Žab a čolků v Libereckém kraji navzdory zábranám kolem silnic ubývá
Obojživelníci jsou důležití pro udržení přírodní rovnováhy, v současné české krajině jsou ale téměř všechny druhy nějakým způsobem ohroženy vyhubením. Největším problémem jsou podle odborníků nejen rušné komunikace, které ztěžují migraci v době páření, ale i nevhodné hospodaření na vodních plochách, nevhodné zemědělské hospodaření v blízkosti vod a mokřadů, zanedbání péče o mokřady, ale i špatně prováděné rekultivace. Obojživelníci jsou přitom důležití i pro člověka, zlikvidovat dokážou obrovské množství hmyzu včetně komárů.
Liberecký kraj podle Klápštěho počítá i letos s tím, že ve spolupráci s organizacemi, které se ochranou těchto živočichů dlouhodobě zabývají, zajistí jejich přenášení přes silnice na místa, kde se rozmnožují. Kraj na to bude žádat 250 000 korun z programu ministerstva životního prostředí na podporu péče o přírodu a chráněné druhy. "Projekt se osvědčil již v předchozích letech a díky němu se podařilo zachránit stovky žab a čolků. Každý rok sledujeme, jak se zvířata bezpečně dostávají na svá místa rozmnožování, a víme, že podobné akce veřejnost oceňuje," doplnil Klápště.
Podél silnic tak na jaře znovu vyrostou speciální zábrany se zabudovanými kbelíky, do nichž obojživelníci při svém tahu padají a dobrovolníci je pak mohou bezpečně přenést na druhou stranu silnice. Zábrany jsou instalovány tak, aby nepřekážely autům ani chodcům. "Letos se budou dělat na úsecích krajských silnic v Postřelné, Novinách pod Ralskem, Dolní Suché, Chrastavě, Pihelu a Jeřmanicích, dotknou se také hlavních tahů - silnice I/9 u Pihelu a oblasti u Chrastavy, kde migrace obojživelníků zasahuje i silnici I/35," dodal hejtmanův náměstek.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Břetislav Machaček
28.1.2026 18:19Etapa 1. Lidé neuměli účinně lovit predátory a ti regulovali kořist tak,
že za ní lidé museli stejně jako hladoví predátoři putovat
krajinou.
Etapa 2. Lidé se naučili lovit predátory, ustal jejich tlak na kořist, té
přibylo a nemuseli za ní putovat. Při dostatku potravy se lidé
namnožili a začali se živit zemědělstvím, chovatelstvím a lov se
stal doplňkem stravy a později zábavou. Zvykli si na velké
množství predátory i jimi nelovené kořisti a normou byl dostatek.
Etapa 3. V nadbytku se jim zastesklo po predátorech a nyní se diví, že s
navyšováním predátorů ubývá i jejich kořisti a aby omluvili tu
svoji chybu, tak hledají zástupné problémy.
K současné 3.etapě dodám pouze to, zda se byl někdo v noci podívat u toho
podchodu pod silnicí, kdo se tam vykrmuje jako v bufetu. Nač hledat ty
žáby po celé krajině, když jich je na tom místě stovky. Stačí žrát, žrát
a nemusí nikam chodit po okolí. Klidně tam strpí konkurenta a tak se tam
stáhnou z celého okolí jezevci, lišky, tchoři, vydry atd. Je to stejné,
jako když naletí volavky a připlují vydry na nově vysazené ryby. Zažil
jsem kdysi jezevce, když v noci luxoval záchytný kbelík na žáby u zábrany.
Byl tak nažraný, že se sotva místo útěku vlekl pryč. Prostě prostřený
stůl a co zpět? U stálých zábran totéž a u přechodných kola aut a žrádlo
i pro mrchožrouty, kteří to dílo zkázy nenápadně uklízejí.
Karel Zvářal
28.1.2026 18:50 Reaguje na Břetislav MachačekDosti pochybuji, že toto se dětičkám v ekovýchově také říká, aby měly komplexní pohled. A ač obojživelníci mají desítky, stovky až tisíce mláďat, přidá-li se ke skupině vyjmenovaných druhů roztomilý mýval, nemůže se nikdo důsledkům takové "biologické ochrany" ani trochu divit. Zkrátka Kdo chce kam, pomož mu tam...
Petr
28.1.2026 23:56 Reaguje na Karel ZvářalProč asi mají ti obojživelníci tisíce mlaďat? No protože jsou centrem potravního řetězce, a takto si zajišťují prežití. Tak jako jim slouží za potravu tisíce kusů hmyzu a drobných bezobratlých (zajímavé že tohle nikomu nevadí), tak tisíce jich jsou potravou zase jiným živočichům. Tak funguje příroda. Čim víc je jedné strany, tím víc je i druhé strany. Není to tak jak se od dob Karkulky a Budulínka dětinsky naivně domníváme, ze hejna a stáda nějakých roztomilých zvířátek se bezstarostně prochazejí po kvetoucí krajině a nic je neohrožuje. V přírodě panuje rovnováha, a když budou stáda roztomilých zvířátek, tak budou i stáda zlých predátorů, kteří je budou lovit a žrát. A je to tak naprosto v pořádku. I ti zlí a nenavidění predátoři do přírody patří, to je biodiverzita. A my si musíme svoje myšlení zase opravit.
Karel Zvářal
29.1.2026 06:29 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
29.1.2026 08:34 Reaguje na Petrdivokosti dopravou, silnicemi, železnicemi, ploty,
zemědělstvím, chemií atd. Vystřílet miliardy lidí,
kterých byly v době přírodní rovnováhy jen miliony? Proboha přestaňte snít o nevratné minulosti a už
se postavte oběma nohama na zem místo létání v
oblacích. Prostě bez regulace zvířat lidmi NELZE
zachovat všechny druhy a bez té regulace některá
kořist vymře i tou predací. Zkuste pokus třeba s rybami v akváriu a perločkami. Ryby se budou
množit do vyžrání poslední perločky a pak vymřou
hlady taky, pokud jich preventivně neuberete a
nebo nebudete do nekonečna přidávat ty perločky.
Polopatičtěji to už snad nelze ani vysvětlit, že
pokud tu je umělá průmyslová krajina(akvárium),
tak je nutná regulace a nebo příkrm( ale čím)!
Zeptejte se na to těch vašich hlasatelů přírodní
rovnováhy, zda je aplikovatelná na něco jiného,
než pouze na divočinu. Tu je regulace NUTNÁ !!!
Petr
29.1.2026 09:06 Reaguje na Břetislav MachačekPetr
29.1.2026 12:10 Reaguje na Břetislav Machačekzachovat všechny druhy a bez té regulace některá
kořist vymře i tou predací."
By mě zajímalo kdo podle vás reguloval a zachoval zvířata před vznikem člověka.
Nejspíš sám cítíte, ze na vašem názoru něco nesedí, když píšete, že vymře jen některá kořist.
Břetislav Machaček
29.1.2026 12:42 Reaguje na Petrněkomu, který nerozumí psanému textu a nebo
mu rozumět nechce. Nemám čas stále opakovat
totéž, že nežijeme v divočině, kde možná
samoregulace fungovala, ale podle toho
kolik druhů tvorů vyhynulo, tak asi nikoliv.
Nelze vysvětlit vyhynutí tisíců druhů pouze
pády kosmických těles a už vůbec ne lidmi,
kteří tu v té době nebyli, Podle vaši teorie
tu dnes byli mamuti, dinosauři, šavlozubí
tygři a řada jiných tvorů. Přece se nemohli
podle vaši teorie vzájemně vyhubit. Mohli,
ale mohli a taky se to stalo, stává a stávat
bude, pokud to nebude člověk regulovat.
Karel Zvářal
29.1.2026 12:54 Reaguje na PetrAkorát že před miliony let to žádný Kosmas nezaznamenal...
Petr
29.1.2026 17:36 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
29.1.2026 18:36 Reaguje na Petrvaber
29.1.2026 09:57Znám malé rybníčky mezi poli. Když jsem byl malý, bývala v nich krásná čistá voda ,plno vodních rostlin a živočichů. Dnes jsou špinavé ,teče do nich jen potůček z lesů , odpady ze dvou samot a voda z polí. To je stačlo zničit.
Karel Zvářal
29.1.2026 11:03Jste klasický produkt humanitní ekovýchovy, tj, že "příroda ví nejlíp, co má dělat". Opakovaně se ptáte, YAK se něco může přemnožit???... stejně tak, jak o něčem říkáme (a víme), že je vzácné - a to právě na úkor toho hojného/přemnoženého predátora či konkurenta.
Historie vývoje přírody nezačíná příchodem humanistů v 20. či 21. století. Člověk toho změnil v přírodě tolik, že ty zbytky přežívajících je POVINEN chránit!
1) Narovnaných řekám (i slepým ramenům, rybníkům/žabníkům) chybí kryt padlých stromů i balvanů - kormoráni, vydry či volavky tak mají švédský stůl bez omezení. K tomu chmatáček mýval - a v dříve hlučných místech (skřehotání žab) "se rozléhá" jen bzučení komárů...
2) Dříve přirozený regulátor šelem, tj vzteklina, byla eradikována - musí ji tedy nahradit klíčový druh ekosystému - člověk s puškou.
3) Hoblované trávníky a dosíkání nedopasků (norma ekohumanistů z eu) bere zvěři všechnu krytinu i zbytky pastvy živných rostlin pro motýly aj.
4) Člověk vytvořil predátorům mega krmítka - skládky kom.odpadu, rybářské lodě s doprovodem tisíců racků (i v noci!!!), kteří se vykrmují a množí, aby mohli mimo sezónu plundrovat na pevnině poslední zbytky fauny. Ona totiž spousta tzv "vyhynulých" druhů byla vypredována - a to díky dementní politice vládních i nevládních organizací. Ikony jsou nedotknutelné, "vymizelé" druhy se už nějak okecají, že...
A jinak děkuji za spolupráci, byť jsem o tom psal nesčetněkrát, pro pravdivou ekovýchovu si najdu chvíli vždycky-)
Petr
29.1.2026 12:45 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
29.1.2026 14:20 Reaguje na PetrA když už jsme u toho, klidně to pro osvěžení zopáknu. Od Vermouze a Cepáčka mě vidíte jako kriminálníka, který kroužkoval ptáky vlastními kroužky - při nezaslání pražských !! A když následovala i nemožnost publikovat, našel jsem si jinou cestu - kam moc černokněžníka nesahá. Takže "dobře se bavte", ale tím váš "um" končí...
Jan Šimůnek
29.1.2026 16:35Speciálně pro pana Petra: Bohužel či bohudík, my nemáme prakticky žádnou divočinu, ale kulturní krajinu, která potřebuje permanentní péči, tedy i regulaci predátorů, kteří jsou v divočině sami pod predačním tlakem kde čeho (co tu třeba nechceme). Takže se musejí regulovat jako něco nadbytečného, tedy "škodná".




Evropským netopýrem roku 2026 se stal netopýr stromový
Nadace Ivana Dejmala z Liberce loni rozdělila mezi projekty rekordní částku
Poodří má novou přírodní rezervaci Jistebnické mokřady