https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/v-lacnove-a-okoli-rozkvetly-tisice-kvetu-vzacneho-safranu-belokveteho
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Lačnově a okolí rozkvetly tisíce květů vzácného šafránu bělokvětého

3.4.2021 16:30 | LAČNOV (ČTK)
Šafrán není původní rostlinou, pravděpodobně se do Lačnova dostal z alpské oblasti v době napoleonských válek s krmivem pro koně či na vozech formanů.
Šafrán není původní rostlinou, pravděpodobně se do Lačnova dostal z alpské oblasti v době napoleonských válek s krmivem pro koně či na vozech formanů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv ČSOP
Tisíce květů vzácného šafránu bělokvětého rozkvetly na loukách a zahradách v okolí Lačnova na Vsetínsku i Valašských Klobouk na Zlínsku. Letos vykvetly na dvakrát, první ojedinělé květy se objevily kolem 13. března, pak začaly pořádně kvést od začátku tohoto týdne, řekl ČTK Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí. Chráněná rostlina bývá poslem jara, loni vykvetla v polovině března.
 

Letos je šafránů více než před rokem. "Napomohly tomu loňské bohaté dešťové srážky a letošní sněhová nadílka," uvedl Orálek. "Zvláště obyvatelé Lačnova o šafrány na svých loukách a zahradách pečují ukázkově. Zato ve volné krajině se majitelé pozemků dopouštějí nežádoucích zásahů, když nechávají stanoviště šafránů zarůst nebo spásat dobytkem," uvedl Orálek.

Šafrán se vyskytuje v Lačnově a okolí na rozhraní Vsetínska a Zlínska, podle Orálka jde o tři desítky lokalit, některé jsou méně početné a rozptýlené v krajině. K největším lokalitám patří Smolinka ve Valašských Kloboukách, v Lačnově na louce u školy a na Sucháčkových pasekách, také v Pozděchově.

Podle Orálka jsou za přírodní památku označeny čtyři lokality, ale chráněná je každá rostlina jako jedinec. Za přírodní památku by podle Orálka mělo být vyhlášeno více lokalit, ideálně by jich mohl být dvojnásobek. Jednou z nich by mohly být i Vařákovy paseky, tamní osada byla za druhé světové války vypálena. "Z celé osady zbyl jenom šafrán. Vidíme v tom silnou symboliku," uvedl Orálek, který k prohlídce šafránových luk pozval také náměstkyni hejtmana Zlínského kraje Hanu Ančincovou (Piráti). Ta chce vyhlášení přírodní památky na Vařákových pasekách napomoci. "Kraj by se měl ujmout iniciativy, převzít odpovědnost a zasáhnout, aby zdejší příroda a území získaly významnější ochranu. Tohle místo si ji zaslouží," uvedla Ančincová.

Rozkvetlé šafrány každoročně přitahují spoustu lidí, podle Orálka jsou však někteří bezohlední a rostliny pošlapou zejména při focení. Ubylo však případů, kdy si lidé chtěli šafrán vykopat a přenést třeba na své zahrady. Letos by lidí v oblasti mohlo být méně vzhledem k zákazu pohybu mimo okres. "Obávám se, že i tak nastane velká invaze," uvedl Orálek. Dobrovolní členové stráže přírody jsou proto nyní v terénu a šafrány hlídají. "Terénním autem přejíždíme mezi jednotlivými místy a kontrolujeme, jak se lidé chovají. Devadesát procent z nich je v pohodě, zbytek je třeba buď poučit, anebo ničí přírodu záměrně," uvedl strážce Jaromír Navrátil.

Šafrán není původní rostlinou, pravděpodobně se do Lačnova dostal z alpské oblasti v době napoleonských válek s krmivem pro koně či na vozech formanů. Rozmnožuje se snadno semeny, která se sem dostala právě se senem z alpských luk. V regionu roste také šafrán karpatský, který kvete o něco později, vyskytuje se v Zubří a na Kohútce, hojnější je podle Orálka na Slovensku.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

3.4.2021 09:37
Jak je to s prirozenym rozsirenim krokusu a jak se lisi alpske a karpatske typy? Pamatuji na ohromne mnozstvi krokusu napr. z jarnich Rohacu, nemela na jejich rozsireni v Karpatech vliv treba i ta pastva v minulych stoletich? Co brani vetsimu rozsireni krokusu v CR kdyz by se jim tu - pokud by byly vysazeny na vhodnych mistech - nepochybne take dobre darilo? Viz rezervace Lukasov v Jizerkach. Tady jsem si vyfotil podrost u potoka na Ceske Sibiri kde vysazene krokusy taky pekne expanduji :) https://photos.app.goo.gl/Bt4qXsavcPtVi8Kg9
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.4.2021 11:25
Hezké, pouze opatrně s tou propagací, ať se to nemusí nakonec oplotit.
Každopádně se ale stále pozastavuji nad pojmy původní, nepůvodní,
invazní, neinvazní. Tento druh je nepůvodní, snadno se rozšiřuje.
Tudíž může být i invazní a přesto je chráněn. Jiné rostliny jsou na tom
podobně a jsou intenzivně likvidovány i pomocí chemie a mechanizace.
Tak tomu nějak nerozumím hlavně v CHKO.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist