V Litomyšli vznikla jedna z prvních biometanových stanic v Česku
Zemní plyn stanice vyrábí z bioplynu, který pochází z odpadů živočišné a rostlinné zemědělské výroby a následně ho vtláčí do plynárenské sítě Gasnet. Součástí je i plnicí stanice na stlačený plyn (CNG) v přilehlém areálu v obci Dolní Újezd. Stanice je inovací původní bioplynové stanice v areálu družstva. Bioplyn už tak nemusí být využíván pouze při kogenerační výrobě elektřiny a tepla.
Investici za více než 50 milionů korun v praxi zajistily společnosti Hutira – Brno a Hutira green gas. V Česku jde podle družstva o první technologii výroby biometanu, která je propojena se zemědělskou bioplynovou stanicí, plničkou CNG i vtláčením plynu do plynárenské sítě. "Zahájení běžného provozu je plánováno na prosinec tohoto roku," řekl Ivo Hutira, jednatel společnosti Hutira – Brno.
Družstvo se rozhodlo pro inovaci v roce 2019. Hlavním důvodem bylo maximální využití energie z bioplynu. "Kogenerace má z hlediska výroby elektřiny účinnost jen okolo 35 procent. Dalších 30 procent je pak v teple, pro které například v létě nemáme využití. Když nyní poputuje do plynárenské sítě biometan, zákazníci naší energie využijí mnohem více," řekl ředitel Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů Litomyšl Jan Pechanec.
Technologie je soubor několika zařízení. Surový bioplyn nejprve míří do tzv. jednotky předúpravy, kde se zbavuje vlhkosti a sulfanu. Odtud následně putuje do upgradingové jednotky s třístupňovou membránovou separací, která bioplyn upravuje na biometan v kvalitě zemního plynu. Stanice by měla za deset let zpracovat 30,6 milionu krychlových bioplynu, ročně to znamená 1,7 milionu metrů krychlových biometanu.
reklama
Ministerstvo průmyslu vyhlásilo první aukci na podporu biometanu
Energie z odpadu: Jak malé bioplynové stanice pomáhají měnit život v rozvojových zemích
Evropská komise schválila českou podporu výroby biometanu za 3,7 miliardy eur