Výborný vyzval, aby se udělalo vše pro zahájení stavby přehrady v Nových Heřminovech Aktualizováno
Pokud by dnes bylo vodní dílo Nové Heřminovy postaveno, povodí Odry a města Krnov a Opava by podle Výborného nezasáhla stoletá, ale pouze pětiletá povodeň. "Krnov včera (v neděli) kulminoval na 250 kubických metrech za sekundu, pokud by bylo dílo Heřminovy postaveno, bylo by to pouze 150 kubíků za sekundu," uvedl Výborný. V Opavě by byl v případě, že by bylo možné využít zadržení vody přehradou, podle ministra maximální průtok 330 krychlových metrů za sekundu. Průtok tam v neděli dosáhl 643 metrů krychlových za sekundu.
"My jsme byli za jiná opatření, než je přehrada. Bez přehrady by byla opatření dávno hotová a neprotahovalo by se to," uvedl Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky. "Nejen že je to ekologicky špatně, ale přehrada je velká a drahá stavba. A neochrání Krnov nějak extrémně lépe. Zadrží vodu na pár hodin," dodal.
Ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč naopak uvedl, že efekt vodního díla Nové Heřminovy by byl výrazný a neocenitelný, protože by pokračoval také níže po řece Opavě. "Významně by pomohl úseku Odry pod soutokem s řekou Opavou v Ostravě, kde dochází od neděle včetně dnešního dne k trvalému přelévání hrází a jejich rozplavování a zaplavování některých městských částí, zejména Přívozu," uvedl Tkáč v tiskové zprávě.
Výborný vyzval k tomu, aby se udělalo vše pro zahájení stavby. "Počítáme s rokem 2027, pokud by se to podařilo urychlit, bude to jenom dobře," řekl. Proti přehradě protestují mimo jiné nevládní organizace. "Je to o tom, abychom mohli postupovat velmi rychle, 99 procent pozemků v Nových Heřminovech máme vykoupených," řekl Výborný.
Ministerstvo zemědělství podle dřívějších odhadů předpokládá, že náklady na přehradu dosáhnou zhruba osmi miliard korun. Za ně by se měla postavit přehrada a silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy koryta řeky. O výstavbě nádrže se mluví desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997.
"Ještě jsme stavbu nezahájili a nemáme ani pravomocné územní rozhodnutí, protože čelíme podle mě neoprávněnému odporu proti stavbě. Kdybychom přehradu měli k dispozici, tak bezesporu by škody v Krnově, Opavě byly výrazně nižší," řekl Stanjura. Mnozí podle šéfa státní kasy vycházeli z toho, že už se nikdy nezopakují povodně jako v roce 1997. Uvedl, že loni popsal situaci i na jednání vlády.
Proti přehradě dlouhodobě vystupuje obec Nové Heřminovy, která má být částečně zatopená. Její představitelé vycházejí z výsledků referenda, které jednoznačně dopadlo v neprospěch stavby. V poslední době vedení obce částečně mění pohled na věc. Referendem vázáni zůstávají, přiznávají ale, že rozhodnutí státu nedokážou zvrátit. Pozornost proto zaměřují spíš na uspokojení dlouhodobě zanedbávaných potřeb obce.
Přečtěte si také |
Matěj Hollan: Jistý pokrok tu je. Před 100 lety by za záplavy mohli Židi, dnes jsou škodnou ekologovéHnutí Duha Jeseníky proti přehradě vystupuje zásadně. "Nesouhlasíme s rozhazováním státních peněz na budování jakýchsi potěmkinovských přehrad. Tato část řeky Opavy je navíc velice cenná, což dokládají biologické posudky. Již léta upozorňujeme na to, že Povodím Odry zpracovaná EIA obsahuje jen jednu variantu a je zhotovena v rozporu se zákony o ochraně přírody," řekl už dříve ČTK koordinátor hnutí Dokoupil. Podle něj lze obce chránit odsazenými hrázemi. Dnes Dokoupil uvedl, že důležitá jsou protipovodňová opatření v obcích, která hnutí nijak neblokovalo, naopak se je snažilo urychlit.
Podle ředitele povodí Tkáče ale povodeň mimo jiné ukázala, že přírodě blízká a drobná doprovodná protiopatření v povodí přispívají ke zmírnění malých povodní, ale nemohou podstatně přispět ke zvládání extrémních povodňových situací. "Jejich efekt je do desetileté povodně," uvedl.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (69)
Karel Zvářal
16.9.2024 13:54 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
16.9.2024 16:26 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářale, když na takovém malém území spadne půl metru vody za čtyři dny, tak na to žádná přehrada neexistuje.
TO CO SE DĚJE V POLITICKO-SPOLEČENSKÝCH KRUZÍCH JE TAKOVÝ POSTTRAUMATICKÝ ŠOK.
Marcela Jezberová
16.9.2024 16:30 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
16.9.2024 16:33 Reaguje na Marcela JezberováNeochránila. 4,5 miliardy Kč, vážení, to je oč tu běží. Pojďme počítat. kdyby se jim na přehradě podařilo vyrobit před povodní 4 m retenčního prostoru, tak je to 5 mil. kubíků. To naplní 100letá voda za 7 hodin (údaje přímo z těch, které uvádí PO), pršelo 4 dny. plocha povodí nad přehradou je ca 300 km2, když se budu držet hodně při zemi, napršelo tam 200 mm srážek (spíš 2,5x tolik). to je 60 mil. kubíků (spíš 2,5x tolik). z nich by přehrada zachytila 1/12. a to se bavíme jenom o ploše povodí nad přehradou. srovnatelně pršelo i všude jinde a tam by přehrada samozřejmě nezachytila vůbec nic. I kdyby tam byla, tak by v Opavě ani nepoznali, že tam je, jediný co by to udělalo, že by to o pár cm snížilo kulminaci... Dost mě překvapuje, že pan odborník něco takového tvrdí. Buď si záměrně vymýšlí, nebo neumí počítat.
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 16:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
16.9.2024 16:42 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNejhůře postižený je právě severomoravský region, zejména Jesenicko, kde od konce minulého týdne spadlo nejvíc vody (celkový úhrn srážek tam dosáhl 500 litrů na metr čtvereční). Odra, která odvádí vodu ze severu Moravy, podle hydrometeorologů už kulminovala. V následujících dnech by měly srážky ustávat, na dolních tocích ale budou hladiny ještě kulminovat.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-hladik-vysvetluje-jak-chce-vlada-pomoci-behem-povodni-260241
Karel Zvářal
16.9.2024 17:16 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMístně to bylo až 500. To ale neznamená, že na výstavbu máme rezignovat, neb budoucí epizody nemusí být zdaleka tek nebezpečné, přesto je třeba zástavbu, ale i obnovené cesty, mosty a hráze ochránit! A jak píše paní, ta přehrada tu masu nepohltí a nepustí, ale regulovaně odpouští a hlídá se zejména peak povodně. Filosofie typu "stejně všechno nezachytí" je chybná a hloupá. Přílbu si také nasadíte, v autě dáte pásy, ale stejně ten náraz Vás poznamená - ale PŘEŽIJETE!
Za sebe bych se spíše zaměřil na naše povodí (zejména M), to píšu proto, neb plánovaná přehrada Vlachovice poteče do Váhu...
Jaroslav Pobeha
16.9.2024 18:31 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
16.9.2024 18:42 Reaguje na Jaroslav PobehaJaroslav Řezáč
16.9.2024 20:04 Reaguje na Karel ZvářalPřehrada fakt kompromisem není.
Kružberk a Slezská Harta zajišťují vodu pro milion lidí.
Karel Zvářal
16.9.2024 20:30 Reaguje na Jaroslav Řezáčpavel peregrin
16.9.2024 20:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKarel Zvářal
16.9.2024 20:39 Reaguje na pavel peregrinJaroslav Řezáč
16.9.2024 21:00 Reaguje na Karel ZvářalOta Blažek
18.9.2024 11:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčViz: https://prehradanoveherminovy.cz/
Ota Blažek
18.9.2024 11:14 Reaguje na Jaroslav ŘezáčOta Blažek
18.9.2024 16:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
16.9.2024 20:55 Reaguje na pavel peregrinZásobní prostor za předpokladu, že by předpovědi meteorologů byly včasné, což se úplně neví...tedy teď to zafungovalo ale bude to stálý stav?
Zásobní prostor pro zvládnutí povodňové vlny bude maximálně třetinový.
Jestli se má ta dravost zpomalit, tak to jde pomocí zásahů v krajině, jako je rybniční soustava a odvést jí z obydleného území.
Karel Zvářal
16.9.2024 21:01 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKarel Zvářal
16.9.2024 21:04 Reaguje na Karel ZvářalDalibor Motl
17.9.2024 09:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMichal Ukropec
16.9.2024 17:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKarel Zvářal
16.9.2024 17:34 Reaguje na Michal Ukropecsmějící se bestie
16.9.2024 22:08 Reaguje na Michal UkropecKarel Zvářal
18.9.2024 17:55 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
16.9.2024 21:47 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRobert Jirman
16.9.2024 13:37smějící se bestie
16.9.2024 16:43 Reaguje na Robert JirmanJarka O.
16.9.2024 15:34Jen srovnání, na nestabilní zdroje E budou cizím firmám stavební povolení dávána ve zkrácených řízeních a je snaha bránit referendům, zato při blokování přehrady se kdosi ohání nesmyslně "demokracií". Odkdy stavění škodí právnímu státu... to nestavění mu uškodilo.
Lubajs
16.9.2024 16:32 Reaguje na Jarka O.Majka Kletečková
18.9.2024 00:14 Reaguje na LubajsLubajs
18.9.2024 03:47 Reaguje na Majka KletečkováMichal Ukropec
16.9.2024 21:57 Reaguje na Jarka O.Petr Elias
17.9.2024 09:21 Reaguje na Michal UkropecPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 16:31 Reaguje na Marcela JezberováMarcela Jezberová
16.9.2024 22:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Pokorný
16.9.2024 18:01Kromě hrází byla vybudována i Nová Dyje, která způsobila pokles podzemní vody o více než 2 m, takže bylo nutno vydat další miliony na zabezpečení památek, např. Janova hradu a minaretu, a udělat závlahové systémy, např. u Křivého jezera a pak hlavně v Kančí oboře, jímacím území vodního zdroje, který, při absenci záplav, nestačil na to čerpání, které tam bylo - nějakých 10 mil. m3 pitné vody ročně.
To jsem už pracoval v Měst. úřadu v Břeclavi a k této problematice jsem se dostával tak říkajíc z pracovní povinnosti. A tedy také k VDNM. K mému velikému překvapení jsem se dozvěděl, že pro povodně je z celého objemu nádrží určeno pouhých 5%. Tedy pro to, co bylo hlavně propagováno. Samotné nádrže zaplavily zhruba tolik plochy, kolik dříve povodně zaplavovaly. S tím rozdílem, že povodně se stáhly a na ploše mohla probíhat hospodářská činnost.
No, nechci nádrže, a priori, zatracovat, mají své kouzlo a i jinak obohatily ŽP, i když bych k způsobům jejich využívání mohl mít spoustu připomínek. Ale kdo jsem já, že, bezvýznamný důchodce.
Takže nádrže byly vybudovány a následně jsem se dozvěděl od pracovníka hydrobiologického ústavu a VŠ pedagoga, že návrhy biologů na jiný způsob řešení záplav, se k jednání vlády vůbec nedostaly, cestou do Prahy se kdesi "ztratily". A tak vláda schválila stavbu přehrad. Prý, vzhledem k objemu vody, nejdražší v republice.
Pro jejich postavení bylo i důležité, že měly sloužit jako zdroj závlahové vody pro rozsáhlé systémy, psalo se, že až 160 000 ha. Roury, o průměru až 75 cm, byly nataženy až 30 km daleko, např. až na kopec nad Valticemi, kde byla postavena přečerpávací stanice. Ta byla dokončena r. 1992, celý systém byl natlakovaný, závlahy fungovaly 2 roky, pak bylo zjištěno, že zavlažování je příliš drahé, zemědělci to bez státní podpory neutáhnou a tak se vše "odpískalo". Voda se vypustila, co se dalo zpeněžit, to se ukradlo, zbytek se zničil.
Pokračování:
Jaroslav Pokorný
16.9.2024 18:17 Reaguje na Jaroslav PokornýA z tohoto pohledu hodnotím i přehradu v N. Heřminovech. 8 miliard je pořádná suma, jistě tedy tam bude i vodní elektrárna a ta bude vyžadovat plnou přehradu. Má-li ta stavba skutečně Krnov a Opavu ochránit, pak by to měl být suchý polder, který by nemohl mít jednu vysokou hráz, musela by to být soustava "nízkých" hrází, aby je voda neprotrhla, ale které by i tak zajistily dostatečný retenční prostor. A protože záplavy, povodně, přicházejí jen občas, tak mezi tím může být plocha normálně obhospodařovaná, být tam louky, i pole, nebo les. Polder by mohl zachycovat vodu z tání sněhu a pak nadlepšovat průtok, třebas až do podzimu. Na takové cyklické zaplavování by si zcela nepochybně přivykly jak rostliny tak i zvířata. To jen my lidé se nedokážeme smířit s představou, že by se někde postupně odhalovalo zabahněné dno.
