https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/zab-a-colku-v-libereckem-kraji-navzdory-zabranam-kolem-silnic-ubyva
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Žab a čolků v Libereckém kraji navzdory zábranám kolem silnic ubývá

28.1.2026 11:23 | LIBEREC (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Žab a čolků v Libereckém kraji ubývá, navzdory zábranám kolem silnic, které v době jarní migrace chrání obojživelníky před koly aut. Na dotaz ČTK to řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí Jiří Klápště (Spolu). Díky těmto dočasným zábranám se každoročně daří zachránit stovky zvířat, kraj proto bude podle něj jejich budování dál podporovat. Vybudovat je na jaře chce podél bezmála tří kilometrů hlavně krajských komunikací.
 
"Bavíme se s krajskou správou silnic také o zajištění trvalých bariér tak, abychom nemuseli každoročně platit za přenášení těch žab. Vybudovaly by se tam pevné bariéry, které navedou obojživelníky do propustků, a ti se pak dostanou bezpečně přes silnici. Chceme je vybudovat tam, kde to dává smysl. Ne všude je to úplně reálné, v letošním roce chceme vytipovat jeden nebo dva úseky a ty bychom chtěli začít řešit," doplnil Klápště. Pevná zábrana je podle něj už třeba u rybníka v oblasti Sekerkových Louček na Semilsku.

Obojživelníci jsou důležití pro udržení přírodní rovnováhy, v současné české krajině jsou ale téměř všechny druhy nějakým způsobem ohroženy vyhubením. Největším problémem jsou podle odborníků nejen rušné komunikace, které ztěžují migraci v době páření, ale i nevhodné hospodaření na vodních plochách, nevhodné zemědělské hospodaření v blízkosti vod a mokřadů, zanedbání péče o mokřady, ale i špatně prováděné rekultivace. Obojživelníci jsou přitom důležití i pro člověka, zlikvidovat dokážou obrovské množství hmyzu včetně komárů.

Liberecký kraj podle Klápštěho počítá i letos s tím, že ve spolupráci s organizacemi, které se ochranou těchto živočichů dlouhodobě zabývají, zajistí jejich přenášení přes silnice na místa, kde se rozmnožují. Kraj na to bude žádat 250 000 korun z programu ministerstva životního prostředí na podporu péče o přírodu a chráněné druhy. "Projekt se osvědčil již v předchozích letech a díky němu se podařilo zachránit stovky žab a čolků. Každý rok sledujeme, jak se zvířata bezpečně dostávají na svá místa rozmnožování, a víme, že podobné akce veřejnost oceňuje," doplnil Klápště.

Podél silnic tak na jaře znovu vyrostou speciální zábrany se zabudovanými kbelíky, do nichž obojživelníci při svém tahu padají a dobrovolníci je pak mohou bezpečně přenést na druhou stranu silnice. Zábrany jsou instalovány tak, aby nepřekážely autům ani chodcům. "Letos se budou dělat na úsecích krajských silnic v Postřelné, Novinách pod Ralskem, Dolní Suché, Chrastavě, Pihelu a Jeřmanicích, dotknou se také hlavních tahů - silnice I/9 u Pihelu a oblasti u Chrastavy, kde migrace obojživelníků zasahuje i silnici I/35," dodal hejtmanův náměstek.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

28.1.2026 18:19
Slyšel jsem zajímavou teorii o stavech některých zvířat v minulosti a nyní.

Etapa 1. Lidé neuměli účinně lovit predátory a ti regulovali kořist tak,
že za ní lidé museli stejně jako hladoví predátoři putovat
krajinou.
Etapa 2. Lidé se naučili lovit predátory, ustal jejich tlak na kořist, té
přibylo a nemuseli za ní putovat. Při dostatku potravy se lidé
namnožili a začali se živit zemědělstvím, chovatelstvím a lov se
stal doplňkem stravy a později zábavou. Zvykli si na velké
množství predátory i jimi nelovené kořisti a normou byl dostatek.
Etapa 3. V nadbytku se jim zastesklo po predátorech a nyní se diví, že s
navyšováním predátorů ubývá i jejich kořisti a aby omluvili tu
svoji chybu, tak hledají zástupné problémy.

K současné 3.etapě dodám pouze to, zda se byl někdo v noci podívat u toho
podchodu pod silnicí, kdo se tam vykrmuje jako v bufetu. Nač hledat ty
žáby po celé krajině, když jich je na tom místě stovky. Stačí žrát, žrát
a nemusí nikam chodit po okolí. Klidně tam strpí konkurenta a tak se tam
stáhnou z celého okolí jezevci, lišky, tchoři, vydry atd. Je to stejné,
jako když naletí volavky a připlují vydry na nově vysazené ryby. Zažil
jsem kdysi jezevce, když v noci luxoval záchytný kbelík na žáby u zábrany.
Byl tak nažraný, že se sotva místo útěku vlekl pryč. Prostě prostřený
stůl a co zpět? U stálých zábran totéž a u přechodných kola aut a žrádlo
i pro mrchožrouty, kteří to dílo zkázy nenápadně uklízejí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.1.2026 18:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Áno, žijeme v 3. etapě, která "nepochopené" predátory chrání/adoruje. Staré pořekadlo to popsalo stručně a jasně: Hodně psů, zajícova smrt. Zachraňujeme z hnízda vyhozená čápata, hlady vysláblé káně (zmákne ropuchu jako prt - svlékne z kůže - ikskrát nálezy na hnízdě, i ježci), liška je na jaře chráněná, a tak by se dalo pokračovat.

Dosti pochybuji, že toto se dětičkám v ekovýchově také říká, aby měly komplexní pohled. A ač obojživelníci mají desítky, stovky až tisíce mláďat, přidá-li se ke skupině vyjmenovaných druhů roztomilý mýval, nemůže se nikdo důsledkům takové "biologické ochrany" ani trochu divit. Zkrátka Kdo chce kam, pomož mu tam...
Odpovědět
Pe

Petr

28.1.2026 23:56 Reaguje na Karel Zvářal
Je to trochu jinak - už od etapy dvě. Tehdy si lidi zabrali vše pro sebe a tomu přizpůsobili i svoje myšlení a nahlížení na svět. Začali si myslet, že je všechno jejich. Predátory začali nazývat škodnou a likvidovat je, ač ve skutečnosti přírodě nijak neškodí a do přírody patří.
Proč asi mají ti obojživelníci tisíce mlaďat? No protože jsou centrem potravního řetězce, a takto si zajišťují prežití. Tak jako jim slouží za potravu tisíce kusů hmyzu a drobných bezobratlých (zajímavé že tohle nikomu nevadí), tak tisíce jich jsou potravou zase jiným živočichům. Tak funguje příroda. Čim víc je jedné strany, tím víc je i druhé strany. Není to tak jak se od dob Karkulky a Budulínka dětinsky naivně domníváme, ze hejna a stáda nějakých roztomilých zvířátek se bezstarostně prochazejí po kvetoucí krajině a nic je neohrožuje. V přírodě panuje rovnováha, a když budou stáda roztomilých zvířátek, tak budou i stáda zlých predátorů, kteří je budou lovit a žrát. A je to tak naprosto v pořádku. I ti zlí a nenavidění predátoři do přírody patří, to je biodiverzita. A my si musíme svoje myšlení zase opravit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.1.2026 06:29 Reaguje na Petr
Klasický výplach mozkovny neznalým dětičkám. Opomněl jste podstatná fakta, vyjmenujte která. Pak to bude úplné, jinak je to petrolová demagogie.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.1.2026 08:34 Reaguje na Petr
Co uděláte s lidmi, kteří té přírodě ubrali na její
divokosti dopravou, silnicemi, železnicemi, ploty,
zemědělstvím, chemií atd. Vystřílet miliardy lidí,
kterých byly v době přírodní rovnováhy jen miliony? Proboha přestaňte snít o nevratné minulosti a už
se postavte oběma nohama na zem místo létání v
oblacích. Prostě bez regulace zvířat lidmi NELZE
zachovat všechny druhy a bez té regulace některá
kořist vymře i tou predací. Zkuste pokus třeba s rybami v akváriu a perločkami. Ryby se budou
množit do vyžrání poslední perločky a pak vymřou
hlady taky, pokud jich preventivně neuberete a
nebo nebudete do nekonečna přidávat ty perločky.
Polopatičtěji to už snad nelze ani vysvětlit, že
pokud tu je umělá průmyslová krajina(akvárium),
tak je nutná regulace a nebo příkrm( ale čím)!
Zeptejte se na to těch vašich hlasatelů přírodní
rovnováhy, zda je aplikovatelná na něco jiného,
než pouze na divočinu. Tu je regulace NUTNÁ !!!
Odpovědět
Pe

Petr

29.1.2026 09:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale tak to přece v přirodě funguje - když je potrava (nebo kořist), jsou i ti, kdo ji konzumují. Nebo si myslíte, že před clověkem predátoři nebyli, nebo ze jich bylo jen pár? Omyl. Množí se dnes a v minulosti o to víc. Byly jich mraky. Ostatně bez nich by býložravci a hmyz přírodu zcela zdecimovali.Proto s tím příroda počítá při rozmnožovaní velkým množstvím.
Odpovědět
Pe

Petr

29.1.2026 09:07 Reaguje na Petr
Nevim proč máme božský komplex.
Odpovědět
Pe

Petr

29.1.2026 12:10 Reaguje na Břetislav Machaček
"Prostě bez regulace zvířat lidmi NELZE
zachovat všechny druhy a bez té regulace některá
kořist vymře i tou predací."
By mě zajímalo kdo podle vás reguloval a zachoval zvířata před vznikem člověka.
Nejspíš sám cítíte, ze na vašem názoru něco nesedí, když píšete, že vymře jen některá kořist.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.1.2026 12:42 Reaguje na Petr
Nezlobte se, ale už jsem toto vše popsal v předchozích textech a nemíním opakovat totéž
někomu, který nerozumí psanému textu a nebo
mu rozumět nechce. Nemám čas stále opakovat
totéž, že nežijeme v divočině, kde možná
samoregulace fungovala, ale podle toho
kolik druhů tvorů vyhynulo, tak asi nikoliv.
Nelze vysvětlit vyhynutí tisíců druhů pouze
pády kosmických těles a už vůbec ne lidmi,
kteří tu v té době nebyli, Podle vaši teorie
tu dnes byli mamuti, dinosauři, šavlozubí
tygři a řada jiných tvorů. Přece se nemohli
podle vaši teorie vzájemně vyhubit. Mohli,
ale mohli a taky se to stalo, stává a stávat
bude, pokud to nebude člověk regulovat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.1.2026 12:54 Reaguje na Petr
Dělo se to tak, "delený guru", jak to bylo popsáno při "čistícím efektu" invazních druhů v celkem nedávné minulosti. Během pár desetiletí bylo "po všem". Kdo uteče, vyhraje, kdo ne, bude pozřen.

Akorát že před miliony let to žádný Kosmas nezaznamenal...
Odpovědět
Pe

Petr

29.1.2026 17:36 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím proč do toho motáte uplně jiné věci. Ale tuším. Protože normální denní koloběh přírody vam na to napasovat nejde, tak se snažíte něco vymyslet. Ovšem marně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.1.2026 18:36 Reaguje na Petr
Vůbec mě to vaše trolí blábolení nezajímá, drtivá většina čtenářů jistě pochopila, minimálně známé příklady invazních druhů. Co se týče dávné minulosti - tu mou hypotetickou úvahu se zatím nikdo ani nepokusil vyvrátit - nemá totiž čím. Ale zásadní rozdíl v predaci tehdy vs dnes není, zejména ne u všežravých predátorů.
Odpovědět
va

vaber

29.1.2026 09:57
Že by žáby a jiní obojživelníci byli ohroženi protože nepřejdou cestu ? Jsou malí a nemají velké teritorium. Ti potřebují stojatou čistou vodu s vodními rostlinami a taková u nás není.
Znám malé rybníčky mezi poli. Když jsem byl malý, bývala v nich krásná čistá voda ,plno vodních rostlin a živočichů. Dnes jsou špinavé ,teče do nich jen potůček z lesů , odpady ze dvou samot a voda z polí. To je stačlo zničit.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.1.2026 11:03
To Petr! 9,06 Jj, protivného Trautenberka je třeba popřít, nejjistější je "Sedět, koukat (do bobilu), nic nedělat!". Bo gdo nic nedělá, nic nepokazí, že...

Jste klasický produkt humanitní ekovýchovy, tj, že "příroda ví nejlíp, co má dělat". Opakovaně se ptáte, YAK se něco může přemnožit???... stejně tak, jak o něčem říkáme (a víme), že je vzácné - a to právě na úkor toho hojného/přemnoženého predátora či konkurenta.

Historie vývoje přírody nezačíná příchodem humanistů v 20. či 21. století. Člověk toho změnil v přírodě tolik, že ty zbytky přežívajících je POVINEN chránit!

1) Narovnaných řekám (i slepým ramenům, rybníkům/žabníkům) chybí kryt padlých stromů i balvanů - kormoráni, vydry či volavky tak mají švédský stůl bez omezení. K tomu chmatáček mýval - a v dříve hlučných místech (skřehotání žab) "se rozléhá" jen bzučení komárů...

2) Dříve přirozený regulátor šelem, tj vzteklina, byla eradikována - musí ji tedy nahradit klíčový druh ekosystému - člověk s puškou.

3) Hoblované trávníky a dosíkání nedopasků (norma ekohumanistů z eu) bere zvěři všechnu krytinu i zbytky pastvy živných rostlin pro motýly aj.

4) Člověk vytvořil predátorům mega krmítka - skládky kom.odpadu, rybářské lodě s doprovodem tisíců racků (i v noci!!!), kteří se vykrmují a množí, aby mohli mimo sezónu plundrovat na pevnině poslední zbytky fauny. Ona totiž spousta tzv "vyhynulých" druhů byla vypredována - a to díky dementní politice vládních i nevládních organizací. Ikony jsou nedotknutelné, "vymizelé" druhy se už nějak okecají, že...

A jinak děkuji za spolupráci, byť jsem o tom psal nesčetněkrát, pro pravdivou ekovýchovu si najdu chvíli vždycky-)
Odpovědět
Pe

Petr

29.1.2026 12:45 Reaguje na Karel Zvářal
Já vím že si říkáte ekolog s velkým přehledem. To mě vždy dobře pobaví.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.1.2026 14:20 Reaguje na Petr
Všiml jste si, že k článkům, na které jsem dával odkazy, se nenašel nikdo (krom jednoho umanutého trolla), kdo by tam něco zpochybnil? Přitom ve stavovských časopisech to "redakční rada odmítla" (více případů) - ale ač to čtou, nemají odvahu se k tomu vyjádřit...

A když už jsme u toho, klidně to pro osvěžení zopáknu. Od Vermouze a Cepáčka mě vidíte jako kriminálníka, který kroužkoval ptáky vlastními kroužky - při nezaslání pražských !! A když následovala i nemožnost publikovat, našel jsem si jinou cestu - kam moc černokněžníka nesahá. Takže "dobře se bavte", ale tím váš "um" končí...
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2026 16:35
Asi jsou ty ploty a sběry řešením čehosi, co není závažný problém, byť jistě buďme rádi za každého zachráněného obojživelníka. Autor zapomenul na mloky, kteří jsou v riziku, když vede silnice, zaříznutá do svahu nad vodotečí (protože chodí zimovat do štěrbin mezi kameny ve svahu, a tedy i přes ni).

Speciálně pro pana Petra: Bohužel či bohudík, my nemáme prakticky žádnou divočinu, ale kulturní krajinu, která potřebuje permanentní péči, tedy i regulaci predátorů, kteří jsou v divočině sami pod predačním tlakem kde čeho (co tu třeba nechceme). Takže se musejí regulovat jako něco nadbytečného, tedy "škodná".
Odpovědět
Pe

Petr

29.1.2026 17:45 Reaguje na Jan Šimůnek
To je teda zase nesmysl. A jak určíte co je nadbytečné a škodná, když celý potravní řetězec je jeden predátor za druhým? Polovina hmyzu, obojživelníci, velká část zpěvných ptáků, taky sovy, velká čast savců, všechno predátoři. Pro vás asi bude škodná a nadbytečná většina přírody
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist