a potom majitelia domov plačú a dožadujú sa regulácie koryta.
Břetislav Machaček
3.12.2022 18:52 Reaguje na Jaroslav Pobehazvednout přehrazením toku pokud tam je propustné
podloží. Povodeň ji zvedne dočasně i s rizikem
zničení úrody zaplavením, nebo podmočením kořenů.
Ty meliorační kanály nesmí pouze odvodňovat, ale
mohou půdu taky zavodňovat a udržovat stabilní
hladinu spodní vody. Pokud to nedělám, tak je to
opravdu špatně, ale lze to napravit a regulovat.
Daniel Fiala
3.12.2022 15:34 Reaguje na Břetislav MachačekDaniel Fiala
3.12.2022 16:08 Reaguje na Břetislav Machačekposlední meandr, který byl v Praze odstřihnut bylo myslím přeložení Berounky od Zbraslavi k Radotínu ... asi tak 2 století nazpět.
Ale abych přidával spravedlivě, tak tempo, s jakým se nové činžáky hrnou ke stávajícím břehům Vltavy je drakonické, o bydlení na vodě nemluvě.
DF
Břetislav Machaček
3.12.2022 18:41 Reaguje na Daniel Fialarozliv v naši hustě obydlené krajině moc místa není a ani už nikdy nebude. Ta hra na malých potůčcích
a říčkách budiž, ale opatrně s těmi zábory půdy na
ty revitalizace toků, aby nám ta orná půda časem
nechyběla. Pokud se plánuje snižování množství
umělých hnojiv a postřiků, tak se sníží výnosy a
o to více se bude muset zvětšit osevní plocha, což
je v rozporu s budováním mezí a mokřadů na orné půdě
a jinými zábory půdy. Tak nevím, co je přednější
a čemu je potřeba dát zelenou, ale obojí asi není
najednou možné!
Krejcar Stanislav
27.11.2022 19:06Břetislav Machaček
29.11.2022 11:03 Reaguje na Krejcar Stanislavtím, že jim meandry jako živé organizmy budou vykusovat kusy polí
i s ornicí a úrodou. Ochranářům vadí eroze polí s odnosem ornice,
ale nevadí jim odnášení tisíců tun ornice vykousnuté řekami z meandrů, kde se tak děje i bez povodní už pouhým průtokem.