https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/sdruzeni-sovak-stat-by-mel-narovnat-ceny-mezi-podzemni-a-povrchovou-vodou
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sdružení SOVAK: Stát by měl narovnat ceny mezi podzemní a povrchovou vodou

2.3.2026 11:20 | PRAHA (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Stát by měl narovnat ceny mezi podzemní a povrchovou vodou, řekl ČTK ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Vilém Žák. Samo zdražení podzemní vody ale podle něho nemá smysl, pokud stát získané peníze nevyužije na posílení vodní infrastruktury, zejména na výstavbu vodních nádrží, které zachycují vodu ze srážek, a na propojení soustav vodárenských společností. Právě srážky tvoří hlavní zdroj pitné vody v Česku, jelikož zásoby podzemní vody jsou dlouhodobě podprůměrné.
 
"Měli bychom se při výrobě pitné vody orientovat zejména na povrchovou vodu, která se rychle obnovuje. Když budeme mít nádrže, které budou zachytávat srážkovou vodu, tak dáme přírodě šanci, aby se zásoby podzemní vody obnovily," uvedl Žák. Důležité tak podle něho je, aby stát investoval do propojování vodárenských soustav a staveb nových vodních nádrží, protože pouze mokřady a remízky srážkovou vodu nezadrží.

Z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že množství srážkové vody z dlouhodobého hlediska neubývá, ale kvůli častějším periodám nadprůměrných srážek se v krajině nestačí tolik vstřebávat.

"Mění se rozložení srážek během roku. Místo sněhu tak v zimních měsících prší, jenže tato voda z ČR rychle odteče a bez využití," řekl Žák. Vegetace je totiž v zimních měsících v klidovém režimu a vrchní část půdy se od určitého stupně nasycení chová jako izolant. Přebytek vody tak z ČR odtéká. Zimy bez sněhových srážek pak mají za následek to, že se zásoby podzemní vody obnovují jen velmi omezeně.

Přestat používat podzemní vodu je podle Žáka ve střednědobém horizontu nereálné, je však možné propojit jednotlivé vodárenské soustavy v ČR. Každá vodárenská společnost má totiž distribuční potrubní sítě, kterými zásobuje své odběratele. "Kdyby se sítě propojily, mohly by společnosti, které mají povrchové vody dost, posílat vodu tam, kde naopak schází. Jde o nejefektivnější adaptační opatření pro zvládání sucha," uvedl Žák.

V ČR se ale stále vyrábí pitná voda z 50 procent z vody podzemní a z druhé poloviny z vody povrchové. Vodárenské společnosti kupují surovou vodu od státu. Když vyrábí pitnou vodu z vody podzemní, tak zaplatí poplatek dvě koruny za kubický metr (1000 litrů).

Některé vodárenské společnosti ale působí v lokalitách, kde podzemní voda není k dispozici, proto využívají povrchovou vodu. Odebírají ji z nádrží, které spravují podniky povodí, kterých je v ČR pět. Vodárenské společnosti za kubický metr povrchové vody platí pět až devět korun společně s DPH. Každý podnik povodí má vykalkulovanou vlastní cenu povrchové vody.

"Vodárenská společnost, která je závislá na povrchové vodě, má surovou vodu už od začátku dražší a přitom platí více peněz za vodu, která se pro výrobu pitné vody musí zpravidla mnohem nákladněji upravovat," vysvětluje Žák. Jenom málo společností si ale přitom může vybrat, ze které vody budou pitnou vodu vyrábět. Proto by podle něho dávalo smysl, aby stát ceny mezi povrchovou a podzemní vodou srovnal. Ke zvýšení ceny za podzemní vodu nahrává i její strategický význam, neboť zajišťuje zásoby vody pro další generace, dodal.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

2.3.2026 15:21
Tak především,
by všechna voda, měla patřit státu a né platit pitnou vodu zahraničním firmám, že !
Odpovědět
PN

Petr Novotný

2.3.2026 20:02
Cena povrchové vody je vyšší než podzemní proto , že tato voda je čerpána až na výjimky z nádrží a ty vyžadují údržbu to právě platí ti co tuto vodu potřebují. Proti tomu ti co jí čerpají nemusí investovat do vrtných polí nebo studen. Naopak podzemní voda nestojí stát nic, ale její získání a čerpání je dražší , proto se z ní také méně platí. Z hlediska ochrany přírody je samozřejmě lepší brát vodu z vodních nádrží jako je Švihov. Protože se jedná věšinou o vodu která v krajině přebývá a dále pak má autor pravdu v tom že ČR potřebuje nutně propojit vodárenské soustavy zejména ty menší každé léto omezují využívání vody odběrateli , kdyby byly propojené mohly by velké vodárenské soustavy k tomuto negativnímu jevu by nemuselo docházet tak často. Dále pak by se také stát měl zamyslet nad vlastnickou strukturou vodárenských sítí, protože skutečně nemá smysl aby tady monopoly byly vlastněny soukromými společnostmi co si hrají na podnikání.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist