V Praze bude zakázáno spalování suchého rostlinného materiálu
"Cílem navrhované vyhlášky je snížení imisní zátěže obyvatel hlavního města způsobené znečišťujícími látkami vznikajícími při spalování suchého rostlinného materiálu v otevřených ohništích, píše se v dokumentu schváleném zastupiteli," řekla náměstkyně primátora Jana Komrsková (Piráti).
Častým spalováním suchého listí či dalšího rostlinného materiálu jsou podle schváleného materiálu obyvatelé vystaveni vysokým koncentracím znečišťujících látek, což má negativní dopad na jejich zdraví. "Zároveň spalování suchého rostlinného materiálu vede ke vzniku obtěžujícího kouře a zhoršení pohody bydlení zejména v oblastech s hustou zástavbou rodinných domů," píše se v materiálu.
Povoleno tak bude pouze pálení suchého dřeva či šišek například na zahradách při grilování a opékání nebo při kulturních a společenských slavnostech. I to bude omezeno - pálit suché dřevo bude zakázáno v případě, kdy je v Praze vyhlášena smogová situace nebo když hydrometeorologové vydají varování před silným větrem. Vedení města už nyní zakazuje rozdělávání ohňů při velkých vedrech a suchu.
Naopak zákaz spalování se nebude vztahovat na pálení klestu či jiného rostlinného materiálu na lesních pozemcích při hospodaření v lesích, při řízeném pálení při mimořádných rostlinolékařských opatřeních nebo pálení rostlinného materiálu při řešení mimořádných krizových situací.
Při tvorbě vyhlášky se město odvolává na pokusy a měření Jihomoravského kraje z roku 2021, které potvrdily vysoké koncentrace škodlivých látek. Největší koncentrace tehdy odborníci zaznamenali při pálení suchého listí. I u spalování ostatních druhů materiálů byly koncentrace řádově vyšší, než jsou absolutně maximální hodnoty běžně pozorované na stanicích imisního monitoringu. Při spalování vznikají mimo jiné suspendované drobné částice PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren nebo oxidy dusnatý, dusičitý a siřičitý.
Vyhlášku kritizoval opoziční zastupitel Václav Bílek (ANO). Podle něj je vyhláškou zakazováno něco, co se stejně nesmí dělat, a navíc v ní jsou chyby. Zároveň upozornil na to, že pálit se musí například listy stromů napadených klíněnkou.
Strategie města vychází ze schváleného klimatického plánu do roku 2030, podle kterého chce Praha snížit emise skleníkových plynů o 45 procent do roku 2030 a o 100 procent do roku 2050.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Martin Švancar
15.9.2023 11:33smějící se bestie
15.9.2023 16:30A za to se platí podle váhy !
Jaroslav Řezáč
16.9.2023 09:09 Reaguje na smějící se bestiemara polasek
15.9.2023 19:22to uz fakt neni ani ftipne ... do roku 2060 snizi emise o 200% a pak jim zdechnou vsechny fotosytezujici rostliny. to bude divu.
jsou ti lide normalni??? nebo to je najmuta banda magoru, kteri testuji kdy je zase vyhodime z oken???
Jaroslav Řezáč
16.9.2023 09:11 Reaguje na mara polasekPetr
15.9.2023 21:55Takže mokrý se spalovat může, pohoda.
vladimír šmídl
16.9.2023 10:31 Reaguje na PetrDaniel Višňovský
19.9.2023 19:36 Reaguje na vladimír šmídlDaniel Višňovský
19.9.2023 19:34 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
16.9.2023 07:39vaber
16.9.2023 08:39tak kde je problém
Břetislav Machaček
16.9.2023 11:39i větve a to bez štěpkování pouze na hromadách sloužících jako hadníky, pro hmyz a nebo s umělou dutinou pro zimování ježků. Tlení sice trvá až deset let, ale výsledkem je cenný dřevitý kompost a pocit, že jsem dal hmyzu a zvířatům možnost mít kde bydlet a množit se. Pálím pouze větve růží v
sudu po důkladném vysušení. Schnou půl roku a shoří bezdýmým plamenem
za pár minut i v dešti, abych jiskrami neohrozil okolí. Doporučuji
na to starý plechový sud s dírami u dna a nějakou stříšku, aby byly
větve v sudu v suchu. Po půl roce podpálit a za pět minut je po ohni
a bez dýmu. Takové pálení je daleko lepší, než když dnes hoří lesy
a nebo různé skládky "cenných" druhotných surovin, kterých se tak
majitelé zbavují.
Zbyněk Šeděnka
16.9.2023 16:10 Reaguje na Břetislav Machačekvladimír šmídl
19.9.2023 21:27 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMilan Milan
16.9.2023 20:42Pavel Jeřábek
21.9.2023 20:29A rouzfoukne po ploše, aby v tam zůstala organická hmota.
Super - jen za den běžný štěpkovač spotřebuje cca 30 l nafty, nebo 50 l benzinu. A tyto pracovní stroje nejsou a dlouho nebudou vybaveny katalyzátory.
Pokud bystevětve, křoviny, které za den štěpkovač nadrtí odváželi na skládky biomasy, kde je opět nadrtí, tak to bude několik nákladních aut a hodně práce s nakládáním.
Takže jen spálenou biomasu nahradí spálený benzin či naftu.
Co je lepší- ať si to rozhodnou politici - oni mají na to "hlavu".