V Praze otevřela vyšší odborná škola zaměřená na ekologické zemědělství

V pražské Ruzyni se včera otevřela vyšší odborná škola zaměřená na ekologické zemědělství. Farmářská škola přijala do prvního ročníku 50 lidí, otevírá denní a dálkové studium. Zaměřuje se velké míře na praxi na farmách které se školou spolupracují, řekl ředitel školy Jiří Prachař.

Farmářská škola se podle Prachaře od jiných institucí odlišuje výrazným zaměřením na praxi, která tvoří 80 procent obsahu výuky. Studenti jsou po celý rok na farmách, škola spolupracuje se zhruba 40. Škola také chce doporučovat studentům, aby se v závěrečném třetím ročníku vydali do zahraničí.

Škola má podle něj také vést studenty k tomu, aby dokázali založit a vést vlastní farmy věnující se ekologickému zemědělství. Poznamenal, že v minulosti v Česku nebyla a možnost studovat obor zaměřený přímo na ekologické zemědělství, který je zároveň ve velké míře propojený s praxí. "Kdo chce být farmář, praxi potřebuje," doplnil.

Ze setkávání s farmáři zjistil, že řada z nich zkušenosti získala ze zahraničí. Sám žil a studoval v Německu a sbíral zkušenosti na farmách. Zahraniční poznatky byly podle něj hlavní inspirací pro vznik pražské školy i v míře praxe, kterou škola studentům nabízí.

Prachař poznamenal, že o ekologické zemědělství mají zájem i lidé přicházející z odlišných oborů. Přicházejí i lidé, kteří již mají za sebou i například studium vysoké školy nebo zkušenosti ze zahraničí.

Farmářská škola vznikla jako zapsaný ústav. Zakladatelem je Asociace místních potravinových iniciativ, která podporuje blízký vztah lidí ke krajině. Denní studium je bezplatné, kombinované studium stojí 12 000 korun ročně, za dálkové studium se platí 24 000 korun za rok.

Náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek na otevření školy ČTK řekl, že vzdělávání má před sebou velkou výzvu hlavně v oblasti zapojení moderních technologií. Práce v zemědělství se jíž výrazně změnila. "Potkáváme se s umělou inteligencí, drony, s automatickými stájemi," poznamenal. Ve vzdělávání se proto podle ně bude muset uvažovat o tom, kde je potřeba lidská práce a kde již v díky technologiím potřeba nebude. Upozornil na to, že řada mladých lidí dnes nechce dělat například práci práci spojenou s živočišnou výrobou, kde setkávají s porážkami a zpracováním masa. "Máme obrovský propad na oborech řezník nebo uzenář," dodal.

---

reklama

---