Zákon nově umožňuje vznik rodinných zemědělských hospodářství
2.1.2026 01:05 | PRAHA
(ČTK)
Do dvou let od účinnosti novely o zemědělství by mohlo v Česku být podle odhadu autorů tohoto návrhu z řad poslanců kolem 2000 rodinných zemědělských hospodářství. Do budoucna by počet zemědělských subjektů s tímto postavením mohl podle nich i růst. "Záležet ovšem bude především na tom, jaké možnosti status rodinného zemědělství svým nositelům přinese," podotkli v důvodové zprávě.
Novela stanoví, že výhradně osoby s přiznaným postavením rodinného zemědělského hospodářství by mohly používat toto označení v názvu, na svém výrobku, v reklamě nebo v popisu své činnosti. Chovatelům zvířat i řad členů rodinných farem by měla usnadnit práci novinka z veterinárního zákona, podle níž bude pro základní chovatelské zákroky stačit dvouletá praxe s chovem.
Postavení rodinného zemědělského hospodářství či člena takového hospodářství bude žadatelům udělovat podle předlohy Státní zemědělský intervenční fond. Rodinná farma bude muset být mikropodnikem, tedy zaměstnávat nejvýše deset pracovníků a nepřesáhnout roční obrat dva miliony eur (asi 53,2 milionu Kč).
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Šebestyán: ČR žádá přísnější ochranná opatření, pokud jde o dohodu s Mercosurem
Pěstitelé v Ústeckém kraji mrazy vítají, chovatelům přinášejí vyšší náklady
HN: Náměstky na ministerstvu zemědělství budou Špalková a ČernýOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (73)
ss
smějící se bestie
2.1.2026 07:47Takže farmy skončily ?
No, v zemích Koruny české, byli vždy jenom sedláci,
že.
Odpovědět
No, v zemích Koruny české, byli vždy jenom sedláci,
že.
MJ
Marcela Jezberová
2.1.2026 09:05Co bude mít "farmář" z přechodu do stavu "rodinného zemědělského hospodářství"? Především změnu z FO na PO. To bych viděla jako největší komplikaci. To znamená najít si účetní, zdanit zásoby, přejít z daňové evidence na účetnictví, zveřejňovat účetní závěrku ve veřejném rejstříku. Lze to využít marketingově, ale to je, zdá se, asi tak všechno.
Odpovědět
va
vaber
2.1.2026 09:42 Reaguje na Marcela JezberováNevím co to je FO a PO ,ale myslím že jde hlavně o dotace. Protože rodinná farma mohla vzniknout kdykoliv, jen zákon je nyní chce zvýhodnit oproti něčemu jinému,tedy nerodinnému hospodaření.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
2.1.2026 10:33 Reaguje na vaberFO= fyzická osoba, PO=právnická osoba. Z hlediska účetnictví a daní poměrně významný rozdíl. O dotace zdaleka nejde, protože žádná dotace na "rodinné zemědělské hospodářství" neexistuje. Musela by se oddělit ze stávajích dotačních titulů, což si neumím představit, protože by šlo o jednoznačné protěžování malé skupiny žadatelů, které nemá žádné rozumné odůvodnění kromě politického. Rodinné právnické osoby bývají typicky s.r.o., kdy společníci jsou rodinní příslušníci (velmi často původní soukromý zemědělec, aby umožnil potomkům podíl na řízení farmy, převede FO na PO s.r.o.), ale s.r.o. by na takovou dotaci neměly nárok, ačkoliv jde o totožný subjekt.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
3.1.2026 13:26 Reaguje na vaberPane Vabere,nové rodinné farmy nevznikají.Je to pitomost.Počet hospodářství nezadržitelně klesá,rozlohy a počty chovaných zvířat jsou nahoru,užitkovost se zvyšuje.Rodinné farmyco znám jsou dávno eseróčka,1000 ha a více.Pamatuji si na naivitu za ministra Kubáta.Toto zní podobně.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
3.1.2026 21:11 Reaguje na Emil BernardyJO,
Kubát,to bylo taky dílo pro zemědělství !
Odpovědět
Kubát,to bylo taky dílo pro zemědělství !
EB
Emil Bernardy
4.1.2026 10:19 Reaguje na smějící se bestieZnali jsme se ze školy.Hodný a slušný člověk.Ale v té kvasné době se jevil jako naivní.Pobyl krátce a na zemědělství opravdu neměl vůbec žádný vliv.
Odpovědět
va
vaber
2.1.2026 09:38Rodinná farma kde pracuje 10lidí a obhospodařuje 10km2?
Kdyby vzniklo 2000 farem s takovou rozlohou bylo by to 20000 km2 a to je možná veškerá zemědělká půda v ČR. No a všechny by nás mělo uživit 20000 tisíc lidí.
To je světlá budoucnost jak ji prosazuje moudrá vláda a politici.
Odpovědět
Kdyby vzniklo 2000 farem s takovou rozlohou bylo by to 20000 km2 a to je možná veškerá zemědělká půda v ČR. No a všechny by nás mělo uživit 20000 tisíc lidí.
To je světlá budoucnost jak ji prosazuje moudrá vláda a politici.
BM
Břetislav Machaček
2.1.2026 10:01Možná na tu vějičku někdo nový a neznalý problematiky skočí, ale vývoj
kráčí jinam. Zaměstnance možná získají z nezaměstnaných z okolí a nebo
naberou kdekoho bez vzdělání a vztahu k zemědělství. Naopak velké firmy už
jdou cestou sponzoringu studia budoucích zaměstnanců, jak jsem se dozvěděl
od zaměstnance jednoho agropodniku. Velké firmy si mohou dovolit různé
specialisty a nikoliv pouze "všeumělce" co umí od všeho trochu a pořádně
nic. Tak to totiž na malých hospodářstvích chodí, že jeden "moudrý" o všem
rozhoduje z pozice vlastníka a je otázkou, zda odborně a nebo pouze svojí
autoritou. Skuteční odborníci se svému oboru věnují na 100% a nikoliv jako
ti "všeumělci" od všeho trochu. Jako včelař jsem zažil "odbornost" malého
zemědělce, který naředil postřik v takovém poměru, že zničil úrodu a ještě se tomu divil. U druhého zase to, že stříkal v nevhodnou dobu údajně proto,
že mu postřikovač jiný půjčil pouze na ten den a tak musí stříkat i v době
letu včel a nikoliv až po ukončení letu. Takoví "všeumělci" nadělají více
škody, jak užitku a to má být budoucnost zemědělství? Budou stačit 2 roky
praxe a to prosím kde a u koho bez patřičného vzdělání v oboru? Nebude to
jako u zaučených řemeslníků po kterých zůstávají zmetky? Někdo chápe rychle
a má k práci vlohy, ale některému "kopytu" to trvá roky a nenaučí se to
nikdy. Tento čistě ideově pojatý zákon je zoufalou snahou zlikvidovat ten
zbytek společných podniků a oslabit stávající agropodniky. Přitom vývoj ve
světě jde bez ideových vlivů díky ekonomickým tlakům cestou velkých celků
a dokonce i družstev, která jsou u nás sprostým slovem. Vznikají a fungují
ve světě vinařská, sýrařská a jiní družstva včetně těch odbytových, které
si umí vybojovat své místo na trhu silou spojené produkce. Na tuto další
vějičku návratu zpět k rodinným statkům možná někteří nově naskočí, ale
pokrok nelze ideově zastavit v ničem! Baťa konkurenčním tlakem zlikvidoval malé ševce, ale být to dnes, tak je bude muset z daní ideovým rozhodnutím dotovat. Doufejme, že nová vláda zahodí ideové klapky na očích a půjde
cestou běžnou v zemích s nedotovaným hospodářstvím. Nelze jít cestou
enormně dotovaných skanzenů zemědělského hospodaření, kde už narazili na
dotační strop a i tam už jdou cestou slučování do větších celků. Nač se
vracet k něčemu, od čeho už pod ekonomickým tlakem ostatní odcházejí?
