Světový fond na ochranu přírody představil doporučení pro udržitelné stravování

Navrhovaný jídelníček obsahuje vysoký podíl rostlinných bílkovin, menší množství masa, mléčných výrobků, vajec a ryb. Klade také důraz na celozrnné varianty a doporučuje minimalizovat příjem potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru, stejně jako těch vysoce zpracovaných.

Foto | Alesia Kozik / Pexels

Při vytváření stravovacích doporučení vycházela WWF z původně britského programu Livewell. Upravila ho ale tak, aby odpovídal středoevropským nutričním, geografickým, kulturním a tržním podmínkám. Model udržitelné stravy má za cíl ukázat, jak mohou změny stravovacích návyků přispět k dosažení závazků Pařížské dohody do roku 2030 a zároveň byl v souladu s národními nutričními doporučení.

Navrhovaný jídelníček obsahuje vysoký podíl rostlinných bílkovin, menší množství masa, mléčných výrobků, vajec a ryb. Klade také důraz na celozrnné varianty a doporučuje minimalizovat příjem potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru, stejně jako těch vysoce zpracovaných.

Nynější stravovací návyky většinové populace mají negativní dopad nejenom na životní prostředí, ale i na zdraví jednotlivců, upozorňuje WWF. Češi konzumují v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Téměř polovina všech úmrtí v regionu je podle WWF způsobena rizikovými faktory chování, z nichž nejvýznamnějším je strava.

Dopad živočišné produkce na klimatickou změnu činí podle WWF zhruba 80 procent. "Málokdo si uvědomuje, že když se bavíme o klimatické změně, tak většinou vypichujeme například energetiku, ale nejvýznamnějším faktorem, který má vliv, je způsob našeho stravování," uvedla vedoucího českého zastoupení WWF Lenka Fryčová. Evropa a její jídelní vzorce se podle ní propisují například do odlesňování a nadměrného rybolovu, protože lidé na kontinentu sní více ryb, než jsou schopni vylovit ve svých vodách.

"Lidstvo čelí trojí výzvě - jak zajistit potravinovou a výživovou bezpečnost pro všechny, zároveň udržet globální oteplování na 1,5 stupňů Celsia a zastavit úbytek přírody, znečišťování vodních toků, vyčerpávání půdy a zhoršování potravinové a výživové bezpečnosti," uvedla Irene Luciusová, regionální ředitelka WWF pro střední a východní Evropu.

WWF je nezávislá organizace na ochranu divoké přírody, která má více než pět milionů příznivců, což z ní dělá jednu z největších organizací takového zaměření. Má celosvětovou síť působící ve více než 100 zemích. Zaměřuje se na ochranu ohrožených druhů a biologické rozmanitosti. V České republice se například angažuje při záchraně lesů na Šumavě.