Hlasování ve sněmovně: Poslanci věnovali elektrárenským společnostem, především ČEZu, skoro 70 miliard, které měly být příjmem státu
 |
|
|
Proti záměru poslanců dát elektroenergetickým společnostem zdarma povolenky, které mohl stát prodat a příjmy z jejich prodeje využít jinak, protestovali přímo ve sněmovně členové hnutí Greenpeace. "Sebrat ze státního rozpočtu v době vrcholící ekonomické krize 68 miliard a poslat je nejbohatší firmě v zemi, která takovou pomoc nepotřebuje, je zločin
za bílého dne," uvedl Jan Rovenský z Greenpeace.
|
|
| Foto: Greenpeace CZ |
Návrh na zvýhodnění elektrárenských společností sněmovně předložili bývalí ministři průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) a Martin Říman (ODS), k nimž se přidal ještě bývalý člen dozorčí rady ČEZu a jeho akcionář Oldřich Vojíř (ODS) a později i bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Protože se však v Poslanecké sněmovně zákon o obchodování s emisními povolenkami, který chtěli změnit, vůbec neprojednával, „přilepili“ svůj návrh k novele zákona o spotřebních daních.
Celá jejich snaha navazuje na klimaticko-energetický balíček, na němž se Evropská unie shodla na konci loňského roku. Při jeho dojednávání se česká vláda v čele s Mirkem Topolánkem zasazovala o to, aby elektroenergetické společnosti po roce 2013 nemusely nakupovat všechny povolenky na vypouštění emisí skleníkových plynů. Nakonec dosáhla z evropských pravidel výjimky, která se týká především nových členských zemí – jejich vlády můžou v roce 2013 až 70 % povolenek dát elektroenergetickým společnostem zdarma. Množství 70 % se ale musí snižovat a v roce 2020 už nesmějí být bezplatně přiděleny žádné povolenky. Znění evropské směrnice přitom nijak nenařizuje, že by elektroenergetické podniky dané země měly bezplatné povolenky automaticky dostat. Naopak – z textu směrnice vyplývá, že si vláda každé země může rozhodnout, jestli chce zvýhodnit pouze elektroenergetické podniky, anebo zda zmíněné množství povolenek sama prodá a s utrženými penězi naloží podle svého uvážení. V každém případě by takto získané peníze měly jít na opatření ke zvyšování energetické efektivnosti, na energetické úspory nebo na čistší technologie atd. Pokud by se kabinet přece jen rozhodl zvýhodnit pouze elektroenergetické společnosti, měl by podle směrnice zároveň vypracovat plán týkající se investic do vybavení a modernizace infrastruktury, do čistých technologií a do diverzifikace skladby energie v hodnotě odpovídající alespoň tržní hodnotě bezplatně přidělených povolenek.
Místo vypracování národního plánu, v němž by si vláda rozhodla, za jakých podmínek (tedy například by si určila, o jaké čisté technologie má jít nebo co je myšleno modernizací zařízení) a případně kolik povolenek zdarma elektrárenským firmám poskytne, ovšem poslanci Říman, Urban, Vojíř a Ambrozek vládě svým pozměňovacím návrhem nařídili, že musí firmám bezplatně rozdat všechny dostupné povolenky a řídit se při tom má vláda plány, které si připraví firmy samy. Navíc je v jejich návrhu stanoveno, že aspoň polovinu z předpokládané tržní hodnoty povolenek, které by dostaly zdarma, musejí firmy proinvestovat ještě do konce roku 2011.
Proti tomu ve sněmovně nejostřeji vystupoval poslanec Strany zelených a bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, podle něhož byl tento návrh ušit na míru ČEZu (ČEZ má podle současného ministra průmyslu Vladimíra Tošovského 67 procent trhu s elektřinou – pozn. aut.). „Toto je zjevně diskriminující návrh, protože je řada dalších elektrárenských společností, které nemají připraveny investiční programy a modernizační programy tak, aby polovina investic mohla být realizována do konce roku 2011,“ uvedl ve sněmovně Bursík. Vadily mu ale i další okolnosti projednávaného bodu, kromě věcných námitek upozorňoval především na to, že místo toho, aby byla celá věc řádně veřejně diskutována a prošla běžnou legislativní cestou, přilepili poslanci toto rozhodnutí k projednávání úplně jiného zákona. Sám Martin Bursík přitom ve sněmovně uznal, že je možné, aby stát firmám nějaké povolenky zdarma přidělil, měl by to ale podle něho udělat až na základě analýzy, zda by finance, které by stát za povolenky utržil, nebylo možné využít efektivněji (například na podporu nízkoenergetického bydlení a dalších úsporných opatření), než je rovnou darovat elektroenergetice. „Rozhoduje se o tom, jestli Poslanecká sněmovna bude souhlasit s tím, že budoucí příjem státního rozpočtu mezi lety 2013–2020 v odhadované výši 68 miliard Kč bude tímto pozměňovacím návrhem převeden z příjmů státu – kde stát má volnost s tímto disponovat, včetně například možných kompenzací vysokých cen elektřiny nízkopříjmovým skupinám – do rozpočtu elektrárenských společností. S tím, že nikde není garance, že tyto finanční prostředky budou využity pro další, doposud neplánovaná opatření elektrárenských společností, jež by zlepšily stav životního prostředí a dál snížily emise skleníkových plynů,“ apeloval Bursík na poslance.
Svého návrhu se naopak před sněmovnou zastávali jeho předkladatelé, zejména Martin Říman a Milan Urban, k nimž se přidal i Břetislav Petr (ČSSD). Martin Říman zdůrazňoval, že česká elektroenergetika je kvůli své závislosti na „špinavých“ zdrojích, jako je uhlí, v nevýhodě oproti například společnostem francouzským nebo švédským, které můžou vysoký podíl elektřiny vyrábět z jádra nebo pomocí vody. Tím jsou podle něj české firmy ve špatné situaci a měly by dostat povolenky na vypouštění emisí zdarma. Jinak to prý čeští spotřebitelé poznají na ceně elektřiny. Podle Milana Urbana je tvrzení, že ČEZ a další společnosti získají peníze na úkor státu, lež, podle Římana je to „absolutní lež“. Milan Urban dokonce ve vysílání Českého rozhlasu zcela v rozporu se skutečností uvedl, že „než nakupovat bruselské povolenky a ty peníze někam odvádět, je lepší něco za ně v České republice postavit“. Jenomže, jak už bylo víckrát řečeno, peníze za povolenky, které chce Urban s kolegy zdarma věnovat elektrárenským společnostem, neměly být odváděny někam „do Bruselu“, ale měly být příjmem státu.
„Vládě se podařilo dohodnout postupné aukcionování (jinými slovy vláda dohodla, že může po přechodnou dobu dát elektroenergetickým společnostem část povolenek zdarma – pozn. aut.), což je výhodné pro naši energetiku, a já jsem stoprocentně přesvědčen, že o tom, že to je výhodné, je přesvědčeno 95 % této sněmovny a odborné veřejnosti,“ řekl před sněmovnou Říman. „Místo toho, aby pan poslanec Bursík byl rád, že se budou takové peníze investovat do nových moderních čistých technologií, tak tady proti tomu bojuje. Tady by se opravdu chtělo položit otázku, proboha, v jakém zájmu to dělá?“ ptal se řečnicky Říman, načež mu Bursík vzápětí odpověděl: „Já tady hovořím ve prospěch občanů České republiky a ve prospěch nastavení pravidel. Jestliže se vláda rozhodne tento princip uplatnit, tak aby naproti tomu na druhé straně té váhy stály skutečně investice do moderních technologií od elektrárenských společností, které se promítnou do zlepšení kvality životního prostředí v České republice.“ Navíc Bursík uvedl, že cenu elektřiny určuje trh, takže věnování desítek miliard ČEZu a dalším společnostem povede jen k většímu profitu těchto firem a k větším odměnám jejich manažerů.