Odpovědět
kráčí jinam. Zaměstnance možná získají z nezaměstnaných z okolí a nebo
naberou kdekoho bez vzdělání a vztahu k zemědělství. Naopak velké firmy už
jdou cestou sponzoringu studia budoucích zaměstnanců, jak jsem se dozvěděl
od zaměstnance jednoho agropodniku. Velké firmy si mohou dovolit různé
specialisty a nikoliv pouze "všeumělce" co umí od všeho trochu a pořádně
nic. Tak to totiž na malých hospodářstvích chodí, že jeden "moudrý" o všem
rozhoduje z pozice vlastníka a je otázkou, zda odborně a nebo pouze svojí
autoritou. Skuteční odborníci se svému oboru věnují na 100% a nikoliv jako
ti "všeumělci" od všeho trochu. Jako včelař jsem zažil "odbornost" malého
zemědělce, který naředil postřik v takovém poměru, že zničil úrodu a ještě se tomu divil. U druhého zase to, že stříkal v nevhodnou dobu údajně proto,
že mu postřikovač jiný půjčil pouze na ten den a tak musí stříkat i v době
letu včel a nikoliv až po ukončení letu. Takoví "všeumělci" nadělají více
škody, jak užitku a to má být budoucnost zemědělství? Budou stačit 2 roky
praxe a to prosím kde a u koho bez patřičného vzdělání v oboru? Nebude to
jako u zaučených řemeslníků po kterých zůstávají zmetky? Někdo chápe rychle
a má k práci vlohy, ale některému "kopytu" to trvá roky a nenaučí se to
nikdy. Tento čistě ideově pojatý zákon je zoufalou snahou zlikvidovat ten
zbytek společných podniků a oslabit stávající agropodniky. Přitom vývoj ve
světě jde bez ideových vlivů díky ekonomickým tlakům cestou velkých celků
a dokonce i družstev, která jsou u nás sprostým slovem. Vznikají a fungují
ve světě vinařská, sýrařská a jiní družstva včetně těch odbytových, které
si umí vybojovat své místo na trhu silou spojené produkce. Na tuto další
vějičku návratu zpět k rodinným statkům možná někteří nově naskočí, ale
pokrok nelze ideově zastavit v ničem! Baťa konkurenčním tlakem zlikvidoval malé ševce, ale být to dnes, tak je bude muset z daní ideovým rozhodnutím dotovat. Doufejme, že nová vláda zahodí ideové klapky na očích a půjde
cestou běžnou v zemích s nedotovaným hospodářstvím. Nelze jít cestou
enormně dotovaných skanzenů zemědělského hospodaření, kde už narazili na
dotační strop a i tam už jdou cestou slučování do větších celků. Nač se
vracet k něčemu, od čeho už pod ekonomickým tlakem ostatní odcházejí?
ss
VP
Vít Prokop
2.1.2026 12:29 Reaguje na smějící se bestiePodle mě prostě zjednodušuje realitu. Ano, velké podniky mají výhody ve specializaci a kapitálu, ale to samo o sobě neznamená, že jsou „lepší“ nebo udržitelnější ve všech ohledech. Prostě se budou chovat jako novodobá šlechta. Historie se opakuje.
Rodinné farmy nejsou anachronismus – v mnoha zemích tvoří páteř zemědělství právě proto, že mají vztah k půdě, krajině i místní komunitě, jsou pružné a často šetrnější k prostředí. Problémy, které popisujete (neodbornost, špatná praxe), nejsou dané velikostí farmy, ale konkrétními lidmi a nastavením kontroly a vzdělávání. Stejně tak lze najít selhání i u velkých agropodniků.
Smysluplná budoucnost podle mě není „buď–anebo“, ale rozumné soužití: silné rodinné farmy, funkční družstva i větší podniky, každý tam, kde dává ekonomicky i společensky smysl.
Odpovědět
Rodinné farmy nejsou anachronismus – v mnoha zemích tvoří páteř zemědělství právě proto, že mají vztah k půdě, krajině i místní komunitě, jsou pružné a často šetrnější k prostředí. Problémy, které popisujete (neodbornost, špatná praxe), nejsou dané velikostí farmy, ale konkrétními lidmi a nastavením kontroly a vzdělávání. Stejně tak lze najít selhání i u velkých agropodniků.
Smysluplná budoucnost podle mě není „buď–anebo“, ale rozumné soužití: silné rodinné farmy, funkční družstva i větší podniky, každý tam, kde dává ekonomicky i společensky smysl.
MJ
Marcela Jezberová
2.1.2026 14:28 Reaguje na Vít ProkopVe většině zemí EU se tato "páteř zemědělství" beznadějně láme. Problém je všude stejný - mladí do zemědělství nechtějí, maličká rodinná farma je neuživí a držet si hospodářství jen kvůli "dědictví po předcích" je natolik náročné pracovně i nákladově, že rodině nestojí za to se tolik obětovat. V celé Evropě se farmy slučují i skupují, malí zemědělci postupně vyklízejí pozice, protože to jednoduše nejsou schopní utáhnout. Hospodaření je tak sešněrované povinnostmi, omezeními, sankcemi, tak finančně náročné kvůli požadavkům na ochranu všech, všeho, zákazům účinných látek, tak málo výnosné kvůli velmi nízkým cenám produktů na světovém trhu, že se logicky počet farmářů, kteří takovou situaci dlouhodobě zvládají, snižuje a velikost farem roste. Tohle neudotuje nikdo a nikdy a můžete si házet pojmy "společenský smysl", "vztah k půdě, krajině, místní komunitě", "šetrnější k prostředí" jak chcete. Nakonec rozhodne vždycky ekonomika.
Odpovědět
VP
Vít Prokop
2.1.2026 16:56 Reaguje na Marcela JezberováEkonomika rozhoduje to je realita. Pokud farma dlouhodobě neuživí rodinu, žádný „vztah k půdě“ to nezachrání. V tom s Vámi souhlasím. Ale velikost není efektivita ve všech směrech. Velké podniky jsou silné v produkci komodit, ale slabší v diverzitě, v regionální stabilitě, v péči o krajinu a tam, kde se „nevyplatí“ aby stát nemusel platit jiné náklady z průmyslové výroby (znehodnocení podzemní vody, eroze u velkých lánů, rozvoj a život venkova). Prostě nic není 0 nebo 100 :)
Odpovědět
MK
RP
pk
pepa knotek
2.1.2026 12:51Stávající majitelé malých zemědělských farem mají spíš problém najít v rodině někoho, kdo bude ve farmaření pokračovat. Romantické představy těch, co viděli v televizi tak akorát "Farmář hledá ženu" jsou daleko od každodenní reality.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.1.2026 15:49 Reaguje na pepa knotekA víte proč Farmář hledá ženu přes TV? No protože v okolí nenajde
ženu ochotnou dřít od rána do večera a přivdat se na grunt s tím,
že se bude cítit jako děvečka, což bývalo u statkářů zvykem. Oni
ti "farmáři" ani neměli čas na hledání partnerky a už vůbec na zábavu. Po ztrátě pracovní síly (rodičů) hledají levnou pracovní
sílu, kterou nebude třeba platit jako zaměstnance. Při námluvách
nějakou romantiku zvládne každý, ale pak přijde realita všedních
dnů s tou dřinou a rozchod. Kdysi to bývaly buď "sňatky majetků"
a nebo způsob, jak pořídit po ovdovění dětem i sobě novou selku.
Z okolí znám jak "sňatky majetků", tak majetkově nerovné vztahy
mající blízko k otroctví, kdy chudá manželka musela strpět kde co.
Můj strýc pocházel z rodiny statkáře(80ha, 15 krav, 3 páry koní),
ale nedostal nic. Vše dostal nejstarší syn, druhý se stal knězem
a on se otci vzepřel a vzal si tetu z 10 dětí z chudé rodiny. To
neměl dělat, protože láska k majetku nepatřila a byl vyděděn.
Statek se nedělil, ale sňatky naopak zvětšoval a už tehdy tak
docházelo k navyšování výměry polí a majetku. I v rodinách jako
naše prababička místo bot na zimu svým 4 dětem koupila raději
podmočenou kyselou louku a děti dostaly větší dřeváky, aby je
mohly vycpat senem a onucemi. Děda na to vždy vzpomínal a tu
louku nenáviděl stejně, jako matku a otce, který matku musel
poslouchat jako přiženěný na grunt, na kterém nic nevlastnil
a bál se prababičce vzepřít. Tyto vztahy měly k lásce daleko!
Odpovědět
ženu ochotnou dřít od rána do večera a přivdat se na grunt s tím,
že se bude cítit jako děvečka, což bývalo u statkářů zvykem. Oni
ti "farmáři" ani neměli čas na hledání partnerky a už vůbec na zábavu. Po ztrátě pracovní síly (rodičů) hledají levnou pracovní
sílu, kterou nebude třeba platit jako zaměstnance. Při námluvách
nějakou romantiku zvládne každý, ale pak přijde realita všedních
dnů s tou dřinou a rozchod. Kdysi to bývaly buď "sňatky majetků"
a nebo způsob, jak pořídit po ovdovění dětem i sobě novou selku.
