Svaz: Čeští ekologičtí farmáři zvládnou dodávat biopotraviny do nemocnic či škol
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Čeští ekologičtí farmáři jsou od příštího roku připraveni na dodávání biopotravin do nemocnic, domovů seniorů, menz a dalších zařízení veřejného stravování, uvedl PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Dosáhnout pětiprocentního podílu biopotravin ve veřejném stravování by měla některá zařízení v příštím roce. Podíl by se měl postupně zvyšovat, školská zařízení mají zatím stanovený dvouprocentní podíl z hmotnosti porce, uvedlo ministerstvo zemědělství. Pokrmy by zdražit neměly, tvrdí svaz.
Podle manažerky svazu Kateřiny Urbánkové mnoho farmářů již nyní dodává své produkty do vybraných provozů, bez ohledu na novou povinnost. "Věřím proto, že tuto změnu zvládnou bez problémů. Celý sektor ekologického zemědělství se navíc na tuto změnu připravuje už několik let," uvedla Urbánková.
Povinnost vychází z cílů Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021 až 2027, který schválila vláda v roce 2021 a jeho realizaci uložila ministru zemědělství (MZe) ve spolupráci s ministry životního prostředí a školství. "Cíl pětiprocentního zastoupení byl zvolen jako odrazový můstek pro nastartování rozvoje odbytu lokální bioprodukce s vizí navýšení těchto procent v budoucnu," uvedl mluvčí MZe Vojtěch Bílý.
Podle resortu je v ČR trh s biopotravinami málo rozvinutý, a to i přes nárůst bioprodukce v posledních letech. "ČR patří mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ploch ekologického zemědělství na celkové zemědělské půdě. Při takto významném podílu ploch již nelze zpracování a odbyt biopotravin ponechávat bez podpory a je nutno zajistit adekvátně silnou poptávku," napsali zástupci MZe v akčním plánu.
V roce 2020 činil podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy v ČR 15,1 procenta, průměr EU byl 8,3 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Loni plně ekologicky obhospodařovaná půda dosahovala přibližně půl milionu hektarů, tedy 14,3 procenta z celkové výměry zemědělské půdy. Procento půdy je v přechodném období. Ekologicky hospodařících farmářů bylo loni 4798.
Začlenění lokálních biopotravin do veřejného stravování podle svazu mimo jiné přispěje ke snížení emisí spojených s přepravou a výrobou, sníží negativní dopady na životní prostředí a stimuluje regionální ekonomiky.
Svaz tvrdí, že ekologičtí farmáři jsou na poptávku připraveni. "ČR je soběstačná zejména v produkci bio mléčných výrobků, hovězího masa a obilovin," podotkla Urbánková. Ke konci roku 2021 byl podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů 1,66 procenta, letos to podle svazu bude přes dvě procenta. Cílem akčního plánu je dostat podíl na čtyři procenta do roku 2027.
Urbánková upozornila, že cena obilovin, mléčných výrobků nebo hovězího masa z ekologické produkce se od konvenční produkce liší jen minimálně. "Výslednou cenu pokrmu to při jejich zařazení v úrovni pět či deset procent ovlivní pouze v řádu haléřů až korun," uvedla.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
O kolik v tom případě, stát zvedne příděl peněz celkově i v normách, těmto kuchyním, no !
Odpovědět
Takto do dopadá, když za každou cenu lidem nutíte něco, o co nemají zájem. Nejdříve dotujete ekologické zemědělce, aby se vůbec ekologickým zemědělstvím uživili a potom zákonem nutíte odběratele, aby ekologické produkty nakupovali. Zajímalo by mě, jak si evropští politici představují další fungování zemědělství, až opravdu všechny zemědělce přinutí do ekologie přejít. Čím to budou potom dotovat? Vždyť ani náhodou neuvažují nad tím, že by měli ochránit trh před dovozem potravin vyrobených neekologicky, tudíž levnějších. Závislost zemědělců na dotacích se tak bude neustále zvyšovat, protože jimi vyrobené potraviny budou tak drahé, že budou neprodejné, když bude mít spotřebitel možnost koupit levnějí neekologické. Možné jsou jen dva budoucí scénáře: buď zlikvidujeme evropské zemědělství (a budeme vozit levné neekologické potraviny) nebo evropanům drasticky zdražíme potraviny (a budeme jíst zdravé, klimaticky příznivé, ale velmi drahé jídlo).
