Šumperští začnou třídit také zbytky nedojedených jídel a prošlé potraviny
Dosud obyvatelé Šumperku třídí papír, plast, sklo, nápojový karton, bioodpad, kovy, textil, jedlé oleje a tuky, nádoby na kuchyňský odpad budou další položkou. "Jde o pilotní projekt, do kterého se již nyní mohou naši občané hlásit. Naším cílem je vytřídit z černých popelnic vše, co by mohlo být dále využitelné," uvedl místostarosta.
Do nádob určených pro gastro odpad budou moci lidé dávat veškeré zbytky nedojedených jídel z domácností, prošlé potraviny, maso, ryby, pečivo či ořezy ovoce a zeleniny. Prošlé i neotevřené potraviny budou moci vhazovat do sběrných nádob v původních obalech, zbytky jídla a další kuchyňský opad mohou vkládat třeba do běžných pytlů na odpad. "Pro správné nastavení celého projektu je pro nás důležité zjistit ochotu obyvatel Šumperka třídit gastro odpad. Do projektu se mohou zapojit celé bytové domy prostřednictvím svého zástupce i jednotlivé domácnosti," doplnil Jirgl.
Šumperk kvůli nové složce třídění navázal spolupráci s bioplynovou stanicí v sousedním Rapotíně, která zpracovává biologicky rozložitelné odpady a vytváří z nich obnovitelné energie. Podle zástupce rapotínské společnosti Ondřeje Černého lze ze všech těchto odpadů v bioplynové stanici vytvořit elektrickou energii, kterou dodávají již čtvrtým rokem do rozvodné sítě, vyrábějí také tepelnou energií a bioplyn srovnatelný se zemním plynem. "Běžný občan by si tak doslova mohl sáhnout na energii, která bude vyrobená z jeho vlastního vyseparovaného odpadu," uvedl Černý.
Podle vedení radnice by tyto kroky měly vést ke snížení objemu komunálních odpadů minimálně o 30 procent a zároveň i ke zpomalení růstu cen za likvidaci komunálního odpadu. Obyvatelé Šumperka nyní za svoz odpadu platí 744 korun za rok. I když lidé za uplynulý rok vytřídili 37 procent odpadu, množství směsného stále roste. Loni jej bylo o 1121 tun více než v roce 2019. Loni vyprodukoval každý Šumperan 228 kilogramů odpadu, který byl uložen na skládku, uvedla mluvčí radnice Soňa Singerová. Město chce výraznému zvyšování poplatku předejít právě snahou o snížení množství tohoto odpadu, už letos na 200 kilogramů na obyvatele, dodala.
reklama
Dále čtěte |
MŽP vyčlení 400 milionů Kč na dotace na re-use centra či nákup kompostérů
Plzeň letos začne stavět městskou kompostárnu, ročně zpracuje 5000 tun bioodpadu
Dotační program nabídne 1,6 miliardy korun na využití kompostu v zemědělstvíOnline diskuse
Všechny komentáře (6)
Lukáš Kašpárek
26.2.2021 07:18Kéž by se tímto přístupem poučili i ostatní města a obce ČR.....
smějící se bestie
26.2.2021 07:44Jirka Černý
26.2.2021 07:59 Reaguje na smějící se bestieBřetislav Machaček
27.2.2021 16:48množství vyhozených potravin. Každý má nakoupit pouze tolik, kolik
zkonzumuje a vyjímečně vzniklé zbytky je možné zkrmit zvířaty a nebo
kompostovat i v domácích kompostérech. Suché pečivo mohou nabídnout
chovatelům slepic, prasat, či rybářům. Masové zbytky zamrazit a rovněž
je nabídnout chovatelům masožravých zvířat a opět těch slepic. Totéž
s jinými potravinami a po dohodě je zamražené nabídnout ke zkrmení
známým výměnou za vajíčka. Mí odběratelé vajec tak činí a na nějaká
nařízení pro velkochovy o zákazu zkrmování zbytků jídel mi jsou víte
u čeho. Tato společnost umí pouze plýtvat a o to intenzivněji půdu
ždímat. Pro domácí zvířata je to zpestřením potravy a zlevní to i tu
produkci vajec. Chce to pouze potraviny před zkažením roztřídit a pak
je třeba v prázdných krabicích od mléka zamrazit. Při koupi vajec pak
ty krabice a suché pečivo předat chovateli a ten už si s tím poradí.
Pokud vám neposkytne slevu za vajíčka, tak máte alespoň dobrý pocit,
že zbytečně neplýtváte. No a domácí kompost můžete klidně vysypat i
někde v přírodě, když už nemáte vlastní zahrádku. Taky si nedovedu
představit ten výsledný blivajz v těch třídících nádobách a taky po
ukončení celého procesu zpracování, pokud to bude i s obaly a jak
znám některé lidi, tak i jinými odpady. Ten bude zralý na skládku
a nebo vyčerpán z energie energeticky náročně spálen ve spalovně.
Rozumné zkrmování zbytků potravy pro domácí zvířata se samozřejmě dělalo vždycky a bylo to skvělé, ale v rámci té jedné rodiny. Ta zvířata to měla hned čerstvé, kvalitní. To, co navrhujete, je neúnosné zajistit. Prostě se to zkazí a zplesniví, než to lidé budou schopni doručit nějakému chovateli. Třeba k nám biobedýnky zaváží jednou týdně. I se skořápkami od vajec jsme to vzdali (a dáváme je na kompost), protože prostě při skladování smrděly atd.
Za mne je to, co zavedlo město Šumperk, výborné řešení. Lidé prostě vyhazují potraviny ve velkém, to je fakt. Plýtvá se hodně. Potraviny jsou velmi levné, to je součást problému (moje tchýně vyhazuje chléb hned druhý den, protože už je "starý" a "tvrdý" a koupí nový, protože ji to stojí jen pár korun... mne stojí malý bochník kvalitního kváskového žitného biochleba z malé pekárny 82 Kč za 700 g, takže si rozmyslím, jak s ním nakládáme a sníme ho celý, mrazíme, umíme využít.)
Využití v bioplynce je řešení, jak teď ten problém řešit.