Z okolí znám jak "sňatky majetků", tak majetkově nerovné vztahy
mající blízko k otroctví, kdy chudá manželka musela strpět kde co.
Můj strýc pocházel z rodiny statkáře(80ha, 15 krav, 3 páry koní),
ale nedostal nic. Vše dostal nejstarší syn, druhý se stal knězem
a on se otci vzepřel a vzal si tetu z 10 dětí z chudé rodiny. To
neměl dělat, protože láska k majetku nepatřila a byl vyděděn.
Statek se nedělil, ale sňatky naopak zvětšoval a už tehdy tak
docházelo k navyšování výměry polí a majetku. I v rodinách jako
naše prababička místo bot na zimu svým 4 dětem koupila raději
podmočenou kyselou louku a děti dostaly větší dřeváky, aby je
mohly vycpat senem a onucemi. Děda na to vždy vzpomínal a tu
louku nenáviděl stejně, jako matku a otce, který matku musel
poslouchat jako přiženěný na grunt, na kterém nic nevlastnil
a bál se prababičce vzepřít. Tyto vztahy měly k lásce daleko!
ss
RP
Radim Polášek
2.1.2026 18:36 Reaguje na Břetislav MachačekJe to tak.
A pak přijde nějaký panelákový městský zelený znalec a začne blábolit o tom, jak socialistické združstevnění sebralo lidem proti jejich vůli rodové pozemky a tu zemědělskou otročinu.
Pravda, leckde to bylo proti jejich vůli a velké sedláky kolikrát rovnou rozkulačili a okradli o všechno a vyhnali bez majetku někde do pohraničí, ale spousta sedláků se tím socialistickým združstevněním ráda zbavila té dřiny. A třeba se rekvalifikovali, udělali školy a místo zemědělství začali pracovat v průmyslu. Jako mí rodiče.
A teď by zase chtěli tu dřinu vracet.
Odpovědět
A pak přijde nějaký panelákový městský zelený znalec a začne blábolit o tom, jak socialistické združstevnění sebralo lidem proti jejich vůli rodové pozemky a tu zemědělskou otročinu.
Pravda, leckde to bylo proti jejich vůli a velké sedláky kolikrát rovnou rozkulačili a okradli o všechno a vyhnali bez majetku někde do pohraničí, ale spousta sedláků se tím socialistickým združstevněním ráda zbavila té dřiny. A třeba se rekvalifikovali, udělali školy a místo zemědělství začali pracovat v průmyslu. Jako mí rodiče.
A teď by zase chtěli tu dřinu vracet.
PE
Petr Elias
2.1.2026 18:49 Reaguje na Radim PolášekNe, fakt to tak nebylo. :D Do JZD dobrovolně vstoupila jen malá část zemědělců - a většinou jen ti, kteří skoro nic neměli a nebo byli loajální ke straně. Ty bláboly o tom jak většina lidí se té dřiny ráda zbavila, které tu macháček z hlouposti vypráví, jsou jen tupá komunistická propaganda. Byli to právě komouši, kteří dlouhodobým a systematickým nátlakem dělali lidem z práce dřinu a peklo. Ale chápu, že tohle paní soudružka ve škole neříkala...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.1.2026 07:42 Reaguje na Petr EliasVy to pamatujete, že? Já potvrzuji Macháčkovo zkušenosti. Mám kamaráda z dětství co pochází ze statku. A už v 60. letech jeho rodiče říkali, že jsou na tom v JZD lepší. Měli 1. televizi v ulici, 1. auto v ulici a libovali si, že mohou v zimě a zejména v létě na dovolenou. Dodnes jsou někteří jejich potomci v družstvu. A když si stěžují, tak na klacky pod nohy družstvům.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
3.1.2026 09:22 Reaguje na Slavomil VinklerPane Slavomile,toto bylo spíše až v 70.letech a později.Ta doba,60.leta, byla tvrdá a plná špíny a krutosti.Znal jsem pamětníky a i dva co hospodařili do r.1980-85 cca...
Odpovědět
Karel Zvářal
3.1.2026 09:44 Reaguje na Emil BernardyByly i takové případy, ale výhody družstev se během krátké doby ukázaly. Zde platí pořekadlo Když se kácí les... To násilí a věznění bylo zbytečné, konkurence (by) prospěla oběma stranám, přičemž ti nezaslepení sami přešli do družstva. Ale takové příběhy se nerady ukazují, nejsou nijak dojímavé...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.1.2026 12:46 Reaguje na Emil BernardyNo nepopírám že ke tvrdému kulačení docházelo.
Odpovědět
EB
SV
Slavomil Vinkler
3.1.2026 15:57 Reaguje na Emil BernardyJednak jsem byl na vesnici jen do 70 roku a tak to vím z 60 let. No ale že to nebyla vždy a všude dobrá doba s tím taky souhlas.
Odpovědět
EB
PE
Petr Elias
4.1.2026 18:00 Reaguje na Slavomil Vinkler:D No prostě to byla parádička no. :D
Má rodina měla po generace kus od Jankova statek. Celá oblast měla tehdy silnou tradici vlastního hospodaření. A taky to byla tehdy oblast, kde rudej hnus řádil nejvíce.
A jak říkám, do JZD tam tehdy vstoupili jen lidé, kteří nic neměli nebo byli oddaní straně. Moji předci ani jejich sousedi nevstoupili do JZD a těžce si to všichni odskákali.
Moji předci, kteří nikdy nikomu nic zlého neudělali, si ze dne na den nemohli najímat pracovní sílu, museli odevzdat stroje, museli platit vysoké daně, odvádět vysoké dávky, byli ponižování, děti nemohly do škol, atd.
A když už na to peklo fakt nestačili, tak vstoupili do JZD. Pak museli makat na svém vlastním majetku pro ,,blaho všech,,. Museli se dívat na to, jak šéfem JZD udělali obecního blba (ale politicky uvědomělého) a na to, jak jim statek huntují.
A když jsme majetek ,,dostali,, (samozřejmě pole zůstali vořechům z JZD) zpátky, tak byl statek zhuntovaný tak, že jsme ho museli nechat strhnout a rekonstrukce už mě stála hezkých pár milionů.
Taková perlička. Před pár lety jsme měli na podzim s místními u rybníka oslavu a dorazil tam i vnuk toho blba, ze kterého udělali šéfa JZD. Ten vnuk je taky takový rozumbrada jako tady břéťa. A on se tam nacamral a začal nám vyprávět o tom, jak to tehdy bylo super a jak teď je vše zničené a jak za to můžeme my. Mno, tak jsme mu dali po tlamě a hodili do rybníka. Od té doby už je tichounko, ani na schůze nechodí. :D
Odpovědět
Má rodina měla po generace kus od Jankova statek. Celá oblast měla tehdy silnou tradici vlastního hospodaření. A taky to byla tehdy oblast, kde rudej hnus řádil nejvíce.
A jak říkám, do JZD tam tehdy vstoupili jen lidé, kteří nic neměli nebo byli oddaní straně. Moji předci ani jejich sousedi nevstoupili do JZD a těžce si to všichni odskákali.
Moji předci, kteří nikdy nikomu nic zlého neudělali, si ze dne na den nemohli najímat pracovní sílu, museli odevzdat stroje, museli platit vysoké daně, odvádět vysoké dávky, byli ponižování, děti nemohly do škol, atd.
A když už na to peklo fakt nestačili, tak vstoupili do JZD. Pak museli makat na svém vlastním majetku pro ,,blaho všech,,. Museli se dívat na to, jak šéfem JZD udělali obecního blba (ale politicky uvědomělého) a na to, jak jim statek huntují.
A když jsme majetek ,,dostali,, (samozřejmě pole zůstali vořechům z JZD) zpátky, tak byl statek zhuntovaný tak, že jsme ho museli nechat strhnout a rekonstrukce už mě stála hezkých pár milionů.
Taková perlička. Před pár lety jsme měli na podzim s místními u rybníka oslavu a dorazil tam i vnuk toho blba, ze kterého udělali šéfa JZD. Ten vnuk je taky takový rozumbrada jako tady břéťa. A on se tam nacamral a začal nám vyprávět o tom, jak to tehdy bylo super a jak teď je vše zničené a jak za to můžeme my. Mno, tak jsme mu dali po tlamě a hodili do rybníka. Od té doby už je tichounko, ani na schůze nechodí. :D
PE
Petr Elias
4.1.2026 18:12 Reaguje na Petr Elias*má tam být ,,pole zůstala,, - dostali jsme zpátky jen malý kousek
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.1.2026 10:16 Reaguje na Petr EliasTou "tupou propagandou" je prošpikována historie
a taky kultura ještě z předválečné doby, když se mladá Maryša zbavila starého Vávry a nebo když Mařence nutili koktavého Vaška z gruntu. Nebo si snad myslíte, že to byla komunistická propaganda
ty příběhy o lakotných statkářích pro které si
přišel v pohádkách čert? To bylo ze života, který
si idealizujete a přál bych vám to zažít, když
na Štěpána končila děvečkám a pacholkům služba,
aby je nemuseli do jara živit a statkáři bylo fuk
kam půjdou a co budou jíst. Byla to otročina a
měla sakra daleko k zaměstnaneckým vztahům a to
už nehovořím o rodinných vztazích s dohodnutými
sňatky gruntu s gruntem majících k lásce daleko.
Máte zkreslené představy o lásce k půdě, která
byla spíše láskou k majetku a je tomu tak i nyní.
O vlastní půdu se statkář většinou dobře stará,
ale tu pronajatou plundruje na úkor té své, jak
to vidím u polského nájemce 20ha za mým domem.
Odveze z pole poslední stéblo slámy do Polska na
svá pole a nebo do bioplynky a to má být vzorný
soukromý zemědělec? Vlastníkovi(pražský developer) to je fuk, protože chtěl půdu zastavět, ale podle
územního plánu má zůstat pozemek ornou půdou. A
to je ten vzorný majitel půdy podle vašeho gusta?
Jděte někam s tou vaší ideologií dokonalé dnešní
společnosti zlodějen, rabování, podvodů a násilí!
Odpovědět
a taky kultura ještě z předválečné doby, když se mladá Maryša zbavila starého Vávry a nebo když Mařence nutili koktavého Vaška z gruntu. Nebo si snad myslíte, že to byla komunistická propaganda
ty příběhy o lakotných statkářích pro které si
přišel v pohádkách čert? To bylo ze života, který
si idealizujete a přál bych vám to zažít, když
na Štěpána končila děvečkám a pacholkům služba,
aby je nemuseli do jara živit a statkáři bylo fuk
kam půjdou a co budou jíst. Byla to otročina a
měla sakra daleko k zaměstnaneckým vztahům a to
už nehovořím o rodinných vztazích s dohodnutými
sňatky gruntu s gruntem majících k lásce daleko.
Máte zkreslené představy o lásce k půdě, která
byla spíše láskou k majetku a je tomu tak i nyní.
O vlastní půdu se statkář většinou dobře stará,
ale tu pronajatou plundruje na úkor té své, jak
to vidím u polského nájemce 20ha za mým domem.
Odveze z pole poslední stéblo slámy do Polska na
svá pole a nebo do bioplynky a to má být vzorný
soukromý zemědělec? Vlastníkovi(pražský developer) to je fuk, protože chtěl půdu zastavět, ale podle
územního plánu má zůstat pozemek ornou půdou. A
to je ten vzorný majitel půdy podle vašeho gusta?
Jděte někam s tou vaší ideologií dokonalé dnešní
společnosti zlodějen, rabování, podvodů a násilí!
PE
Petr Elias
4.1.2026 18:15 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
BM
Břetislav Machaček
4.1.2026 19:21 Reaguje na Petr EliasPopíráte sňatky statku se statkem a nebo
otročinu těch děveček a pacholků bez materiálního zabezpečení doslova vyhnané na mráz po Vánocích, aby neujídali z
toho chlebíčka, který svojí prací vyprodukovali? Možná jste opravdu
potomek lakotných sedláků, kteří
jako u nás krachovali, když od nich ti
pacholci a děvečky odešli za lepším do
průmyslu a JZD a oni zůstali na dřinu sami. To bylo pláče, že nemohou sehnat
na tu dřinu lidi a nestíhají plnit ty
dodávky. Nakonec to vzdali, protože na
tu práci sami nestačili a u mnohých už
ani nebyl o jejich staré chlévy zájem.
JZD stavěly nové kravíny a vepříny a
jim zůstaly staré statky bez využití.
Vymlouvali se na ztrátu polí, ale na
vině byla ztráta levné pracovní síly,
bez které bylo hospodaření nemožné.
Dnes je to stejné, když se do práce
v zemědělství nikdo nehrne a pracují
tam pak cizinci a pochybné existence.
Na rozdíl od vás to nevím od učitelky,
ale z vlastní zkušenosti, když šel
děda prosit na vedení Státního statku,
ať už si konečně vezmou pole a louku
na kterých neměl kdo pracovat. Ono bylo
lépe udělat pár přesčasů v hutích, než
celý rok dřít na poli a kolem dobytka.
Pro slepice a prase se nějaké to obilí
koupilo a nemuselo se dřít na poli.
Ze stodoly se stala garáž, z chléva
dílna a z otroků na svém majetku lidé
jezdící na rekreace a za zábavou.
Víte co řekl děda a otec po převzetí
polí a louky státem? Řekli: konečně
žijeme jako lidi bez zbytečné dřiny
a bez starostí, zda se urodí a nebo ne.
Vy jste tu dřinu nezažil, tak mudrujete,
ale já ještě ano při pasení stračeny
a později koz a ovcí. Žádné prázdniny
na pláži, ale péče o dobytek, žně a
jiná práce. Po prázdninách jsme měli
vyprávět ve škole o prázdninách, které
jsme prožil pracovně na rozdíl od těch
dětí rodičů bez polí a dobytka. Kdo to
zažil, tak ví jaký to byl nesmysl dřít
s mizerným efektem a nikdy by se k tomu
nevrátil. Na to musí být ty sedlácké
geny mít majetek a nebo rozkazovat těm,
co u nich pracují. Nedávno tu zemřel
takový despota, který udřel manželku
a zaměstnával mentálně slabého muže.
Jednal s ním jako s onucí a nemít ten
muž invalidní důchod, tak nevím zda
by měl nyní důchod starobní a jaký.
Měli ho jako otroka a spal v komůrce vedle chléva jako za 1. republiky pacholci a děvečky. Vůbec bych se
nedivil, že pracoval pouze za jídlo
a tu komůrku a zda ho ještě neobíral
o ten invalidní důchod. To se pak dá
hospodařit, když má někdo otroka!
Nyní je v obecním domově důchodců a
má soudně určeného opatrovníka, aby
ho už nikdo nezneužíval a okrádal.
Za 20 let práce na statku byl bez
jakýchkoliv úspor a chodil stále
pouze v montérkách. Prostě otrok
za jídlo, postel a pracovní oděv!
Odpovědět
otročinu těch děveček a pacholků bez materiálního zabezpečení doslova vyhnané na mráz po Vánocích, aby neujídali z
toho chlebíčka, který svojí prací vyprodukovali? Možná jste opravdu
potomek lakotných sedláků, kteří
jako u nás krachovali, když od nich ti
pacholci a děvečky odešli za lepším do
průmyslu a JZD a oni zůstali na dřinu sami. To bylo pláče, že nemohou sehnat
na tu dřinu lidi a nestíhají plnit ty
dodávky. Nakonec to vzdali, protože na
tu práci sami nestačili a u mnohých už
ani nebyl o jejich staré chlévy zájem.
JZD stavěly nové kravíny a vepříny a
jim zůstaly staré statky bez využití.
Vymlouvali se na ztrátu polí, ale na
vině byla ztráta levné pracovní síly,
bez které bylo hospodaření nemožné.
Dnes je to stejné, když se do práce
v zemědělství nikdo nehrne a pracují
tam pak cizinci a pochybné existence.
Na rozdíl od vás to nevím od učitelky,
ale z vlastní zkušenosti, když šel
děda prosit na vedení Státního statku,
ať už si konečně vezmou pole a louku
na kterých neměl kdo pracovat. Ono bylo
lépe udělat pár přesčasů v hutích, než
celý rok dřít na poli a kolem dobytka.
Pro slepice a prase se nějaké to obilí
koupilo a nemuselo se dřít na poli.
Ze stodoly se stala garáž, z chléva
dílna a z otroků na svém majetku lidé
jezdící na rekreace a za zábavou.
Víte co řekl děda a otec po převzetí
polí a louky státem? Řekli: konečně
žijeme jako lidi bez zbytečné dřiny
a bez starostí, zda se urodí a nebo ne.
Vy jste tu dřinu nezažil, tak mudrujete,
ale já ještě ano při pasení stračeny
a později koz a ovcí. Žádné prázdniny
na pláži, ale péče o dobytek, žně a
jiná práce. Po prázdninách jsme měli
vyprávět ve škole o prázdninách, které
jsme prožil pracovně na rozdíl od těch
dětí rodičů bez polí a dobytka. Kdo to
zažil, tak ví jaký to byl nesmysl dřít
s mizerným efektem a nikdy by se k tomu
nevrátil. Na to musí být ty sedlácké
geny mít majetek a nebo rozkazovat těm,
co u nich pracují. Nedávno tu zemřel
takový despota, který udřel manželku
a zaměstnával mentálně slabého muže.
Jednal s ním jako s onucí a nemít ten
muž invalidní důchod, tak nevím zda
by měl nyní důchod starobní a jaký.
Měli ho jako otroka a spal v komůrce vedle chléva jako za 1. republiky pacholci a děvečky. Vůbec bych se
nedivil, že pracoval pouze za jídlo
a tu komůrku a zda ho ještě neobíral
o ten invalidní důchod. To se pak dá
hospodařit, když má někdo otroka!
Nyní je v obecním domově důchodců a
má soudně určeného opatrovníka, aby
ho už nikdo nezneužíval a okrádal.
Za 20 let práce na statku byl bez
jakýchkoliv úspor a chodil stále
pouze v montérkách. Prostě otrok
za jídlo, postel a pracovní oděv!
Karel Zvářal
4.1.2026 20:34 Reaguje na Břetislav MachačekUž je to sice hodně let, co bývala opakovaně na vývěsce nabídka zaměstnání: požadavek- řidičák na traktor, praxe v práci se zvířaty, plat 15tis. Znám je, manželský pár, vždy pracovali ve dvojku (oplůtky, přehánění), ale zaměstnanec to měl zvládat sám... Děkuji, nechci. Takže souhlas, středověk neskončil...
Odpovědět
JO
Jarka O.
4.1.2026 22:41 Reaguje na Břetislav MachačekPravda je trošinku jen v něčem a jen tentokrát bohužel i u hulváta PE, p. Machačku. Lidi si dělali peklo. Moji kulačtí prarodiče zažili vysoké dávky, žádný důchod, zákaz VŠ pro děti, dokonce lesárny! Těmi otroky byla rodina, děti, nikdo jiný k mání nebyl. Já vztah k půdě nemám, protože mi ho nikdo z rodiny ani nechtěl vštěpovat po vzpomínkách na vlastní dětství.
Jinak souhlasím. Ani dnes rodinné farmy nejsou lehké živobytí a někdy děti utíkají radši do měst (znám jedny), viděla jsem ohradu s kravami, kde jsem si říkala, jestli nejde o zbytečné týrání zvířat. Dobrovolná družstva vlastníků jako jinde ve světě a podpory od státu jsou dobrým řešením.
Odpovědět
Jinak souhlasím. Ani dnes rodinné farmy nejsou lehké živobytí a někdy děti utíkají radši do měst (znám jedny), viděla jsem ohradu s kravami, kde jsem si říkala, jestli nejde o zbytečné týrání zvířat. Dobrovolná družstva vlastníků jako jinde ve světě a podpory od státu jsou dobrým řešením.
BM
Břetislav Machaček
5.1.2026 09:36 Reaguje na Jarka O.Copak někde píšu, že se neděly i zločiny při kolektivizaci?
Každá společnost je o lidech a
podle toho co dělají. U nás na
Ostravsku likvidoval po válce
sedláky odliv pracovní síly do
průmyslu a stát vyžadoval plnit
"kontingenty" podle výměry. Ty
pak samozřejmě neplnili a byli
za to trestáni. Přesto nebyli
chudí a nemohli zaměstnancům
více zaplatit. I můj děda s
malou výměrou si musel na
černém trhu koupit pšenici,
aby splnil státem určený
"kontingent", aby nebyl trestán. Po měnové reformě u toho mnou popisovaného sedláka si děti hrály s propadlými bankovkami, ale před měnou nebyl ochoten personálu platit více. Lakota mu nedovolila jim zaplatit tak, aby mu neutekli do průmyslu.
Nikdo mu pole nevzal a nechali ho napospas jeho lakotě. Časem
mu došlo, že sám na hospodaření
nebude stačit a pole odevzdal
k hospodaření státnímu statku.
Nechal si pouze záhumenek, dva
koně a dvě krávy a udřeli se
k smrti. Nic jiné mu nezbývalo, protože důchodové si neplatil
a nezbylo mu nic jiného, než
dřít až do smrti. A víte, že
mu to kvůli jeho lakotě přála
celá vesnice? Byl to zlý člověk
a ke sloužícím se choval jako
otrokář. Jeho bratr za války spolupracoval s nacisty a ti
k němu chodili na statek na
žranice. Při rekvírování zvířat
pro výživu vojska vzali i mému
dědovi jedinou krávu, ale tomu
statkáři z jeho 20 kusů nevzali
ani jednu. Lidé to viděli a
měli podezření, že na sousedy
donášel. Důkazy ale chyběly a
tak za to nebyl po válce trestán. Jeho bratr ale trestán
byl. Takže to je zase můj příklad konce jednoho statkáře,
který nebyl příkladem lidumila.
Za poorání pole požadoval práci
na svých polích a zuřil, když
si jeho soused pořídil koně a
ta pole oral lidem za peníze.
Neměl tak už nikoho na práci
v řepě a při žních. To bylo pro
něho zničující. Možná tam, kde
jiná práce nebyla, tak na tu
práci lidé byli, ale u nás ne.
Po jeho statku zbyly ruiny a
ta pole vrácené potomkům v restitucích obdělává pachtýř s cca 400 ha. Nikdo z potomků se
k zemědělství nevrátil.
Odpovědět
Každá společnost je o lidech a
podle toho co dělají. U nás na
Ostravsku likvidoval po válce
sedláky odliv pracovní síly do
průmyslu a stát vyžadoval plnit
"kontingenty" podle výměry. Ty
pak samozřejmě neplnili a byli
za to trestáni. Přesto nebyli
chudí a nemohli zaměstnancům
více zaplatit. I můj děda s
malou výměrou si musel na
černém trhu koupit pšenici,
aby splnil státem určený
"kontingent", aby nebyl trestán. Po měnové reformě u toho mnou popisovaného sedláka si děti hrály s propadlými bankovkami, ale před měnou nebyl ochoten personálu platit více. Lakota mu nedovolila jim zaplatit tak, aby mu neutekli do průmyslu.
Nikdo mu pole nevzal a nechali ho napospas jeho lakotě. Časem
mu došlo, že sám na hospodaření
nebude stačit a pole odevzdal
k hospodaření státnímu statku.
Nechal si pouze záhumenek, dva
koně a dvě krávy a udřeli se
k smrti. Nic jiné mu nezbývalo, protože důchodové si neplatil
a nezbylo mu nic jiného, než
dřít až do smrti. A víte, že
mu to kvůli jeho lakotě přála
celá vesnice? Byl to zlý člověk
a ke sloužícím se choval jako
otrokář. Jeho bratr za války spolupracoval s nacisty a ti
k němu chodili na statek na
žranice. Při rekvírování zvířat
pro výživu vojska vzali i mému
dědovi jedinou krávu, ale tomu
statkáři z jeho 20 kusů nevzali
ani jednu. Lidé to viděli a
měli podezření, že na sousedy
donášel. Důkazy ale chyběly a
tak za to nebyl po válce trestán. Jeho bratr ale trestán
byl. Takže to je zase můj příklad konce jednoho statkáře,
který nebyl příkladem lidumila.
Za poorání pole požadoval práci
na svých polích a zuřil, když
si jeho soused pořídil koně a
ta pole oral lidem za peníze.
Neměl tak už nikoho na práci
v řepě a při žních. To bylo pro
něho zničující. Možná tam, kde
jiná práce nebyla, tak na tu
práci lidé byli, ale u nás ne.
Po jeho statku zbyly ruiny a
ta pole vrácené potomkům v restitucích obdělává pachtýř s cca 400 ha. Nikdo z potomků se
k zemědělství nevrátil.
JO
Jarka O.
5.1.2026 12:47 Reaguje na Břetislav MachačekAno, lidi jsou různí a Čechy byly vždycky zesilovač sv..ev. Do ksč tehdy rychle vstupovali nedávní ..., a ti byli po zklamání mnohem víc zlí než předváleční idealisti. V mé rodině jsou s kolektivizací zlé i skoro normální zkušenosti. Pozemky se neodevzdávaly, jak tvrdí hulvát PE, nýbrž vykupovaly, ty ceny nebyly vždy spravedlivé, a po převratu se doplatily spravedlivě taky jen v některých případech. Mimo ZD se jen polem už nikdo neuživil, on byl rozdíl plnit dávky na Vysočině a v nížinách. Později se to zklidnilo, pro vlastní potřebu rodina měla záhumenky, ovce, kozy, kravku a drobnou havěť, čímž se starala o krajinu. Po převratu nastal typicky český odezdi kezdizmus - znechucování družstvní práce, což je nesmysl. Ti dnešní rolníci jsou pro mě hrdinové. Ale něco jako 50.léta může kdykoliv zase nastat, kdo ví.
