Šéfka EEA: Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu
Český ministr zahraničí Petr Macinka ihned po svém nástupu do vlády uvedl, že klimatická krize skončila. Zpochybňoval rovněž, že by současná extrémní vedra a sucho měly být považovány za důkaz klimatické krize. V nedávné debatě pak řekl, že "v létě je prostě horko, v zimě je zima a v noci je tma".
Podle šéfky agentury EEA je diskuse na toto téma polarizovaná již několik let. Navíc se v Evropské unii objevily další naléhavé priority, například bezpečnost, ceny energií nebo životní náklady, kterým je často dávána přednost a politici jim věnují více pozornosti. "Po událostech, jaké jsme viděli letos v létě, si ale nemyslím, že by kdokoliv, kdo důvěřuje vědě, poznatkům a vědeckým hodnocením, mohl popírat, že tyto události souvisejí se zrychlující se klimatickou změnou," prohlásila Ylä-Mononenová.
Evropa se navíc podle ní otepluje přibližně dvojnásobným tempem oproti celosvětovému průměru, což situaci v Evropě dělá ještě závažnější. "Naší úlohou je pokračovat v poskytování nejlepších dostupných dat, znalostí a informací politikům a tvůrcům politik, aby mohli svá rozhodnutí zakládat na faktech, nikoli na tvrzeních nebo názorech," dodala šéfka unijní agentury. Evropa podle ní musí investovat do takzvaných adaptačních opatření, aby byla odolnější a zároveň konkurenceschopnější. Jedná se například o prevenci povodní nebo ochlazování měst.
"Města jsou obzvlášť zranitelná kvůli efektu městského tepelného ostrova. Vlny veder jsou typicky klimatickým extrémem s nejvyšším počtem obětí," uvedla Ylä-Mononenová. V tomto případě podle ní pomáhá ozeleňování měst. "Více stromů vytváří stín a pomáhá město ochlazovat. Pomoci může samozřejmě i umělé zastínění," dodala.
Rychlé řešení představuje klimatizace. Jedná se ale podle ní o řešení krátkozraké, i když v některých případech nezbytné, zejména pro zranitelné osoby, které nemohou opustit domov a rovněž pro instituce, jako jsou domovy pro seniory, školy nebo nemocnice. "Víme ale také, že klimatizace vyžaduje více energie. A v době vln veder to může vést i k energetické chudobě, což je špatná zpráva právě pro nejzranitelnější," uvedla šéfka unijní agentury.
Pokud jde o opatření, jak zabránit povodním, tam podle ní funguje využívání přírodě blízkých řešení a vytváření dostatečné retenční kapacity proti proudu. "Víme, že přirozenější podoba řek funguje, a v Evropě už máme řadu velmi dobrých příkladů měst, která vytvořila takové retenční prostory," uvedla šéfka agentury, která pochází z Finska.
Jako příklad města, které odvádí dobrou práci a kterému se daří například úspěšně bojovat s přívalovými dešti, uvedla Kodaň. Pomohl podle ní koncept takzvaného houbového města, kde existují kapacity a zelené plochy schopné absorbovat nadbytečnou dešťovou vodu. Trvalo nicméně deset let, než dánská metropole podobná opatření vybudovala. Španělský Madrid je zase městem, které záměrně výrazně investovalo do ozeleňování, vysazuje stromy a vytváří tak stín.
"Nemůžeme si dovolit nefinancovat adaptační opatření. Nemůžeme si dovolit je neprovést," prohlásila šéfka unijní agentury. Vzhledem k ekonomickým ztrátám je podle ní jasné, že Evropa musí do těchto opatření investovat nyní, aby se vyhnula obrovským nákladům v budoucnosti. "Argument, že si to nemůžeme dovolit nebo že na to nemáme peníze, osobně nepřijímám. Peníze existují," dodala. Podle ní je ale potřeba veřejné prostředky, ať již z rozpočtu EU, členských států, nebo i jiných zdrojů využívat chytře, tedy i zajistit, aby jednotlivé výdajové priority nepůsobily proti sobě.
Nedávné vlny veder a sucho měly velký dopad zejména na zemědělství. "Je poměrně zřejmé, že některé plodiny už v budoucnu nebudou růst zejména v nejsušších oblastech Středomoří a jižní Evropy," uvedla Finka. "Klimatická změna je tam už natolik výrazná, že pokud nepřejdeme k velmi intenzivnímu zavlažování - což ale kvůli nedostatku vody nemusí být vůbec možné - některé oblasti dnešní zemědělské půdy už v budoucnosti zkrátka nebudou pro současnou zemědělskou produkci využitelné," dodala.
V EU nyní pokračuje debata o velikosti budoucího unijního rozpočtu na roky 2028 až 2034 a šéfka unijní agentury v této souvislosti doufá, že na výdaje související s životním prostředím bude určeno dostatečné množství prostředků. "Doufáme, že budou lépe pochopeny vazby mezi konkurenceschopností, bezpečností, odolností a našimi klimatickými a environmentálními cíli," uvedla s tím, že nelze hovořit pouze o vojenské bezpečnosti, ale o komplexní bezpečnosti, která zahrnuje také klimatickou a environmentální bezpečnost.
Tereza Šupová
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (69)
Jaroslav Řezáč
1.9.2026 11:35Radek Čuda
1.9.2026 12:21" ... šéfka unijní agentury v této souvislosti doufá, že na výdaje související s životním prostředím bude určeno dostatečné množství prostředků." ... no, já zase doufám (ok, kecám, ve skutečnosti si vůbec nedělám naděje) že děvče přijde s nějakým konkrétním a reálným nápadem nejen co se týče těch výdajů, to ji určo půjde samo, ale hlavně co se týče příjmů, ze kterých se ty výdaje zacálují.
To je totiž u těchto pošuků ta nej prdel. Nápady na to, jak ve jménu vyššího dobra utrácet další a další peníze z nich vyloženě tryskají, jsou velmi konkrétní a jeden skvělejší než druhý. V tom jsou nepřekonatelní. Ale o tom kde na to vzít, o tom jsou buď úplně zticha, nebo ta jejich řešení jsou zahalena takovou mlhou, že by se v ní ztratil Rákosníček i s celým Brčálníkem.
Jindřich Duras
2.9.2026 09:26 Reaguje na Radek ČudaTaké víme, že bez peněz toho moc nevyzkoumáte a už vůbec nic nezrealizujete. Takže když vypustíte deklarace bez finanční podpory, okamžitě povstanou stateční s argumentem - a kde na to máme vzít, ty chytrá?! Nemáme!
Prostě penězi je třeba věc podpořit, ALE vynaložit je rozumně - a to už je na členských státech...
Radek Čuda
2.9.2026 14:08 Reaguje na Jindřich DurasAle vy zde čtete jen to, co se vám hodí. A taktně pomíjíte, že to její vyjádření se nese v duchu "na tohle musíme ty peníze najít ať to bude stát, co to bude stát". Což je sice hezké, jen trochu falíruje fakt, že je potřeba cálovat i řadu jiných věcí a že výkonost ekonomik EU (nejen) na všechno nestačí.
Takže pokud řeknu A ... na tohle musím dát vše, co je potřeba ... tak musím říci i B ... na tohle kvůli tomu prvnímu holt dám méně, málo, skoro nic. Co je na tomhle za "bijectví" fakt netuším.
Richard Vacek
1.9.2026 12:53pepa knotek
1.9.2026 13:37Michal Uhrovič
1.9.2026 16:37 Reaguje na pepa knotekA užijte si tepla do syta, ať vám záchod splachuje pitnou vodou.
Břetislav Machaček
2.9.2026 12:23 Reaguje na Michal Uhrovičřešit ve městech, kde žije převážná většina lidí? Tam není
ani oddělená kanalizace a vy si představujete dvojí rozvody
vody a nebo nesplachovat vůbec? Mudrovat umí každý, ale řešit problémy málokdo. Víte já zažil u dědy navážení vody
v sudu, praní ve vodě po koupání. U nás jednou týdně jeden
po druhém a vážím si předků, že vybudovali Šance, Morávku,
Kružberk a Slezskou Hartu. Naopak si nevážím politiků za
posledních 35 let, kteří se spoléhali na to, co vybudovali
předci na které ještě nadávají. Jinak pan Knotek má pravdu,
že se tu podnebí několikrát změnilo a nejde to vyvrátit
a objasnit proč, když to tehdy člověk nemohl ovlivnit.
Jaroslav Pobeha
2.9.2026 22:30 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Pobeha
2.9.2026 22:28 Reaguje na pepa knotekBřetislav Machaček
1.9.2026 16:52a to dokonce opakovaně několikrát za sebou ?
On ten Gryndýl je takový kšeft, že tu vinu člověka na změnách klimatu
se nesmí zpochybnit, aby lidé Gryndýl neodmítali jako nesmysl dobrý tak
leda pro sosače dotací a firmy žijící z toho boje s klimatickou změnou!
pavel peregrin
1.9.2026 17:39 Reaguje na Břetislav MachačekTudíž se možno ptát- a kde si jste schopni zjistit, že v dávné minulosti tomu nebylo právě tak? Nikde! Protože to v podstatě není technicky možné a i vědecky se tvářící hypotézy jsou bohužel jen a pouze hypotézy. Jenže to se nehodí do krámu, nezapadá to do té správné greandealové škatulky.
Jen se divím, že to pořád někoho baví, řešit neřešitelné. Přizpůsobme se- s tím lze souhlasit. Bojujme s tím- poukaz k Chocholouškovi.
DAG
2.9.2026 08:47 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
2.9.2026 10:43 Reaguje na pavel peregrinJaroslav Pobeha
2.9.2026 22:33 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
2.9.2026 11:37 Reaguje na DAGčlověka a netvrdím, že k těm změnám člověk malou
měrou nepřispívá. Desetiny procent z celkového
množství CO2 navíc považují někteří vědci za hlavní
důvod oteplování a jiní zase za důvod marginální.
Kteří z těch vědců mají pravdu? Já to nevím, ale
mám dojem, že se to náramně hodí firmám napojeným
na zelené šílenství a politikům, kteří si z toho
udělali hlavní politický cíl. Víte jaká část
ekonomiky v EU je napojena na Gryndýl a proč se
ho drží? Ostatní sféry podnikání jsou obsazené
"špindíry", kteří na Gryndýl kvákají a konkurovat
jim už nemá smysl s drahými energiemi a zákony,
které výrobu neúměrně prodražují. Paradoxně už
neumíme levně produkovat ty zelené technologie
a musíme dovážet soláry, větrníky, baterky atd.
Petr Elias
2.9.2026 11:50 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Pobeha
2.9.2026 22:40 Reaguje na pavel peregrinPetr Elias
2.9.2026 08:42 Reaguje na Břetislav MachačekJindřich Duras
2.9.2026 09:28 Reaguje na Petr EliasPetr Elias
2.9.2026 10:43 Reaguje na Jindřich Duraspavel peregrin
2.9.2026 10:44 Reaguje na Petr EliasPetr Elias
2.9.2026 10:48 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
2.9.2026 11:34 Reaguje na Petr Eliass v
2.9.2026 20:45 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jaroslav Pobeha
2.9.2026 22:42 Reaguje na pavel peregrinRadek Čuda
3.9.2026 12:33 Reaguje na Jaroslav PobehaTakže se od něj lze řadu zajímavého dozvědět. A neberte to osobně, ale třeba od vás ... aby to bylo fér, ode mne rovněž ... jsme se tady zatím toho moc nedozvěděli.
Břetislav Machaček
3.9.2026 14:34 Reaguje na Jaroslav Pobehaby vám neoponoval! Plácali by jste se
vzájemně po ramenou za stejný názor bez
nějakých oponentů a kritiků! Vám schází
staré Rudé právo s tím jediným správným
názorem bez oponentury a kritiky. No a
vy jste mladý pán, co sežral všechnu moudrost světa, která se za život nás
starších už mnohokrát mýlila a bylo ji
třeba přehodnotit a nebo zcela změnit.
Nepřeji vám nic zlého, ale zažít své
zklamání, že bylo chybou pouze věřit,
je poučné a někdy dokonce kruté.
vaber
2.9.2026 09:03 Reaguje na Břetislav MachačekDávají peníze na války , dávají je na životní prostředí ,dávají je na snižováni CO2. Co je nejlepší ,kam dát peníze, jinými slovy kam nasměrovat práci a snažení civilizace. Rozdávat je chudým ,to jednoduše nejde ,peníze musí nutit lidi pracovat a dělat správné věci.
Co bude Evropa dělat až nebude úroda nebo voda. Vše se doveze ,nic takového nehrozí, nemusíme se o to starat?
Všichni tu operují tím,že v minulosti už něco takového bylo . Ano v minulosti už bylo všelicos ,ale byly i haldomory a velké katastrofy. Ovšem dnes se to nemůže stát. To se stalo kdysi ,když lidé byli hloupí a dnes jsou už chytří.
Břetislav Machaček
2.9.2026 11:19 Reaguje na vaberstát se neustále více a více zadlužuje, až budeme dělat
pouze na úroky z úvěrů. Takhle dopadl jeden místní, dnes
už bezdomovec. Začal s malým dluhem za energie, ale banka
mu nedala úvěr. Půjčil si od lichváře a přišel o dům po
rodičích. Pokud se nechceme změnám přizpůsobit, tak to
řešení vše dovézt za půjčené peníze je krátkozraký nápad.
Argument, že to dělá celý svět není pravda, protože by
nebylo od koho půjčovat. Navíc pokud sníme pšenici zatím
určenou pro Afričany, tak se zvednou a přijdou se najíst
k nám a co pak? Naučme se hospodařit tak, abychom se už
nemuseli spoléhat na dovozy na dluh a nemusíme být taky
těmi bezdomovci, co jim kvůli jídlu nezbude na bydlení.
Nemyslím si, že jsou dnes lidé chytřejší, když se snaží
brzdit vlak bez brzd. Ten vlak stejně nezabrzdí Gryndýl
a pojede dál, ale už tu nezbydou peníze na přizpůsobení.
Pokud dám poslední peníze za EKO kotel a nezbydou mi na
nákup paliva, tak zmrznu při koukání na nový EKO kotel.
A tak to je s utrácením peněz na Gryndýl a jiné nesmysly.
pavel peregrin
2.9.2026 11:36 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
2.9.2026 12:05 Reaguje na pavel peregrinotce chodil do školy i v zimě v dřevácích, protože
jeho rodiče za peníze na boty 4 dětí koupili louku.
Já umím žít skromně, celý život bez půjček a bez
horentních příjmů. Nepotřebuji se válet v Karibiku
a vysedávat v barech s pivem za dvě stovky. Já se
obejdu i bez plynu a ze zahrady mám veškerou
zeleninu včetně brambor a ovoce. Nepotřebuji ani
banány, pomeranče, mango a cocacolu. Nebojím se
tak vyššího žlabu na který nedosáhnu a myslím si,
že mnozí potřebují jako prase drbání zažít to,
co zažívaly generace předků a trochu i my starší. Občas byly regály v obchodech prázdné, ale zase nekončily potraviny v bioplynce. I o trávu z
mezí pro králíky jsme se rvali a neřešili zda
ji mulčovat a nebo vypálit.
Ona ta nouze naučí lidi vážit si plného žlabu
a naopak plný žlab odnaučí lidi si toho vážit.
Takže mi už to je fuk, protože každý strůjcem
svého štěstí a já ho měl, ač to nebylo ideální.
To už tak v životě bývá a kdo bývá připraven,
tak nebývá překvapen. Myslím si, že pro některé
to bude šok stejný, jako kovid, kdy si nebyl
jistý nikdo, že to bez následků přežije a rychle
mnozí zapomněli, že se to mohlo zvrhnout ještě
více. Totéž s válkami za humny s děláním ramen,
že jsme neporazitelní a nezranitelní. Někoho v
EU sakra svědí ruce i na to válčení a Gryndýl
bude rychle zapomenut. To kolik vzniklo CO2
a jiných sajrajtů na Ukrajině, v Rusku a Iránu
nevzniklo v EU za 10 let provozem starých kotlů
a ojetých aut a pouze přiléváme olej do ohně,
aby se válčilo dál a taky jinde.
Jaroslav Pobeha
2.9.2026 22:37 Reaguje na Břetislav Machačekvaber
3.9.2026 08:05 Reaguje na Břetislav MachačekAle ekologie nás neničí , ničí nás ti co z ekologie chtějí vytřískat peníze a ti tu vždy byli a budou, špatní a bezohlední lidé. Špatnost a bezohlednost se schovává za ušechtilými cíly a tak i válčíme pro ušechtilé cíle. Plebs to přijme, musí. Můžete křičet jak chcete ,nazvou vás dezolátem.
Grýndýl není nesmysl, je to dobrý cíl ,mít pěknou a čistou planetu. Ještě chybí nepřemnoženou lidmi ,ale to z grýndýlu vypadlo.
vaber
3.9.2026 08:16 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Pobeha
2.9.2026 22:32 Reaguje na Břetislav MachačekLukas B.
2.9.2026 13:041. počasí a klima jsou to samé, pouze jedno trvá krátce a druhé dlouze. jedno je víceméně lokální a druhé víceméně globální (tedy minimálně subkontinentální). ergo když počasí vybočuje mnoho let a na více místech, potom se mění klima.
2. je úplně v pořádku že se počasí a klima zkoumá, vytvářejí se numerické modely (protože pokus neumíme udělat ve správném měřítku a v reálném čase, jako když zkoumáme hoření benzínu ve válci motoru) a formulují se teorie a vytváření se nějaké "scénáře"
3. ovšem je také úplně v pořádku, že jsou teorie podrobovány diskusi. blbé je, že scénáře jsou poněkud dlouhodobé a nedají se rychle a snadno empiricky ověřit (jako třeba reakce infekce na podání antibiotik) a "kdo měl pravdu" se ukáže až budou pravnuci vědátorů ověnčeni sněhobílými plnovousy.
4. blbé je, že v sekularizované a postmoderní společnosti se k tomu přistupuje značně regiliozně a flagelantsky (protože pro většinu populace je pouhá termodynamika v kalometrické nádobě neuchopitelná podobně jako trojjedinost boží), a to včetně politiků, kde je hranice mezi blbostí a ziskuchtivostí značně rozmazaná, a někdy těžko odlišit zmámené užitečné idioty od cynických vykuků. a do toho ještě ty mezinárodní instituce částečně ovládané bezskrupulozními lidožrouty navyklými na stálý přísun snadno rozkraditelných odpustků od zlých kolonistů.
5. a nakonec to, co naše milená bruselská věrchuška nabízí jako řešení. od věcí poměrně rozumných a neškodných po lití peněz do kanálu.
pavel peregrin
2.9.2026 16:01 Reaguje na Lukas B.Petr Elias
3.9.2026 08:12 Reaguje na pavel peregrinPetr Elias
3.9.2026 10:44 Reaguje na pavel peregrinLukas B.
3.9.2026 09:04 Reaguje na Petr EliasLukas B.
3.9.2026 09:07 Reaguje na Lukas B.Petr Elias
3.9.2026 10:42 Reaguje na Lukas B.Kalenda vypočítává ve své ,,studii, hmotnost planety X podle korelace průtoků Punkvy a požárů v USA. ;)
A podle něj (zjednoduším to) kombinovaná gravitace Jupitera a Saturnu nějakým způsobem ovlivňuje chování Slunce a klima na Zemi. Moc mu ty jeho teorie nefungovaly a tak se pustil do té planety X - tu si namodeloval tak, aby mu to vycházelo. Ale ani tak to nebylo nic moc a proto si vymyslel ,,kalendův interval,, +-6 let. A heuréka! už mu to sedí. :D
Lukas B.
3.9.2026 11:00 Reaguje na Petr EliasPeter
2.9.2026 19:09 Reaguje na Lukas B.Pecunia non olet...
Lukas B.
2.9.2026 19:16 Reaguje na PeterRadek Čuda
3.9.2026 12:38 Reaguje na Lukas B.No ty vole! Takhle to fakt nebožtík John Maynard nemyslel!;-)))
Lukas B.
3.9.2026 12:46 Reaguje na Radek ČudaJaroslav Pobeha
2.9.2026 22:44Lukas B.
3.9.2026 07:24 Reaguje na Jaroslav PobehaJaroslav Pobeha
3.9.2026 09:28 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
3.9.2026 10:03 Reaguje na Jaroslav PobehaRadek Čuda
3.9.2026 12:40 Reaguje na Jaroslav PobehaBřetislav Machaček
3.9.2026 14:46 Reaguje na Jaroslav Pobehato mohl hlídat na Ekolistu! Vyřadit z diskuse oponenty a kritiky udělá z diskuse frašku opěvování jediného názoru i kdyby byl v
budoucnu přehodnocen a nebo rovnou vyvrácen! Návrat k totalitě?
Vladimir Mertan
3.9.2026 16:17Vladimir Mertan
3.9.2026 16:19 Reaguje na Vladimir MertanFyzikálne detaily a dôsledky tohto pôsobenia:
Poloha spoločného ťažiska: Vzhľadom na to, že Jupiter má približne tisícinu hmotnosti Slnka (čo je zďaleka najviac zo všetkých planét), spoločné ťažisko Slnka a Jupitera neleží v strede Slnka, ale mimo jeho fyzického telesa – približne 1,07-násobok slnečného polomeru od stredu Slnka, teda zhruba 400 000 km nad jeho povrchom. (Ak sa do toho zrátajú aj ostatné plynné obry ako Saturn, toto ťažisko sa občas posunie ešte ďalej od Slnka).
Kmitanie Slnka (tzv. solárny wobble): Slnko kvôli tomu opisuje malú dráhu alebo „kmitá“ okolo tohto bodu s periodicitou zodpovedajúcou obehu Jupitera, čo trvá približne 11,86 roka. Tento pohyb je v astronómii bežne detekovateľný a rovnaký princíp (pozorovanie kolísania materskej hviezdy) sa využíva pri objavovaní exoplanét iných hviezdnych sústav.
Slapové sily a slnečná aktivita: Jupiter na Slnko pôsobí aj slapovými silami, hoci tie sú v porovnaní s obrovskou vlastnou gravitáciou Slnka extrémne slabé. Vedecká komunita dlhodobo diskutuje (a občas sa objavujú štúdie skúmajúce štatistickú koreláciu), či 11-ročný cyklus Jupitera môže jemne rezonovať alebo synchronizovať 11-ročný cyklus slnečnej aktivity (slnečných škvŕn), hoci primárnym motorom magnetického poľa Slnka zostáva jeho vnútorné dynamo.
pavel peregrin
3.9.2026 17:54 Reaguje na Vladimir MertanPetr Elias
4.9.2026 07:47 Reaguje na pavel peregrinPetr Elias
4.9.2026 07:50 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
4.9.2026 17:39 Reaguje na Petr EliasJe to šarlatán jak poleno. :D Schválně si dávej pozor při příští konjunkci Jupitera se Saturnem, prý jejich kombinace má strašnou sílu, aby tě to nevytáhlo z okna. A pokud se k tomu přidá i ta jeho Planeta X, kterou potřebuje aby mu teorie vycházely, tak raději pro jistotu ukotvi barák. :DNahlásit porušení pravidel diskuze
Odpovědět
Petr Elias3.9.2026 10:44 Reaguje na pavel peregrin
Byla by to ohromná škoda aby takový velikán jako ty vyfičel do vesmíru na kalendovic cyklovýlet kolem Jupitera a Saturna. :D :DNahlásit porušení pravidel diskuze
Odpovědět

Copernicus: Srpen 2026 byl nejteplejším srpnem v historii měření
Letošní sucho výrazně ovlivnilo české zemědělství. Nejvíce trpěly pícniny, kukuřice, brambory a chmel
CVVM: Dvě třetiny Čechů se domnívá, že lidská činnost výrazně přispívá ke změně klimatu