Svůj svátek dnes slaví mokřady, bažiny a močály
„Ačkoliv se taková úmluva může zdát mírně kuriózní, mokřady jsou jedním z nejdůležitějších biotopů na naší planetě,“ připomíná Lenka Skoupá, předsedkyně Toulcova dvora. Význam mokřadů spočívá především v množství vody, kterou dokáží v krajině zadržet. Zadrží ji totiž podle ochránců přírody podstatně více než uměle vytvářené vodní nádrže. Kromě toho příznivě ovlivňují podnebí v místě a pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší. Důležitost mokřadů v době klimatických změn, střídání období sucha a povodní stále vzrůstá, připomínají ekologové. Mokřady bývají i významným zastavením migrujících ptáků.
Česká republika se do Ramsarské úmluvy o mokřadech zapojila od počátku jejího vzniku v roce 1971. Na seznam mokřadů mezinárodního významu je zapsáno 14 českých lokalit: Šumavská, Krkonošská a Krušnohorská rašeliniště, Lednické a Třeboňské rybníky, Litovelské Pomoraví či Mokřady Liběchovky a Pšovky.
Více než dva tisíce mokřadů na území České republiky je také zaneseno v nové online databázi, kterou spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. „Databáze umožňuje vyhledávat mokřady na interaktivní mapě a zjistit, jaké se tu vyskytují chráněné, nebo naopak invazní druhy,“ sdělil František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
V den výročí podepsání mezinárodní úmluvy v íránském městě Ramsar probíhají po celém světě akce upozorňující na význam mokřadů z hlediska ochrany přírody i člověka. „Málo kdo si totiž uvědomuje, že minimálně jedna třetina lidstva je přímo závislá na produkci potravin z mokřadů, jako je rybolov nebo pěstování rýže, a že mokřady rovněž silně ovlivňují počasí celé naší planety," dodávají ochránci přírody z pražského ekologického střediska. Několik mokřadů se nachází i na území hlavního města Prahy, jeden zasahuje přímo do areálu Toulcova dvora.
reklama
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásu
