https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/svazy-chteji-s-mze-a-mzp-resit-ochranu-zvirat-ktere-ohrozuji-chov-ci-prostredi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Svazy chtějí s ministerstvy řešit ochranu zvířat, které ohrožují chov či prostředí

12.3.2026 17:56 | PRAHA (ČTK)
Zemědělci, myslivci, rybáři a chovatelé zvěře chtějí řešit s ministerstvem zemědělství (MZe) a ministerstvem životního prostředí (MŽP) selektivní ochranu některých druhů zvířat. Některá chráněná zvěř totiž podle nich způsobuje škody, snižuje různorodost živočichů v přírodě a může ohrožovat životní prostředí jako celek. Jde například o vlky či vydry. Zástupci zemědělských oborových svazů to po společném jednání uvedli na dnešní tiskové konferenci.
 
Agrární komora a další svazy chtějí k problematice svolat jednání se zástupci MZe a MŽP na půdě Sněmovny. Dnešního jednání se zemědělci a chovateli se lidé z obou ministerstvech zúčastnili také. Mluvčí MZe Vojtěch Bílý následně řekl ČTK, že resort problematiku s počtem některých živočišných druhů vnímá. Mnohdy ale jde o živočichy s určitým stupněm ochrany a spadají tak do gesce MŽP. Vedení obou ministerstvech budou podle něj o problematice společně jednat na konci března. Další jednání mezi oběma úřady potvrdila také mluvčí MŽP Veronika Krejčí.

Mezi druhy zvířat, kterých je podle oborových skupin v současnosti v přírodě mnoho, patří kromě vlků či vyder také lišky, krkavci či bobři. Zatímco vlci či lišky mohou ohrožovat chovatelská zvířata, vydry dlouhodobě vylovují ryby či obratlovce. Bobři pak mohou ničit přirozené přírodní bariéry, což může vést k záplavám či ke vzniku nových mokřadů.

"Z některých zvířat na jedné straně děláme modly a na druhou stranu nám z přírody mizí zpěvné ptactvo, drobná zvěř, koroptve, čejky, plazy, obojživelníci a my to někdy zcela účelově přehlížíme a doufáme, že se ten problém vyřeší sám," řekl předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Na zvýšený počet některých zvířat ohrožujících biodiverzitu podle něj myslivci upozorňují dlouhodobě, stát ale problematiku přehlíží.

Zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu, Českomoravské myslivecké jednoty, Rybářského sdružení České republiky či chovatelů hospodářských zvířat požadují po premiérovi Andreji Babišovi (ANO), vládě a odpovědných ministerstvech snížení byrokracie ve všech procesech ochrany přírody a hospodaření v krajině. Zaměřit by se vláda a zákonodárci měli na ochranu přírody jako celku, nikoliv pouze na klesající stavy některých volně žijících živočichů. "Vnímáme to jako systémový problém, který potřebuje systémové řešení. Potřebujeme, aby zákonodárci věděli, co hospodáři v krajině potřebují," uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Pokles druhové rozmanitosti v přírodě oborové skupiny považují za jeden z nejvážnějších environmentálních problémů současnosti. Ochrana biodiverzity podle nich vyžaduje koordinovaná opatření.

Podle Krejčí MŽP spolupracuje se zemědělci, myslivci, rybáři a chovateli, stejně jako s MZe na systému kompenzací za omezení hospodaření. Zároveň také pomáhá hradit škody způsobené vybranými zvláště chráněnými druhy. Podle oborových svazů ale náhrady problém neřeší. Navíc jejich hodnota stále roste, což více zatěžuje státní pokladnu.

Téma škod způsobených například kormorány se podle Bílého řeší v celé Evropě a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) toto téma otevřel i při návštěvě eurokomisaře pro rybolov a oceány Costase Kadise v ČR. "Co se týká ostatních druhů, MZe je připraveno k aktivní spolupráci na nastavení managementových opatřeních, která vzejdou z odborné diskuse," dodal Bílý.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pa

pavel

12.3.2026 19:27
no tak nějak mě napadá že bych založil svaz divoké zvěře a požadoval bych jeho jménem snížení stavu přemnožených lidí a to dost rapidně a najednou by bylo místa pro všechny
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.3.2026 06:50 Reaguje na pavel
kdyby šli skutečně po tom, " ohrožení" prostředí, tak by museli zrušit rybářský svaz, většinu zemědělců a část myslivců.

Tedy ten kapří prasečí výkrm v rybnících, kde kaprovité ryby zlikvidovali veškerou biologii.

Velká část zemědělců nepochopila, že nemůže donekonečna drancovat pole a chtít stále větší či lepší úrodu, protože ornice už je dávno spláchnutá a ještě se to snaží vylepšit chemií, pterá zabijí veškerý život.

Myslivci, kteří mají starost akorát o to, jak ty honitby
zbyznysovat. Generační obměna se nekoná, protože lidi v přírodě neumí žít. Někteří si myslí, že právo v honitbách je absolutní a považuje je za majetek nikoliv za službu, pak se tváří jak prezidenti Zeměkoule a jsou hrozně dotčený, když po nich někdo něco chce jinak.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

13.3.2026 07:36 Reaguje na Jaroslav Řezáč
By mě zajímalo pane Řezáči jak Vy si vysvětlujete účel vzniku rybníků? Připouštíte, že byly a jsou budovány za účelem chovu ryb, nadržování vody pro pohony mlýnů, hamrů nebo plavení dříví? I intenzivně rybníkářsky využívané rybníky poskytují v ekotonu hnízdiště ptákům (často vzácným). Ve starých dubech na hrázích a vrbách v okolí rybníků jsou dutiny pro hmyz, ptáky i obratlovce. V mokřadech nebo v okolí náhonů rostou vlhkomilné rostliny. Projděte se někdy třeba okolo Broumaru (https://mapy.com/s/rehagemeba), který je využívaný k chovu kaprovitých ryb. Možná potom přestanete opakovat svou mantru o "kapřím prasečím výkrmu". Vaše další tvrzení o myslivcích a zemědělcích jsou opět pouze nenávistné výkřiky. Mezi zemědělce patří, kromě agroholdingů, i řada sedláků hospodařících vzorově na vlastní půdě. Další tvrzení o myslivcích nemá ani cenu komentovat. Lidé jako Vy rozdělují nenávistnými projevy společnost a jsou jednou z příčin toho, že se u nás po posledních volbách dostala k moci na MŽP i MZe všeho schopná svoloč.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.3.2026 08:44 Reaguje na Dalibor Motl
Musím vás podpořit - klepl jste skobičku na hlavičku.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.3.2026 08:52 Reaguje na Dalibor Motl
Máchovo jezero je evidentně rybník, a taky se nad tím nikdo nopozastavuje. Takže to je jen slovo, ale evidentně si to představuju jinak než byznysem obtěžkaný svaz....v těch biologicky mrtvích " rybnících".
Mě zajímá biologie každého " rybníku" každý z nich je ekosystém.

Kolektivizace měla zničující vliv na vztah k půdě a po 89. se zas tak moc nezměnilo... humusovitá půda do které by se vsakovala voda není.

Odpovědět
DM

Dalibor Motl

13.3.2026 10:24 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Každý rybník má vlastníka. Je na něm jak v rybníku hospodaří. Majitel Mácháče (Povodí Ohře) preferuje "rekreační funkci". Je to jeho plné právo. Já se taky ve svých malých rybnících koupu. Postavil jsem si je za svoje peníze na svém pozemku. A je tam místo i pro ryby, žáby, vážky, chrostíky, kachny, ostřice, orobinec, vrbinu, vrbu pětimužnou a košíkářskou a spoustu dalších stvoření. U rybníků máme "plazník", remízek s ptačími budkami, hromady větví pro přezimování obojživelníků a dvě tůně. Jsem ale dalek tomu abych vnucoval jiným jak se svým majetkem mají hospodařit a dehonestoval jejich práci.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.3.2026 19:56
Bobr biodiverzitu až na výjimky neohrožuje. Zato divočák jako všežravec ano.
Odpovědět
va

vaber

13.3.2026 08:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Myslel jsem si ,že bobři v našem potůčku vychcípali. Bohužel mýlil jsem se, přežili , už zase škodí řádí, a hlodají stromy jeden za druhým.
Možná je tam ochránci opět vysadili.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.3.2026 08:57 Reaguje na vaber
Přemýšlel jste, proč ti bobři hlodají stromy jeden za druhým? Protože když jeden shodí, aby se dostali k větvičkám, mladé kůře a pupenům, aby si naplnili bříška, tak se hned přižene nějaká "rychlá rota" a ten "binec" uklidí. A chudáci bobři musejí makat na dalším stromě. Zajímavé, že to lidé nechtějí pochopit. Stačí pak, aby chráněné stromy omotali pletivem a bobrům přiváželi slabé větve z prořezu parků, místo aby je drtili někde na skládce.
I když amozřejmě obhajuji svůj názor, že všechna zvířata by měla být myslivecky obhospodařována, pro všechna by měly být stanoveny opimální počty, stanovena doba lovu a hájení. Kupř. o bobrovi je od středověku známo, že na "protvanu" je velice chutný.
Stejný problém vidím i s nutriemi. Včera jsemv TV viděl video o invazi krabů modrých ve Středomoří. Ve všech státech veliký problém. Vědecké týmy odborně zkoumají, jak s nimi bojovat. V chudém a zaostalém(?) Tunismu místní "hloupí" rybáři, když zjistili, že jim v sítím ubývají ryby a přibývají krabi, tak je, bez vědeckého zkoumání, prostě hodili do hrnců. A začali je i exportovat, vybudovali na nich úspěšný zpracovatelský průmysl a prosadili, aby vláda přijala pravidla pro jejich nejen využívání, ale i ochranu. Stejné to tam je i s perutýnama. V moři jsou nádherní, na talíři velice chutní. Jen u nás máme s nutriemi "neřešitelný" problém.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.3.2026 10:25 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Bobři hodně hlodají i velké stromy co nežerou, jako duby. Ohryz je značka- tady je moje.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.3.2026 22:58
Janota opět předvedl dokonalé účelové tvrzení. Žádné modly se zde nechrání a tahle tvrzení jsou už fakt k smíchu. Jakože když se vystřílí vlk (na 100% jedna z údajných Janotových “model”), tak to pomůže zpěvnému ptactvu nebo obojživelníkům jak? Odpovím si: nijak. O ptactvo jako takové se v této zemi nejvíce stará zejména ČSO. Nejenom o praktickou část, ale i o tu vzdělávací. Třeba o obojživelníky se pak stará zejména ČSOP. Ti mají ale takový rozsah činnosti, že se dá říct, že přispívají k ochraně většiny naší fauny i flóry výrazně víc než ČMMJ.
Mimochodem: koroptve mají i svůj vlastní ochranářský projekt: Čiřikání. Mimo jiné jeden z mála programů, kde spolupracují ochranářské organizace s těmi mysliveckými. Možná by stálo za to, kdyby se ČMMJ více zapojila i do dalších ochranářských projektů místo neustálého hledání “protivníka”. Momentálně totiž nejsou (bohužel) schopni plnit ani tu nejzákladnější funkci, kterou ve společnosti mají. Ale to je Janotovi evidentně jedno. Jako bonus vede tenhle člověk celé české myslivectví mílovými kroky doslova k vymření.
Odpovědět
JJ

Jiří Janota

13.3.2026 06:43 Reaguje na Slovan
Dobrý den, vy jste někde zaregistroval, že bych zmínil totální likvidaci vlků? Vlk je problém chovatelů hospodářských zvířat a výše škod, které působí na na jejich živobytí. My požadujeme urychlené přepracování tzv. krizového plánu pro vlka, který je absolutně nefunkční. Kritizuji jej od doby jejího přijetí. Dokonce jsem se pod ten materiál odmítl podepsat. Výsledek je ten, že jsme pro naplnění požadavku z Bruselu zpracovali materiál, který nic neřeší. Od doby přijetí nebyl nikdy aktivován, i když každoročně vlci pozabíjí okolo tisícovky zvířat. Jak bylo včera konstatováno ze strany chovatelů, tím že se zabezpečují stáda ovcí, vlci svou aktivitu směřují na větší skot. Dnes již máme daleko větší hustotu vlka na území ČR než Německo. To minulý týden přistoupilo ke snížení stupně ochrany jako řada jiných zemí Evropy. To jen krátce k vlkovi. Rybáři mají neskutečný problém s kormorány, vydrou a invazním norkem. V roce 2019 jsme přiznali do Bruselu, že vydra je v ČR v příznivých stavech. A výsledek. Nic se managementem neudělalo. Jenom vyplácíme stále větší finanční prostředky z kapes daňových poplatníků na za škody. Před 20 lety jsme konstatovali, že kormorán je evropský problém a je nutno jej eliminovat v severských zemích. Stejně jako dnes tvrdíme to samé. Co se za tu dobu změnilo? Nic. Takže dalších x let budeme tvrdit to samé a vyplácet finanční prostředky z daní každého občana na škody působené tímto druhem? Dnes je to již cca 100 mil. Kč. Další tzv. modlou je krkavec. Dnes není nemožné v podzimním období spatřit i 200 ks krkavců v hejnech. Stát dotuje záchranné programy na tetřívka a jiné druhy a na straně druhé nám jej decimují např. kormoráni. Přiznávám, že mnohde i černá zvěř. Proč máme dnes celoročně hájenou straku? Pokud se podíváte do měst, který je dnes jeden z nejčastějších ptáků, kterého spatříte? Straka. Kde jsou zvonci, konopky apod., které dříve sídlily ve městech? Ze strany VÚLHM byly včera prezentovány zahraniční studie, které jednoznačně potvrzují, že predace je největším nebezpečím pro biodiverzitu, drobnou zvěř apod. Nekontrolovatelný nárůst invazních a nepůvodních druhů nás teprve čeká, i když již skrytě probíhá. Liška se dnes díky médiím a některým neziskovkám stala téměř mystickým živočichem. Přitom jde o jednoho z největších predátorů v krajině. Na straně jedné jsme vybrali pouze pár druhů, které chráníme, i když mnohdy již absolutní ochranu vůbec nepotřebují a na straně druhé přehlížíme to, že dříve celkem běžné druhy nám postupně mizí. Jak bylo včera rovněž konstatováno ze zahraničních materiálů, úprava biotopů je nezbytná, ale pokud významně nesnížíme predaci, jen vytváříme ideální prostředí pro predátory. Produkční rybáři včera prezentovali významné problémy s bobrem na řadě rybničních atd. Kdo myslíte, že ty problémy, které jednou zajisté vygradují bude muset řešit? A to se nezmiňuji např. o problému toulavých koček. Před třemi lety jsem požádal Českou ornitologickou společnost, abychom společně otevřeli téma toulavé kočky. Nebyl zájem. Dnes ornitologové sami přiznávají problém s
toulavými kočkami. Atd, atd. Příjemný den,
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.3.2026 09:03 Reaguje na Jiří Janota
Stát dotuje záchranné programy na tetřívka a jiné druhy a na straně druhé nám jej decimují např. kormoráni. ..........
Předpokládám, že jste smísil dvě věty do jedné.
A k tomu ostatnímu - považuji za naprosto úchylné, že jsme tolik pravomocí předali jakýmsi úředníkům do Bruselu a sami si o sobě nemůžeme rozhodovat.
Odpovědět
Ra

Radek

13.3.2026 10:55 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Liška: Patří do kategorie „zvěř, kterou lze lovit“ (podle zákona o myslivosti). Ministerstvo zemědělství má tedy pravomoc určit její dobu lovu vyhláškou. Stačí k tomu podpis ministra. ČMMJ potažmo pan Janota neměli měnit /obchodovat za jiné ústupky v novém zákoně o myslivosti , měli trvat na celoroční době lovu lišky , kočce domácí . Podlehli veřejnému mínění a politikaření

Vlk a Vydra….. Jsou chráněni zákonem o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.). Jsou to „zvláště chránění živočichové“. Proto do toho mluví EU , ekologisti potažmo ochranáři bohužel
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.3.2026 08:41 Reaguje na Radek
Čímž jste nepopřel to, co jsem napsal: Všechna zvířata by měla být (myslivecky) obhospodařována, protože člověk změnil a mění ŽP a tím i mění podmínky pro jejich život.
A co se týče těch lišek - no, na rozdíl od vás a mnohých lidí jsem humanista a zabít mámu od mláďat se mně příčí.
Odpovědět
Ra

Radek

14.3.2026 10:46 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Já nic nepopřel , zákony netvořím , pouze jsem vás nato jak to je upozornil . Nikdy jsem lišku liščatům neulovil , jde o lov liščat . Pokud umíte číst tak by vám to mělo být jasné .
Odpovědět
JJ

Jiří Janota

14.3.2026 06:55 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Máte pravdu, omlouvám se. Predací tetřívků byli samozřejmě myšleni krkavci a ne kormoráni. Příjemný den.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.3.2026 07:49 Reaguje na Jiří Janota
Celkem detail, obé patří do množiny "černé komando"...
Odpovědět
Sl

Slovan

13.3.2026 10:59 Reaguje na Jiří Janota
V první řadě Vám děkuji za odpověď.
Ale. Vlka jsem zmínil pouze proto, že je zařazován mezi ty tzv. “modly”. Děláte to nejenom vy, ale i jiní. Přitom zde nic takového mezi ochranářskou komunitou neexistuje a pokud ano, pak to jsou jednotky procent. Nehodnotil sem tedy, jestli se vlk má nebo nemá vlk regulat. Problém je, že nejenom vy mícháte ochranu vlka s ochranou ptactva nebo obojživelníků. Co to má co společného proboha? Vůbec nic. Vlk tyhle druhy nijak přímo neovlivňuje a možná jim i lehce pomáhá.
Liška nebo divoká prasata jsou přímou starostí myslivců. Stejně jako různé nepůvodní druhy. To, že na lov lišek spousta myslivců s prominutím se*e není problém nikoho jiného než vás. O žádné mystičnosti u lišky nemůže být řeč. Jsme u toho, že ČMMJ nedokáže plnit ani svou základní funkci.
Co se týče studií, tak bych řekl, že na jiných konferencích uvidíte výsledky s “trošku” jinými výsledky. Bylo by asi divné, že zrovna na té, kde jste byl a kde se bojujete za regulaci, tak by prezentace byla o úplném opaku. Takže co je tohle za argument?
Mimochodem, když lesníci křičí, že mají problémy se spárkatou, tak to myslivci bagatelizují a tvrdí, že oni vlastně vše dělají jak mají. Jenže tahle zvěř je pro změnu vaší modlou. K čemu tady máme desetitisíce siků, kteří akorát przní genofond našeho jelena evropského? Proč tady někteří rybáři stále vysazují nepůvodní karase stříbřité a další druhy nepůvodních ryb, které asi jako bonus dokáží likvidovat naše původní druhy? A takto by se dalo pokračovat dál.
Problém toulavých koček je z mého pohledu jeden z největších vůbec. Zvlášť pro ono zpěvné ptactvo. Nemohu mluvit za ČSO, ale oni na to celkem často upozorňují. Z mého pohledu je problémem i to, že na to obce z vysoka…. kašlou. Když sem chtěl jednu takovou toulavou kočku u nás v obci vyřešit kastrací, poslali mě do kytek. Nakonec to skončilo tak, že sem si u jedné neziskovky sehnal odchytovou klec, po odchytu ji k ni odvezl a na své náklady ji nechal vykastrovat. Pak se pustila zpět, ale aspoň už nerodí další.
Odpovědět
Ra

Radek

13.3.2026 12:11 Reaguje na Slovan
Vlk přímo ovlivňuje malé pasáčky kteří po opakovaném napadení jejich stád vlčí smečkou , končí s chovem . Díky tomu se mění bezlesí ,květnaté louky na les , ztráta biodiverzity . Vlk tak přímo ovlivňuje biodiverzitu .
Odpovědět
Ra

Radek

13.3.2026 12:22 Reaguje na Radek
To že tady ještě před pár lety běhali šílení ochranáři a stříkali ženám na kožichy z lišek , norků ……ovlivnilo výkup jejich kožešin . Mnozí lovci pod tlakem veřejnosti , z neznalosti prospěšnosti lovu lišek , lov opomíjí . Další je že loví černou a prostě si je nechcou ranou na lišku zradit . Poslední kapkou byla doba lovu .

Kočku domácí zakázali lovit ochranáři pod tlakem veřejnosti , povolili lov pouze myslivecké stráži , ta se stanovuje na 500ha honební plochy 1 . Ještě ji muže lovit MSH . Kolik se jich muže ulovit si spočítejte sám . PROČ OCHRANÁŘI K TOMU PROBLÉMU MLČÍ , BOJÍ SE VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ NEBO KOČKU CHRÁNÍ ?

Tak to prosím neházejte na myslivce , jen tady potvrzujete že o dané problematice mnoho nevíte .
Odpovědět
Ra

Radek

13.3.2026 12:36 Reaguje na Radek
To že by myslivci bagatelizovali problém v některých honitbách ať z nepůvodními druhy zvěře , nebo škody na lesních porostech jsem zaznamenal v internetových diskuzích podobných této . V praxi ten problém řeší na svoje náklady bez nároku na odměnu( hradí škody v mnohých případech statisícové častky ročně) , na rozdíl od zaměstnanců LČR kteří dostávají za každý kus platbu .
Lov zvěře našel jsem rok 2024
Jelení 35 779 ks
Daňčí 45 335 ks
Mufloní 11 033 ks
Srnčí 137 408 ks
Černá zvěř 193 554 ks
Liška obecná 70 000 ks
Kuna (lesní + skalní) 8 000–9 000 ks celkem

Myslíte že toho myslivci ulovili málo , já si to nemyslím .
Odpovědět
Ra

Radek

13.3.2026 14:07 Reaguje na Radek
a ano sika jde za myslivci
Odpovědět
va

vaber

14.3.2026 08:51 Reaguje na Radek
Kolik kusů z ulovené zvěře bylo z obor a kolik bylo z volné přírody?
Počty se možná nerozdělují schválně a uvádějí se celková čísla ,aby se ukázalo ,že zvěř je přemnožená.
Vše mají spočítáno na kus a lišek ulovili přesně 70000? Kdo prosím ty zastřelené kusy počítá, mají myslivci nějaké výpočetní centrum.
Počty které zastřelili se uvádí ,ale kolik kusů znamená přemnožení, nikdo neřekne. Ví to odborníci ,nebo řeknou jsou přemnoženi když se jim to hodí a všichni to dál jen opakují.
Vím ,že třeba na Slovensku byly veliké rozdíly při počítání relativně malého počtu medvědů. U nás asi dokáží spočítat přesně každého zajíce, ale já v zimě na sněhu neviděl ani jedinou stopu zajíce. Možná nynější zajíci spí v zimě jak medvědi.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.3.2026 08:54 Reaguje na vaber
Myslivci samozřejmě vedou nějaké statistiky. Pravdu zřejmě máte, že rozhodně ne na kusy. A zajíci skutečně nejsou. Kolem chalupy mně běhají 2, doufám, že to je pár.
Odpovědět
Ra

Radek

14.3.2026 10:53 Reaguje na vaber
Co se týká lovu spárkaté zvěře , každý kus se musí opatřít plombou hned po ulovení , takže počty kusů sedí . Lišky , kuny …zaleží na tom co vykážou MSH . Lov z obor se do toho nepočítá . V přírodě se nic přemnožit nemůže , je tam pouze to co životní prostředí uživí . Takže o přemnožení mluví ekologiste a majitelé .
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.3.2026 08:51 Reaguje na Radek
Šílení ochranáři běhali a stříkali, protože jim to státní (bez)moc dovolila. Za socialismu nestříkali. Ovšem chov lišek a norků v klecích na kožešiny, považuji i já za prasárnu. Chov nutrií je něco jiného. S lovem toulavých koček souhlasím, byť s těžkým sdcem.
Odpovědět
Ra

Radek

14.3.2026 11:05 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Pokud vám jde o přírodu , biodiverzitu v ní tak nechápu proč vám těžkne srdce u kočky domácí . Co se týká zpracování kožešin z kožešinové zvěře , za mě je prasárna tuto cennou komoditu nahrazovat umělým vláknem , jen proto že se to některým lidem příčí . Klecové chovy sem netahejte z tím nemájí myslivci nic společného
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.3.2026 08:48 Reaguje na Slovan
Opakovaně doporučuji knihu Lovecký průvodce vypravuje. Autor popisuje, jak zdegenerovaná byla (je?) myslivost na Západě - jak sám poznal - v porovnání s lidovou myslivostí u nás. Jenže máme už také kapitalismus a tak myslivost, stejně jako jakékoliv jiné zájmové svazy, chřadne. Samozřejmě z mnoha příčin. Ale jedna je stejná - myslivost se stala příliš drahým koníčkem a tak spousta těch myslivců, většinou už starších lidí, na vesnicích chybí. No a ti mladší při pracovním vytížení nemají na nějaké koníčky dost času. A pak se na divočáky musí najímat vojenští odstřelovači.
Odpovědět
Ra

Radek

14.3.2026 10:59 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Najímáni policejních odstřelovačů byla pouze politika , měli uzavřený prostor pro lov , techniku za miliony , pozabíjeli pár bachyní a když se to spočítalo tak se zjistilo že by místní lovci ulovili víc a kvalitněji / vůči pohlaví a hierarchii tlup .
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.3.2026 09:17 Reaguje na Slovan
Každý úzce zaměřený spolek má tendenci preferovat to své a uchází jim komplexní pohled na přírodu. Vlkomilové chtějí vlka i kdyby měli malochovatelé přestat chovat 10 ovcí na pár hektarech louky, která zaroste náletem. No a kytičkáři a motýlkáři zuří, když ty louky
zarůstají. Ochránci vyder chtějí vydry a je jim fuk, že z vod mizí
pstruzi, lipani, raci, žáby a škeble. Nad tím pláčou rybáři a ti
co vidí přírodu komplexně. Ochránci kormoránů, volavek a morčáků
nechápou, že jsou pohromou pro plůdek a rybí drobotinu a u těch
kormoránů a volavek i ryb větších. A bobr na každý rybník? Kdo
bude zodpovědný za záplavu po protržení bobry narušené hráze?
Rybníkář a nebo bobromil? Doporučuji převzít ochranářům plnou
zodpovědnost za své ikony a ukončit financování škod státem.
Kdo něco chce, tak ať za to nese odpovědnost a nepřenechává to
na jiné. Představte si, že miluji potkany a prosadím zákaz
jejich trávení, ale nebudu zodpovědný za škody, které působí.
Je to normální chování házet jiným klacky pod nohy a ještě
je za to činit zodpovědné? Uvedu příklad s bobry, kde se rok
čekalo na rozhodnutí AOPK co s nimi ve městě, kde ničili
stromy kolem vodního toku a zatarasili s nimi tok. Nakonec
to vyřešili "dobrovolníci" , kteří tam začali venčit své psy
i v noci a kamarád si své stromy natřel gumoasfaltem. To se
bobrům nelíbilo a táhli dál i bez AOPK, které dál nekonalo.
A straky a sojky? Znám ornitologa bydlícího obklopen svými
stromy bránícími "špionáži jejich ochránců", kterému došla
trpělivost a na krmítku jich už hezkou řádku zlikvidoval.
Nechlubí se tím a tiše a bez svědků je zakope. Za tři roky
se v jeho okolí zvýšila úspěšnost hnízdění kosů, drozdů atd.
Lidé přistupují kvůli neústupnosti ochranářů k partyzánštině
a pokud nedojde zpět k regulaci, tak se budou množit ty
"partyzánské" způsoby likvidace predátorů a problémových
chráněných zvířat. A bude zase spousta pláče, protože se
s nimi "svezou" i jiná zvířata. Není na čase začít s redukcí
na úroveň eliminace škod, které působí?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.3.2026 09:43 Reaguje na Břetislav Machaček
No ale pokud nepokácí stromy u řeky bobr, tak to určitě udělá povodí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.3.2026 17:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
Povodí nespravuje místní drobné toky, které jsou
ve městech a obcích a kolem kterých sází a udržuje
zeleň. No a chráněná bobr jim tu práci hatí a není
možnost ho vyhnat legálně jinam, protože chráněná
zvířata se nesmí rušit a omezovat v činnosti. To
je totální paskvil, když maří práci lidí za velké
finanční prostředky a musíme mu to strpět.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.3.2026 09:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Ty stromy se musí chránit stejně jako před zajíci a srnčí. Pořádně oplotit.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.3.2026 09:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
Povodí musí ze zákona udržovat břehy čisté kvůli povodním. A co pak mají chudáci hladoví bobři dělat? Vyrazí kousek dál, do lesních školek nebo ovocných sadů. Do marketů nesmí a hlad je zlej.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.3.2026 08:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Zde chybí nějaký ten nejvyšší orgán, který by všechny zájmy posoudil a pak autoritativně rozhodl.
Co se týče těch potkanů, viděl jsem video, jak jejich kterýsi milovník (či to byla milovnice?) je na svém dvorku krmil - k "radosti" sousedů. Dokud ho neodvezli do ústavu.
Odpovědět
va

vaber

13.3.2026 08:30
Protože je přemnožený člověk ,musí jiné druhy mizet.
V dnešním světě není místo pro jakékoliv volně žijící tvory, člověku jen překáží a škodí . To není přehánění, to je realita.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.3.2026 14:31 Reaguje na vaber
JISĚ, ČLOVĚK Z POLÍ VYTĚSŇUJE I BAKTERIE A HOUBY aby se uživil. Má vymřít on?
Odpovědět
va

vaber

14.3.2026 08:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
Není otázka zda má vymřít člověk ,ale zda svým uzurpováním všeho, vytváří prostředí ,ve kterém nebude moci žít ani člověk.
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.3.2026 17:12
Vlk je nyní v Německu a Rakousku chráněným a lovným druhem s dobou odlovu od července do konce října. Ve Skandinávii se pořádají podzimní kampaňové odlovy krkavcovitých. Lov zdivočelých koček, které aby přežily, musí pytlačit kdekoliv, je správný, protože těmto zuboženým zvířátkům zkrátí utrpení. A snad většina myslivců rozezná vychrtlého tvora od chované kočky, která nemá potřebu pytlačit, ale má potřebu chodit na vycházky, i když ne do lesa ani pole. Není to terén, který by ji lákal Čiřikání jsou v současnosti, dokud neskončí byznys s bps, výdaje s nulovým užitkem.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist