Sdružení: Implementace směrnice o odpadních vodách může stát až 180 miliard korun

Náklady na implementaci nové evropské směrnice o čištění městských odpadních vod mohu v Česku být 130 až 180 miliard korun. Největší část nákladů si vyžádají změny v nakládání se srážkovou vodou a rozšíření kanalizace. Samotné takzvané kvartérní čištění, které má z vody odstraňovat například zbytky léčiv, by podle Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) mohlo stát pět až sedm miliard korun. Na dnešním setkání s novináři to řekl ředitel sdružení Vilém Žák. Směrnice EU 2024/3019, která vstoupila v platnost na začátku loňského roku, přináší nové požadavky na čištění odpadních vod, hospodaření se srážkovou vodou i energetickou účinnost čistíren. Česko nyní připravuje národní prováděcí plán, který stanoví potřebná opatření a jejich financování. Zpracovává ho konsorcium SOVAK, VŠCHT, ČVUT a společnost Unicorn Systems a podle Žáka by ho mělo předat ministerstvu zemědělství 30. října.

Největší investice si podle odhadů SOVAK vyžádá změna nakládání se srážkovou vodou, a to zhruba 70 až 84 miliard korun. Zhruba 40 až 70 miliard korun by mohlo stát také rozšíření kanalizace a odkanalizování menších aglomerací. Jen na zpracování integrovaných plánů se odhadují čtyři miliardy korun.

V současnosti často odtéká dešťová voda ze střech, silnic a dalších zpevněných ploch do kanalizace, kde se mísí se splaškovými vodami. Při silných deštích pak může kanalizační systém přetékat. Nové požadavky mají vést k většímu zadržování a vsakování srážkové vody v místě, kde spadne, a k omezení jejího odvádění do kanalizace.

Kanál je místem soustředěného odtoku, odkud nejrychlejší a nejkratší cestou odtéká voda z Česka, řekl Žák. Podle něj bude změna přístupu vyžadovat rozsáhlé investice do infrastruktury i větší spolupráci měst a obcí.

Směrnice zároveň rozšiřuje požadavky na kanalizaci a čištění odpadních vod v menších aglomeracích. Zatímco dosavadní pravidla se vztahovala zejména na aglomerace nad 2000 ekvivalentních obyvatel, nově se mají povinnosti rozšířit také na aglomerace od 1000 ekvivalentních obyvatel. Ekvivalentní obyvatel je jednotka, která vyjadřuje množství odpadních vod podle jejich znečištění, nejde tedy přímo o počet obyvatel obce.

Kvartérní čištění má z odpadních vod odstraňovat takzvané mikropolutanty, například zbytky léčiv či některé látky z kosmetiky. K tomu bude nutné doplnit různé technologie. Konkrétní řešení se bude lišit podle podmínek jednotlivých čistíren.

Podle Jana Cidlinského ze společnosti Wilo, která vyrábí čerpadla a čerpací systémy, bude důležité nové technologie kombinovat tak, aby se zvýšila účinnost čištění a zároveň se zbytečně nezvyšovala spotřeba energie. Směrnice počítá s tím, že sektor dotčených čistíren dosáhne do roku 2045 na celostátní úrovni energetické neutrality.

Náklady na zavedení směrnice se podle Žáka promítnou také do ceny stočného. Konkrétní dopad na domácnosti bude záviset na vybavenosti jednotlivých aglomerací, rozsahu potřebných investic a způsobu jejich financování. Směrnice počítá také s tím, že nejméně 80 procent vymezených nákladů na kvartérní čištění a související monitoring ponesou výrobci léčiv a kosmetických přípravků, na které se pravidla vztahují. Konkrétní systém financování musí upravit česká legislativa.

Žák zároveň upozornil na letošní problémy se zásobováním vodou v některých menších obcích, které jsou závislé na místních zdrojích. SOVAK nyní vyhodnocuje výsledky dotazníkového šetření mezi svými členy, které má pomoci určit nejvíce postižené oblasti. Společný analytický výstup s místními samosprávami by měl být k dispozici začátkem listopadu. Za důležité řešení do budoucna považuje také propojování vodárenských soustav.

---

reklama

---