V hromadách mamutích kostí u lidských sídlišť převažují samice, zjistili vědci

Hromady mamutích kostí poblíž pravěkých sídlišť vznikly pravděpodobně lidským přičiněním, nikoliv jako výsledek přírodních procesů. Převažují v nich kosti samic. Desítky let starou otázku pomohla objasnit studie, na které se podíleli vědci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně. Do týmu přinesli znalost moravských lokalit. Studii publikoval časopis Current Biology. Akumulace mamutích kostí jsou jednou z charakteristických stop života lidí ve střední Evropě v mladém paleolitu. Dlouho nebylo jasné, zda jde o místa přirozeného úhynu, druhotně přemístěné pozůstatky nebo o výsledek opakovaného lovu, zpracování mršin či dalších lidských aktivit.

Studie spojila archeologickou dokumentaci s analýzou archaické DNA a porovnala nálezy z lidských sídlišť s pozůstatky přirozeně uhynulých zvířat. Výzkum zahrnoval tři moravské lokality, a to Dolní Věstonice I, Milovice I a Předmostí I.

"Výsledky této studie ukazují, jak důležité je vracet se ke starším archeologickým souborům s novými metodami. V případě Dolních Věstonic máme k dispozici materiál získávaný a dokumentovaný několika generacemi badatelů," řekl vedoucí Centra prehistorické archeologie a výzkumné základny v Dolních Věstonicích Martin Novák.

Tým analyzoval genomová data 521 mamutů srstnatých z Eurasie a Severní Ameriky. Mezi mamuty z míst bez souvislosti s lidskou činností převažovali samci – tvořili 66,5 procenta. V akumulacích spojených s lidskými sídlišti byl poměr téměř opačný: 70 procent jedinců tvořily samice. Odlišné zastoupení pohlaví podle autorů ukazuje, že rozhodující roli hrála lidská činnost a výběr zvířat, nikoli pouze přírodní procesy.

Genetická data sama nerozliší, zda byl každý mamut uloven, nebo zda lidé využili také přirozeně uhynulá zvířata. Přímý lov mamutů je sice z některých lokalit doložen hroty zbraní v kostech, autoři studie však volí širší formulaci o lidském výběru a využívání zvířat. Převahu samic lze vysvětlovat jejich menší tělesnou velikostí, ale také chováním stád. Skupiny samic s mláďaty se mohly krajinou pohybovat pravidelněji a předvídatelněji než samotářští samci.

"Rozdílný poměr samců a samic sám o sobě nevysvětluje, jak koncentrace mamutích kostí vznikly. Důležitý je až v kombinaci s archeologickými nálezy a terénní dokumentací. Díky novým metodám se tak můžeme vracet ke starým sbírkám a hledat v nich odpovědi na otázky, které dříve nebylo možné řešit," uvedla Soňa Herčíková z archeologického ústavu.

---

reklama

---