Rybáři a myslivci žádají snížení ochrany přemnožených rybožravých zvířat
Například kormoránů migruje přes ČR až 100 000, řekl Pavel Vrána z Českého rybářského svazu. Tvrdí, že v takovém množství se kormorán v Česku nikdy nevyskytoval. Za den dokáže kormorán podle něj sníst půl kilogramu až jeden kilogram ryb, což způsobuje škody produkčním rybářům a podle prezidenta Rybářského sdružení ČR Jana Hůdy to také snižuje jejich konkurenceschopnost. Jednatel Českého rybářského svazu Roman Heimlich poukázal i na sekundární ztráty, jako jsou například narušené výtěry ryb. "Dochází k poškození toků, mizí původní obsádka," dodal Vrána.
Rybáři přiznávají, že současný zákon sice kompenzuje ztráty způsobené predátory komerčním chovatelům, kompenzace jsou ale nedostatečné a například sportovní rybáři, kteří do zarybňování řek ročně investují stovky milionů korun, mají nárok na odškodnění omezený. Odškodné zároveň nenahradí původní obsádku českých toků. "Dochází k nenávratnému poškození našich toků. V současné chvíli mizí ta původní obsádka, která je tady typická," řekl Vrána.
Českomoravská myslivecká jednota, Rybářské sdružení ČR a Český rybářský svaz proto požadují, aby se prosadila opatření, na základě kterých bude možné predátory lovit efektivněji. Například pro lov kormorána je stanovené zástřelné ve výši 500 korun, byrokracie ale podle nich znemožňuje efektivní lov. V současné době se v ČR ročně uloví zhruba 10 000 kormoránů, což podle organizací není dostatečné.
"Povolování (odstřelu kormorána) je extrémně byrokraticky náročné a místně i časově omezené. Potřebujeme celostátní paušální výjimku, aby bylo možné zasáhnout tam, kde se hejno aktuálně nachází, ne tam, kde to úředník před půl rokem dovolil," uvedly organizace.
U morčáka velkého pak organizace požadují snížení stupně ochrany a zahrnutí mezi druhy s nárokem na náhradu škod. Nárok není ani u vydry, která se v současnosti vyskytuje podle Vrány po celé ČR a živí se pouze rybami. Podle myslivců a rybářů vydra navíc likviduje geneticky cenné ryby, jako je pstruh obecný a lipan podhorní.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (50)
Karel Zvářal
17.2.2026 16:37Oldřich Hajný
17.2.2026 17:09 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
17.2.2026 17:23 Reaguje na Oldřich Hajnýlovu, který není povolený. Ideální býval odstřel malorážkou
na hladině a nikoliv povolený lov brokovnicí za letu, který
nelze u řek obklopených domy a lidmi realizovat. Navíc jeho
peří je jako brnění a brokům odolává. Brokovnicí se kdysi
vystřelovala hnízda a plašili se ti ptáci. Lov malorážkou
s tlumičem a optikou by bylo možné bez vyplašení postřílet
více kusů najednou, ale k tomu je třeba změna předpisů.
Brokovnicí zastřelíte maximálně se štěstím jednoho a zbytek
odletí, aby se za chvíli zase vrátil a nebo plundroval ryby
zase jinde a o to ochranářům jde, aby nebyl lov účinný.
Karel Zvářal
17.2.2026 17:37 Reaguje na Oldřich HajnýNynější změny v politickém spektru vnímám mj jako důsledek této debilní (až totalitní) ideologie, že "predátor se přemnožit nemůže". To hlásají lidé, kteří škody hradit nebudou, kormorány regulovat nepůjdou (to ponechají laskavě státu, že...), zato se budou hlasitě dožadovat svých pravidelných dávek dotací na "prospěšnou činnost, na kterou stát nestačí"... (???). A to jen střípek z mozaiky zelené ideologie, za kterou se jako praktický ochranář stydím. Naštěstí mě bratrstva nikdy mezi sebe nepřijala (nezapadl bych), takže mohu klidně spát a bez výčitek se dívat ráno do zrcadla. Dopadlo to s přírodou tak, jak jsem čekal, ba ještě hůře. Ale o tom někdy jindy...
Petr Novotný
17.2.2026 22:03 Reaguje na Oldřich HajnýMiloš Zahradník
18.2.2026 12:06 Reaguje na Petr NovotnýBydlim v malomeste na brehu reky. Jdu li na nakup miti usti potoka pod kostelem kde skoro vzdycky stoji volavka cihajici na zbytky pstruhu a lipanu, co tu reku kdysi obyvaly. O kilometr nize 25 metru od rusne silnice 1. tridy bobr likviduje stromy brehovych porostu. Pred casem nam na zahrade uprostred mesta vlezla do nepouzivane psi boudy vydra. Byla nejaka omamena a posla po prevozu na zachrannou stanici. Rybari je nemaji radi... V sousednim meste loni urad odbor zivotniho prostredi pozastavil uprostred roku prestavdu hlavniho mostu kvuli ochrane strevlat mrenek a vranek. Rybicek, kterych byly v mem detstvi v rece, tehda jeste bez cisticek, vsude velka hejna. Medvedy a vlky tu teda zatim jeste nemame...
Břetislav Machaček
17.2.2026 17:13 Reaguje na Karel Zvářalzvědav na to, jak se zachová vláda. U té staré bychom se revize
zákona nedočkali dříve, dokud by to Brusel nevymyslel sám. Kdyby
třeba Slováci čekali na Brusel, tak nesnížili za rok stav medvědů
o 200 kusů a naopak jim nějakých 200 a více přibylo. Je třeba se
už konečně vzepřít Bruselským nesmyslům ničících naši přírodu. Ať
si nechají své dotace na stromy za tisíce korun u kterých musíme
dodat část peněz za kterou by u nás šlo koupit stromy dva. Ona ta
spoluúčast prodražuje cokoliv, co se dotuje a firmy na to hřeší.
Tentýž kotel s dotací stál u nás 80 tisíc a v Polsku bez dotace
60 tisíc. Co navýšilo o těch 20 000 cenu? No přece ta dotace!
Daniel Fiala
17.2.2026 22:52Jsou tihle rabiáti také moji bližní?
Doufám, že existuje Boží spravedlnost a budete se jednou zodpovídat před Jeho soudem. Na tyhle zvěrstva je lidská spravedlnost krátká.
A než začnete zvracet svoji hloupost a nenávist na moji adresu, odpovězte na otázky:
1) Kdo tady zničil řeky? Byli to snad kormoráni, vydry nebo morčáci?
2) Jakým pojmem označíte lovce/myslivce, který zastřelí jelena a nechá celé tělo ležet tam, kde zhasne, jen tak napospas liškám, havranům, broukům a červům?
Karel Zvářal
18.2.2026 05:26 Reaguje na Daniel FialaJakub Graňák
18.2.2026 07:15 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
18.2.2026 07:25 Reaguje na Jakub GraňákSamozřejmě, že řeky se změnily - tak jako téměř vše, na co lidstvo sáhlo. A stejně tak se změnilo i myšlení, kdy je třeba preferovat menší zlo. Prostě korkoráni budou, ale v počtech ideálně z r.60. A to je jen díleček toho, na co bych se jako ekolog podíval...
Jakub Graňák
18.2.2026 10:10 Reaguje na Karel ZvářalDaniel Fiala
19.2.2026 17:32 Reaguje na Karel ZvářalŘeky jsme zničili (ne že změnili, ale zničili) nejvíce ze všech ekosystémů na Zemi, pak mokřady a sladkovodní ekosystémy.
Ad moralismus: nikdy by mě ani omylem nenapadlo písmeno proti tomu, kdyby se kormoráním masem lidé živili. Vůbec bych neměl nic ani proti např. chytání do sítí = chytit, zabít, vyvrhnout, upéct.
Živočišné proteiny dělají rozdíl ve výšce člověka několik dm, prostě maso=kvalitní strava.
Zvrácené je trápit zvířata, např. strojit pasti, kde umírají hodiny nebo proto, že si něco myslím (třeba že si myslím, že ryby v řece jsou moje).
A než někdo demagogicky vytáhne mandelinku: chodím a mačkám, co najdu. Slimáky? Dva kameny a šlapu co najdu. Ale ta zahrada je moje a brambory a salát taky!
Rozhodně nebudu idiot naopak, abych chodil do lesa podřezávat smrky, protože máme moc monokulturní lesy. I tak zvrácené představy se lze dneska po pár klikání na internetech o ekolozích dočíst.
Sorry v tom nejedu, jenom to na mě dopadá. Tak hluboko jsme klesli.
Jakub Graňák
19.2.2026 18:06 Reaguje na Daniel FialaKarel Zvářal
19.2.2026 18:36 Reaguje na Daniel FialaPamatuji řeku, kdy byla absolutně stejná jako dnes, ale nebyli tam nálety kormoránů, dnes spíše je na ní více morčáků. U ledňáčka trend obrácený... O rybách škoda mluvit, nesrovnatelné!
Jinak nejsem v tak dobrém rozmaru, abych více tapetoval o ničem.
Daniel Fiala
19.2.2026 18:12 Reaguje na Karel ZvářalA předkové byli hloupí, stejně jako jsme hloupí my. Prostě děláme chyby a některé jsou dokonce fatální. To z nás ale moudré nedělá, to až když si ji připustíme a obrátíme se od ní.
A to nejde dělat jinak, než každý sám za sebe ... jenom se někdy utrhne dav ... tady se trhá dav.
A je rozdíl konat z neznalosti a konat z úmyslu, to samozřejmě.
Bránil někdo snad mě, abych nechodil a kormorány plenící Vltavu neplašil? Ne. Mělo to smysl? Nevím. Dělal jsem to? Ano, pravidelně, každý pracovní den několikrát.
Slavomil Vinkler
18.2.2026 07:28 Reaguje na Daniel FialaAd 2) Zvěž je přemnožená, i podle zelených. Zejména prasata a jeleni sika. A maso nikdo nechce. Myslivec za regulaci musí platit ze svého času i peňez včetně asanace v kafilerce. Divíte se, že raději kus nedohledá a nechá něco jako biotop pro predátory? Bohužel supy tady nemáme, ale orel je taky ůčinný poklízeč mrtvol.
Karel Zvářal
18.2.2026 07:32 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
18.2.2026 07:39 Reaguje na Karel ZvářalJakub Graňák
19.2.2026 18:14 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
18.2.2026 08:02 Reaguje na Slavomil VinklerU té vaší redukce zvěře je třeba vidět, že ani odstřel cca 200 tisíc srnčí, 50 tisíc jelení, 200 tisíc černé nezpůsobí redukci. To je ročně asi 200 tun srnčí 200 tun jelení a 600 tun černé. Tedy dohromady asi 1 milion kg masa. Pokud rto spočítáte na karnivory je to asi 100 tygrů, 1 tisíc medvědů a 10 tisíc vlků. Při tomto zazvěření bych nemohl pustit dítě na autobus a už vůbec ne na skautský tábor.
Petr
18.2.2026 20:00 Reaguje na Slavomil VinklerZkusme si představit jak by to asi tak, podle vás, vypadalo v dávné minulosti.
Aby megafauna stihla udržovat lesy světlé a řídké, a vytvářet dokonce i louky, tak by jí musela být kvanta. Opravdu hodně a hodně. Obrovská stáda všech druhů a velikostí. Taková kvanta kořisti by ale umožnila existenci i obrovského množství predátorů, tedy masožravců všech druhů a velikostí. Hlavně tedy těch větších velikostí (megafauna- megašelmy). Otázkou pak ale je, jak by v takovém velmi zaplněném potravním řetězci mezi tolika velkými šelmami mohli existovat a uspěšně prosperovat lidé? Šlo by to? Já bych řekl, že velmi špatně. Spíš vůbec. Víc si umím představit, že v krajině až tolik velkých dravých šelem nežilo. A když nebylo tolik šelem, tak nebylo ani tolik býložravců (kteří by se bez regulace predátory množili až do kolapsu flóry). Příroda prostě udržuje rovnováhu. Málo býložravců by ale znamenalo, že nebyli schopní udržovat krajinu řídkou a světlou, jak si představujete. Mně z toho tedy vychází, že krajina byla téměř celoplošně hustě zalesněná, a jen sem tam prosvětlená menším stádem býložravců, jejichž nízké počty udržovaly malé skupinky šelem. Takovéto prostředí umožnilo úspěšný nástup a rozmach člověka. A jestli jak říkate člověk megafaunu vyhubil a snědl, tak s tím neměl moc práce. Ulovit pár zvířat a pár šelem bylo velmi snadné, a neživotachopné malé populace zvířat pak už postupné zanikly samy. No a člověku pak nezbývalo nic jiného, než se z lovce a sběrače honem rychle přeučit na zemědělce. Vypalovat husté lesy, zakládat pastviny a louky, zvířata se učit chovat v zajetí...
Takže žádná megafauna, žádné světlé a řídké lesy. Husté lesy - člověk - louky, pastviny a pole. Takto to bylo.
Daniel Fiala
19.2.2026 17:46 Reaguje na Slavomil Vinklerdiskutoval tady kdysi pan DAG, to byl myslím opravdu myslivec. On by mohl upřímně říct, kolik kusů nedohledá, protože XYZ.
Ale hádám, že ani on nestřílí jenom aby zabil. Ano, stane se, že se kačena chytí pod vodou a nevyplave a pes nenajde. A opět, ani písmeno proti tomu.
Ale taky se stalo, že šli myslivci rojnicí a střelili posledního zajíce, co na lánu bydlel. Když se po letech za humnama ozvala křepelka, byl to ve vsi svátek a naštěstí už žádná rojnice nebyla. Ted tam jsou nutrie a nikdo je neumí ulovit a sežrat.
Ale nic z toho není předmětem ani článku, ani diskuse, ani vašich odpovědí na mé dvě otázky.
Daniel Fiala
19.2.2026 17:47 Reaguje na Daniel Fialavypadlo mi oslovení, omlouvám se.
Jakub Graňák
19.2.2026 18:10 Reaguje na Daniel FialaPetr Novotný
19.2.2026 01:11 Reaguje na Daniel FialaDaniel Fiala
19.2.2026 17:55 Reaguje na Petr Novotný... existuje slovník cizích slov ... zdroje tady jsou.
Jindřich Duras
18.2.2026 21:15 Reaguje na Robert JirmanTenhle vtípek se vám opravdu povedl! TMBK by mohl závidět :-)!
Petr
18.2.2026 21:06Jindřich Duras
18.2.2026 21:14 Reaguje na PetrKarel Zvářal
18.2.2026 21:19 Reaguje na Jindřich DurasMichal Ukropec
19.2.2026 09:07 Reaguje na Jindřich DurasFred Rooks
19.2.2026 09:48Miloš Zahradník
19.2.2026 15:43 Reaguje na Fred RooksBřetislav Machaček
19.2.2026 17:05 Reaguje na Miloš Zahradníktu více a vesměs to jsou lidé stydící se podepsat, aby je
okolí neoznačilo za ekofanatiky papouškující příručky.
Uvidíte jak odpoví na dotaz, který mu výše položím.
Fred Rooks
20.2.2026 07:32 Reaguje na Miloš ZahradníkBřetislav Machaček
19.2.2026 17:11 Reaguje na Fred Rooksrybáře bavit? V ochranáři a nebo počkáte na zázrak, že predátoři
počkají na namnožení kořisti podle vašich teorií o samoregulaci?
Ryby jsou totiž omezeně tažné na rozdíl od predátorů, kteří se
umí rychle přesouvat za potravou a při zamrznutí rybníků jsou
ty tekoucí vody jejich jediným lovištěm.
Fred Rooks
20.2.2026 07:31 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
20.2.2026 11:01 Reaguje na Fred Rookso regulaci úměrné k možnostem nevratně změněné krajiny a přírody. V divočině o statisících km2 ať funguje samoregulace, ale copak tu je divočina u které se mohou hladoví predátoři přesouvat bez
překážek jakými jsou dálnice atd. za potravou?
Někteří jsou ale přizpůsobiví a nepohrdnou při
hladovění odpadky a po opětovném namnožení kořisti
ji opět vyloví. Tak to funguje u predace pstruhů
a lipanů, kde doslova predátoři putují za autem
rybářů při jejich vysazování. Ptám se tedy, kde
je hranice konečného stavu u predátorů, kteří se
umí přizpůsobit a nebo to má dojít tak daleko jako
na Slovensku s medvědy? Pak nastane snižování
stavů, ale kým a jak a nebo je budete dokrmovat
a množit do nekonečna? Mi nevadí, pokud budou
vydry drancovat vody v NP, pokud jeho vedení
vyznává samoregulaci, ale bez pstruhů se zase
nemnoží chráněné perlorodky. To je už dnes
akutní na Šumavě, kde scházejí ti pstruzi díky
predaci vydrami, volavkami a místy i kormorány.
Jak těm perlorodkám dodáte pstruhy k rozmnožení?
Nevíte? Tak nemudrujte o té samoregulaci. Naši
předci potřebovali perly třeba pro královskou
korunu a tak regulovali vydry, aby bylo dost těch
pstruhů i pro panskou kuchyni. Vy se spokojíte
se pstruhem z akvakultury plným sajrajtů a tak
vám je osud potočáků a lipanů lhostejný, hlavně
že si pochutná Vydrýsek na kterém jste vyrostl
ve večerníčku, kde žral kočičí granule a nelovil
pstruhy, lipany, vranky, střevle, mlže a žáby.
Ty přihlouplé večerníčky s roztomilými mláďaty
by měly být doplněny ukázkou zbytků vydří, nebo
vlčí a medvědí hostiny. Nebo té liščí po které
zůstanou vypleněná hnízda vymírajících koroptví,
čejek, skřivanů atd. a nebo sežraní zajíčci atd.
Karel Zvářal
20.2.2026 11:12 Reaguje na Břetislav MachačekFred Rooks
20.2.2026 15:53 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
20.2.2026 16:04 Reaguje na Fred Rookshttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-premnozeny-puvodni-predator-muze-skodit-stejne-drtive-jako-nepuvodni-invazni
Petr
20.2.2026 17:41 Reaguje na Břetislav MachačekPetr
20.2.2026 17:54 Reaguje na PetrKarel Zvářal
19.2.2026 20:37Pro idealisty a sluníčkáře, kteří si myslí, že zdroje jsou (nevyčerpatelné). Mělké moře, 40000 kormoránů, ca stejně racků, tuleni....
Daniel Fiala
20.2.2026 11:34 Reaguje na Karel Zvářaldíky za odkaz, moc užitečná reportáž, ten člověk tam je na vodě 60 let den co den.
Kde jste ale vzal kormorány, racky a tuleně?!
Vždyť on jasně říká řasy na dně v teplé vodě=hypoxie. Dále odvozuje, že za to mohou zemědělci a jejich hnojiva, hluk motorů lodí vč. jachet a stavba větrníků a mostů.
My lidi, včetně našich "moudrých předků", jsme to Baltské moře jednoduše otrávili a posledním kanárkem v dole je tady pro nás vnitrozemce pan Uwe Lund z Flensburgu.
A ta otrava, přesněji anoxie nade dnem, je projevem=důsledkem kulturní eutrofizace (člověkem způsobené), čili přílišného odnosu N&P od nás vnitrozemců.
Ano, můžeme se tady vzájemně vysmívat do budhistů a sluníčkářů, můžeme naschvál volit dízl ... anebo přestat nadávat na zrcadlo, vzít toho chlapíka vážně a vyslechnout si jeho celoživotní zkušenost. A to chce odvahu. Ten pohled pravdě do očí není nic pro slečinky.
Karel Zvářal
20.2.2026 13:32 Reaguje na Daniel Fialavážím si Vaší účasti v diskusi, byť jsme každý z jiného těsta. Ale o tom tříbení názorů je, si myslim.
Onehdá jste psal o deseti?/tisících kormoránů někde na severu Polska - tam ryby ještě jsou - určitě se na mělčinách vytírají. Víte, já velmi rád koukám origo dokumenty od různých autorů - a porovnám nejen kvalitu záběrů, ale také co v záběrech NEVIDÍM a jak děj komentují. A jsou mezi nimi diametrální rozdíly jako mezi námi dvěma.
A pokud pisálek napíše to, co mu rybář řekne, část si upraví, co se mu nehodí vynechá, ani to nedá k autorizaci - též jsem dával rozhovory, tak čtenář či divák má poněkud - někdy spíše zcela, zkreslený, falešný pohled. Viz debata u vlka, kde mi nešťastní gůglisti vyvrací mé celoživotní poznatky o hyeně jako zloději, mrchožroutovi a lovci. Protože velmi záleží na lokalitě - Serenugeti nerovná se celá Afrika, ne všude je tolika zvěře jako tam.
A pokud je to pravda, že Balt je "otrávený" - kormoráni a rackové hledají potravu ve vnitozemí. Ale jsem si jist, že tomu tak není, že opět odletí hnízdit k moři. Víte proč???
Platýsi, které pan rybář může lovit, žijí kde? U dna, že. Jaktože nejsou otrávení - ti by to měli první zchytat!-)
Takže nezlobte se na mě, mám na to svůj názor, který prezentuji několik desetiletí v různých článcích. Mým tématem je predace, kterou Ekologisti zametají pod koberec - "nemá vliv na početnost kořisti" - jsem se od nich v diskusích a reakcích dozvěděl...
Vrcholem zeleného debilizmu byl nedávná diskuse o chocholoušovi - prý vymizel kvůli změně klimatu! A hááá...? A díky změně klimatu narostly stavy šelem, dravců, volavek, kormoránů, morčáků... Vot paradoxy, řekli by Šíp s Uhlířem.
Takže ta nezmiňovaná predace tam podle mýho nejlepšího svědomí (a zejména zkušeností a znalostí) JE, byť se budete snažit mi to vyvracet. Nenamáhejte se prosím, nebudete mít v ruce žádné karty, jen Vaše osvědčené tapetované A4. Jedině, že byste na sever zajel a natočil nebe bez kormoránů a racků - neb co by tam dělali, když tam nejsou ryby...
Naschle někdy příště a mějte hezký víkend!




Šebestyán bude usilovat o navýšení evropských peněz na rybolov po roce 2028
Rybníky na Pardubicku měly méně vody, kormoráni lovili rybí násady
Rybáři na Chomutovsku mají podezření na týrání zvířat, kapry našli v boxu v autě