https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/sefka-eea-kdo-popira-souvislost-extremniho-pocasi-s-klimatem-ignoruje-vedu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Šéfka EEA: Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu

1.9.2026 09:14 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR), jehož je ČTK členem, to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
 
Unijní agentura má k dispozici údaje z předchozích období. Mezi lety 1980 a 2024 dosáhly ekonomické ztráty v Evropské unii související s extrémním počasím celkem 822 miliard eur (skoro 20 bilionů Kč) a 25 procent ztrát připadlo pouze na období mezi lety 2021 a 2024. Podle ředitelky EEA se jedná o jasný signál, že "intenzita těchto událostí i jejich dopady rostou".

Český ministr zahraničí Petr Macinka ihned po svém nástupu do vlády uvedl, že klimatická krize skončila. Zpochybňoval rovněž, že by současná extrémní vedra a sucho měly být považovány za důkaz klimatické krize. V nedávné debatě pak řekl, že "v létě je prostě horko, v zimě je zima a v noci je tma".

Podle šéfky agentury EEA je diskuse na toto téma polarizovaná již několik let. Navíc se v Evropské unii objevily další naléhavé priority, například bezpečnost, ceny energií nebo životní náklady, kterým je často dávána přednost a politici jim věnují více pozornosti. "Po událostech, jaké jsme viděli letos v létě, si ale nemyslím, že by kdokoliv, kdo důvěřuje vědě, poznatkům a vědeckým hodnocením, mohl popírat, že tyto události souvisejí se zrychlující se klimatickou změnou," prohlásila Ylä-Mononenová.

Evropa se navíc podle ní otepluje přibližně dvojnásobným tempem oproti celosvětovému průměru, což situaci v Evropě dělá ještě závažnější. "Naší úlohou je pokračovat v poskytování nejlepších dostupných dat, znalostí a informací politikům a tvůrcům politik, aby mohli svá rozhodnutí zakládat na faktech, nikoli na tvrzeních nebo názorech," dodala šéfka unijní agentury. Evropa podle ní musí investovat do takzvaných adaptačních opatření, aby byla odolnější a zároveň konkurenceschopnější. Jedná se například o prevenci povodní nebo ochlazování měst.

"Města jsou obzvlášť zranitelná kvůli efektu městského tepelného ostrova. Vlny veder jsou typicky klimatickým extrémem s nejvyšším počtem obětí," uvedla Ylä-Mononenová. V tomto případě podle ní pomáhá ozeleňování měst. "Více stromů vytváří stín a pomáhá město ochlazovat. Pomoci může samozřejmě i umělé zastínění," dodala.

Rychlé řešení představuje klimatizace. Jedná se ale podle ní o řešení krátkozraké, i když v některých případech nezbytné, zejména pro zranitelné osoby, které nemohou opustit domov a rovněž pro instituce, jako jsou domovy pro seniory, školy nebo nemocnice. "Víme ale také, že klimatizace vyžaduje více energie. A v době vln veder to může vést i k energetické chudobě, což je špatná zpráva právě pro nejzranitelnější," uvedla šéfka unijní agentury.

Pokud jde o opatření, jak zabránit povodním, tam podle ní funguje využívání přírodě blízkých řešení a vytváření dostatečné retenční kapacity proti proudu. "Víme, že přirozenější podoba řek funguje, a v Evropě už máme řadu velmi dobrých příkladů měst, která vytvořila takové retenční prostory," uvedla šéfka agentury, která pochází z Finska.

Jako příklad města, které odvádí dobrou práci a kterému se daří například úspěšně bojovat s přívalovými dešti, uvedla Kodaň. Pomohl podle ní koncept takzvaného houbového města, kde existují kapacity a zelené plochy schopné absorbovat nadbytečnou dešťovou vodu. Trvalo nicméně deset let, než dánská metropole podobná opatření vybudovala. Španělský Madrid je zase městem, které záměrně výrazně investovalo do ozeleňování, vysazuje stromy a vytváří tak stín.

"Nemůžeme si dovolit nefinancovat adaptační opatření. Nemůžeme si dovolit je neprovést," prohlásila šéfka unijní agentury. Vzhledem k ekonomickým ztrátám je podle ní jasné, že Evropa musí do těchto opatření investovat nyní, aby se vyhnula obrovským nákladům v budoucnosti. "Argument, že si to nemůžeme dovolit nebo že na to nemáme peníze, osobně nepřijímám. Peníze existují," dodala. Podle ní je ale potřeba veřejné prostředky, ať již z rozpočtu EU, členských států, nebo i jiných zdrojů využívat chytře, tedy i zajistit, aby jednotlivé výdajové priority nepůsobily proti sobě.

Nedávné vlny veder a sucho měly velký dopad zejména na zemědělství. "Je poměrně zřejmé, že některé plodiny už v budoucnu nebudou růst zejména v nejsušších oblastech Středomoří a jižní Evropy," uvedla Finka. "Klimatická změna je tam už natolik výrazná, že pokud nepřejdeme k velmi intenzivnímu zavlažování - což ale kvůli nedostatku vody nemusí být vůbec možné - některé oblasti dnešní zemědělské půdy už v budoucnosti zkrátka nebudou pro současnou zemědělskou produkci využitelné," dodala.

V EU nyní pokračuje debata o velikosti budoucího unijního rozpočtu na roky 2028 až 2034 a šéfka unijní agentury v této souvislosti doufá, že na výdaje související s životním prostředím bude určeno dostatečné množství prostředků. "Doufáme, že budou lépe pochopeny vazby mezi konkurenceschopností, bezpečností, odolností a našimi klimatickými a environmentálními cíli," uvedla s tím, že nelze hovořit pouze o vojenské bezpečnosti, ale o komplexní bezpečnosti, která zahrnuje také klimatickou a environmentální bezpečnost.

Tereza Šupová


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (69)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

1.9.2026 11:35
z vědců se nemá dělat posvátná kráva, neb každý svého koryta strůjce.
Odpovědět

Radek Čuda

1.9.2026 12:21
"Argument, že si to nemůžeme dovolit nebo že na to nemáme peníze, osobně nepřijímám. Peníze existují," ... jj, zdroje jsou. To známe. Akorát že chudák Špidla to na rozdíl od ní neřekl.

" ... šéfka unijní agentury v této souvislosti doufá, že na výdaje související s životním prostředím bude určeno dostatečné množství prostředků." ... no, já zase doufám (ok, kecám, ve skutečnosti si vůbec nedělám naděje) že děvče přijde s nějakým konkrétním a reálným nápadem nejen co se týče těch výdajů, to ji určo půjde samo, ale hlavně co se týče příjmů, ze kterých se ty výdaje zacálují.

To je totiž u těchto pošuků ta nej prdel. Nápady na to, jak ve jménu vyššího dobra utrácet další a další peníze z nich vyloženě tryskají, jsou velmi konkrétní a jeden skvělejší než druhý. V tom jsou nepřekonatelní. Ale o tom kde na to vzít, o tom jsou buď úplně zticha, nebo ta jejich řešení jsou zahalena takovou mlhou, že by se v ní ztratil Rákosníček i s celým Brčálníkem.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.9.2026 09:26 Reaguje na Radek Čuda
Víte, šéfka té velké agentury prostě nemůže přijít s konkrétními nápady, protože žádné univerzálně platné moc nejsou. To si musí přebrat jednotlivé vlády a jejich odborné instituce, co je pro ně nejpřínosnější. Představte si, že ta šéfka navrhne něco konkrétního: a hned tu povstane spousta bijců s argumenty, proč se zrovna to, co ona říká, u nás nehodí, že je odtržená a že byrokracie atd. atd., známe to dobře :-).
Také víme, že bez peněz toho moc nevyzkoumáte a už vůbec nic nezrealizujete. Takže když vypustíte deklarace bez finanční podpory, okamžitě povstanou stateční s argumentem - a kde na to máme vzít, ty chytrá?! Nemáme!
Prostě penězi je třeba věc podpořit, ALE vynaložit je rozumně - a to už je na členských státech...
Odpovědět

Radek Čuda

2.9.2026 14:08 Reaguje na Jindřich Duras
Penězi je potřeba věc podpořit ... no, o tom žádná.
Ale vy zde čtete jen to, co se vám hodí. A taktně pomíjíte, že to její vyjádření se nese v duchu "na tohle musíme ty peníze najít ať to bude stát, co to bude stát". Což je sice hezké, jen trochu falíruje fakt, že je potřeba cálovat i řadu jiných věcí a že výkonost ekonomik EU (nejen) na všechno nestačí.

Takže pokud řeknu A ... na tohle musím dát vše, co je potřeba ... tak musím říci i B ... na tohle kvůli tomu prvnímu holt dám méně, málo, skoro nic. Co je na tomhle za "bijectví" fakt netuším.

Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.9.2026 12:53
A až budou nemovitosti 10x dražší, budou i škody kvůli klimatické změně 10x větší.
Odpovědět
pk

pepa knotek

1.9.2026 13:37
Nevím co by vykládala o změně v době kdy Evropané žili v období nazývaném klimatické optimum, na jihu Grónska žili zemědělci, ve Skandinávii se pěstovala vinná réva, v Evropě bylo tepleji než dnes, století páry a pálení fosilních paliv přitom bylo v daleké budoucnosti, čoudící fabriky a auta žádná, eurobyrokrati a emisní povolenky v nedohlednu. Pak se evropské klima poněkud zvrtlo a ve středověku tu byla zima jak v morně, studená léta, následovala bída a hlad. Buďme rádi že je teplo, peněz a technologií jak to zvládnout máme dost, stačí neutrácet za nesmysly.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.9.2026 13:43 Reaguje na pepa knotek
Tak nějak.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

1.9.2026 16:37 Reaguje na pepa knotek
Vy jste pane pamětník, všechna čest.
A užijte si tepla do syta, ať vám záchod splachuje pitnou vodou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.9.2026 12:23 Reaguje na Michal Uhrovič
V RD splachování lze vyřešit levně a rychle. Jak to chcete
řešit ve městech, kde žije převážná většina lidí? Tam není
ani oddělená kanalizace a vy si představujete dvojí rozvody
vody a nebo nesplachovat vůbec? Mudrovat umí každý, ale řešit problémy málokdo. Víte já zažil u dědy navážení vody
v sudu, praní ve vodě po koupání. U nás jednou týdně jeden
po druhém a vážím si předků, že vybudovali Šance, Morávku,
Kružberk a Slezskou Hartu. Naopak si nevážím politiků za
posledních 35 let, kteří se spoléhali na to, co vybudovali
předci na které ještě nadávají. Jinak pan Knotek má pravdu,
že se tu podnebí několikrát změnilo a nejde to vyvrátit
a objasnit proč, když to tehdy člověk nemohl ovlivnit.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.9.2026 22:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Klíma sa menila cca každých 1000 až 1500 rokov . Ochladila sa jedna pologuľa a ohriala druhá. Teraz sa ohrievajú obe a to rýchlo.
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.9.2026 08:42 Reaguje na pepa knotek
A zase to optimum. :D
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.9.2026 22:28 Reaguje na pepa knotek
V Evropě rozhodne nebylo tepleji než dnes, bylo to plus mínus podobné. Toho času bylo víc vody v krajině, nebylo všechno čo šlo skanalizované a řeky napřímené.
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

1.9.2026 14:19

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.9.2026 16:52
Nyní už pouze zbývá nařídit občanům EU, že tomu MUSÍ VĚŘIT. Jak vědci vysvětlí, že tu byly tropy a později doba ledová bez přispění člověka
a to dokonce opakovaně několikrát za sebou ?
On ten Gryndýl je takový kšeft, že tu vinu člověka na změnách klimatu
se nesmí zpochybnit, aby lidé Gryndýl neodmítali jako nesmysl dobrý tak
leda pro sosače dotací a firmy žijící z toho boje s klimatickou změnou!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.9.2026 17:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Nevysvětlí. Ale řeknou vám-a to je jejich neustále omílaná mantra- že ty změny jsou v poslední době daleko rychlejší- a na tom mají postavenu svoji teorii o významném vlivu člověka.
Tudíž se možno ptát- a kde si jste schopni zjistit, že v dávné minulosti tomu nebylo právě tak? Nikde! Protože to v podstatě není technicky možné a i vědecky se tvářící hypotézy jsou bohužel jen a pouze hypotézy. Jenže to se nehodí do krámu, nezapadá to do té správné greandealové škatulky.
Jen se divím, že to pořád někoho baví, řešit neřešitelné. Přizpůsobme se- s tím lze souhlasit. Bojujme s tím- poukaz k Chocholouškovi.
Odpovědět
DA

DAG

2.9.2026 08:47 Reaguje na pavel peregrin
Jistě. Proto vědcům už dvacet let vychází modely a to co říkali před dvaceti lety se dnes naplňuje. Asi zapomínají se ptát samozvaných odborníků, kteří ví že se nedá dokázat co se dělo v minulosti a jak rychle.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.9.2026 10:40 Reaguje na DAG
Vědcům vychází kulové s navijákem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.9.2026 10:43 Reaguje na pavel peregrin
A i kdyby vycházelo- doufám že si nemyslíte, že se s tím dá něco dělat? To byste byl velký naiva.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.9.2026 22:33 Reaguje na pavel peregrin
Vedcom vychádza toho dosť. Na rozdiel od plkov rôznych najmúdrejších dôchodcov nad pivom.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.9.2026 11:37 Reaguje na DAG
Malá doba ledová přišla z roku na rok bez přispění
člověka a netvrdím, že k těm změnám člověk malou
měrou nepřispívá. Desetiny procent z celkového
množství CO2 navíc považují někteří vědci za hlavní
důvod oteplování a jiní zase za důvod marginální.
Kteří z těch vědců mají pravdu? Já to nevím, ale
mám dojem, že se to náramně hodí firmám napojeným
na zelené šílenství a politikům, kteří si z toho
udělali hlavní politický cíl. Víte jaká část
ekonomiky v EU je napojena na Gryndýl a proč se
ho drží? Ostatní sféry podnikání jsou obsazené
"špindíry", kteří na Gryndýl kvákají a konkurovat
jim už nemá smysl s drahými energiemi a zákony,
které výrobu neúměrně prodražují. Paradoxně už
neumíme levně produkovat ty zelené technologie
a musíme dovážet soláry, větrníky, baterky atd.
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.9.2026 11:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Ne břéťo, nepřišla z roku na rok. :D
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.9.2026 22:40 Reaguje na pavel peregrin
To sa dá zistiť z vrstiev ľadu a v ňom uveznených plynoch, taktiež z rozboru bahna na dne jazier a morí.
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.9.2026 08:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Už to x krát vysvětlili. Jen zoufalci jako vy dva to nechápete. :D
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.9.2026 09:28 Reaguje na Petr Elias
No, proto také trefně píšou, že jim to nikdo "nevysvětlí". A mají pravdu. Nejde to :-).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.9.2026 10:41 Reaguje na Jindřich Duras
Trefil jste to přesně- nejde to!
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.9.2026 10:43 Reaguje na Jindřich Duras
To je vlastně pravda. :D :D Těmto moulům se to vysvětlit nedá protože to nikdy nepochopí. Proto asi také věří raději šarlatánům jako je kalenda a podobní. :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.9.2026 10:44 Reaguje na Petr Elias
Neboj se, Evropa se zchladí tak, že lidé budou toužebně vzpomínat na časy, kdy bylo líp. Ale to už tebe ani mě bolet nebude.
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.9.2026 10:48 Reaguje na pavel peregrin
To víš že jo. Teď si raději odpočin. :)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.9.2026 11:34 Reaguje na Petr Elias
Já jsem v pohodě, Naprosté. protože stojím nohama na zemi a umím si dát dohromady dvě a dvě. Věř si, čemu chceš a já si taky budu věřit tomu, čemu chci. To bude nejlepší.
Odpovědět
sv

s v

2.9.2026 20:45 Reaguje na pavel peregrin

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.9.2026 22:42 Reaguje na pavel peregrin
Ty si taký znalec ako je náš Kotlár na medicínu. Starnúci pán, ktorý si myslí, že požral všetku múdrosť. Načo chodíš so svojimi "múdrosťami" otravovať na ekolist ?
Odpovědět

Radek Čuda

3.9.2026 12:33 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Ještě že to pan Peregrin dělá ... ne ve všem je nutno s ním souhlasit, ale je opravdu jeden z mála (další je paní Jezberová a myslím pan Motl ... pokud jsem tu tedy právě nezkurvil jméno;-), který má letité praktické zkušenosti se zemědělskou výrobou.
Takže se od něj lze řadu zajímavého dozvědět. A neberte to osobně, ale třeba od vás ... aby to bylo fér, ode mne rovněž ... jsme se tady zatím toho moc nedozvěděli.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.9.2026 14:34 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Jak by to bylo hezké, aby měli všichni diskutéři stejný názor jako vy a žádný
by vám neoponoval! Plácali by jste se
vzájemně po ramenou za stejný názor bez
nějakých oponentů a kritiků! Vám schází
staré Rudé právo s tím jediným správným
názorem bez oponentury a kritiky. No a
vy jste mladý pán, co sežral všechnu moudrost světa, která se za život nás
starších už mnohokrát mýlila a bylo ji
třeba přehodnotit a nebo zcela změnit.
Nepřeji vám nic zlého, ale zažít své
zklamání, že bylo chybou pouze věřit,
je poučné a někdy dokonce kruté.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.9.2026 22:34 Reaguje na pavel peregrin
To bude kedy ?
Odpovědět
va

vaber

2.9.2026 09:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Peníze vůbec nemusíte řešit, protože ty peníze se musí na nějakou investici dát ,nemohou se rozdávat lidem, nebo ležet v bance.
Dávají peníze na války , dávají je na životní prostředí ,dávají je na snižováni CO2. Co je nejlepší ,kam dát peníze, jinými slovy kam nasměrovat práci a snažení civilizace. Rozdávat je chudým ,to jednoduše nejde ,peníze musí nutit lidi pracovat a dělat správné věci.
Co bude Evropa dělat až nebude úroda nebo voda. Vše se doveze ,nic takového nehrozí, nemusíme se o to starat?
Všichni tu operují tím,že v minulosti už něco takového bylo . Ano v minulosti už bylo všelicos ,ale byly i haldomory a velké katastrofy. Ovšem dnes se to nemůže stát. To se stalo kdysi ,když lidé byli hloupí a dnes jsou už chytří.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.9.2026 11:19 Reaguje na vaber
Pokud to jde dovézt a máme na to, tak budiž, ale EU i náš
stát se neustále více a více zadlužuje, až budeme dělat
pouze na úroky z úvěrů. Takhle dopadl jeden místní, dnes
už bezdomovec. Začal s malým dluhem za energie, ale banka
mu nedala úvěr. Půjčil si od lichváře a přišel o dům po
rodičích. Pokud se nechceme změnám přizpůsobit, tak to
řešení vše dovézt za půjčené peníze je krátkozraký nápad.
Argument, že to dělá celý svět není pravda, protože by
nebylo od koho půjčovat. Navíc pokud sníme pšenici zatím
určenou pro Afričany, tak se zvednou a přijdou se najíst
k nám a co pak? Naučme se hospodařit tak, abychom se už
nemuseli spoléhat na dovozy na dluh a nemusíme být taky
těmi bezdomovci, co jim kvůli jídlu nezbude na bydlení.
Nemyslím si, že jsou dnes lidé chytřejší, když se snaží
brzdit vlak bez brzd. Ten vlak stejně nezabrzdí Gryndýl
a pojede dál, ale už tu nezbydou peníze na přizpůsobení.
Pokud dám poslední peníze za EKO kotel a nezbydou mi na
nákup paliva, tak zmrznu při koukání na nový EKO kotel.
A tak to je s utrácením peněz na Gryndýl a jiné nesmysly.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.9.2026 11:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Stačí si počkat, pane Machačku, a zpovykaná Evropa to pozná. Bohužel my s ní.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.9.2026 12:05 Reaguje na pavel peregrin
Víte má matka byla z deseti dětí a děda ze strany
otce chodil do školy i v zimě v dřevácích, protože
jeho rodiče za peníze na boty 4 dětí koupili louku.
Já umím žít skromně, celý život bez půjček a bez
horentních příjmů. Nepotřebuji se válet v Karibiku
a vysedávat v barech s pivem za dvě stovky. Já se
obejdu i bez plynu a ze zahrady mám veškerou
zeleninu včetně brambor a ovoce. Nepotřebuji ani
banány, pomeranče, mango a cocacolu. Nebojím se
tak vyššího žlabu na který nedosáhnu a myslím si,
že mnozí potřebují jako prase drbání zažít to,
co zažívaly generace předků a trochu i my starší. Občas byly regály v obchodech prázdné, ale zase nekončily potraviny v bioplynce. I o trávu z
mezí pro králíky jsme se rvali a neřešili zda
ji mulčovat a nebo vypálit.
Ona ta nouze naučí lidi vážit si plného žlabu
a naopak plný žlab odnaučí lidi si toho vážit.
Takže mi už to je fuk, protože každý strůjcem
svého štěstí a já ho měl, ač to nebylo ideální.
To už tak v životě bývá a kdo bývá připraven,
tak nebývá překvapen. Myslím si, že pro některé
to bude šok stejný, jako kovid, kdy si nebyl
jistý nikdo, že to bez následků přežije a rychle
mnozí zapomněli, že se to mohlo zvrhnout ještě
více. Totéž s válkami za humny s děláním ramen,
že jsme neporazitelní a nezranitelní. Někoho v
EU sakra svědí ruce i na to válčení a Gryndýl
bude rychle zapomenut. To kolik vzniklo CO2
a jiných sajrajtů na Ukrajině, v Rusku a Iránu
nevzniklo v EU za 10 let provozem starých kotlů
a ojetých aut a pouze přiléváme olej do ohně,
aby se válčilo dál a taky jinde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.9.2026 15:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.9.2026 22:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak sme si vypočuli kázanie. Ak zažijeme biedu z núdzou tak kvôli takým psychopatom ako Putin, ajatoláhovia, Kim - ázijská agresívna verbež. A Trump samozrejme.
Odpovědět
va

vaber

3.9.2026 08:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Byly doby kdy se člověk o ekologii vůbec nestaral. Všude na světě, my nejsme žádná výjimka,ani odstrašující případ. Od určité doby je snaha toto změnit.Hodně se změnilo a musíme říci i zlepšilo.A to je dobře a nevadí, že to stálo peníze. Ty vždy budou ,žádný stát nikdy nemůže zkrachovat. Samozřejmě peníze a touha po moci vládnou a když jde o moc a peníze ,jde ekologie stranou.
Ale ekologie nás neničí , ničí nás ti co z ekologie chtějí vytřískat peníze a ti tu vždy byli a budou, špatní a bezohlední lidé. Špatnost a bezohlednost se schovává za ušechtilými cíly a tak i válčíme pro ušechtilé cíle. Plebs to přijme, musí. Můžete křičet jak chcete ,nazvou vás dezolátem.
Grýndýl není nesmysl, je to dobrý cíl ,mít pěknou a čistou planetu. Ještě chybí nepřemnoženou lidmi ,ale to z grýndýlu vypadlo.
Odpovědět
va

vaber

3.9.2026 08:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Ne lidé nejsou chytřejší a pokud se nebudou starat o životní prostředí ,určitě katastrofa přijde. Ta nepřijde ze schudnutí . Může tu být smrádek ,hlavně že je teplo ,nebo hlavně že mám peníze.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.9.2026 22:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Tropy tu boli, keď bolo v atmosfére 450 aj viac ppm CO2. A to dlhodobo po nejakých 250 milionov rokov až po začiatok pleistocénu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

2.9.2026 13:04
hele, to je jak u blbejch na dvorečku furt dokola.
1. počasí a klima jsou to samé, pouze jedno trvá krátce a druhé dlouze. jedno je víceméně lokální a druhé víceméně globální (tedy minimálně subkontinentální). ergo když počasí vybočuje mnoho let a na více místech, potom se mění klima.
2. je úplně v pořádku že se počasí a klima zkoumá, vytvářejí se numerické modely (protože pokus neumíme udělat ve správném měřítku a v reálném čase, jako když zkoumáme hoření benzínu ve válci motoru) a formulují se teorie a vytváření se nějaké "scénáře"
3. ovšem je také úplně v pořádku, že jsou teorie podrobovány diskusi. blbé je, že scénáře jsou poněkud dlouhodobé a nedají se rychle a snadno empiricky ověřit (jako třeba reakce infekce na podání antibiotik) a "kdo měl pravdu" se ukáže až budou pravnuci vědátorů ověnčeni sněhobílými plnovousy.
4. blbé je, že v sekularizované a postmoderní společnosti se k tomu přistupuje značně regiliozně a flagelantsky (protože pro většinu populace je pouhá termodynamika v kalometrické nádobě neuchopitelná podobně jako trojjedinost boží), a to včetně politiků, kde je hranice mezi blbostí a ziskuchtivostí značně rozmazaná, a někdy těžko odlišit zmámené užitečné idioty od cynických vykuků. a do toho ještě ty mezinárodní instituce částečně ovládané bezskrupulozními lidožrouty navyklými na stálý přísun snadno rozkraditelných odpustků od zlých kolonistů.
5. a nakonec to, co naše milená bruselská věrchuška nabízí jako řešení. od věcí poměrně rozumných a neškodných po lití peněz do kanálu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.9.2026 16:01 Reaguje na Lukas B.
Dobře napsáno, podobně k tomu přistupuji i já. Jen tak na okraj- známé firmy, co nenechají na tom Kalendovi nit suchou, asi nepochopili, že to, co on tvrdí, není záležitostí pár let. Určitě teď budu osočen z toho, že on to právě tak myslel- jenže mě z toho vyplývá něco jiného. A ty Kalendovy úvahy nejsou úvahami šarlatána- ono z toho spíš trochu mrazí. Naštěstí už nás to mrzet nebude.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.9.2026 19:14 Reaguje na pavel peregrin
Nepochopily.
Odpovědět
PE

Petr Elias

3.9.2026 08:12 Reaguje na pavel peregrin
Je to šarlatán jak poleno. :D Schválně si dávej pozor při příští konjunkci Jupitera se Saturnem, prý jejich kombinace má strašnou sílu, aby tě to nevytáhlo z okna. A pokud se k tomu přidá i ta jeho Planeta X, kterou potřebuje aby mu teorie vycházely, tak raději pro jistotu ukotvi barák. :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.9.2026 08:53 Reaguje na Petr Elias
Hlupák jsi a hlupákem zůstaneš.
Odpovědět
PE

Petr Elias

3.9.2026 10:44 Reaguje na pavel peregrin
Byla by to ohromná škoda aby takový velikán jako ty vyfičel do vesmíru na kalendovic cyklovýlet kolem Jupitera a Saturna. :D :D
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.9.2026 09:04 Reaguje na Petr Elias
přiznávám, že se necítím dostatečně odborně kvalifikovaný posoudit, zda je či není pan Kalenda šarlatán. respektive můj názor by byl (z nedostatku odbornosti) blátivě pocitový. holt to na rovinu přiznávám. jak to máte Vy?
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.9.2026 09:07 Reaguje na Lukas B.
a ano, nějaké "cykly jupitera" na první pohled šarlatánsky znějí, to jo.
Odpovědět
PE