N. Heřminovy by nepochybně z části musely ustoupit, to je ale otázka kompenzací. Když se za I. Republiky stavěla Vranovská přehrada, byla tam přestěhovaná celá vesnice. A naprostá většina lidí byla spokojená, místo starých baráků si mohli postavit moderní domky.
Proč jsou ale návrhy na suchý polder odmítány? Za vším je nutno hledat peníze. Na jednoduché a tudíž levné stavbě nelze mnoho vyrejžovat do vlastních kapes. Už není socialismus, kdy se rozkrádaly tisíce, teď se rozkrádají miliony. A z 8 miliard může do kapes přitéci hodně.
Jak prosté, milý Watsone.
Jarka O.
17.9.2024 07:04 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
17.9.2024 20:48 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
18.9.2024 15:33 Reaguje na Jaroslav PokornýPřehrada má více funkcí. 22.6.2023 bylo vydáno územní rozhodnutí. Proč není pravomocné, jak tvrdí Staňura, netuším, není to vysvětlené. Ale může začít stavebko a stavba, protože všichni se už vyjádřili a ani duha po zkáze za miliardy ničemu nebrání, jak sama říká. Bude to tam hezké. Finance se najdou ne zvětšením dluhu, což prý dělal jen Babiš. Tito to umí lépe a jinak, takže nefinancováním jednoho am.bombardéru a třeba z EU fondů rozvoje příhraničí atd.
Další zlý čin ovšem je zrušení stavební uzávěry kolem trasy DOL. Obírá to budoucí generace o možnost rozvoje a ochranu před záplavami. Pokud tam dnes stát inkasuje za výprodej pozemků, tak spekulant, který to skoupí, se octne v záplavové oblasti.
Jarka O.
18.9.2024 15:43 Reaguje na Jarka O.Honza Honza
16.9.2024 18:45Kritizovat, že nezvládne 100 letou vodu je jako kritizovat, že organika v půdě nemá smysl, protože taky nezvládne 100 letou vodu. Tu nezvládne nic.
Efektivní je debatovat jak přehrady lépe ovládat: spolu s již lepšími předpoveďmi počasí je možno je včas a výrazně odpouštět, že více plní funkci poldru ale ne na 100 letou vodu.
Rovněž je třeba lépe ovládat rybníky - i ty při lepší organizaci by mohly více plnit funkci poldrů. Rybníků, poldrů, močáloviť, rozlévání vody po polích můžeme mít spoustu za mnohem méně peněz než jako na přehrady.
Slavomil Vinkler
16.9.2024 19:30 Reaguje na Honza HonzaJaroslav Pokorný
17.9.2024 20:51 Reaguje na Slavomil Vinklerpavel peregrin
16.9.2024 20:40Majka Kletečková
16.9.2024 23:18Hodně se mi líbí, co napsal pan Jaroslav Pokorný.
smějící se bestie
17.9.2024 07:05 Reaguje na Majka KletečkováJaroslav Pokorný
17.9.2024 20:59 Reaguje na smějící se bestieKarel Zvářal
17.9.2024 21:21 Reaguje na Jaroslav PokornýPetr Elias
17.9.2024 09:08Břetislav Machaček
18.9.2024 10:55nezachránily ani tůně a mokřady, na které se vyplýtvalo značné množství
financí. Je ale zajímavé, že dobře zafungovaly těmi ekologisty nechtěné přehrady a v Jižních Čechách i velké rybníky( dá se říci taky přehrady).
Je vidět, že i vláda to už pochopila, mimo zarputilých ekologistů, stále
tvrdících své nesmysly. Jsem z výše položené části Bohumína, kde supr
zafungoval suchý poldr s bytelnou hrází a betonovým přelivem. Až do
neděle držel stálý průtok na místním potoce, ale pak už bohužel musela
jít voda přelivem. Zachytil sloupec vody 10 m vysoký na kilometrovém
vzdutí v zalesněném údolí. Spočítat množství zachycené vody je těžké,
a odtékat bude voda z nádrže běžným zvýšeným průtokem asi týden.
Zbytek města je ale níže a Odra s Olší si opět vyžádaly zaplavením
města obrovské škody materiální a bohužel i psychické. Potřetí za
27 let zaplavení lidé se ptají, proč šlo kdysi postavit Vltavskou
kaskádu, které letos zachránila Prahu. Proč soustava Kružberku
a Slezské Harty stačila zachytit z řeky Moravice totéž, co teklo
v Opavici, která zničila Krnov, Opavu a řadu malých obcí včetně
Nových Heřmínov, kde občané bojovali proti tamní přehradě. Lidé
se ptají co má přednost, zda v místní části Bohumína v Pudlově
hráz chránící tisíce obyvatel a nebo strom soukromníka, který
prosadil oddálení stavby hráze, aby zachránil jediný strom. Je
načase začít tvrdě jednat a nebrat v úvahu potížisty a konečně
začít stavět taková díla, jako naši předci. Intersucho se nějak
zvrhlo na Intermokro, ba až Přemokřeno. Co s tím soudruzi odpůrci
přehrad? Povím vám jedno. Nechoďte s těmi vašimi argumenty nyní
do hospod, kam si chodí postižení lidé vyčistit hlavu , protože
odejdete se svojí hlavou poněkud poopravenou. To si vykládejte
někde v suchu v pražských kavárnách, kde vás ochránily před vodou
nenáviděné přehrady. Jsme stále u téhož a tím je to, že sytý
hladovému nevěří. Prostě ti, kterých se povodně nedotknou, tak
jsou proti přehradám, poldrům, hrázím, zahloubení a zprůtočnění
toků a všemožně tomu brání. Spadlý kmen musí zůstat v potoce
a vytvořit vodě dočasnou překážku, naplaveniny tam musí zůstat
taky, aby se potok ihned vylil do okolí. On i kamenný zához břehů
je dnes fuj a ať raději voda utrhne břeh, cestu a dům, jen když
bude tok přírodní. Tito potížisté by měli nyní povinně pomáhat
postiženým lidem a hlavně ZPYTOVAT SVĚDOMÍ ,co zavinili pouhým
odporem proti těm všem veřejně prospěšným stavbám.
P.S. Osobně jsem zvědav, jak zafungoval Zdoňov, protože poslední
informací byla evakuace obce ohrožené protržením rybníka, do kterého
se nahrnula voda z dočasného potoka a tří piditůmí. Letos to nebylo
těch slavných 40 mm zachycených vysušenou půdou a piditůněmi, ale
o mnoho více.
Jarka O.
18.9.2024 15:41 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
19.9.2024 09:08 Reaguje na Jarka O.tolik, že zaplavení lidé mají jiné starosti, než volit
nějaké panáky slibující hory, doly a po zvolení se spojí
do koalice se svými úhlavními nepřáteli, aby hlavně
vyšachovali vítěze voleb. Nač jsou takové volby, když
se proti vítězi spojí bůh z ďáblem, jen aby jim náhodou
nevládl ateista nevěřící na nebe a ani peklo. To peklo
ti lidé zažívají po povodni už nyní a ráje se nedočkají
mnozí nejen na zemi a ani po smrti, protože nechápou,
proč a zač je Bůh trestá(samozřejmě pokud nějaký je)!
Jarka O.
19.9.2024 09:24 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
18.9.2024 18:36 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
19.9.2024 09:01 Reaguje na Karel Zvářaltu ale kvanta mrtvých zvířat od ježků po srny a na polích
a loukách plno ryb. Prostě ráj pro predátory a mrchožrouty.
V předvečer zaplavení opět zcela ztichli ptáci a odletěli
mnozí mimo záplavové území. Včera se už vrátili a hodují
na utopeném hmyzu a vyplavených žížalách. Obrovský problém
po každé povodni je právě obnova těch totálně uhynulých
žížal, krtků a jiných půdních tvorů, kteří se šíří půdou
velmi pomalu. Perfektním signalizátorem blížících se záplav jsou hlemýždi lezoucí po plotech, domech a stromech co
nejvýše. Stálo by asi za to je používat jako přírodní
ukazatel výše budoucí hladiny vody, před kterou se snaží
uniknout. Zítra se půjdu o ničivosti povodně přesvědčit
do meandrů Odry a pak popíšu i jejich vliv na zadržování
vody, kterou značně zpomalují a hladinu nad ní tak více
vzdouvají, než tok bez překážek. Škoda, že bypass ve
formě jedné z části průchodného kanálu DOL meandry
kvůli potížistům mít nebudou, protože by ulevil řece
nad meandry a nemusela se rozlít do široka a vysoko.
To ale lidé žijící někde v suchu nikdy nepochopí, na
rozdíl od těch zatopených místy až do stropu ložnice.
Ty čeká strastiplná zima, kdy plesniví v mokrém domě
oděvy i peřiny a ještě jim k tomu zakážou topit ve
starém kotli dřevem. Kamarád má zaplavený plynový kotel
a jeho soused zbrusu nové TČ, které nestačil ještě ani
pojistit. Staré kotly 1 a 2 třídy stačilo pouze vystříkat
vodou a zatopit, ale na opravu elektroniky, motorů TČ
a čerpadel a šneků kotlů moderních budou čekat týdny,
protože topenáři nestíhali měnit kotly už před povodní
a natož nyní, když jsou vyplaveny tisíce kotlů a TČ.
I na to má vláda myslet a zrušit dočasně zákaz těch
"neekologických " kotlů, protože jak mají ti lidé topit
a snažit se do zimy vysušit promočené domy? Stačí si
spočítat kolik elektřiny sežere nonstop zapnutý vysoušeč
a když jich mají lidé doma několik? Přitom dřeva řeka
naplavila do okolí tolik, že by s ním mohli lidé domy
vysoušet zdarma. Tato povodeň ze mne udělala daleko
většího kritika EKOLOGISMU a nařízení EU a vlády, než
dosud a staví mne na opačnou stranu barikády před těmi nápady ekologistů a jiných pomatenců nemajících vůbec
šajn o přírodě a jejich zákonitostech. Doufám, že jich
alespoň část procitla, pokud jsou mezi postiženými a
už nebudou mlít něco o zákazu stavět přehrady, poldry
a protipovodňové hráze. Tam kde to vše mají, jsou dnes
v pohodě a kde ne, tak je čeká dřina a zimní problémy
s vlhkostí a trhání mokrých zdí mrazem.
Jarka O.
19.9.2024 09:20 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
19.9.2024 09:58 Reaguje na Břetislav MachačekJinak si myslím, že by ani DOL ten příval nepohltil, naopak by hrozilo provalení hráze někde v blízkosti řeky. Já vidím východisko v rozšíření /prohloubení říčních koryt, něco na způsob Grand canyonu. Když se díváte, kolik je v ulicích kamení, štěrku a bahna, řeka teče na úrovni cesty, tak co to asi do budoucna signalizuje? Něco symbolicky prohrábnem, ale odvoz je drahý, tak to moc přehánět nebudem... A jinak mrtvolky jsou, poslouží hladovým mrchožroutům, a na jaře zase vlaštovky i jiřičky se ukáží v dostatečném počtu.
Břetislav Machaček
20.9.2024 08:23 Reaguje na Karel Zvářalpod nohy zkušeným hasičům, kteří disponují taky
potřebným vybavením. Ono nadšení bývá někdy na
škodu, když se bez rozvahy lidé vrhají do něčeho,
na co jim už nestačí síly, což je bohužel i můj
případ. "Zachraňovat" a být pak zachraňován je
hloupost a zvláště v tak extrémních situacích.
Před 27 roky v roce 1997 jsem tak činil v pozici
státního zaměstnance a bez patřičného vybavení
a ochranných pomůcek. Ty byly iluzí pak i při
vyklízení zatopených budov s kadavéry potkanů,
koček atd. Vyklízeli jsme mražáky školní kuchyně
plné hnijícího masa, chlaďáky s vejci a jinými
potravinami bez rukavic a respirátorů. Jedinou
desinfekcí byla kořalka, bez které bychom byli
poblití z toho smradu a hnusu. To si mnozí ani
neumí představit ta rizika se nepoškrábat a nebo
si neotřít rty kontaminovanou rukou. Večer pak
byla většinou pouze studená sprcha a ráno totéž.
Dnes tak pouze už dlouho před touto zkázou píšu,
že jakákoliv ochrana před povodněmi je potřebná
a její odmítání je ZLOČIN hodný TRESTU. Já bych
ty odpůrce přehrad a jiných vodních staveb dnes
nahnal odstraňovat ty škody a vysvětlovat všem
postiženým, proč blokovali ty stavby. Hezky s
nimi do "kotle" mezi postižené a ne aby se se
svými názory schovávali někde v suchu.