Výstava o jeskyních ukazuje věrný model včetně krápníků a vrápenců

Východočeské muzeum v Pardubicích zahájilo výstavu Život ve věčné tmě aneb po stopách slepých brouků. Návštěvníky mimo jiné zavede do krasové jeskyně s kolonií vrápenců malých, řekl kurátor a vedoucí přírodovědného oddělení muzea Jan Dolanský.

"Specifické podzemní prostředí, po staletí neměnné, se podílelo na vývoji svérázných životních forem živočichů adaptovaných na tyto extrémní podmínky. V naší výstavě návštěvníky obklopí zajímavosti o jeskyních a jeskynní fauně, ale také o lidech, kteří je zkoumají," řekl Dolanský.

Na začátku výstavy je model, ve kterém zimují vrápenci, druh netopýrů. Reálně by takové místo bylo lidem nepřístupné. "Jsou v poloze, kdy se zabalí do křídel a spí. Jsou v poměru jedna ku jedné, věrný model. Ochránci mají lokality podchycené, chodí netopýry kontrolovat. Máme tady výhodu, lidé uvidí, jaký pohled se chiropterologovi naskýtá," řekl Dolanský. Zimní kolonie vrápenců se vyskytují v Páterově jeskyni u Vápenného Podolu na Chrudimsku.

Ve vitrínách i na fotografiích je pestrá škála živočichů od hmyzu po obratlovce, historické i současné vybavení jeskyňářů, ukázky specializovaných knih či odborných časopisů.

"Specifickou krásu podzemí však není možné vidět bez světla. Člověk tento problém od nepaměti řešil mnohými způsoby. Od jednoduché louče přes olejové kahance a benzinové lampy až po akumulátorové svítilny a moderní LED světla," řekl speleolog Roman Mlejnek, spoluautor výstavy.

Karbidové lampy se začaly prosazovat až okolo roku 1895. Na výstavě je jich šest desítek. V karbidové lampě reaguje karbid vápenatý s vodou za vzniku acetylénu, který uniká přes hořák a po zapálení hoří svítivým plamenem. Rozmanité karbidky, vyráběné sériově v továrnách i svépomocí v domácích dílnách, našly uplatnění také jako osvětlení v domácnostech, na železnici či v automobilech. Ve druhé polovině 20. století je postupně nahradily akumulátorové svítilny.

Návštěvníci si prohlédnou mapy s výskytem krasových jeskyní v Česku. Konkrétně na území Pardubického kraje jich je málo. "Do některých z nich je možné nahlédnout, ale žádná z nich není cíleně zpřístupněná návštěvníkům. Ale ani ty, které jsou teoreticky přístupné, k návštěvě příliš nelákají, neboť jsou nepohodlné a nepoučený návštěvník v nich neuvidí nic zvláštního," řekl geolog muzea Jiří Šura.

Výstava je zapůjčená Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně a doplněná o regionální exponáty a informace. Otevřená bude do konce roku. Doplní ji komentované prohlídky se speleologem Romanem Mlejnkem 14. července a 23. září.

---

reklama

---