Toxické látky ze spaloven je třeba měřit dlouhodobě, míní organizace Arnika
Arnika vyzvala v říjnu 2023 dopisem 20 provozovatelů spaloven k zavedení takzvaného semikontinuálního měření, které je podle nového dokumentu Evropské unie z roku 2019 mezi nejlepšími dostupnými technologiemi pro spalování odpadů (BAT). Šest z nich na výzvu odpovědělo. "Kromě ZEVO Mělník, které bude v rámci integrovaného povolení diskutovat o zavedení semikontinuálního měření emisí dioxinů, se v žádném z dalších zařízení o takovém monitoringu neuvažuje. Obvykle se odkázali na plnění závazků národní legislativy a nejlepší dostupné techniky pro spalování," řekla Nikola Jelínek z organizace Arnika. Z oslovených provozovatelů odpověděli ACHTERM, Plzeňská plynárenská, Pražské služby, ČEZ, FFC ČR a Spolana.
Do styku s dioxiny přichází člověk podle vědců nejčastěji v potravě a konzumací živočišných produktů, protože se tyto látky hromadí nejvíce v tucích. U lidí poškozují imunitní a hormonální systém, způsobují poruchy metabolismu, vysvětlil Petrlík. "Dioxiny mají vliv v přírodě na zvířata. Například polární medvědi mohou mít problémy s rozmnožovacím systémem, pokud s látkami budou přicházet do kontaktu," řekl přírodovědec.
Vědci v Belgii v roce 1998 odebírali vzorky ze spaloven v delším časovém horizontu. Zjistili, že dlouhodobé měření dioxinů dává jiné hodnoty než ty, které se získají při dvouročním měření. Podle oficiálních hlášení v České republice je za rok 2019 celková hodnota emisí dioxinů 27,9 gramů toxického ekvivalentu (TEQ), který vyjadřuje míru jedovatosti dioxinů. Z toho 3,4 gramů TEQ pochází ze spaloven. Člověk, který váží 70 kilogramů, by podle Světové zdravotnické organizace (WHO) neměl za den dostat do těla více jak 70 až 280 pikogramů TEQ dioxinů.
"Díky studiím vědci zjistili, že dioxiny jsou problémové i ve velmi nízkých koncentracích. Kupříkladu by stačila jedna kostka cukru dioxinů v jezeře o objemu jeden kilometr krychlový," uvedl Petrlík. Proto je podle něj třeba měřit dioxiny v momentě, kdy spalovny produkují a vypouští emise. Okem člověk tyto látky nevidí, nicméně se podle vědců v životním prostředí velice náročně rozkládají, přírodními procesy se roznáší po celé planetě a mohou se dostat například do polárních oblastí.
reklama
Dále čtěte |
Je možné kaly z čistíren odpadních vod využívat jako hnojivo? Vědci ČZU popsali rizika a možnost jejich úpravy pyrolýzou
Ideální přírodní laboratoř pro výzkum věčných chemikálií? Podle vědců z ČZU jsou to Špicberky
Na čištění odpadních vod v EU by se měly podílet největší znečišťovatelé, farmaceutický a kosmetický průmysl
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Richard Vacek
17.1.2024 20:38Pepa
17.1.2024 20:48Radek Čuda
18.1.2024 13:54 Reaguje na PepaMilan Milan
17.1.2024 21:44Slavomil Vinkler
18.1.2024 07:42pepa knotek
18.1.2024 09:31Pepa
18.1.2024 11:35 Reaguje na pepa knotekJiří Kvítek
19.1.2024 07:33Při procesu spalování dochází k teplotám přesahujícím vznik dioxinů (více než 1200 °C) i dostatečné době zdržení, takže obavy z Arniky pramení spíše z neznalosti reálného provozu.
Ještě je třeba ohlídat proces chlazení spalin, aby mezi sebou produkty spalování nezrekombinovaly. Ale i tomu lze aktivně čelit, když víte o čem mluvíte.
Nevidím v tom problém!
Jiří Kvítek
19.1.2024 07:45 Reaguje na Jiří KvítekOtázkou je, jaký režim převládá a jaké jsou provozní teploty a zdržení - také jak často se to používá.
Přesto bych to průběžně neměřil.
Slavomil Vinkler
19.1.2024 08:00 Reaguje na Jiří KvítekJiří Kvítek
19.1.2024 08:10 Reaguje na Slavomil VinklerV případech, které Vy popisujete, je přístup státu nesystémový a nespravedlivý. V tom máte pravdu.
Nehodlám otázku dioxinů zlehčovat, ale ani se jimi nenechám zastrašovat. Jako chemik dobře vím, že jich existuje několik tisíc variant a také vím, že řada z nich podléhá přirozené degradaci působením slunečního záření v kombinaci s teplem a vlhkem.
Nelíbí se mi postoj Arniky. Možná by měli její lidé více vysvětlovat a méně strašit. Jenom zvyšováním obecného povědomí lze docílit pozitivního přístupu lidí. Zvyšování strachu a obav není tou správnou cestou!
Tonda Selektoda
19.1.2024 12:43Arnika, a jí naroveň postavené ekologické spolky, jsou dlouhodobě proti výstavbě nových ZEVO v ČR. Tímto svým postojem tyto spolky napomáhají v pokračování byznysu, založeném na ukládání odpadů na skládky, místo jejich ekologicky šetrnému energetického využití v moderních ZEVO. O tom, kdo jim tyto jejich aktivity sponzoruje, lze (zatím) jen spekulovat.
Mimo štvaní laické veřejnosti proti ZEVO, jednou z cest, jak výstavbě ZEVO zabránit, je stanovit investorovi takové podmínky, aby se mu investice prodražila a stala se pro něj ekonomickým nesmyslem.
Arnika proto též od investorů opakovaně vyžaduje nesmyslné kontinuální měření polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD) a dibenzofuranů (PCDF).
V EU je v provozu přes pět stovek spaloven komunálního (domovního) odpadu, které ročně energeticky využijí přes 100 milionů tun domovního (komunálního) odpadu. Žádná z nich kontinuální měření látek PCDD/PCDF nemá.
Zatím totiž není vyvinuta, odzkoušena, schválena a v nařízení EU na ochranu ovzduší aplikována metodika kontinuálního měření těchto druhů emisí. I když se před komínem odeberou bodové vzorky spalin, tyto se musí následně zpracovávat mimo spalovnu ve specializované laboratoři. To je drahé a na úrovni jednorázového měření. Tedy nejde o kontinuální (nepřetržité) měření, prováděné přímo u komína ZEVO v reálném čase.
A i kdy právě teď někdo vymyslel technické řešení toho měření, zase to k ničemu není! Musely by se napřed změnit Evropské normy, zákony a členské státy, by to musely napřed zapracovat do své národní legislativy, aby výsledky takového měření, mohly být úřady vůbec uznávány.
Spolky to samozřejmě vědí. Ale touto obstrukcí při správních řízeních, cíleně celý proces zdržují. A penízky se "skládkařům" sypou dále.