Odpovědět
Zcela jste vyjádřila totéž, co si myslím taky. Nemám co bych dodal.
Odpovědět
A co je špatného na vašem posledním řádku?
Potraviny se dají vyrábět levně, nebo zdravě a ekologicky. Co škrtneme?
Odpovědět
Podle mnoha rozborů nejsou biopotraviny a běžné potraviny pěstované podle evropských norem rozdílné, dokonce bio obsahuje někdy i více cizích látek. Mimoevropské potraviny jsou podstatně horší v obsazích nepovolených látek.
Odpovědět
Možná nejde jen o to co na konci zůstane v potravinách. To se dá hlídat a aplikaci časově přizpůsobit. Ale i o to, co se při aplikaci dostane do okolí a tam působí na vše živé, nebo se i částečně v prostředí kumuluje (třeba je toto příčina reziduí u bio, nejsou k dispozici plochy, kde by se v minulosti nic nepoužívalo). To je to ekologicky.
My navíc nemusíéme používat žádné dodatečné přípravky umožňující dlouhý transport potravin.
Odpovědět
Z pohledu spotřebitelů primárně to, na co nemáme ... a skutečnost je taková, že již při dnešních cenách žije nezanedbatelná část naší populace tzv. "z ruky do huby" a pro tyto občany by zdražení potravin bylo akorát tak dalším hřebíkem do rakve.
Odpovědět
Většina občanů ale není chudá. Cestovky vyprodané, nákupní centra narvaná, řemeslníci nestíhají = zatím je kde brát. Drahé potraviny nejsou primárně špatně, protože co je drahé, tím se neplýtvá. Špatně je, že lidem důsledky ekologizace zemědělství ještě nikdo na rovinu neřekl.
Odpovědět
To by se pak v rámci objektivity musely na rovinu říct i důsledky neekologizace zemědělství. Ale ty už spousta lidí vidí a cítí.
Odpovědět
Nikdo nic nevidí ani necítí. Co myslíte- když bude na krámě kilo čehokoliv za 200 nebo za 600, po čem lidé sáhnou? Po neekologickém za 200 nebo eko za 600? Tyhle obavy lidé vyjadřují do té doby, než jde konkrétně o jejich osobu a pak je to hned jiná. Nebuďte naivní.
Odpovědět
Tohle dělají i lidé, pro které peníze nemají žádnou hodnotu, takže to nebude jen pouhý nedostatek peněz/informací/představivosti/ekologického uvědomění, ale spíš něco psychologického, něco co je dané samotným principem peněz a lidskou chtivostí. Ale samozřejmě bude i skupina, pro kterou ta volba bude opravdová. Tipnu si, že ta ale bude v menšině.
No a toho všeho využívají i výrobci. Možná ale kdyby výrobci nedali lidem na výběr, že by to rázem bylo vyřešené.
Co myslíte vy?
Odpovědět
A myslím že toto je i jeden z důvodů, proč volný trh podobné věci nedokáže řešit. Lidé si prostě náročnější variantu nikdy dobrovolně nevyberou, takže pro řešení takových situací zbývá jen cesta direktivní.
Odpovědět
Myslím, že jste právě potvrdil socialistickou cestu a možná bezděky nastínil diktaturu.
Odpovědět
Víte o nějakém jiném způsobu jak by si lidé dobrovolně zvolili šetrnější, ale dražší variantu? Kdo by si dobrovolně postavil čističku, když by mohl natáhnout odpad rovnou do potoka?
Odpovědět
A k vašemu pojmenování - tyto situace nedokázal vyřešit zatím žádný společenský systém, vždy to bylo řešeno direktivně, ať se systém nazýval jakkoliv. Snad kromě prvobytně pospolné společnosti. A i tam by se jistě našly situace, kdy byl člověk nucen zvolit variantu, kterou nechce.
Odpovědět
v sekulárním státě bych očekával odluku církve od státu. tedy kromě jiných církví (katolické, klimaalarmistické, multigenderové) i církve biopotravinářské.
Odpovědět
|
|
Zemědělci by mohli prodávat víc drůbeže ze dvora, Ministerstvo připravuje úpravu vyhlášky
Klimatická změna stírá rozdíly mezi výnosy v ekologickém a konvenčním zemědělství
Soutěž o biopotravinu roku vyhrála Biofarma Sasov s vepřovým masem Bio Přeštík