Svaz: Čeští ekologičtí farmáři zvládnou dodávat biopotraviny do nemocnic či škol

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Povinnost vychází z cílů Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021 až 2027, který schválila vláda v roce 2021 a jeho realizaci uložila ministru zemědělství (MZe) ve spolupráci s ministry životního prostředí a školství. "Cíl pětiprocentního zastoupení byl zvolen jako odrazový můstek pro nastartování rozvoje odbytu lokální bioprodukce s vizí navýšení těchto procent v budoucnu," uvedl mluvčí MZe Vojtěch Bílý.

Podle resortu je v ČR trh s biopotravinami málo rozvinutý, a to i přes nárůst bioprodukce v posledních letech. "ČR patří mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ploch ekologického zemědělství na celkové zemědělské půdě. Při takto významném podílu ploch již nelze zpracování a odbyt biopotravin ponechávat bez podpory a je nutno zajistit adekvátně silnou poptávku," napsali zástupci MZe v akčním plánu.

V roce 2020 činil podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy v ČR 15,1 procenta, průměr EU byl 8,3 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Loni plně ekologicky obhospodařovaná půda dosahovala přibližně půl milionu hektarů, tedy 14,3 procenta z celkové výměry zemědělské půdy. Procento půdy je v přechodném období. Ekologicky hospodařících farmářů bylo loni 4798.

Začlenění lokálních biopotravin do veřejného stravování podle svazu mimo jiné přispěje ke snížení emisí spojených s přepravou a výrobou, sníží negativní dopady na životní prostředí a stimuluje regionální ekonomiky.

Svaz tvrdí, že ekologičtí farmáři jsou na poptávku připraveni. "ČR je soběstačná zejména v produkci bio mléčných výrobků, hovězího masa a obilovin," podotkla Urbánková. Ke konci roku 2021 byl podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů 1,66 procenta, letos to podle svazu bude přes dvě procenta. Cílem akčního plánu je dostat podíl na čtyři procenta do roku 2027.

Urbánková upozornila, že cena obilovin, mléčných výrobků nebo hovězího masa z ekologické produkce se od konvenční produkce liší jen minimálně. "Výslednou cenu pokrmu to při jejich zařazení v úrovni pět či deset procent ovlivní pouze v řádu haléřů až korun," uvedla.