K Bursíkovi se později přidal i Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Nejdřív upozornil na to, že jeho snad nikdo nebude obviňovat z toho, že by byl nějakým zvláštním přítelem zelených, nicméně že i on má značné rozpaky nad návrhem Martina Římana a Milana Urbana. „Vážně jsme se všichni zbláznili? Prodej z emisních povolenek je nezpochybnitelným příjmem veřejných rozpočtů a pouze tato sněmovna a nikdo jiný smí rozhodnout, pro jaké priority tyto prostředky budou rozděleny. Tento přílepek vám tuto kompetenci, kolegové, chce ukrást ve prospěch jedné specifické skupiny! Je jenom na vás, jestli si to necháte ukrást!“ vyzýval Miroslav Kalousek sněmovnu k odmítnutí návrhu. Bursíka před plénem podpořila i Věra Jakubková, která byla před časem vyloučena ze Strany zelených, a nepřímo i František Laudát z ODS, jenž uvedl: „Pověst ČEZu v očích veřejnosti, či dokonce nepřítele z něj vyrábějí poslanci, kteří sem chodí s nemravnými návrhy.“ Naopak k Urbanovi a Římanovi se připojil i současný ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský.
Poslanci nakonec ve třetím čtení návrh podpořili. Rozhodování nebylo vyhraněné podle stran, souhrnně však pro věnování desítek miliard Kč elekroenergetickým společnostem hlasovala většina přítomných poslanců ČSSD a většina přítomných poslanců ODS, s nimiž ruku zvedlo i šest komunistů, tři lidovci a nezařazený Juraj Raninec. Proti (nebo se zdrželi, což je v tomto případě fakticky to samé, jako být proti – pozn. aut.) byli všichni čtyři zástupci Strany zelených, 19 sociálních demokratů, 14 občanských demokratů, 11 komunistů, 6 lidovců a taky nezařazení Jan Schwippel, Věra Jakubková a Olga Zubová. Při velké neúčasti zákonodárců na jednání sněmovny tak ke schválení stačilo 62 hlasů, návrh jich získal celkem 66.
Zajímavé je, že ČEZ už na konci minulého roku automaticky počítal s tím, že mu čeští politici povolenky zdarma rozdají. Například server EurActiv už loni v polovině prosince po schválení klimaticko-energetického balíčku EU přinesl reakci Zuzany Krejčiříkové, manažerky pro evropskou agendu společnosti ČEZ, která uvedla, že oceňuje především jistotu, kterou ČEZ získal ohledně právní úpravy povolenek po roce 2012. Přitom v té době o tom ještě vůbec nebylo rozhodnuto. A rozhodnuto není stále - novelu musí ještě posoudit Senát a prezident.
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||
| ČSSD | 31 | 7 | 12 | 21 | 0 | 71 |
|
||||||
| ODS | 25 | 3 | 11 | 39 | 0 | 78 |
|
||||||
| KSČM | 6 | 1 | 10 | 9 | 0 | 26 |
|
||||||
| KDU-ČSL | 3 | 3 | 3 | 4 | 0 | 13 |
|
||||||
| SZ | 0 | 4 | 0 | 0 | 0 | 4 |
|
||||||
| Nezařazení | 1 | 3 | 0 | 4 | 0 | 8 |
|
||||||
| Celkem | 66 | 21 | 36 | 77 | 0 | 200 |
|
||||||
Výsledky hlasování v procentech podle stran |
||||||
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|
||||||
| ČSSD | 44 % | 10 % | 17 % | 30 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| ODS | 32 % | 4 % | 14 % | 50 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| KSČM | 23 % | 4 % | 38 % | 35 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| KDU-ČSL | 23 % | 23 % | 23 % | 31 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| SZ | 0 % | 100 % | 0 % | 0 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Nezařazení | 13 % | 38 % | 0 % | 50 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Celkem | 33 % | 11 % | 18 % | 39 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
Pozn. red.: Výsledky v procentech jsou zaokrouhlovány, což může vést k tomu, že součty procent v jednotlivých řádcích nevycházejí přesně 100 %.
Další informace:
Klimaticko-energetický balíček EU: Co vlastně obsahuje? A jak o něm hlasovali Češi? - 13. ledna 2009
reklama
