https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/jsou-organicke-potraviny-lepsi-volbou-neplati-to-vzdy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jsou organické potraviny lepší volbou? Neplatí to vždy

30.10.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nakoupit vůči přírodě šetrnější organické potraviny, nebo sáhnout po o poznání levnější konvenční, ale ne zrovna šetrné produkci? / Ilustrační foto
Nakoupit vůči přírodě šetrnější organické potraviny, nebo sáhnout po o poznání levnější konvenční, ale ne zrovna šetrné produkci? / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Nakoupit vůči přírodě šetrnější organické potraviny, nebo sáhnout po o poznání levnější konvenční, ale ne zrovna šetrné produkci? V supermarketu můžeme svádět nelehkou bitvu, přičemž vítěz utkání mezi naší peněženkou a svědomím není do poslední chvíle jistý.

Celé eticko-ekonomické dilema teď navíc komplikuje studie Cranfieldovy univerzity, která srovnává reálný dopad uhlíkových emisí obou modelů produkce potravin. A ty organické z ní překvapivě nevycházejí zrovna nejlépe. Píše o tom Conversation.

 
Zemědělství je jedním z nejvýraznějších přispěvatelů do globální emisní bilance a znečištění životního prostředí, takže si pozornost jistě zaslouží. Organické zemědělství, tedy řekněme farmaření s minimem syntetických hnojiv a postřiků, je často dáváno za příklad pozitivního směru, vhodného následování. Především proto, že je spojeno s nižším dopadem na životní prostředí.

Velmi obecně, jedno organicky obdělávané pole jako „lepší“ obstojí ve srovnání s polem obhospodařovaným konvenčními prostředky. Když ale půjdeme na úroveň konkrétních plodin, zjistíme, že zdaleka ne všechny organicky získané výpěstky si stojí tak dobře.

Například fazole, brambory, oves, jarní sladovnický ječmen pěstované organicky produkují víc emisí, než v konvenčním zemědělství. A podobně, k životnímu prostředí šetrněji vyjde organický chov prasat, krav nebo ovcí, ale organická produkce drůbeže už lepší nad rámec konvencí není. Jak to?

Vychází to ze studie Laurence G. Smitha a jeho kolegů z Cranfiedlovy univerzity, který vyhodnotil komplexní produkci skleníkových plynů pro různé typy plodin a hospodářských zvířat, z hlediska celkového životního cyklu. Tedy od semínka až na talíř, od kopýtka k buřtíku.

Organika potřebuje prostor. Hodně prostoru

Neintenzivní organické zemědělství si žádá k udržení srovnatelné produkce s konvenčním zemědělstvím mnohem větší pěstební plochu. Zhruba o 65 – 200 % větší.
Neintenzivní organické zemědělství si žádá k udržení srovnatelné produkce s konvenčním zemědělstvím mnohem větší pěstební plochu. Zhruba o 65 – 200 % větší.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Do celkové bilance se tak promítly i přidružené emisní náklady, třeba ty spojené s výrobou syntetických hnojiv nebo přepravou výpěstků do obchodů.

Pro přesnost a lepší pochopení je třeba doplnit, že pana Smitha zajímala spotřeba a bilance zboží, které je dostání ve Walesu a Anglii. Tedy shodou okolností v regionech, kde jsou nákupy organicky vypěstovaného zboží na vzestupu a které současně nemají až tak velkou produkční kapacitu. Což je zásadní. Organické výpěstky se sem totiž musí dovážet, a to zhusta zpoza hranic.

Proti „čisté organice“ tak rázem stály emise spojené s přepravou zboží lodí či letadlem a jejich ekologická produkce bez průmyslové chemie rázem hrála mnohem menší roli.

Jakmile byl ve hře import zboží, prakticky žádná organika nevyšla ze srovnání s domácí konvenční produkcí zrovna fair. Jistě, domácí řepka, ozim nebo žito pěstované s využitím organických přístupů tak byla sále šetrnější, než konvenční produkce, ale to byly spíš světlejší výjimky. Protože byly pěstovány „doma“.

Ale ani tak nemá organika vyhráno. Dílem proto, že z principu neintenzivní organické zemědělství si žádá k udržení srovnatelné produkce s konvenčním zemědělstvím mnohem větší pěstební plochu. Zhruba o 65 – 200 % větší.

Dovoz organiky nebude ekologičtější, než jakákoliv domácí produkce

„Takže pokud by se Anglie a Wales chtěli kompletně vydat cestou udržitelné organické produkce, potřebovali by přibližně dalších 7 milionů hektarů pěstebních ploch, doma nebo v zámoří, pětinásobek toho, co využíváme dnes,“ tvrdí Smith. „A podle stávajících modelů by se pak zvýšila emisní bilance nás, výhradně organicky se stravujících, asi o 70 %.“

Smith doplňuje, že tohle přesně je oblast bádání, která vyžaduje systémový přístup. Je prý třeba si uvědomit, jak nedobře se povede biodiverzitě, kvalitě vody nebo zdraví půdy, když zůstaneme u konvenční zemědělské produkce. Ale současně je třeba porozumění faktu, že dovoz organických výpěstků ze zámoří ekologický nebyl a nebude.

Schůdná cesta do budoucnosti vede přes zásadní omezení plýtvání potravinami, soběstačnost domácí produkce a omezení dovozu ze zahraničí. Etická volba zákazníka začíná v nákupním košíku: domácí sezónní produkce konvenčních výpěstků bude vždy čistší, než dovoz organiky ze zahraničí.

„Pokud dokážeme snížit nehospodárné plýtvání s potravinami a zlepšit naši dietu (zříci se emisně-intenzivních potravin) a současně zvýšit produktivitu našeho organického zemědělství, nebudeme muset dovážet ze zámoří,“ uzavírá Smith.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

30.10.2019 07:53
Toto není nic nového, ale přemnoho lidí to neví nebo nechce slyšet.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.10.2019 09:50
To je hodně zjednodušený pohled na oraganiku.. O tom, že je lepší nic nedovážet a úšetřit tak emise z dopravy není pochyb. Nejlepší bio je z lokálních zdrojů..

Navíc se zde zjednodušuje zátěž na ŽP pouze z emise a celkově dopady dopravy... to je hříšné zjednodušování.. hlavní výhody bio produkce je jednak její udržitelnost, lepší zacházení s půdou (zadržování vody, méně eroze, atd.), zdravější produkty bez syntetických bordelů a další výhody...

Pokud tento článek upozorňuje na fakt, že dovážené bio není lepší než konvenční produkce, tak je to pravda jen tak z 10%....

Pokud tento článek upozorňuje na fakt, že lokální produkce bio je lepší než dovážená, tak to byla akorát škoda písmenek... to je jasné asi všem....

Studie pana Smitha je podle mého jen účelový podklad pro všechny blbečky co obhajují konvenční zemědělství... nic víc..


Odpovědět
ig

30.10.2019 09:59 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Mně to tedy s tou lokální produkcí moc jasné není. Před nějakou dobou jsem tu v diskusi uváděl výpočet, kdyby byl zájem tak ho najdu. Jablko dovezené z velké farmy s kvalitní místní logistikou z Austrálie do velkého evropského supermarketu spotřebuje na tuhle cestu méně paliva (ostatními náklady jsem se nezabýval) než jablko dovezené od drobného lokálního biopěstitele v bedýnce jeho Berlingem :-) Jako obvykle, výpočet řekne víc než představa :-)
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

30.10.2019 10:11 Reaguje na
On ten místní farmář, když už jede do města, odtud něco doveze domů. Takže nehledě na cestu s jablky jezdí do města i tak. Což se o tirácích říci nedá. Dopravní letadla bývají většinou vytížená i na zpáteční cestu, ale stejně jsem přesvědčen, že kupovat místní je lepší z více důvodů.
Odpovědět
dm

david matoušek

30.10.2019 10:40 Reaguje na
Jenže ten tvůj výpočet řeší jen tvůj pohled na věc, viz. "ostatními náklady jsem se nezabýval". A proč bedýnka v Berlingu? Logicky přece, pokud dovezu kamion jablek z Drahotuší v ČR, tak přece nemůže být doprava levnější než dovézt kaminon jablek + letadlem z Austrálie, pokud není problém spíše někde jinde, než jen ve spotřebě paliva. A to je ta otázka.
Odpovědět
ig

30.10.2019 11:13 Reaguje na david matoušek
Jablka samozřejmě lodí. Ta i když žere palivo po tunách tak to vyjde na celou cestu na několik (doslova) mililitrů na kilogram, což je hodnota kterou překročím už v okamžiku kdy nastartuju auto, abych si pro jabka zajel do Lídlu :-) Letadlem by to zřejmě nevyšlo, i když z vlastní zkušenosti vím, že letecké cargo není zase tak drahé jak by člověk čekal.

