Volby 2010: Volební sliby a parlamentní činy KDU-ČSL
Obecným východiskem programu KDU-ČSL je konstatování, že víc než stát pro lidovce znamená rozvinutá občanská společnost, „tedy přirozená společenství, v nichž se lidé spontánně organizují k prosazování hodnot důležitých pro všechny i k obraně svých zájmů“. Podle strany je rovněž nepřijatelná současná míra konzumu a život na dluh. „Převládl názor, že ten, kdo si půjčuje a bezmezně konzumuje, pomáhá zvyšovat životní úroveň celé společnosti. Důsledky tohoto neodpovědného způsobu života pociťujeme právě v těchto chvílích,“ říká KDU ve svém programu. Zmínky související se životním prostředím se v programu objevují hned na několika místech a ke konci je mu věnována i samostatná kapitola (za ní je ještě zemědělství, doprava a energetika).
 |
|
|
Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda při vystoupení před médii ...
|
|
| Foto: KDU-ČSL |
V oblasti životního prostředí KDU na prvním místě uvádí racionální boj proti změně klimatu, kterou považuje za největší současnou globální hrozbu. Proto strana prosazuje přijetí účinnější legislativy, „která zabezpečí průběžné a dlouhodobé snižování emisí CO2“. Poslanec KDU Libor Ambrozek už byl ostatně v právě končícím volebním období jedním z předkladatelů návrhu zákona, podle něhož měla ČR do roku 2050 snížit své emise skleníkových plynů o 50 % proti stavu v roce 2000. Zákonu ovšem zcela chyběl podrobnější popis dopadů normy, v důvodové zprávě poslanci jen obecně konstatovali, že „úprava zřejmě bude mít přímý dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, zejména rozpočty krajů a obcí“. Nepřesvědčili tak ani vládu, ani své kolegy ve sněmovně a kromě Libora Ambrozka proti němu hlasovali dokonce i všichni současní lidovci (zákon podpořila ještě Vlasta Parkanová, ta je teď už ale v TOP09; víc viz zpráva Hlasování ve sněmovně: Snížení emisí skleníkových plynů o polovinu odmítnuto)
Podobně nevstřícně jako k omezování emisí se však lidovci postavili i k bezplatnému přidělování povolenek na vypouštění skleníkových plynů energetickým společnostem. Poslanci (mezi nimiž byl ovšem i Libor Ambrozek z KDU-ČSL) totiž loni v létě navrhli, aby si elektroenergetické firmy v ČR po roce 2013 nemuseli nakupovat část povolenek na vypouštění emisí skleníkových plynů. Podle odhadů budoucích cen povolenek tak připravili stát o téměř 70 miliard Kč budoucích příjmů – pokud by totiž firmy musely povolenky nakupovat, plynuly by příjmy z jejich prodeje České republice. Toto rozhodnutí poslanců tak přihrálo desítky miliard zejména společnosti ČEZ. Při hlasování návrh podpořili jen tři lidovci (kromě Libora Ambrozka ještě Jiří Hanuš a současný předseda strany Cyril Svoboda), šest jich bylo naopak proti anebo se zdrželo hlasování, což bylo prakticky to samé, jako kdyby byli proti (víc viz zpráva Hlasování ve sněmovně: Poslanci věnovali elektrárenským společnostem, především ČEZu, skoro 70 miliard, které měly být příjmem státu).
KDU ve svém programu pro nadcházející volby rovněž uvádí, že je pro zachování územních ekologických limitů v severních Čechách a pro zastavení úsilí o těžbu uhlí v Beskydech. Lidovecký poslanec Libor Ambrozek byl také loni v prosinci jedním z předkladatelů novely horního zákona, která zavádí roční lhůtu pro těžební společnost na přípravu technické dokumentace potřebné k odpisu zásob uhlí. Tu totiž současná úprava nestanovuje, přestože zároveň hrozí sankcemi při jejím nesplnění. Kvůli tomu může Mostecká uhelná společnost už sedmnáct let kompletovat podklady pro odpis zásob pod Horním Jiřetínem. Sněmovna se ovšem novelou vůbec nezabývala. Když se v červnu 2009 poslanci především ODS a ČSSD rozhodli, že nebudou projednávat vládní novelu, která rovněž přikazovala těžařům připravit dokumentaci do jednoho roku, přidali se k nim i dva lidovci (Cyril Svoboda a Jan Kasal), zatímco čtyři byli proti nebo se zdrželi.
Ačkoli je rok 2010 mezinárodním rokem biodiverzity, program KDU-ČSL se o ochraně přírody téměř nezmiňuje. Představitelé strany se pouze chtějí při ochraně přírody „zasazovat o spolupráci s vlastníky“ (v programu není řečeno čeho). Druhá zmínka o přírodě je pak u myslivosti – ta podle KDU-ČSL „v současném rozměru přispívá k zachování druhové pestrosti pro příští generace“. A třetí, i když nepřímá zmínka je u péče o krajinu, kde lidovci chtějí zalesňovat plochy nevhodné k zemědělskému využití – takové zalesňování je ale podle vědců spojeno s ubýváním míst vhodných pro ohrožené biologické druhy.
Za to se ale lidovci zaměřili na ochranu ovzduší a na péči o vodu. V prvním případě se chtějí především zasazovat o postupný přechod na čistší způsoby vytápění a o podporu veřejné dopravy a zklidňování provozu ve městech. Postoje lidoveckých poslanců v otázce ochrany ovzduší ovšem byly ve sněmovně poněkud rozporuplné. Po letošní zimě, kdy došlo ke kritickému zhoršení v Moravskoslezském kraji, se poslanci všech stran předháněli, kdo víc zaúkoluje vládu, aby provedla nějaká opatření. Byl mezi nimi i Jiří Carbol z KDU-ČSL, který navrhl usnesení, aby vláda v Moravskoslezském kraji v souvislosti se špinavým ovzduším provedla zdravotnická preventivní opatření pro nejmenší děti a mládež. Když se ale na konci října 2008 hlasovalo o pozměňovacím návrhu zákona o ochraně ovzduší, byl Jiří Carbol mezi poslanci, kteří nechtěli krajům přiznat možnost stanovit pro velké znečišťovatele na svém území emisní strop, případně zpřísnit podmínky jejich provozu. Pozměňovací návrh byl nakonec přijat, takže umožnil krajům snížit zátěž obyvatel dané lokality, ovšem z KDU pro něj hlasovali jen čtyři poslanci, zatímco pět se jich zdrželo hlasování, což mělo prakticky stejný význam, jako kdyby byli proti (víc viz zpráva Hlasování ve sněmovně: Kraje můžou bojovat proti znečištěnému ovzduší).
Co se týká péče o vodu, KDU-ČSL je pro intenzivní podporu výstavby čističek odpadních vod a kanalizací i v obcích bez rozdílu počtu obyvatel. Zasadit se chce i o zadržování vody v krajině, o obnovu rybníků a vodních ploch a o zrušení územní rezervy na kanál Dunaj – Odra – Labe. Vedle toho chce ještě budovat účinnou protipovodňovou ochranu, a to především umožněním rozlivu v nivách, biotechnickými opatřeními, poldry a ochranou sídel. V tomto smyslu také poslanci KDU-ČSL v květnu 2008 hlasovali pro zákon, který umožnil vyvlastňování soukromých pozemků nebo staveb „potřebných pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi“ (víc viz zpráva Hlasování ve sněmovně: Vyvlastňování kvůli protipovodňové ochraně podpořili všichni)
 |
||
|
... a tady Cyril Svoboda zřetelně uvolněnější při hovoru se starostou Šárovcovy Lhoty Pavlem Víchem.
|
||
| Foto: Michal Hrnčíř/Šárovcova Lhota |
V případě odpadů je pro KDU nejdůležitější, aby jich bylo méně na skládkách. Proto prý lidovci budou „aktivní v podpoře ekologického chování občanů“, zasadit se chtějí o energetické využití odpadu jako součást krajských odpadových systémů a podpořit chtějí i další rozvoj recyklace a tříděných složek včetně bioodpadu. Vloni v červnu ovšem pro pozměňovací návrh, který měl do českého zákona o odpadech vůbec zavést pojem mechanicko-biologické úpravy odpadů, hlasoval jediný lidovec.
Poměrně rozsáhle se KDU ve svém programu věnuje péči o krajinu. Chce hájit především šetrné lesní hospodaření, což konkrétně znamená větší podíl listnatých dřevin a omezení holosečí. Podpořit to chce vznikem speciálního zákona o státních lesích, který má nastavit průhledná pravidla pro hospodaření. Lesy by se podle KDU neměly masivně privatizovat a měla by se zvyšovat jejich role v rekreaci a v ochraně vod a krajiny. V dubnu 2010 také čtyři lidovci hlasovali (v reakci na záměr Lesů ČR vypsat až desetileté tendry na lesní práce včetně prodeje dřeva) pro usnesení, kterým sněmovna vyzvala vládu, aby schválila „trvalé řešení zakázek a obchodních modelů Lesů ČR, které bude ekonomicky výhodné pro stát, zajistí rovný přístup malých a středních podniků k zakázkám a ke dřevu a zajistí péči o mimoprodukční funkce lesa, jako je rekreace, ochrana lesní půdy a zadržování vody“. Proti byl jeden lidovec.
Vedle ochrany lesů chce KDU také obnovovat vodní režim krajiny formou revitalizací potoků a řek se zohledněním přírodě blízkých způsobů retence, v rámci pozemkových úprav hodlá vysazovat biokoridory, vytvářet biocentra a rovněž se zaměřit na půdoochranná opatření. Podpory se dočká i odbahňování rybníků, zalesňování ploch nevhodných k zemědělskému využití a přeměna orné půdy na trvalé travní porosty.
Chránit životní prostředí chce KDU společně s občany, a proto podporuje účast veřejnosti ve správních řízeních, chce zvýšit podporu neziskovým ekologickým organizacím a rovněž hodlá zvýšit podporu ekologické výchovy a osvěty a zlepšit přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí. Když se v prosinci loňského roku hlasovalo o zamítnutí zákona, kterým chtěli poslanci omezit účast veřejnosti ve stavebním řízení, byli pro zamítnutí zákona dva lidovci. Jeden (Libor Ambrozek) se zdžel (což bylo to samé, jako kdyby hlasoval pro omezení účasti veřejnosti), zbytek lidovců se někde toulal. Ve stejný měsíc lidovci podpořili novelu zákona o EIA, která občanům umožnila soudně přezkoumat posuzování dopadů na životní prostředí u jednotlivých projektů.
Životního prostředí se týkají i další oblasti lidoveckého programu pro volby do Poslanecké sněmovny. Strana podle něj bude usilovat o ochranu zemědělského půdního fondu jako neobnovitelného bohatství a taky chce podpořit zemědělce v méně příznivých oblastech, aby přecházeli na extenzivní formu hospodaření. Lidovci si rovněž vysoce cení dobrovolných hasičů, myslivců, rybářů, včelařů, drobných chovatelů, zahrádkářů a členů dalších venkovských spolků. V případě včelařů chtějí každoročně každoročně dotovat obnovu včelstev a v případě myslivců jsou proti poklesu výměry honiteb pod 500 ha. Stejně jako nejsou lidovci moc nakloněni prodeji státních lesů do soukromých rukou, odmítají i privatizaci rybářských revírů spravovaných rybářskými svazy.
Venkovským oblastem KDU-ČSL rovněž slibuje zajištění dopravní obslužnosti, což nás přivádí k dopravní části lidoveckého programu.
V ní se na prvním místě strana hodlá snažit o snížení silniční kamionové dopravy. Dosáhnout by toho KDU chtěla především placením za užití dopravní cesty. Časová omezení jízd kamionů o víkendech by navíc převedla do kompetence vlády. Podpory se dočká kombinovaná doprava, výsledkem by mělo být vyšší využití železniční a vodní dopravy. „Konkrétní podpora bude spočívat ve stanovení nižší ceny za dopravní cestu a ve výstavbě terminálů z veřejných zdrojů,“ píše k tomu KDU ve svém programu. O moderní železnice lidovci vůbec jeví zájem. Zvýšit jejich produktivitu chtějí nahrazením zaměstnanců moderní technikou, zlepšit by se měla i komunikace se zákazníky. Vozový park by měl být modernizován a podmínky mezi jednotlivými železničními dopravci by měly být harmonizovány „s ohledem na skutečnost, že někteří dopravci (např. ČD) na rozdíl od jiných dopravců dopravují i vlaky tvořené z jednotlivých vozových zásilek, které jsou nákladově náročnější“. Pokračovat by měla výstavba železničních koridorů a modernizace významných železničních uzlů.
 |
|
|
Ačkoli je předseda lidovců Cyril Svoboda (sedící uprostřed ve žlutém triku) z Prahy, rozhodl se letos kandidovat v Královéhradeckém kraji. Dostal se tak například na setkání s voliči do Šárovcovy Lhoty, která byla před pěti lety vyhlášena Vesnicí roku tohoto kraje.
|
|
| Foto: Michal Hrnčíř/Šárovcova Lhota |
Spolu s železnicí se podpory obecně dočká i osobní veřejná doprava, která podle lidovců může významným způsobem snížit nezaměstnanost, protože zlepšuje dostupnost pracovních příležitostí. Stejného účinku by měl dosáhnout další slib: lidovci chtějí umožnit podporu veřejné dopravy ze strany zaměstnavatelů s tím, že pro ně budou tyto náklady daňově uznatelné. Strana rovněž slibuje vytvořit legislativní podmínky pro koordinaci veřejné osobní dopravy jako jednotného a propojeného dopravního systému a pokusí se urychlit přijetí Zákona o veřejných službách v dopravě s obsahem podobným obsahu těchto zákonů ve vyspělých zemích EU (přijetí tohoto zákona mimochodem slibovala už před třemi lety Topolánkova vláda s účastí lidovců). Na úrovni krajských koordinátorů chce KDU víc prosazovat veřejnou či skupinovou dopravu i pro malý počet pasažérů například pomocí mikrobusů, případně s využitím taxislužby. Větší provázanosti by se měly dočkat spoje dálkové se spoji regionálními a městskými.
KDU-ČSL v programu ovšem nerezignuje ani na budování dopravní infrastruktury. Slibuje pokračovat v budování evropské dopravní sítě TEN-T, přičemž hodlá usilovat o to, aby se ceny za stavbu silnic a dálnic v ČR dostaly na srovnatelnou úroveň s Evropou. Pro urychlení výstavby liniových staveb lidovci navrhnou zřídit zákonem nový institut – Celostátní územní plán liniových staveb, který by byl závazný pro kraje i obce. Urychlení výstavby dopravních staveb ostatně lidovci podpořili v listopadu 2009, kdy všichni přítomní poslanci KDU hlasovali pro zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Kvůli němu může stát při výstavbě dopravní infrastruktury odejímat vlastníkům jejich soukromý majetek bez toho, že by za něj ve chvíli odejmutí zaplatil adekvátní náhradu. Po odstranění překážky v podobě soukromého vlastnictví chtějí lidovci vyřešit i nedostatek státních peněz na stavbu dálnic – navrhnou je postavit za soukromé finanční prostředky, přičemž veškeré náklady na výstavbu i provoz by byly hrazeny pouze z mýta. Podporovat chtějí lidovci i výstavbu silničních obchvatů měst a obcí.
V oblasti energetiky chce KDU-ČSL minimalizovat energetické problémy a zajistit větší energetickou bezpečnost a odolnost pro Českou republiku. Co to konkrétně znamená? Pro KDU je palivem poslední volby zemní plyn, protože jeho cenu ani spolehlivost dodávky není možné ovlivnit. Naopak za bezpečnou KDU považuje jadernou energii, a to jak ze strategického hlediska – zásoby uranu jsou totiž podle KDU v politicky stabilních oblastech světa a s minimálními cenovými výkyvy –, tak z hlediska spolehlivosti a ekologičnosti. Vyhořelé jaderné palivo totiž podle KDU není odpad, ale cenná energetická surovina, kterou stávající reaktory dokáží využít jen z necelých 10 %, „takže zbývajících víc než 90 % energie čeká na další využití“. KDU proto podporuje rozšíření stávajících jaderných elektráren. Podobně se podpory ze strany lidovců má dostat modernizaci a zvyšování účinnosti elektráren a tepláren zejména zaváděním sdružené výroby tepla a elektřiny. Zkrátka nepřijdou ani obnovitelné a druhotné zdroje energie. Důraz klade KDU na vyšší využití komunálního odpadu a biomasy – ty můžou být podle strany řešením pro vytápění menších celků a v případě krize můžou sloužit jako diverzifikovaný zdroj energie pro klíčové instituce. V tomto duchu také lidovci hodlají podporovat energetickou soběstačnost venkova zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie ze zemědělství na celkové spotřebě energie v ČR. V oblasti alternativních paliv přitom KDU-ČSL považuje za důležité vždy posuzovat jejich celkovou energetickou náročnost. V tomto smyslu také podporuje ekologicky šetrný automobilismus, přičemž tím myslí hlavně vývoj alternativních paliv nové generace. Lidovci chtějí podpořit i programy energetických úspor a výzkumu a vývoje v oblasti vytápění.
V právě končícím volebním období byla KDU-ČSL společně s ODS a Stranou zelených jednou ze stran vlády, která ČR vedla od 19. ledna 2007 do 24. března 2009. Jak tento kabinet plnil sliby svého vládního prohlášení, se dočtete v článcích:
Sliby i chyby „nejzelenějšího“ kabinetu - zelená ekonomika - 27. května 2009 15:35
Sliby i chyby „nejzelenějšího“ kabinetu - energetika - 28. května 2009 10:00
Sliby i chyby „nejzelenějšího“ kabinetu - doprava - 29. května 2009 05:55
O začátku a konci zmíněné vlády se pak dočtete v článcích:
Vláda se zelenými dostala zelenou. Co slibuje v oblasti životního prostředí? - 19. ledna 2007 20:32
Vláda ODS s lidovci a zelenými padla - 24. března 2009 23:30
reklama
