https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/cistirna-odpadnich-vod-v-pardubicich-vypousti-do-vody-takzvane-vecne-chemikalie
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čistírna odpadních vod v Pardubicích vypouští do vody takzvané věčné chemikálie

30.10.2026 08:54 | PARDUBICE (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Loňské množství takzvaných věčných chemikálií, které biologická čistírna odpadních vod v Rybitví u Pardubic vypouští do vody, meziročně vzrostlo sedmkrát. Tyto látky se v přírodě téměř nerozkládají a mohou škodit lidskému zdraví. Zatím není jasné, jestli pocházejí více z městských odpadních vod nebo z chemických provozů. Novinářům to řekl Jindřich Petrlík ze spolku Arnika.
 
PFAS jsou skupina chemických látek, kterým se říká také věčné chemikálie, protože se v přírodě velmi pomalu rozkládají a hromadí se v životním prostředí. Používají se například při výrobě nepromokavého oblečení, obalů na potraviny nebo v průmyslu. Některé z nich mohou škodit lidskému zdraví a dostávat se do vody, půdy i potravin.

Čistírna v Rybitví loni ohlásila 44 kilogramů věčných chemikálií, tedy skoro sedmkrát více než v předchozím roce. Připadají tak na ni zhruba dvě třetiny celkového množství těchto látek ohlášeného v Česku. Druhý největší objem ohlásil Orlen Unipetrol RPA v Litvínově, a to necelé čtyři kilogramy. Počet provozoven, které v Česku ohlásily emise PFAS, vzrostl ze 13 za rok 2024 na 31 za rok 2025.

Zástupci Arniky před dvěma lety odebrali vzorky sedimentů z nádrže Lhotka, která čistírně v Rybitví slouží k zachytávání průmyslových odpadních vod před čištěním. Zjistili v nich poměrně vysoké koncentrace věčných chemikálií. Tyto látky se v okolí čistírny hromadí. Znečištěná voda se navíc dostává do nedaleké strouhy, která ústí do Labe, řekl Petrlík.

"Jakékoliv vypouštění vod kontaminovaných těmito látkami do Lhotky přispívá k už tak kritické kontaminaci tohohle místa. Bylo by potřeba tam už nepouštět další odpadní vody a nenamíchávat ještě toxičtější koktejl, který už tam je," řekl Petrlík.

Odborník zároveň upozornil, že v okolí nádrže a strouhy vídal rybáře. Přestože nejsou ryby testované na to, jestli obsahují věčné chemikálie, rybářům by doporučoval, aby ryby nejedli. "Skupina rybářů je z hlediska dopadů na zdraví nejohroženější," řekl.

Podle Petrlíka je proto nutné najít konkrétní zdroj a tam, kde je to možné, nahradit věčné chemikálie méně škodlivými látkami. Problém je v tom, že podniky podle něj nepřekračují zákonné limity, a za vypouštění těchto látek jim tak nehrozí postih.

Pardubická čistírna si s takzvanými věčnými chemikáliemi neporadí, nemá na to technologie. Mohou pocházet nejen z chemických provozů, ale i městských zdrojů. "PFAS se sledují poslední dva roky. Je to v podstatě nové ustanovení. V tuto chvíli nedokážeme přesně určit, odkud PFAS do čistírny přicházejí a které konkrétní odpadní vody je obsahují. Vodovody a kanalizace Pardubice připravují projekty a pilotní testy technologií, které by mohly pomoci PFAS z odpadních vod odstranit," řekl ČTK ředitel společnosti Vodovodů a kanalizace Pardubice František Masař.

Evropská unie připravuje od příštího roku novou směrnici, která má zavést další stupně čištění odpadních vod zaměřené mimo jiné na mikropolutanty, léčiva a PFAS. Podle ředitele by se nové požadavky měly zavádět postupně. "Těch látek je opravdu obrovské množství. Pokud máte dlouhý řetězec a nějakou technologií ho rozštěpíte, nevíme, jestli je to pro odstranění lepší, nebo naopak, jestli se to nezhoršuje z hlediska dopadu na přírodu," řekl Masař.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jindřich Duras

31.10.2026 09:25
Jojo, PFASy jsou další z pastí na naší cestě za (ne)přežitím. Všechny, co jsme kdy vyrobili (v přírodě nevznikají), už tady na Zemi budou pořád. Leckdo rád po sobě zanechává nesmazatelnou stopu. Tak tady se to daří...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.10.2026 15:19 Reaguje na Jindřich Duras
Ono to je stejné jako s ostatními chemickými látkami. Při vzniku jsou opěvovány jako neškodné a po nějaké době je to neřešitelný problém.
Mnozí výrobci záměrně tají dopady svých produktů na život na Zemi
a s barvou ven vyjdou až po zjištění závadnosti někým jiným.

P.S. Nedávno jsem se vás ptal na Zdoňov, když jste ho dával jako jako kladný přiklad. Jak dopadl loni po lijácích a jak letos za sucha? Pan Malík se odmlčel a nepopisuje jak se projekt osvědčil
při těchto extrémech.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

31.10.2026 19:42 Reaguje na Břetislav Machaček
O Zdoňovu nemám detailní zprávy. Tipuji, že to tam špatné nebylo, ale nevím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.11.2026 10:20 Reaguje na Jindřich Duras
Děkuji za odpověď. Pokud máte nějaký kontakt na pana
Malíka, tak ho poproste, ať popíše vývoj Zdoňova po
dokončení, protože mám neoficiální informace, které
projekt po přívalových deštích kritizují a rád bych nejen já věděl, jaká je pravda.
Odpovědět
Jiří Klicpera

Jiří Klicpera

1.11.2026 23:59
Dost amatérský článek. Jednak si lze snadno opatřit nějaké foto z BČOV Pardubice, když se o ní píše, jednak by bylo vhodné, aby Arnika uvedla konkrétní čísla která naměřila a proč to považuje za dost vysoké. A žádný rybář pod Pardubicemi nechytá pro spotřebu, všichni vědí, co tam teče už nad Pardubicemi. Jsem si skoro jist, že vím, kdo je zdrojem těch PFAS, a měli by se obrátit na vedení Synthesie. Možná dostanou odpověď, že Synthesie s tím nepracuje. Je a není to pravda. Moje zkušenost s chytáním čísel z registru znečištění ekoaktivisty je taková, že někdy myslím v roce 2004 ohlásila jistá firma likvidaci PCB v autorizovaném zařízení a ekologisté to ihned začali vydávat za vypuštění do životního prostředí, což samozřejmě nebyla pravda a rok trvalo, než slavný nezávislý tisk vydal tiskovou opravu. To už samozřejmě veřejnost nevěděla o co jde a na té firmě visel rok cejch extra velkého znečišťovatele. Podobně ČT lhala letos v květnovém pořadu Rozpleteno o vyšetřování kauzy Bečva a nikdo ji nedonutí, aby to opravila. Psal jsem si s nimi mockrát, odpověděli nakonec, že mají svoje zdroje, kterým věří. Věcné a jasné důkazy je nezajímaly. Pravda a láska zvítězila?
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.11.2026 17:55 Reaguje na Jiří Klicpera
1*.Čt je už dlouhou dobu velmi agresivní a neobjektivní, vlastně nanic.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.11.2026 18:03 Reaguje na Jiří Klicpera
Z Bečvy se stal zpolitizovaný případ a Babišobijce nepřesvědčí důkazy a ani verdikt soudu. U těch vzorků to je tak, že kdo chce
psa bít, tak si hůl vždy najde. Nečistoty mnohdy vytékají v čase
s různým podílem znečištění a jeden vzorek za 24 hod tak nemívá
seriózní vypovídající hodnotu. Znám to z praxe u jedné chemické
továrny, kdy se za hodinu změní pouze barva odpadní vody víckrát.
Dal jsem si ten čas sledovat pouze vizuálně co vytéká v čase a
jeden vzorek za 24 hodin je o ničem. Pokud nebudou mít podniky
před vtokem do toků záchytné laguny na odpadní vody s objemem alespoň vody na 24 hodin provozu a měřit už v nich promísené
odpady, tak to nemá vypovídající hodnotu. Pokud deklarují, že
vypouští nezávadnou vodu, tak by měla být ta laguna osazena
rybami a bylo by ihned jasné, jaká ta voda je, pokud to ryby
přežijí a jaký stupeň kontaminace ve svalovině budou mít.
O ČT je zbytečné diskutovat, ta má k objektivitě sakra daleko.
Inteligentní diváci ji nevěří a hledají informace i z jiných
zdrojů. Ti méně inteligentní skočí na cokoliv a ještě ji za
to ochotně zaplatí koncesionářské poplatky.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist