https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/v-ostrave-od-roku-2021-pribylo-250-ptacich-budek-mesto-zajistuje-jejich-opravy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Ostravě od roku 2021 přibylo 250 ptačích budek, město zajišťuje jejich opravy

9.3.2024 01:13 | OSTRAVA (ČTK)
Nejčastějšími obyvateli ptačích příbytků jsou sýkory koňadry, sýkory modřinky a pěnkavy obecné.
Nejčastějšími obyvateli ptačích příbytků jsou sýkory koňadry, sýkory modřinky a pěnkavy obecné.
V Ostravě od roku 2021 přibylo přibližně 250 ptačích budek, nechalo je instalovat město. Budky mají podpořit hnízdění ptáků a přispět k rozvoji populace ptactva. Díky nebývale teplému počasí a probouzející se přírodě město už na začátku března nechalo na pěti místech doplnit chybějící či zničené budky, sdělila mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.
 

Ostrava budky, takzvané sýkorníky, postupně instalovala v předchozích třech letech. V roce 2021 a 2022 jich přibylo po 100 kusech, loni jich bylo 50. Do projektu Ptačí budky pro Ostravu město zatím investovalo 335 000 korun bez DPH.

"Budky byly v Ostravě rozmístěny do korun stromů napříč městem, zejména v zastavěných lokalitách, zpravidla pak v parkově upravených plochách či ve stromořadích," uvedla mluvčí. Budky jsou především blízko keřů, které ptákům poskytují přirozený úkryt i potravu.

"Všechny budky jsou na konci roku, zpravidla v listopadu, čištěny a připraveny na další hnízdící období. Díky tomuto procesu získáváme také informace o obsazení budek," uvedl náměstek primátora Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu). Za poslední tři roky je to kolem 70 procent. "Nejčastějšími obyvateli těchto ptačích příbytků jsou sýkory koňadry, sýkory modřinky a pěnkavy obecné," dodal Boháč.

Budky podle návodu biologů z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity vyrobila městská společnost Ostravské městské lesy a zeleň. Pořízení budek předcházel v roce 2019 výzkumný projekt zabývající se vlivem urbanizace na hnízdění ptáků v Ostravě. Výsledky projektu pak pomohly například s výběrem vhodného typu budek, způsobem jejich instalace i s výběrem vhodných lokalit pro jejich umístění.

"Jednotlivé budky, instalované městem, mají svá identifikační čísla a jsou zaneseny i do mapové aplikace města. V terénu je tak snadno dohledáme, zjistíme, zda budka byla poškozena či zcizena a můžeme zajistit výrobu budky nové a její umístění do téže lokality, kde už si na ni drobní zpěvní práci zvykli," uvedl Boháč.

V jedné z budek, umístěné v areálu Lesní školy v Bělském lese, je instalována také kamera. Zájemci tak mohou prostřednictvím on-line přenosu sledovat hnízdění. Kromě města další budky rozmisťují i některé obvody, různé organizace, školy či ostravská zoologická zahrada.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2024 05:06
Díky budkám je u nás přemajorováno, sýkora koňadra má prakticky monopol. Chělo by to generální změnu strategie, jinak ta disproporce se bude stále zvětšovat. Kolik mají v Ostravě vrabců domácích se v článku nepíše, tipuji, že téměř (či vůbec) nic. Zato ta pěnkava mě zaujala, to je zřejmě zvláště vyšlechtěná:-) Ucpávky kvůli tažným lejskům mi "starostliví" spoluobčané stále vytahují, už jsem našel jiné řešení.
Odpovědět
Anyr

Anyr

9.3.2024 16:34 Reaguje na Karel Zvářal
:D No je tedy fakt, že pěnkava v budce je celkem podivuhodná věc, jistě stojící za pozornost všech ornitologů... :))

K věci. Souhlasím s těmi koňadrami. Proto se sám snažím dávat budky různých typů, včetně polobudek, z nichž vyloženě koňadrám vyhovuje jen málo z nich. Pro malé sýkorky dávám budky s vletovým otvorem 2,6 cm, odkud je větší pěvci nevyženou.
A co se týče vrabců, vyvěsili jsme budky přímo pro ně, a musím říct, že super :) I když, máme tu tedy hlavně polní, domácích stále ubývá i u nás :(
Všechny budky máme z dřevocementu. Mají velmi vysokou obsazenost, podle zkušenosti i dlouho vydrží, ale jsou poněkud těžké, což někdy může být menší problém, ale nic neřešitelného.
A hlavně - nasázeli jsme jalovce obecné, trnky, hlohy, šípky, atd., ať mají i ty nedoupné/nebudkové druhy kde v pohodě bydlet (a co jíst) :))

Tož tak :)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2024 16:58 Reaguje na Anyr
Chválím!, ale chtělo by to vyvěsit poblíž sadů (vrabci, modřinka) či list./sm. lesa (menší sýkory, lejsci, červenka aj.). Plody těch keřů jsou určeny spíše pro drozdovité a jako kryt pro pěnice, ťuhýky, strnady, zvonky apod.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2024 17:05 Reaguje na Karel Zvářal
Vyplatí se investovat do dřevocemntových budek, jsou sice těžké, ale ta prodloužená životnost a bezpečnost před predátory to vyváží. Drátem za/na spodní větve, ze žebříku, aby je někdo neto a na podzim čistit...
Odpovědět
Anyr

Anyr

9.3.2024 17:21 Reaguje na Karel Zvářal
Přesně tak, plně souhlasím.
Odpovědět
Anyr

Anyr

9.3.2024 17:20 Reaguje na Karel Zvářal
Hezké upřesnění, díky za něj :)
Máme tu sad, na zahradě několik větších stromů (dub, modřín, břízu, prastarou a obrovskou lísku obecnou), a v blízkém okolí jak zahrady, tak lesy, pastviny, louky, remízky... dokonce i zemědělskou usedlost, a díky ní i dost vlaštovek (troje obsazená hnízda máme už roky v otevřené kůlně, kde jsme se rozhodli kvůli nim nedodělat dveře). Jsme na hranici KRNAPu. Takže tu je poměrně různorodá směsice ptactva, včetně konipasů horských, puštíků, žlun, pěnic, stehlíků, holubů hřivnáčů... loni tu po dlouhé době i kukala kukačka, což byl malý zázrak, tady roky neslýchaný, a pravidelně sem na zmiňovanou lísku na podzim zalétavají ořešníci kropenatí. A veverky :))
Ale obecně - ubývá to tu. Tak se snažím dělat osvětu, tiše brojím proti tújím a často sekaným trávníkům, a navrhuji lepší alternativy, nenásilně, výsledky jak kdy, ale něco se mi povedlo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2024 17:25 Reaguje na Anyr
Každý malý úspěch se počítá. Nejlepší je osobní příklad a snažit se působit na děcka, tam lze dosáhnout zvýšení zájmu o přírodu. Líné snoby těžko budete předělávat.
Odpovědět

vladimír šmídl

11.3.2024 02:43
s výjimkou rorýse výchova mláďat zpěvného ptactva je zesabotována kočkou v okamžiku, kdy mládě opustí hnízdo, ale ještě několik dní musí být na zemi dokrmováno rodiči. Majitelé venkovních koček ,chtějí-li na tom něco zlepšit, přepaží část zahrady s hnízdy tak, aby kočky nemohly dovnitř, čehož zárukou je pospávající pes. Zažil jsem, kterak proti psovi, který se chystal očichat vypadlého kosa vyrazil v zoufalství mlaďoch do útokua a pes uskočil půl metru dozadu. Pak zavládlo příměří. Totéž jsem zažil u vrabce.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist