Žádný ze 14 divočáků ulovených policisty na Jablonecku neměl africký mor
15.11.2024 11:11 | LIBEREC
( ČTK)
Žádné ze 14 divokých prasat, která v minulém týdnu ulovili policejní střelci v oblasti Rádla na Jablonecku a sousedních Vratislavic nad Nisou na Liberecku, nemělo podle laboratorních výsledků prasečí mor, informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Cílem zapojení policie do lovu, které schválila vláda na konci srpna, je snížit populaci divokých prasat, zabránit dalšímu šíření nákazy a jejímu zavlečení do komerčních chovů.
Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, má ale rychlejší příznaky a průběh a nakažená zvířata téměř vždy hynou. Proti nákaze není lék, nakažená zvířata se musí utratit. V Libereckém kraji potvrdila první případ nákazy laboratoř 1. prosince 2022 nedaleko česko-polské hranice na Frýdlantsku. Od té doby se infekce potvrdila u 84 uhynulých či ulovených divočáků, 27 případů potvrdila laboratoř jen za letošní rok, z toho 13 nakažených zvířat myslivci ulovili, dalších 14 našli uhynulých.
Na více než polovině území Libereckého kraje platí v souvislosti s nákazou mimořádná opatření. Africký mor se podle Vorlíčka v Libereckém kraji posouvá směrem na jih, kde jsou větší komerční chovy domácích prasat. "V lokalitě, kde probíhá aktuálně odstřel, došlo v posledních letech k výraznému nárůstu počtu divočáků. Směrem na jih od oblasti, kde se nákaza vyskytuje, navíc chybí přirozené i umělé bariéry, jako jsou ploty, řeky, větší silnice, které by možnému šíření nákazy divokými prasaty zabránily," uvedl.
I proto navzdory kritice myslivců pokračují odstřely divokých prasat v Libereckém kraji i v tomto týdnu a naplánované jsou až do 12. prosince. "Snížení populace divokých prasat je jedním z důležitých instrumentů proti šíření nákazy. Obdobné aktivní zapojení policejních střelců výrazně napomohlo eradikaci afrického moru prasat na Zlínsku v roce 2017. ČR se tehdy stala první státem, kterému se nákazy na svém území podařilo zcela zbavit, a zabránit tak velkým ekonomickým ztrátám," uvedl Vorlíček v reakci na výhrady myslivců.
Podle státní veterinární správy myslivci v oblasti neloví tolik, aby se dařilo populaci černé zvěře redukovat. "Loví zejména selata a lončáky, naopak minimálně loví reprodukce schopné kusy - především bachyně, jejichž odlov je pro redukci populace divočáků klíčový. Ze statistik vyplývá, že myslivci v honitbě Rádlo ulovili od začátku roku devět bachyň. Policejní střelci zde odstřelili během tří nočních směn v minulém týdnu čtyři bachyně," uvedl Vorlíček. Myslivci podle něj mohou v oblasti dál lovit, jen to není možné od pondělí do čtvrtečního rána, kdy loví policejní střelci.
V souvislosti s odlovy na Jablonecku prověřuje policie rozmístění bílé krystalické láky, kterou v honitbě objevili, a která může zvířata odpuzovat a odstřely zmařit. "Budeme zkoumat, o co se jedná, konzultujeme se státním zastupitelstvím a nevylučujeme ani zahájení úkonů trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu," uvedla policie na síti X.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
A proto je důležité nelovit vodící bachyně aby se nenarušila hierarchie v tlupách černé . Je to důležité pro přirozené snížení početních stavů černé zvěře . Dospělé bachyně řídi dobu chrutí a to má být 1 x ročně , pokud chybí v tlupách je chrutí 2x ročné . Sele bachynka je schopné reprodukce při dosažení tělesné váhy 40 kg , toho dosáhne při dnešní uživě prostředí v půl roce života , pokud chybí dospělá bachyně jde do chrutí a tak nám vodí selata , selata ……. Vím že se opakuji .
Odpovědět
Prosím vás už to někdo řekněte panu ministrovi a Vorlíčkovi , policistům ať už začnou redukovat černou zvěř smysluplně . Pokud jim to někdo nevysvětlí tak jsou to právě oni , kvůli kterým stoupají početní stavy černé zvěře . Proč už nás někdo neposlouchá !!!!
Odpovědět
Nebojte, teď se do toho vloží bachyně Černochová a prasata nebusou mít proti neviditelným letadlům z uSSa žádnou šanci! Letadla jsou skoro tak neviditelná, jako ty stovky miliard korun, které také už nikdo nikdy neuvidí :-/
Odpovědět
Prosím dovysvětlit. Pokud vím, tak divoká prasata žijí ve svých rodinných tlupách, neshlukují se nahodile. Jak se do té prasečí rodiny dostane nakažený jedinec? Mimochodem jeden zkušený myslivec před lety tvrdil, že na místa kde zahynul kulkou jejich prasečí "děda", stejná prasečí tlupa několik generací nechodí. Jinak je prý nic neodradí.
Odpovědět
Moje zkušenost je že na místě kde jsem ulovil sele a nechal tam vývrh , do rána ho ta stejná tlupa sežrala . To si ten starý myslivec dělal trošku srandu .
Co se týká skladby , tak ano vytváří tlupy , v ní je víc bachyní . Někdy koncem listopadu začíná chrutí to se táhne až do konce prosince a právě v té době chodí dospělí kanci a hledají bachyně . Tak tomu je když jsou v populaci zvěře dospělé bachyně , lovci jim říkají , vodící . Pokud tam chybí , probíhá chrutí celoročně , nemá ho kdo řídit ! Chrutí je vhodná doba na přenos nákazy , k dalšímu přenosu dochází při přijmu potravy . Někde jsem četl že AFMP může muže vydržet v barvě někde v zemi měsíc i víc …,proto je důležité nenechávat kadávery ulovené zvěře , aktivně vyhledávat padliny a uklízet je . Nakazí se z padlého kusu černé , lovec nebo člověk co se dostal z nakaženým kusem do styku to může roznést , tenhle boj z AFMP není vůbec jednoduchý , proto je tak rozšířený . Okolní státy se vydali cestou kdy se musí dělat opatření chovatel domácích prasat , nevím jak je to tady . Dobře prováděným lovem jde hodně snížit početní stavy zvěře . Lépe vám to nepopíšu .
Odpovědět
Chovatelé domácích prasat samozřejmě chrání chovy před zavlečením nákaz.U černé je pořád klasický mor prasat a Aujeszkyho choroba,proti moru se snad 35 let nevakcinuje a jde to,ACH u nás nikdy vakcinace a přez 40 let u domácích prasat klid.Nějaké riziko může být u chovu společenských miniprasat,chová se to jako pejskové,doprovází majitele na vodítku pěšky i autem.A jako všude jsme chovatelé uvědomělí více nebo méně.A chovy s výběhy,módní eko nebo pastevní prasata,,mangalice.
Zatím nás AMP obchází severem za horama,jedinkrát to snad proniklo na zlínsku,jak a opravdu kdy se můžeme jen domnívat, a na frýdlantsku zatím snad jen obavy.Někde v tisku jsem zahlédnul zmínku o vývoji vakciny ve Vietnamu,ale to může být plk.
Odpovědět
Aujezkyho choroba je přenosná na psa a je pro něj smrtelná , bohužel . To že je vakcína proti moru jsem nevěděl , asi je problém z aplikací . Když jsme roznášeli vakcínu proti vzteklině tak se to dávalo do míst kde se lišky pohybovali a zabralo to dokonale . Pak začalo jít o peníze a házeli to z letadel a to už bylo jen pro prachy .
Odpovědět
ACH samozřejmě také pes a hlavně lasicovité šelmy,norek,byl problém se zkrmováním vepřového na farmách,...to všechno vodnes čas.Pro psa smrtelná,jako pseudolyssa,pseudovzteklina,asi se to nedá klinicky odlišit,nevím jestli to někdo z nás viděl,snad ani ne.Vakcina proti klasickému moru prasat je,velmi účinná,snad do r.1985 se vakcinovala domácí prasata.
Pamětníci si dodnes cení práce myslivců při roznášení kapslí s vakcinou proti vzteklině lišek.Je to jak píšete.
Odpovědět
|
|