Ostatními náklady jsem se nezabýval, protože nemám podklady a jsme líný si je shánět, zrovna tak omezení na odrůdy jablek a způsob jejich pěstování aby vydržely dopravu. Rozhodně netvrdím, že lokální produkci ne, jen podotýkám, že argument o nákladech na dopravu může být těžké obhájit.
Odpovědět
ig

30.10.2019 11:16 Reaguje na david matoušek
Tu bedýnku v Berlingu proto, že jsem si takhle přepravoval lokálního pěstitele. Farmáře, který zásobuje malé obchody v okolí (velké ne, protože tam by ta logistika musela být úplně jiná).
Odpovědět

Jan Škrdla

30.10.2019 19:12 Reaguje na
Záleží na nezávisle proměnných, které si do rovnice dosadíte. Např. pokud porovnáte, jestli pojedete do supermarketu autem (5+5 km nebo i více) a druhou možnost, že si zeleninu či vejce koupíte od souseda (nebo známého) a jdete pro ně pěšky nebo je sám vyorodujete, tak to vyjde trochu jinak.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

30.10.2019 10:45 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Studie Cranfiedlovy univerzity srovnává reálný dopad uhlíkových emisí obou modelů produkce potravin. Ne, pane Kašpárku, nesoustředí se na udržitelnost, půdu, vodu, erozi. I když autor té studie je jako hlavní klady organiky v textu uvádí. Výstupem jsou dvě hlavní informace: dovážená organika nejspíš nebude víc „eko“ než domácí konvenční produkce, a že pokud by (Britové) chtěli vše v organické kvalitě, na své ostrovy se už nevejdou.
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

30.10.2019 14:34 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Rekl bych, ze to bude trochu slozitejsi. Bio je bohuzel do znacne miry svazano legislativou, farmar ma svazane obe ruce. Konvencni sedlaci mohou pouzivat vsechny techniky povolene pro BIO produkci plus vse, co nabizi veda. Pokud se nejaka nova technika nebo plodina ukaze jako uzitecna, konvencni farmar ji muze pouzit, BIO farmar casto nikoliv. Ja si myslim, ze nasi snahou by nemela byt EU 100 % BIO, ale aby konvence prejala co nejvice fungujicich postupu z BIO produkce a nefungujici nahradila necim lepsim.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.10.2019 15:22 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Proto se před pár lety změkčovaly normy na mykotoxiny v některých potravinách, jelikož se do těch původních BIO výrobci nebyli s to vejít.
Čili pokud BIO, tak ať je to separované od normálních potravin pro normální lidi až po ty normy.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

1.11.2019 08:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Vzhledem k tomu, že zvýšený obsah mykotoxinů v biopotravinách je dle dlouhodobého monitoringu VŠCHT statisticky neprůkazný, těžko se kvůli tomu mohly změkčovat normy. Obecně ale, bohužel, nastavení norem ještě mnoho nevypovídá o skutečné škodlivosti, často je to do značné míry politické rozhodnutí např. v případě hlukové zátěže.
Odpovědět
sv

1.11.2019 18:42 Reaguje na Marek Drápal
Realita je taková, že bez postřiku proti plísním se zemědělská produkce neobejde ať už je bio nebo nebio. Zvlášť patrné je to třeba v případě kukuřice a jediná šance jak si dát kukuřice, kterou nikdo nestříkal je dát si GMO kukuřici. V tomto ohledu je jediný rozdíl mezi tzv. bio a konvenčním zemědělství v tom, že zatímco konvenční zemědělci používají produkty chemického průmyslu 20. století (např. mancozeb), tak tzv. biozemědělci používají tzb. biopesticidy. A jak to vypadá, tak jediným kritériem pro zařazení nějaké chemikálie mezi pesticidy použitelné v tzv. biozemědělství je to, že se používaly už v 19. století. Takže zatímco konvenční zemědělci používají relativně bezpečný mancozeb (dospělý člověk by ho musel sníst kilo, aby ho to ohrozilo na životě) tak biozemědělci, aby byli bio a svou produkci mohli vydávat za extra zdravou používají prudce jedovaté soli mědi (tedy modrou nebo zelenou skalici). Takže konzument tzv. bio je zodpovědný za trávení hmyzu a drobného zvířectva zelenou skalicí.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