Petr Elias

3.9.2026 10:42 Reaguje na Lukas B.
Tak ono se stačí zamyslet jen nad tímto:

Kalenda vypočítává ve své ,,studii, hmotnost planety X podle korelace průtoků Punkvy a požárů v USA. ;)

A podle něj (zjednoduším to) kombinovaná gravitace Jupitera a Saturnu nějakým způsobem ovlivňuje chování Slunce a klima na Zemi. Moc mu ty jeho teorie nefungovaly a tak se pustil do té planety X - tu si namodeloval tak, aby mu to vycházelo. Ale ani tak to nebylo nic moc a proto si vymyslel ,,kalendův interval,, +-6 let. A heuréka! už mu to sedí. :D
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.9.2026 11:00 Reaguje na Petr Elias
ano, tohle skutečně zní trošku jako bizár. ale zpět k té mé otázce: jak to máte Vy (s tím odborným porozuměním)?
Odpovědět
Peter

Peter

2.9.2026 19:09 Reaguje na Lukas B.
Ad 5. Tie vyliate peniaze sa nestratia, na ten kanál sú prisatí lobbisti OZE, ekovládky, politruci a propagandisti, ktorí sa starajú, aby im prítok živín nezoslabol.
Pecunia non olet...
Odpovědět
LB

Lukas B.

2.9.2026 19:16 Reaguje na Peter
ale jo, můžete na to koukat po keynesiánsku :). že jako peníze sebrané z potu tváře normálním lidem v reálné ekonomice poslané gaunerům z mankybyznysu roztočí kola ekonomiky a všichni se budeme mít lépe (analogie tomu že když kluk rozbije míčem okno tak to všem prospěje). mám s tím problém, minimálně tedy po morální stránce.
Odpovědět

Radek Čuda

3.9.2026 12:38 Reaguje na Lukas B.
" ... můžete na to koukat po keynesiánsku :)"

No ty vole! Takhle to fakt nebožtík John Maynard nemyslel!;-)))
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.9.2026 12:46 Reaguje na Radek Čuda
děkuji za ocenění mého neumělého pokusu o vtip :)
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.9.2026 22:44
Najlepšie by bolo diskusie zrušiť , lebo je to pri každom článku zamorené dedkami, ktorí veštia děs, beš, bídu, zmar a svrab.
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.9.2026 07:24 Reaguje na Jaroslav Pobeha
z diskusí by bylo fajn eliminovat osobně útočící troly.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

3.9.2026 09:28 Reaguje na Lukas B.
Proti ľuďom, ktorí si nenaštudujú elementárne veci o fungovaní atmosféry, biosféry atď , ale všetko vedia lepšie ako vedci mi neostáva nič iné len útočiť, lebo vedú jalovú krčmovú debatu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.9.2026 10:03 Reaguje na Jaroslav Pobeha
ok, zkuste tedy aspoň zůstat u vykání a nějak se opanujte a věcně vyvracejte pomýlené názory absolventů VSŽ (vysoké školy života).
Odpovědět

Radek Čuda

3.9.2026 12:40 Reaguje na Jaroslav Pobeha
No, z těch vašich výkřiků do tmy tedy nějaká velká odbornost fakt nečiší.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.9.2026 14:46 Reaguje na Jaroslav Pobeha
To by bylo krásné souznění duší bez kritiků a oponentů. Jediný správný názor v politice tu hlídal plukovník Foltýn a vy by jste
to mohl hlídat na Ekolistu! Vyřadit z diskuse oponenty a kritiky udělá z diskuse frašku opěvování jediného názoru i kdyby byl v
budoucnu přehodnocen a nebo rovnou vyvrácen! Návrat k totalitě?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.9.2026 16:17
Pre Petra Eliáša. Pretože je to tvoja obľúbená téma, tak niečo k Jupiteru a jeho vplyve na klímu na Zemi: Áno, veda tento vplyv plne uznáva a je pevnou súčasťou modernej astrofyziky, nebeskej mechaniky a Milankovičových teórií o klimatických cykloch. Gravitačné pôsobenie najmä plynných obrov – predovšetkým Jupitera a Saturna – spôsobuje dlhodobé gravitačné poruchy (pertubácie), ktoré menia tvar zemskej oběžnej dráhy. Tento jav sa v astronómii označuje ako zmena excentricity (výstrednosti) dráhy: Fyzikálny podklad: Zemská dráha je neustále eliptická (žiadna stabilná Keplerova dráha nie je dokonalý kruh), ale miera jej sploštenia – teda rozdiel medzi hlavnou a vedľajšou polosou – sa cyklicky mení. Charakter zmeny: Dráha sa mení od takmer dokonalej kružnice (najnižšia excentricita, je 0,005 až po pretiahnutejší ovál (vyššia excentricita,0,058). Časový horizont: Tieto gravitačne vynútené cykly prebiehajú v hlavných periodicitách približne 100 000 a 400 000 rokov. Jupiter má kvôli svojej obrovskej hmotnosti (predstavuje väčšinu hmotnosti všetkých planét dohromady okrem Slnka) na tieto dlhodobé orbitálne posuny kľúčový vplyv spolu so Saturnom. Bez ich gravitačného pôsobenia by sa excentricita zemskej dráhy nemenila v takýchto predvídateľných geologických cykloch, ktoré zásadne ovplyvňujú množstvo dopadajúceho slnečného žiarenia a striedanie ľadových dôb.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.9.2026 16:19 Reaguje na Vladimir Mertan
Áno, Jupiter pôsobí na Slnko priamo prostredníctvom gravitácie, pričom táto interakcia spôsobuje, že Slnko nevykonáva úplne statický pohyb v priestore, ale obieha okolo spoločného ťažiska (barycentra) celej sústavy.

Fyzikálne detaily a dôsledky tohto pôsobenia:

Poloha spoločného ťažiska: Vzhľadom na to, že Jupiter má približne tisícinu hmotnosti Slnka (čo je zďaleka najviac zo všetkých planét), spoločné ťažisko Slnka a Jupitera neleží v strede Slnka, ale mimo jeho fyzického telesa – približne 1,07-násobok slnečného polomeru od stredu Slnka, teda zhruba 400 000 km nad jeho povrchom. (Ak sa do toho zrátajú aj ostatné plynné obry ako Saturn, toto ťažisko sa občas posunie ešte ďalej od Slnka).

Kmitanie Slnka (tzv. solárny wobble): Slnko kvôli tomu opisuje malú dráhu alebo „kmitá“ okolo tohto bodu s periodicitou zodpovedajúcou obehu Jupitera, čo trvá približne 11,86 roka. Tento pohyb je v astronómii bežne detekovateľný a rovnaký princíp (pozorovanie kolísania materskej hviezdy) sa využíva pri objavovaní exoplanét iných hviezdnych sústav.

Slapové sily a slnečná aktivita: Jupiter na Slnko pôsobí aj slapovými silami, hoci tie sú v porovnaní s obrovskou vlastnou gravitáciou Slnka extrémne slabé. Vedecká komunita dlhodobo diskutuje (a občas sa objavujú štúdie skúmajúce štatistickú koreláciu), či 11-ročný cyklus Jupitera môže jemne rezonovať alebo synchronizovať 11-ročný cyklus slnečnej aktivity (slnečných škvŕn), hoci primárnym motorom magnetického poľa Slnka zostáva jeho vnútorné dynamo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.9.2026 17:54 Reaguje na Vladimir Mertan
Že na toho joudu vůbec reagujete, pane Mertane. Kalendovi nesahá ani po kotníky, ale štěkat jako ratlík umí hezky.
Odpovědět
PE

Petr Elias

4.9.2026 07:47 Reaguje na pavel peregrin
Ok, já štěkám jako ratlík a ty před ním dřepíš na kolenou a děláš bůhví co. :D :D
Odpovědět
PE

Petr Elias

4.9.2026 07:50 Reaguje na Vladimir Mertan
Ježiš, tohle bych bez tebe kámo nevěděl. :D Jak šašek argumentuješ něčím, co já vůbec nerozporuju. :D
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

4.9.2026 17:39 Reaguje na Petr Elias
Tak to bol úplne iný Petr Eliáš. Alebo rozdvojenie osobnosti: Petr Elias3.9.2026 08:12 Reaguje na pavel peregrin
Je to šarlatán jak poleno. :D Schválně si dávej pozor při příští konjunkci Jupitera se Saturnem, prý jejich kombinace má strašnou sílu, aby tě to nevytáhlo z okna. A pokud se k tomu přidá i ta jeho Planeta X, kterou potřebuje aby mu teorie vycházely, tak raději pro jistotu ukotvi barák. :DNahlásit porušení pravidel diskuze
Odpovědět
Petr Elias3.9.2026 10:44 Reaguje na pavel peregrin
Byla by to ohromná škoda aby takový velikán jako ty vyfičel do vesmíru na kalendovic cyklovýlet kolem Jupitera a Saturna. :D :DNahlásit porušení pravidel diskuze
Odpovědět
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist