Vláda schválila novelu chemického zákona, zpřísní kontrolu zubního amalgámu
Ministerstvo v předkládacích dokumentech uvedlo, že cílem úpravy je zlepšit kontrolu nad používáním rtuti, která představuje riziko pro životní prostředí i lidské zdraví. Data o množství amalgámu mají úřadům pomoci při naplňování evropských závazků a postupném omezování jeho využívání.
Součástí novely je také zavedení sankčního mechanismu. Oznamovací povinnost tedy nebude jen formální, ale i vymahatelná. Sankce mají dopadat jak na subjekty, které množství amalgámu neoznámí, tak i na ty, které nedoloží, že ho používají výhradně pro specifické zdravotní účely stanovené chemickým zákonem. Ministerstvo v dokumentech uvedlo, že by bez sankcí bylo náročné kontrolovat dodržování povinností.
Evropská unie se postupnému snižování využití rtuti věnuje dlouhodobě a regulace zubního amalgámu je jedním z kroků v tomto procesu. Zubní amalgám se používá jako materiál pro zubní výplně. V posledních letech se jeho využívání postupně omezuje a nahrazuje jinými materiály. Nová pravidla na úrovni EU tento trend dále posilují.
Plošný zákaz používání amalgámových plomb začne v České republice platit 1. července. Podle ministerstva zdravotnictví již od července 2018 platí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie zákaz používat zubní amalgám při stomatologickém ošetření mléčných zubů, u dětí mladších 15 let a u těhotných či kojících žen.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Jaroslav Pokorný
1.5.2026 01:00Radim Zaňka
1.5.2026 12:57 Reaguje na Jaroslav PokornýZa normálních okolností pH slin je amalgám téměř nerozpustný, ale nikoli zcela nerozpustný. Rozpustnost se zvyšuje s poklesem pH a při mechanickém namáhání a při zvýšené teplotě, co jsou situace v ústěch zcela běžné. Rovněž je třeba zvážit to, že amalgámová plomba v ústech není krátce, ale mnoho let, často po celý život, takže se bavíme o kumulativním účinku. Pak záleží na tom, kolik těch plomb kdo má a jak jsou velké a v jaké části úst.
A nakonec to vůbec nejhorší: při opakované opravě zubu tuto plombu musíte odvrtat a pak není vůbec jednoduché zabránit uvolňování rtuti do prostředí. Kdybych byl zubař, ve vlastním zájmu bych amalgámové plomby vůbec nikomu nedával! Ohrožoval bych sám sebe.
A posledním problémem je to, že k dalšímu uvolňování dochází v krematoriích. Speciální filtry na to sice existují, ale pak zase vzniká odpad z těchto filtračních jednotek, který obsahuje rtuť a ten se musí také nějak likvidovat a to vše přenáší náklady od zubaře na společnost jako takovou. Prostě buď zaplatíte u zubaře, nebo zaplatíte více za pohřeb.
A ještě k tomu poznámka: Amalgámová slitina se v zubu musí kotvit, nespojí se sama o sobě se zubovitnou. To vede k tomu, že zubař musí vytvořit kavitu, do které tu plombu vloží. Bohužel ale musí rovněž odvrtat větší část zubu než pro běžnou "bilou", např. kompozitní plombu, která je schopna se na zubovinu adhezně navázat. Při větším odvrtání se zvyšuje riziko odumření zubu. Mezi plombou a zubovinou mohou dovnitř pronikat bakterie z povrchu, což může vést k řadě problémů. A to fakt chceme?
Emil Bernardy
2.5.2026 18:05 Reaguje na Radim ZaňkaAmalgámová plomba gratis,fotokompozit si platíme,to je vše.

Každé páté klíště na Moravě přenáší patogeny, ukázala studie vědců z Olomouce
Novelu chemického zákona o kontrole zubního amalgámu projedná vláda
"Hmyzí válka" se vede konspiracemi. Vůbec není o tom, co budete mít na talíři