4.11.2019 11:02 Reaguje na
Obávám se, že opravdu nepopisujete realitu. Většina plodin v ekologickém zemědělství není ošetřována fungicidy. Síran měďnatý se omezuje v podstatě již jen na vinařství a do budoucna bude jeho použití v EZ zakázáno, řada nadstavbových biocertifkací jej zakazuje již teď. Většina fungicidů používaných v EZ byly v 19. století neznámé. Od mancozebu raději dále, není tak neškodný...
Odpovědět

4.11.2019 21:23 Reaguje na Marek Drápal
Takže je nebo není realitou, že tzv. biozemědělci mohou používat síran měďnatý, síran železnatý, manganistan draselný, polysulfid vápenatý, atd. atd., tedy sloučeniny známé a používané v 19. století jako pesticidy? Pokud tvrdíte, že to realitou není, tak to doložte, jinak budete za lháře, nebo připouštíte, že to realitou je, pak si prosím odpusťte trapné fantasmagorie na téma co má být v budoucnu zakázáno. Až tyto prudké jedy či jinak nebezpečné chemikálie bude zakázáno v tzv. biozemělství používat, tak se můžeme začít bavit o tom, kolik je v tzv. bioprudkci plísní. Ano, od mancozebu raději dále, a při tom je to, ve srovnání se zelenou skalicí používanou v tzv. biozemědství, čajíček.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.11.2019 08:24 Reaguje na Marek Drápal
Byla o tom poměrně rozsáhlá diskuse, i v našich sdělovacích prostředcích, změkčovaly se konkrétně v tomto případě limity pro kukuřici.
Jinak studií na téma porovnání BIO a neBIO potravin existuje mnoho, některé vyšly jako statisticky nevýznamné, v jiných vychází horší obraz pro biopotraviny.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

4.11.2019 10:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak to se omlouvám, to jsem nevěděl, ani teď se mi to nepodařilo dohledat. Kdybyste mi mohl poslat odkaz, moc by mě to zajímalo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.11.2019 08:38 Reaguje na Marek Drápal
Tady je článek o problémech BIO obecně:
http://www.osel.cz/6512-kral-bio-je-nahy.html

Ty limity se mi nepodařilo dohledat, ne všechno, co bylo na netu kolem roku 2005 a dřív je, bohužel, nyní dostupné.

Určitě to bylo ještě v době, kdy na Neviditelném Psovi byla volná diskuse bez registrace.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

30.10.2019 13:07
Nejhorší je, že organika/bio má nízké výnosy. Takže bychom hladověli, nebo vykáceli další lesy. A když si k tomu člověk vezme nižší produktivitu práce, tak přijdeme o spoustu zaměstnanců, kteří se vrátí do zemědělství, kde se budou dřít za nízkou mzdu. A odměnou bude produkce s vyšším obsahem plísní.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

31.10.2019 10:16 Reaguje na Richard Vacek
Berte to tak, že biozemědělství je de facto relativně nová věc, která se rozvíjí a ještě se zdaleka nedostala tam, kde je konvenční zemědělství. Už jen z toho důvodu, že se v něm netočí tolik peněz. Ale už teď je dobré opouštět od tradovaných dogmat nízkého výnosu a zaplísnění. Např. v odrůdových zkouškách ÚKZUZ se u jedné odrůdy pšenice dosáhlo vyššího výnosu v EZ, což je pecka...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.10.2019 10:43 Reaguje na Marek Drápal
Četl jsem to tam také, ale je to výjimka a co se týká zaplísnění, jsou na tom odrůdy v bio hůře, jen se o tom nemluví, protože se to nehodí do krámu. Osobně bych si v prodejnách" zdravé potravy", nekoupil nic, protože až příliš často se tam problém mykotoxinů vyskytuje.Je možné, že s rozvojem biootechnologií se v budoucnu na trh dostanou přípravky, které se vyrovnají chemickým, v současné době tomu tak ale rozhodně není. Nejsem žádným zastáncem masivního používání chemie, ač si to asi mnozí zde myslí, ale je zapotřebí používat selský rozum. Rozhodně dám přednost produktu rozumně-podotýkám rozumně!-ošetřenému, než rádoby bio, ale kontaminovanému plísněmi, jejichž metabolity jsou daleko horší, než celá chemie.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

31.10.2019 22:31 Reaguje na pavel peregrin
Já mám naopak pocit, že se o mykotoxinech v biopotravinách mluví až zbytečně často a není to zcela fér. Mrkněte třeba na tento článek: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/statni-kontrola-se-postavila-za-biopotravin
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.11.2019 07:43 Reaguje na Marek Drápal
Mykotoxiny jsou skrytá hrozba. Samozřejmě zdaleka ne všechny biopotraviny jsou kontaminované, ale určitá část ano a týká se to vybraných komodit a hlavně těch z dovozu .Když odbočím ke konvenčně pěstovaným plodinám, ani zde se mykotoxinům nevyhneme a speciálně třeba u pšenice existují odrůdy vysoce citlivé k infekci fuzárii a naproti tomu odolné. Velký problém je dále u zrnové kukuřice, pěstované v hraniční podnební oblasti. Dle mého názoru by zrnová kukuřice měla být k pěstování u nás povolena pouze na jižní Moravě nebo v nejteplejším Polabí,jiné oblasti jsou právě z hlediska zaplísnění vysoce rizikové i přes to, že se pěstují hybridy s nízkým FAO.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

1.11.2019 07:58 Reaguje na pavel peregrin
Obecně jsou mykotoxiny nebezpečné v tom, že jsou skryté, ale to je problém i konvenční produkce, kde se k tomu přidává ještě problém skrytých reziduí pesticidů. Hon na mykotoxiny v biopotravinách je dle mého názoru jen nafouknutá bublina. Totéž platí pro obsah alkaloidů v biobramborách.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.11.2019 10:54 Reaguje na Marek Drápal
Sledovat obsah alkaloidů v biobramborách je určitě nesmysl, nicméně ten hon na mykotoxiny si bioprodukce "vysloužila", možná sama nezaviněně tím, že bio je vydáváno za jedinou správnou a možnou cestu a to samozřejmě není.Mykotoxiny, jak jste psal, se týkají samozřejmě jak bio, tak konvenční produkce a zatím asi nejlepší cestou je omezit či úplně vyřadit odrůdy, které jsou vysoce citlivé.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.11.2019 08:28 Reaguje na Marek Drápal
Problém vidím v tom, že se ve výše uvedené kauze zvyšovaly limity pro VŠECHNY potraviny, nejen pro BIO. Jestli chce někdo produkovat bezcenné sr@čky plné karcinogenů, a někdo jiný je chce jíst, nevidím nějaký zásadní důvod tomu bránit (ať zapracuje Darwin). A to změkčení limitů ohrozilo naprosto všechny spotřebitele, nejen blby a fanatiky, co se stravují BIO.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

4.11.2019 11:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud to je tak jak píšete, tak souhlasím, že v případě mykotoxinů chce šrouby pouze utahovat, nikoliv povolovat.
Jen jsem ještě pořád nenašel tu změnu...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

31.10.2019 11:02 Reaguje na Richard Vacek
To že má oraganika nižší výnosy také není úplně pravda... ano, u některých plodin v produkci za krátkou dobu možná, ale je to zase udržitelné, takže z dlouhodobého hlediska to tak není... je to prostě mnohem složitější a organiku nejde (relevantně) posuzovat takto úzkou (a často tendenční) optikou...
Odpovědět
sv

1.11.2019 18:16 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ničím nepodložené výmluvy. Za prvé výnosy tzv. bio jsou nižší a za druhé jak konkrétně není konvenční pěstování obilí nebo brambor dlouhodobě udržitelné? Nemluvě samozřejmě o tom, že u tzv. bio se použití chemie často nahrazuje zvýšením použití mechanizace, tedy dochází k vyšším spotřeba nafty, vyšším emisím a vyšší erozi.
Tzv. bio je použitelné pouze na úrovni zahrádkářů a pro vlastní spotřebu. Být závislý na nějakém bedýnkáři, tak chcípnu hlady. Deset milionů lidí se tím samozřejmě neuživí, ani kdybychom vykáceli veškeré lesy a uvolněnou půdu obdělali.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

1.11.2019 21:12 Reaguje na
Zaprvé, odkud čerpáte? Ta problematika je docela komplexní, rád se poučím.
Zadruhé, konvenční pěstování brambor nebo obilí je dlouhodobě neudržitelné: 1. degradací půdy, 2. dostupností fosfátů, 3. dostyupností ostatních minerálních hnojiv.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.11.2019 12:02 Reaguje na Petr Dvořák
Když zasadíte na zahradě pár brambor, tak je buď celou sezónu, co mají listy, musíte denně (a raději vícekrát než jednou) obírat od mandelinek, nebo je musíte stříkat.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

4.11.2019 11:07 Reaguje na Jan Šimůnek
I v EZ existují postřiky na mandelinky, hned několik. Na rozdíl od konvenčního zemědělství, kde se postřikovačem do porostu vjíždí mnohokrát za sezónu je ale možné použít je většinou jen 2x. Zejména na zahrádce je zdaleka nejlepší využít nakrývání sítěmi proti hmyzu. Např. oko 0,6x0,6 mm již nezvyšuje teplotu a zároveň chrání i proti mšicím, což je nebezpečný vektor přenosu viróz...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.11.2019 13:04 Reaguje na Marek Drápal
Přípravek Spintor je jedním z nich, bohužel jde o kontaktní přípravek a aplikace se musí provést minimálně dvakrát, spíše vícekrát-z vlastní zkušenosti.Ty sítě jsou řešením, zrovna jako bílá netkaná textilie, jenže to jde použít opravdu na malé ploše. Pořád v konečném důsledku narazíme na tu ekonomiku, i když pro mnohé je to sprosté slovo.Já bio nezavrhuji, ale je třeba připustit, že jsou plodiny, kde to jde docela dobře a pak plodiny, kde je to jen lhaní si do kapsy.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

5.11.2019 07:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Nebo tam pustit perličky, nebo ponechat dostatečné zázemí pro bažanty. aj.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

5.11.2019 08:16 Reaguje na Jan Šimůnek
A mimochodem, nevím jestli jste to zkoušel, nebo opět fabulujete. Ale já ano a s mandelinkami jsem problém neměl. Krásné brambory mi sklidili s týdenním předstihem divočáci.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.11.2019 08:40 Reaguje na Petr Dvořák
Mám mnohaleté zkušenosti s pěstováním brambor na naší chalupě.
Odpovědět
sv

2.11.2019 13:40 Reaguje na Petr Dvořák
Je zajímavé, že jste se nezeptal na to, odkud čerpá předřečník. Já čerpám z historických fakt. Informace o nutné výměře půdy pro to, aby se jakžtakž (a to ne vždy) uživila populace před zavedením umělých hnojiv, moderních postřiků a před Borlaugovou zelenou revolucí jsou dostatečně známá všem, kdo nemají hlavy zaražené v kompostu. Naproti tomu předřečník si tak maximálně cucá z palce. Vy zřejmě máte problém s chápání psaného textu. Jak jsem výše doložil, tak degradace půdy je problém spíše tzv. bio než konvenčního zemědělství. Minerální hnojiva problém nejsou. Za to je problém dnes v ČR získat dostatek organického hnojiva. Bez fosfátů se v konečném důsledku neobjede ani pole, kde se předstírá bioprodukce. Problém fosfátů lze řešit efektivnějším nákládaním s fosforem či aplikací GMO organismů, jenže to jen něco, z čeho biofanatikové dostávají hysterické záchvaty.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

4.11.2019 11:17 Reaguje na
Zkuste se někdy podívat podrobněji na to jak je to s degradací půdy, jak se vytváří půdní struktura atd. Zaujala mě ale možnost využití GMO organismů na zajištění fosforu, co tím máte přesně na mysli?
Odpovědět
sv

4.11.2019 21:38 Reaguje na Marek Drápal
Zkuste místo hysterické snahy mít poslední slovy použít argumenty a vyvrátit skutečnost, že tvz. bio vyžaduje častější používání mechanizace a tedy větší erozi.
Zkuste si můj příspěvek znova přečíst, zjistíte, že vás problém pravděpodobně spočívá v nepochopení psaného textu. O "zajištění fosforu" tady opravdu ale opravdu nikdo nepsal. O efektivnějším nakládání s fosforem a jeho efektivnějším získávání ano. Viz např. geneticky modifikovaná pšenice.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

5.11.2019 08:13 Reaguje na
Zdá se mi to, nebo jste si přes vaše brilantní chápání psaného textu nevšiml, že odpovídal někdo jiný?

Aniž bych se trápil dohledáváním statistik na používání mechanizace (asi myslíte plečkování?), tak můžu zcela jednoduše zpochybnit tu implikaci "častější mechanizace -> větší eroze". Takhle jednoduché to není a nic jiného jste "nedoložil".
Jak výše píše p. Drápal, konvenční zemědělství se syntetickými hnojivy, pesticidy a herbicidy má devastující vliv na půdní život a tedy na půdní strukturu. Bez struktury a bez pojiv, která mají původ v organickém obsahu (něco tu půdu musí živit, jinak nemůže být živá) je tato mnohem náchylnější ke všem druhům eroze, a to hned z několika důvodů (min. nesoudržnost, horší retence vody).
Pokud meziřádkově proplečkujete pole, kde je už zapojená nějaká plodina, tak to neznamená automaticky nějakou erozi. Odhalený lán postříkaný herbicidem, je úplně jiné kafe.
Pokud se vám opravdu zdá, že s erozí nemáme problém, tak si vytáhněte hlavu z .. nevím čeho, když to není kompost. https://www.facebook.com/spucr/photos/eroze-na-n%C4%9Bkter%C3%BDch-m%C3%ADstech-ji%C5%BEn%C3%AD-moravy-postoupila-bohu%C5%BEel-u%C5%BE-tak-daleko-a-p%C5%AFda-/1773452082721829/

Mimochodem, zaujal mě hned první výsledek googlu na dotaz "organic agriculture productivity" (ačkoliv jsem na toto téma samozřejmě přečetl víc věcí..): https://www.forbes.com/sites/stevensavage/2015/10/09/the-organic-farming-yield-gap/

Článek jsem nečetl, ale jsou tam docela zajímavé grafy. Jak je vidno, ta nižší produkce tam není vždy, některým plodinám organické zemědělství vyhovuje znatelně lépe.
Odpovědět
sv

7.11.2019 18:21 Reaguje na Petr Dvořák
Moje brilantní chápání psaného textu mi na rozdíl od vás dovoluje přečíst si hysterické drápalovy reakce pod takřka každým komentářem a vyvodit z toho patřičné závěry. Opravdu ale opravdu nemusíte mít obavy, že bych ho s vámi zaměnil. Nepřekvapuje mne, že jste se nenamáhal, když jste se na nic jiného než na ničím nepodložené zlehčování evidentních faktů nezmohl. Jednoduchá okolnost, že každý zásah mechanizace erozi způsobuje a tedy, že tedy každý zásah navíc je eroze navíc vám evidentně nedochází, o spálené naftě, a tedy emisích, prašnosti, atd. atd. nemluvě.
Znova ve mně vzbuzujete pochyb o vaší schopnosti chápání psaného textu. Kde konkrétně píšu, že nemáme problém s erozí?? To mi prosím konkrétně ukažte. Samozřejmě, že máme problém s erozí, to ovšem tzv. biozemědělství nevyřeší. S tím ničivým vlivem pesticidů máte pravdu. Ostatně to výše píši a pro slabší čtenáře to zopakuji. Takový v tzv. biozemědělství povolený a používaný pesticid zelená skalice má opravdu ničivý vliv na půdní faunu, na rozdíl od moderních (nebio) pesticidů, které jsou šetrné, a žádné "devastujcí vlivy" nepůsobí.
Co se týče odkazů místo facebookových nesmyslů doporučuji něco věrohodného např. zde: https://www.scienceworld.cz/aktuality/biozemedelstvi-za-sebou-nechava-vetsi-ekologickou-stopu-5142/
A co se týče výnosů, tak místo blábolů ekoaktivisty je vhodné nastuodvat si třeba statistickou ročenku http://bioinstitut.cz/documents/rocenka_EZ_2013_web.pdf
ze které mimo jiné plyne, že výnosy tzv. biozemědělství se pohybují například u obilnin a brambor na úrovni 50 – 70 % výnosů konvenčního zemědělství.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist