V žebříčcích znečišťovatelů figurují nejčastěji provozy z Ústeckého kraje

V žebříčcích největších znečišťovatelů životního prostředí v Česku, které každoročně sestavuje ekologický spolek Arnika, se loni nejčastěji umisťovaly provozy z Ústeckého kraje, následované Moravskoslezským a Pardubickým krajem. Mezi významné zdroje znečištění patřily zejména elektrárny, chemičky a další průmyslové podniky. Oproti předchozímu roku vzrostlo například ohlášené množství věčných chemikálií, formaldehydu a skleníkových plynů, řekli novinářům zástupci spolku. Arnika sestavuje žebříčky od roku 2005, pracuje s údaji z Integrovaného registru znečišťování. Do registru za rok 2025 ohlásilo údaje 1233 provozů. Největším zdrojem skleníkových plynů byla elektrárna Počerady na Lounsku, která vykázala 4,2 milionu tun. Následovaly elektrárny Tušimice a Prunéřov na Chomutovsku a Ledvice na Teplicku.

Celkové množství ohlášeného formaldehydu vzrostlo na více než 22,5 tuny. Dlouhodobá expozice je spojována s vyšším rizikem některých nádorových onemocnění. Největší podíl připadl na Kronospan CR v Jihlavě, který ohlásil přibližně sedm tun.

V žebříčku styrenu a dalších karcinogenních či potenciálně karcinogenních látek se na první místo dostala společnost ACO Industries Tábor v Sezimově Ústí. Ohlásila 9,7 tuny styrenu.

U emisí rtuti do ovzduší, vody a půdy tvořily uhelné elektrárny a teplárny osm z deseti nejvýše umístěných provozů. Dohromady ohlásily 985 kilogramů rtuti. Na elektrárnu Počerady na Lounsku připadlo 242 kilogramů, na Prunéřov na Chomutovsku 183 kilogramů a na Chvaletice na Pardubicku 172 kilogramů. "Rtuť vypouštěná z elektráren do ovzduší se v životním prostředí nerozkládá a může v něm přetrvávat desítky let," řekla Nikola Jelínek z Arniky.

Mluvčí společnosti Sev.en Česká Energie Eva Maříková uvedla, že elektrárna Počerady provozuje svou činnost na základě platných povolení, dodržuje stanovené emisní limity a postupuje v souladu s českými a evropskými zákony. "Elektrárna Počerady patří k největším výrobcům elektrické energie v ČR, je tedy pochopitelné, že v přímé úměře bude také patřit k největším producentům emisí," sdělila ČTK.

V žebříčku rtuti v emisích a odpadech byla v čele chemička Synthesia v Pardubicích s 532 kilogramy, což bylo nejvyšší množství v historii jejích hlášení. Z některých předních pozic naopak vypadla Spolana Neratovice, která v roce 2025 ukončila výrobu PVC a kaprolaktamu.

Sedm z deseti největších zdrojů kyanidů vypouštěných do vody tvořily čistírny odpadních vod. Ostravská čistírna ohlásila 676 kilogramů, třinecká 612 kilogramů. Největší množství dioxinů vykázal provoz na zpracování odpadů Gemec-Union v Ostravě-Mariánských Horách, a to 30 gramů v toxických ekvivalentech.

Množství látek poškozujících ozonovou vrstvu vzrostlo z 5,7 na 71 kilogramů. Téměř celý nárůst připadl na společnost CHS Epi v Ústí nad Labem, která vykázala 66 kilogramů.

Největší množství PFAS (věčných chemikálií), které se obtížně rozkládají, ohlásila biologická čistírna odpadních vod v Pardubicích-Rybitví, a to 44 kilogramů. To představuje přibližně dvě třetiny celkového množství vykázaného v Česku. "Čtyřiačtyřicet kilogramů PFAS vypuštěných za jediný rok je alarmující množství věčných chemických látek, které se v přírodě prakticky nerozkládají. Je nezbytné zjistit, odkud se do čistírny dostávají, zejména zda nepocházejí z průmyslového areálu v Semtíně," řekl Jindřich Petrlík z Arniky.

---

reklama

---