Ve Žďárských vrších se ještě mohou hlásit brigádníci na kosení cenných luk

Louky se sečou jednou za rok. "Pokud ta péče nebude dva tři roky, louky začnou zarůstat a zanikne to druhové bohatství, co tady máme," doplnil Tomáš Blažek ze Sdružení Krajina. Ilustračmí foto

Zdroj | Piqsels

"Budeme rádi, když se lidi budou dál ozývat. Ne každému ta práce sedne," řekla Marečková. Sdružení spolupracuje s živnostníky, na brigádu chodí třeba studenti. Podle Marečkové je snahou, aby možnost přivýdělku měli v první řadě lidé, kteří blízko kosených území žijí nebo k nim mají vztah. Jednak proto, že peníze na kosení jdou z veřejných zdrojů. "A i kvůli tomu, aby se dostali na louky, které mají za humny, a aby věděli, co se tam děje," doplnila.

Práce se organizují různě. Například na základě spolupráce se sdružením poseče louku živnostník, který má křovinořez. "My pak domluvíme třeba partu místních studentů, půjčíme jim hrábě a plachty a oni tu trávu pohrabou a vytahají," řekla Marečková. Další zemědělec pak podle dohody trávu odveze svým traktorem.

Rozloha kosených cenných luk bude letos o něco menší než minulé roky. "Některé louky se už letos nepokosí, protože na ně nejsou peníze," řekla Marečková. Uvedla, že určité snížení avizovala Správa CHKO Žďárské vrchy, která financuje velkou část těchto prací. Podle informací, které Sdružení Krajina má, by příští rok mělo být na péči o tyto louky peněz ještě méně.

Sdružení funguje skoro čtvrt století. Na ruční pokosení a vyklizení trávy z 178 hektarů podmáčených luk rozmístěných asi v 60 lokalitách na Vysočině loni potřebovalo 4,8 milionu korun.

Louky se sečou jednou za rok. "Pokud ta péče nebude dva tři roky, louky začnou zarůstat a zanikne to druhové bohatství, co tady máme," doplnil Tomáš Blažek ze Sdružení Krajina. Dodal, že to potvrzuje monitoring prováděný na loukách pravidelně 12 let. Botanici porovnávají skladbu druhů rostlin na udržovaných plochách a na kontrolních čtvercích, které se nekosí. "Změna k horšímu je rychlejší než ta změna k lepšímu," řekl. Na některých loukách zkouší sdružení nahradit kosení pastvou ovcí, zvažuje i pasení poníků či divokých koní.

Peníze na kosení luk plynou hlavně z Programu péče o krajinu. "Není důvod k obavám, na kosení luk a další opatření pro obnovu krajiny či posílení biodiverzity je a bude dokonce mnohem více peněz k dispozici, a to v našem paralelním programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny," sdělila ČTK Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. Uvedla, že v tomto programu lze, na rozdíl od Programu péče o krajinu, přihlašovat i víceleté projekty.