V Nizozemsku pomáhají lidé rybám překonat vodohospodářské stavby pomocí "rybího zvonku"

Okoun říční

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Karelj / Wikimedia Commons

Před vytvořením signálního zvonku v roce 2021 čekalo v tomto ročním období, kdy je plavební komora často uzavřena a rekreačních plavidel je zatím málo, mnoho druhů ryb před městem celé týdny. Nehybnost čekajících ryb je činí zranitelnými vůči predátorům ve vodě i ve vzduchu, což je podle ekoložky opravdu nebezpečné, a navíc tím ztrácejí čas na rozmnožování.

Od svého vzniku se zvonek těší celosvětovému úspěchu a živý přenos neustále sledují tisíce uživatelů internetu. "Samozřejmě to zabere trochu času, ale je to velmi pozitivní projekt," vysvětlila Nijsová, která někdy musí zpracovat i více než 300 snímků na jednu rybu. "Spousta lidí nám říká, že je to jako odpočinkový program v televizi," doplnila.

Navzdory své popularitě je však zvonek pouze kapkou v moři. Nizozemci si totiž už léta lámou hlavu nad tím, jak vyřešit problém desítek tisíc překážek, které sice chrání zemi před stoupající hladinou moře, ale brání velkému množství ryb ve volném pohybu.

Například Nadace pro udržitelný sektor chovu úhořů v Nizozemsku (DUPAN) již 12 let organizuje každoroční akce zaměřené na opětovné vysazení milionů mladých úhořů říčních v provinciích Frísko na severu země a Zeeland na jihu. "Připlavou sem, ale nemohou proniknout do vnitrozemských vod, kde by měli vyrůst a dosáhnout dospělosti," vysvětlil Magnus van der Meer, projektový manažer organizace DUPAN.

Poté, co se narodí v Sargasovém moři a překonají Atlantický oceán, vplouvají úhoři do sladkých vod v Evropě, kde rostou do dospělosti. Velké množství z nich tak činí ve francouzských nebo portugalských vodách, mnoho dalších ale uvízne u břehů Nizozemska, což v průběhu času vede k narušení rovnováhy v populaci úhořů.

Stejně jako u zvonků pro ryby je to i tady lidský zásah, který umožňuje vyrovnat se s důsledky nizozemského inženýrství. Díky tomu, že každé jaro přenese do Nizozemska tři miliony mladých jedinců z Francie, kde se vyskytují v hojném množství, přispívá DUPAN svým dílem k zajištění stability populace úhořů.

"Samozřejmě by mělo existovat jiné řešení. Bylo by dobré dát znovu úhořům příležitost přirozeně se dostat do nizozemských vod," uvedl sedmdesátiletý van der Meer. Ale dokud bude hladina vody stoupat, budou hráze pro přežití Nizozemska nadále nezbytné. "V blízké budoucnosti žádné řešení neexistuje, takže musíme pokračovat," doplnil.