Šlo o zcela zanedbatelné množství, tvrdí o nalezených pesticidech výrobce biomedu
Jedním z biomedů byl Albert bio med květový, který dodává společnost PRO-BIO. V něm se našly pesticidy hned dva, acetamiprid a thiacloprid. PRO-BIO si od spotřebitelského časopisu vyžádala detailní výsledky testu. „V biomedu byla sice rezidua dvou pesticidů nalezena, avšak dle obdržených výsledků pouze ve stopovém množství 0,01 mg/kg, respektive 0,03 mg/kg,“ vysvětluje manažerka kvality společnosti PRO-BIO Dagmar Koutná. A přestože výrobek není zdravotně závadný, zastavila společnost prodej dané šarže medu.
„Příčinou tohoto nálezu může být negativní vliv okolního prostředí a špatných povětrnostních podmínek v době sběru pylu. Pokud by došlo k úmyslnému porušení zákona o ekologickém zemědělství a byly na ochranu rostlin použity výše uvedené chemické látky, hodnoty by byly řádově mnohem vyšší,“ říká Koutná.
Mnohaleté výzkumy a zkušeností z členských států potvrzují, že vzhledem k celkovému stavu životního prostředí naší planety není možné eliminovat tyto hodnoty na úplnou nulu, tvrdí Koutná.
„Mrzí nás, že je situace v mediích interpretována neobjektivně. Zákazník se například nedoví, že konvenční med nemá stanoveny limity na rezidua pesticidů vůbec a může jich tedy běžně obsahovat více než stopové množství a nikdo se nad touto situací nepozastaví,“ dodává Dagmar Koutná s tím, že biomed, stejně jako jiné biopotraviny, podléhají dohledu kontrolních organizací, které hlídají dodržování zákona o ekologickém zemědělství.
Biomed nesmí být doslazován ani dobarvován, při zimním dokrmování včelstva se může použít jen med nebo pyl z ekologické produkce, případně biocukr, při léčení včel se mohou používat pouze léčebné prostředky na přírodní bázi, včelstvo není vakcinováno, nesmí se zabíjet plody trubců atd.
Proti způsobu, jakým dTest informoval o výsledcích biomedů, aniž by přitom zmínil údaj o skutečném nalezeném množství, se ohrazuje i organizace PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Podle Kateřiny Nesrstové ze Svazu ekologických zemědělců to poškozuje důvěru spotřebitelů v celý systém produkce biopotravin.
Jak popisuje Nesrstová, pro stanoviště včelstev v ekologickém zemědělství platí následující pravidla. V okruhu tří kilometrů musí být zdroje nektaru a pylu složeny převážně z rostlin pěstovaných ekologickým způsobem a z divoce rostoucích rostlin, které nebyly chemicky ošetřovány, případně ošetřovány pouze přípravky povolenými pro ekologické zemědělství. Dále je nutno zajistit dostatečnou vzdálenost od všech nezemědělských zdrojů znečištění, které by mohly vést k zamoření, např. městská centra, dálnice, průmyslové oblasti, skládky, spalovny odpadů atd.
Podle Nesrstové je proto velmi obtížné udržet včelstva bez přístupu na pozemky, které mohou být kontaminovány látkami, nepovolenými v ekologickém zemědělství. „Jistým řešením by mohlo být vytvoření bioregionů, tj. oblastí, kde by se na rozsáhlejším území hospodařilo pouze ekologickým způsobem, a tak by nemohlo dojít k nežádoucí kontaminaci. Takové řešení však předpokládá i politickou podporu, kterou navzdory proklamacím zatím postrádám,“ říká Kateřina Nesrstová
Pro ekologické chovy včel je rovněž přísně stanoven způsob výživy. K přezimování je třeba včelstvům zajistit dostatečné zásoby medu z vlastní produkce a pylu. Umělá výživa je povolena, pokud je včelstvo ohroženo extrémními klimatickými podmínkami. Musí se skládat z medu pocházejícího z ekologického zemědělství. Výjimečně může kontrolní orgán v období špatných klimatických podmínek vyvolávajících cukernatění medu povolit použití cukrového sirupu nebo melasy pocházejících z ekologického zemědělství místo medu z ekologické produkce.
reklama