Odpovědět
PE
Petr Elias
5.1.2026 13:12 Reaguje na Jarka O.:D :D Uff, tak ten byl taky dobrej. :D :D
Fakt vám dvěma rozumbradům radím, aby jste těm rodinám v Jankově a okolí šli říct do očí, že jim rudej mor pozemky nevzal, ale vykoupil je od nich. Po svých ale nejspíš neodejdete. :D
Odpovědět
Fakt vám dvěma rozumbradům radím, aby jste těm rodinám v Jankově a okolí šli říct do očí, že jim rudej mor pozemky nevzal, ale vykoupil je od nich. Po svých ale nejspíš neodejdete. :D
Karel Zvářal
5.1.2026 13:19 Reaguje na Petr EliasVšechno je to v lidech, na pitomce člověk narazí v každé době. Znám oblasti, kde je i 350 ha záhumenek (především vinic, ale i sady), a to kontinuálně, nikoliv až po sametu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
5.1.2026 16:11 Reaguje na Petr EliasKaždý ví, co se dělo a viděl Rodáky. Nevykupovalo se všechno hned a nejen pro družstva, a jestli se pozemky do ZD odevzdávaly nebo vykupovaly, nevím, bo tam rodina nešla, a bylo to hrozný. Vsadim se, že vy jste jeden z těch, kteří neumí rozlišovat, a myslí si dodnes, že družstvo je vynález komárů. Odpovězte si sám, jestli vám vadí i družstvo vlastníků.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.1.2026 13:13 Reaguje na Jarka O.1* především za ten odezdi kezdismus. Už jen v těch novodobých dehonestujících názvech vidlák či drnohryz se projevuje změna klimatu-ochlazení (klíd, M.+E., ve společnosti).
I zdá se mi v posledních letech, že větší vztah k půdě mají spíše měšťáci- zahrádkáři, než venkované, kteří houfně najeli na okrasné zahrady, byť lokálně se tradice dodržují (Moravácí, vy se máte, prasátko, slivovička-)... A právě takové "troškaření" má pro přírodu mnohem větší význam, než chemicky ošetřovaný sad polokmenů "ekologicky hospodařící rodinné farmy".
Odpovědět
I zdá se mi v posledních letech, že větší vztah k půdě mají spíše měšťáci- zahrádkáři, než venkované, kteří houfně najeli na okrasné zahrady, byť lokálně se tradice dodržují (Moravácí, vy se máte, prasátko, slivovička-)... A právě takové "troškaření" má pro přírodu mnohem větší význam, než chemicky ošetřovaný sad polokmenů "ekologicky hospodařící rodinné farmy".
PE
Petr Elias
5.1.2026 08:53 Reaguje na Břetislav MachačekPřihoď sem ještě nějakou tvou další srdceryvnou rudou pohádku. Všichni víme, že si to vymýšlíš za pochodu, tak pojď mi, hop!
Ty si to ani neuvědomuješ, ale furt tu dokazuješ, že jsi jen a pouze nasáčkovaný rudou propagandou. To tvé ,,ujídání chlebíčka,, je čistá komunistická kravina, které věří opravdu jen prostomyslní. Kdyby jsi zapnul mozek, tak by ti došlo, že kdyby se všichni sedláci chovali tak hnusně jak je tu popisuješ, tak by příští rok neměli pracovní sílu a zkazili by si pověst.
A k tvé informaci, tak se ,,nevyhazovalo,, po Vánocích. Ale nejběžnější praxe byly smlouvy od Martina do Martina.
A ti ,,lakotní,, sedláci nekrachovali protože by to byli špatní lidi. Ale krachovali protože jim takoví neschopní chudáci s rukama dozadu, jako jsi ty, dělali z života peklo.
Neustále se tu břéťo zesměšňuješ. :)
Odpovědět
Ty si to ani neuvědomuješ, ale furt tu dokazuješ, že jsi jen a pouze nasáčkovaný rudou propagandou. To tvé ,,ujídání chlebíčka,, je čistá komunistická kravina, které věří opravdu jen prostomyslní. Kdyby jsi zapnul mozek, tak by ti došlo, že kdyby se všichni sedláci chovali tak hnusně jak je tu popisuješ, tak by příští rok neměli pracovní sílu a zkazili by si pověst.
A k tvé informaci, tak se ,,nevyhazovalo,, po Vánocích. Ale nejběžnější praxe byly smlouvy od Martina do Martina.
A ti ,,lakotní,, sedláci nekrachovali protože by to byli špatní lidi. Ale krachovali protože jim takoví neschopní chudáci s rukama dozadu, jako jsi ty, dělali z života peklo.
Neustále se tu břéťo zesměšňuješ. :)
AL
PE
DA
DAG
5.1.2026 08:34 Reaguje na Petr EliasJe to tak u nás se zavíralo a popravovalo, aby si sedláci uvědomili, že mají jít do družstva.
Odpovědět
PE
Petr Elias
5.1.2026 08:56 Reaguje na DAGU nás taky. A vidím rudě, když týpek jako břéťa ještě vykládá o tom, jak mí předci prý byli špatní lidi. Fakt bych ho nejraději hodil do rybníka.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
5.1.2026 15:46 Reaguje na DAGA tak kolektivizaci zemědělství, tak jak byla prováděna za bolšánů u nás může obhajovat jen trouba .. nebo ten bolševik. To byla prasárna jak vyšitá.
Jak také jinak, v jiných oblastech to nebylo lepší, viz. například drobní živnostníci.
A je velmi prostý důkaz, že to bylo svinstvo ... a tím je to, že ty lid do toho museli nutit, nezřídka velmi brutálním násilím (včetně toho fyzického). Protože kdyby to bylo takové bájo, tak by se do těch družstev lidi hrnuli sami a s radostí ... jenže ono prd.
A to za situace, kdy družstevnictví v řadě oblastí bylo za první republiky poměrně rozšířené a oblíbené, nebyla to žádná novinka nebo komunistický výdobytek. Že z něj bolševici udělali to co udělali je akorát dalším z něsčetných důkazů, co byli zač.
Odpovědět
Jak také jinak, v jiných oblastech to nebylo lepší, viz. například drobní živnostníci.
A je velmi prostý důkaz, že to bylo svinstvo ... a tím je to, že ty lid do toho museli nutit, nezřídka velmi brutálním násilím (včetně toho fyzického). Protože kdyby to bylo takové bájo, tak by se do těch družstev lidi hrnuli sami a s radostí ... jenže ono prd.
A to za situace, kdy družstevnictví v řadě oblastí bylo za první republiky poměrně rozšířené a oblíbené, nebyla to žádná novinka nebo komunistický výdobytek. Že z něj bolševici udělali to co udělali je akorát dalším z něsčetných důkazů, co byli zač.
JO
va
vaber
3.1.2026 10:05 Reaguje na Radim PolášekZnal jsem dva co přežili kolektivizaci a nevstoupili do družstva. Jeden hospodaří na samotě ,dost daleko od vsi ,takže na něj ani žádný velký tlak na vstup do družstva nebyl . Vedlo se mu dobře a dnes pokračuje jeho syn i když je mu přes 60roků . Další pokračování je s velkým otazníkem ,nemá syna.
Druhý sedlák se plahočil na svých polích a nakonec to již nemohl zvládnout a vstoupil do družstva, někdy v r. 1970. Byl to dobrý chlap, měl jsem ho rád , v družstvu ho dobře přijali a byl tam nakonec spokojen. Zemřel brzy, ani se důchodu nedočkal, celý život tvrdě pracoval, udřel se .
Ze všech ostatních sedláků ve vsi, žádní potomci nehospodaří , děti pole prodali nebo pronajali .
Odpovědět
Druhý sedlák se plahočil na svých polích a nakonec to již nemohl zvládnout a vstoupil do družstva, někdy v r. 1970. Byl to dobrý chlap, měl jsem ho rád , v družstvu ho dobře přijali a byl tam nakonec spokojen. Zemřel brzy, ani se důchodu nedočkal, celý život tvrdě pracoval, udřel se .
Ze všech ostatních sedláků ve vsi, žádní potomci nehospodaří , děti pole prodali nebo pronajali .
JŠ
Jan Šimůnek
2.1.2026 13:10Rodinné podniky, pochopitelně, existují už dnes a je otázka, zda nová legislativa jim spíš nepřidělá starosti.
Jinak statkář, obhospodařující svou půdu se svými rodinnými příslušníky, = kulak a bolševické heslo zní "Zničíme kulaky jako třídu". Trochu bych se ve stále více se bolševizující EU bál "kulactví" veřejně přiznat.
Odpovědět
Jinak statkář, obhospodařující svou půdu se svými rodinnými příslušníky, = kulak a bolševické heslo zní "Zničíme kulaky jako třídu". Trochu bych se ve stále více se bolševizující EU bál "kulactví" veřejně přiznat.
HV
HV
JŠ
Jan Šimůnek
3.1.2026 10:28to Petr Elias 2.1.2026 18:49
Ono je to složitější:
1. Tradice zemědělských družstev u nás sahá až do Rakouska - Uherska. Komunisté se akorát snažili ta družstva zglajchšaltovat do stejného vzoru (proto JZD), což bylo spíš špatně (ale podobně si počínají všechny autoritativní režimy, v řadě případů i ten bruselský).
2. Odpor proti družstvům pocházel zejména od selských rodin, hospodařících na jedné a té samé půdě více generací. A tihle lidé to, bohužel, také nejvíc odnesli. Na druhé straně byli lidé, kteří se dostali k půdě nedávno, zpravidla s dosídlováním pohraničí (často se zapomíná na vnitrozemí, odkud byla také spousta Němců vysídlena a dosídlovalo se i tam). Tihle lidé velice často zjistili, že na samostatné hospodaření nemají, a do družstva šli vcelku rádi. A nedaleko jsem měl příklad, že ani jako družstevníkům jim to moc nešlo, takže byli přeměněni na státní statek.
3. Už v 60. a hlavně 70. letech prokázala družstva svou robustnost porovnáním s Polskem (tam nechali rolníky na pokoji a družstva či státní statky zakládali prakticky jen na zabavených velkostatcích). Polsko šlo ve druhé polovině 70. let do těžkého deficitu základních, doma vypěstovatelných, potravin, zatímco my jsme na tom takto špatně nebyli od zrušení potravinových přídělů. Takže kolovaly vtipy o "polských hamburgerech" (teninký plátek bílého chleba mezi dvěma krajíčky chleba tmavého), případně o polských čichačích, "fetujících" v našich uzenářstvích.
4. A nesmíme pominout to, že venkov byl tehdy v tuzemských plodinách téměř soběstačný a ještě stačil saturovat část nevenkovského obyvatelstva (vesměs po příbuzenských vztazích). Pamatuji, jak ještě za komunistů měli jedni sousedi dvě prasata, husy, kačeny, slepice a králíky, a druzí prase a kozu, kačeny, slepice a králíky. V podstatě maso z obchodu téměř nekupovali. A většinu krmení si vypěstovali sami (krmnou řepu a další plodiny).
Tenhle stav je třeba vrátit, což je ovšem podmíněno zrušením řady legislativních zločinů made in Brusel.
Odpovědět
Ono je to složitější:
1. Tradice zemědělských družstev u nás sahá až do Rakouska - Uherska. Komunisté se akorát snažili ta družstva zglajchšaltovat do stejného vzoru (proto JZD), což bylo spíš špatně (ale podobně si počínají všechny autoritativní režimy, v řadě případů i ten bruselský).
2. Odpor proti družstvům pocházel zejména od selských rodin, hospodařících na jedné a té samé půdě více generací. A tihle lidé to, bohužel, také nejvíc odnesli. Na druhé straně byli lidé, kteří se dostali k půdě nedávno, zpravidla s dosídlováním pohraničí (často se zapomíná na vnitrozemí, odkud byla také spousta Němců vysídlena a dosídlovalo se i tam). Tihle lidé velice často zjistili, že na samostatné hospodaření nemají, a do družstva šli vcelku rádi. A nedaleko jsem měl příklad, že ani jako družstevníkům jim to moc nešlo, takže byli přeměněni na státní statek.
3. Už v 60. a hlavně 70. letech prokázala družstva svou robustnost porovnáním s Polskem (tam nechali rolníky na pokoji a družstva či státní statky zakládali prakticky jen na zabavených velkostatcích). Polsko šlo ve druhé polovině 70. let do těžkého deficitu základních, doma vypěstovatelných, potravin, zatímco my jsme na tom takto špatně nebyli od zrušení potravinových přídělů. Takže kolovaly vtipy o "polských hamburgerech" (teninký plátek bílého chleba mezi dvěma krajíčky chleba tmavého), případně o polských čichačích, "fetujících" v našich uzenářstvích.
4. A nesmíme pominout to, že venkov byl tehdy v tuzemských plodinách téměř soběstačný a ještě stačil saturovat část nevenkovského obyvatelstva (vesměs po příbuzenských vztazích). Pamatuji, jak ještě za komunistů měli jedni sousedi dvě prasata, husy, kačeny, slepice a králíky, a druzí prase a kozu, kačeny, slepice a králíky. V podstatě maso z obchodu téměř nekupovali. A většinu krmení si vypěstovali sami (krmnou řepu a další plodiny).
Tenhle stav je třeba vrátit, což je ovšem podmíněno zrušením řady legislativních zločinů made in Brusel.
Karel Zvářal
3.1.2026 10:50 Reaguje na Jan ŠimůnekK té poslední větě: to už se nestane, čas nelze vrátit, když konzumentt má plné krámy produktů "odádozet". A pokud někdo do toho půjde, bude v okolí za exota, jako ta děvčica, co v lese stahuje s koněm dřevo.
Odpovědět
sv
s v
3.1.2026 15:54 Reaguje na Jan ŠimůnekJe vidět, lžirgile, že o Polsku víš stejné kulové jako o čemkoli jiném.
Realita zde. Ty polské "státní statky" v originále PGRy (Państwowe gospodarstwo rolne) kupodivu nebyly v menšině, ve skutečnosti ovládaly přes 50 procent polské zemědělské půdy ale rozhodně byly tou nejméně efektivní částí polského zemědělství. Jakmile skončily komunistické dotace a monopol, tak právě na území olvádané PGRy docházelo k největšímu sociálnímu úpadku. Ten tupý blábol o nedostatku potravin v Polsku způsobeným soukromým hospodařením ti doporučuji neopakovat před žádným Polákem pamětníkem, protože jinak dostaneš tvrdě na budku. Právě soukromníci zásobovali během PRLu Poláky potravinami nejlépe.
Nedostatek potravin byl v Polsku způsobem něčím úplně jiným. Zřejmě se ti už z hlavičky vypařilo že PRL byla stejně jako ČSSR součásti RVHP (tedy russovětskými otroky) a že Poláci byli stejně jako ČSSR v případě uranu a strojírenských výrobků nuceni povinně zásobovat russovětské kobylky, v tomto případě potravinami, a to opět stejně jako ČSSR fakticky za dumpingové ceny. Zvlášť těsně před rokem 1980 tedy před olympiádou ve snaze se před západem chlubit cizím peřím rusáctvo co do potravin vysálo Polsko úplně do sucha. Z toho vzniklý nedostatek potravin a rychlý růst jejich cen vedl k demonstracím a stávkám a následně k vyhlášení zločinného výjimečného stavu a zavedení přídělového systému.
Odpovědět
Realita zde. Ty polské "státní statky" v originále PGRy (Państwowe gospodarstwo rolne) kupodivu nebyly v menšině, ve skutečnosti ovládaly přes 50 procent polské zemědělské půdy ale rozhodně byly tou nejméně efektivní částí polského zemědělství. Jakmile skončily komunistické dotace a monopol, tak právě na území olvádané PGRy docházelo k největšímu sociálnímu úpadku. Ten tupý blábol o nedostatku potravin v Polsku způsobeným soukromým hospodařením ti doporučuji neopakovat před žádným Polákem pamětníkem, protože jinak dostaneš tvrdě na budku. Právě soukromníci zásobovali během PRLu Poláky potravinami nejlépe.
Nedostatek potravin byl v Polsku způsobem něčím úplně jiným. Zřejmě se ti už z hlavičky vypařilo že PRL byla stejně jako ČSSR součásti RVHP (tedy russovětskými otroky) a že Poláci byli stejně jako ČSSR v případě uranu a strojírenských výrobků nuceni povinně zásobovat russovětské kobylky, v tomto případě potravinami, a to opět stejně jako ČSSR fakticky za dumpingové ceny. Zvlášť těsně před rokem 1980 tedy před olympiádou ve snaze se před západem chlubit cizím peřím rusáctvo co do potravin vysálo Polsko úplně do sucha. Z toho vzniklý nedostatek potravin a rychlý růst jejich cen vedl k demonstracím a stávkám a následně k vyhlášení zločinného výjimečného stavu a zavedení přídělového systému.
PE
Petr Elias
4.1.2026 18:34 Reaguje na Jan ŠimůnekAch jo. :D
V Polsku byla tehdy hlavní příčina stát se svým centrálním plánováním a nízká produktivita PGR. A i když soukromí rolníci měli tehdy cca 60% půdy, tak byli silně omezováni - špatný přístup k hnojivům, osivům a technice. Stát často stanovoval velmi nízké ceny a kvůli tomu neměli soukromníci motivaci k zvyšování produkce.
Odpovědět
V Polsku byla tehdy hlavní příčina stát se svým centrálním plánováním a nízká produktivita PGR. A i když soukromí rolníci měli tehdy cca 60% půdy, tak byli silně omezováni - špatný přístup k hnojivům, osivům a technice. Stát často stanovoval velmi nízké ceny a kvůli tomu neměli soukromníci motivaci k zvyšování produkce.
JŠ
Jan Šimůnek
3.1.2026 13:48to Karel Zvářal 3.1.2026 10:50
Já bych to tak pesimisticky neviděl. Pořád zbývá okruh plodin, které se vyplatí pěstovat přinejmenším pro buď nedostatkovost na trhu nebo vysokou cenu. Nebo proto, že zboží ze supermarketu má velice ubohou kvalitativní úroveň. Jde spíš o to, aby stát těmto aktivitám nebránil.
Také bychom se měli připravit na kolaps EU, k němuž podle optimistů může dojít během pár let, což by se asi promítlo i do těch marketů "od A do Z". Může nás čekat i kolaps ekonomický, protože Green Deal má potenciál nadělat vetší průšvih než známý Černý Pátek na burze v roce 1929, tedy za chvíli to bude sto let. Může se také zhroutit bublina kolem dotací a dotovaných výrobků i činností, což může být dost ekvivalentní.
V každém případě by se nám schopnost obyvatelstva zásobit se nad úroveň +- koncentráčnických dávek, jaké by nám asi zůstaly, docela šikla.
Odpovědět
Já bych to tak pesimisticky neviděl. Pořád zbývá okruh plodin, které se vyplatí pěstovat přinejmenším pro buď nedostatkovost na trhu nebo vysokou cenu. Nebo proto, že zboží ze supermarketu má velice ubohou kvalitativní úroveň. Jde spíš o to, aby stát těmto aktivitám nebránil.
Také bychom se měli připravit na kolaps EU, k němuž podle optimistů může dojít během pár let, což by se asi promítlo i do těch marketů "od A do Z". Může nás čekat i kolaps ekonomický, protože Green Deal má potenciál nadělat vetší průšvih než známý Černý Pátek na burze v roce 1929, tedy za chvíli to bude sto let. Může se také zhroutit bublina kolem dotací a dotovaných výrobků i činností, což může být dost ekvivalentní.
V každém případě by se nám schopnost obyvatelstva zásobit se nad úroveň +- koncentráčnických dávek, jaké by nám asi zůstaly, docela šikla.
sv
s v
3.1.2026 15:07 Reaguje na Jan ŠimůnekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
RV
Richard Vacek
3.1.2026 16:07Nesmysl a cesta zpět. Nesmysl, protože to zavádí extrabuřty pro malozemědělce ale už ne pro malopodnikatele, kde se rovněž jedná často o rodinné podniky.
A cesta zpět protože svět z ekonomických důvodů spěje k velkofarmám - výhodou je specializace a vyšší produktivita práce. Zakonzervovat, nebo dokonce zvýhodnit otročinu v zemědělství může jen hlupák.
Odpovědět
A cesta zpět protože svět z ekonomických důvodů spěje k velkofarmám - výhodou je specializace a vyšší produktivita práce. Zakonzervovat, nebo dokonce zvýhodnit otročinu v zemědělství může jen hlupák.
JŠ
Jan Šimůnek
3.1.2026 16:43to Richard Vacek 3.1.2026 16:07
Uvědomte si, že jak vesničané, tak i chataři a chalupáři tyhle věci dělají dobrovolně a z vlastního zájmu. A úkolem nové vládní garnitury by mj. mělo být to, aby jim nebyly házeny klacky pod nohy.
Velkovýroba, pochopitelně, a z mnoha důvodů, není s to zvládnout vše, stejně jako za socialismu. Ani co do druhového spektra, ani co do spektra odrůd. Takový Hadí mord Španělský v supermarketu nekoupíte, mišpule ostatně taky ne. A nekoupíte ani kvalitní odrůdy brambor (spíš nějaký šunt z Egypta nebo Turecka), nekoupíte ani některé kvalitní odrůdy rajčat nebo paprik. A když jsme u toho, nekoupíte ani víno z kříženců Révy vinné a Révy liščí, byť některá patří k nejlahodnějším vínům, jaká vůbec existují.
Já loni a předloni vypěstoval pro vnoučata brambory bella rosa (s údajně nejvyšším obsahem karotenů v hlíze), dodávám rodině mišpule, případně z nich manželka udělá buchtu), teď mám v kyblíkách ozimou červenou cibuli, jak na jarní cibulku, tak i na cibule, budu mít i česnek a další plodiny. Mám na zahradě i špendlík, je z něj dobrý kompot i marmeláda. Mám i jedlý jeřáb.
Testuji, co se v podmínkách zahrady u chalupy daří, a co ne. Zkoušel jsem i tuříny, a pastináky (v supermarketech bývají jen vzácně), snad budeme soběstační v křenu. Dost se mi vyplatil obyčejný listový salát v květináči, příjemce si ho může "ozobávat" a má ho pořád čerstvý.
Zkoušel jsem i Baselu, ale dal jsem ji na slunko, takže nedělala listy (na špenát nebo salát), musím ji příště dát do polostínu, a měl jsem i balkónové okurky. Zkoušel jsem i divoké rajče, co má plody o velikosti kuliček rybízu a na větvičce jich má kolem stovky. Pěstoval jsem i indické okurky, jakon a další zajímavé plodiny.
Pochopitelně, vše, co vypěstuji, je kvalitnější, hnojené prakticky jen jíchou nebo výluhem z dřevěného popela, než plodiny z velkovýroby.
Odpovědět
Uvědomte si, že jak vesničané, tak i chataři a chalupáři tyhle věci dělají dobrovolně a z vlastního zájmu. A úkolem nové vládní garnitury by mj. mělo být to, aby jim nebyly házeny klacky pod nohy.
Velkovýroba, pochopitelně, a z mnoha důvodů, není s to zvládnout vše, stejně jako za socialismu. Ani co do druhového spektra, ani co do spektra odrůd. Takový Hadí mord Španělský v supermarketu nekoupíte, mišpule ostatně taky ne. A nekoupíte ani kvalitní odrůdy brambor (spíš nějaký šunt z Egypta nebo Turecka), nekoupíte ani některé kvalitní odrůdy rajčat nebo paprik. A když jsme u toho, nekoupíte ani víno z kříženců Révy vinné a Révy liščí, byť některá patří k nejlahodnějším vínům, jaká vůbec existují.
Já loni a předloni vypěstoval pro vnoučata brambory bella rosa (s údajně nejvyšším obsahem karotenů v hlíze), dodávám rodině mišpule, případně z nich manželka udělá buchtu), teď mám v kyblíkách ozimou červenou cibuli, jak na jarní cibulku, tak i na cibule, budu mít i česnek a další plodiny. Mám na zahradě i špendlík, je z něj dobrý kompot i marmeláda. Mám i jedlý jeřáb.
Testuji, co se v podmínkách zahrady u chalupy daří, a co ne. Zkoušel jsem i tuříny, a pastináky (v supermarketech bývají jen vzácně), snad budeme soběstační v křenu. Dost se mi vyplatil obyčejný listový salát v květináči, příjemce si ho může "ozobávat" a má ho pořád čerstvý.
Zkoušel jsem i Baselu, ale dal jsem ji na slunko, takže nedělala listy (na špenát nebo salát), musím ji příště dát do polostínu, a měl jsem i balkónové okurky. Zkoušel jsem i divoké rajče, co má plody o velikosti kuliček rybízu a na větvičce jich má kolem stovky. Pěstoval jsem i indické okurky, jakon a další zajímavé plodiny.
Pochopitelně, vše, co vypěstuji, je kvalitnější, hnojené prakticky jen jíchou nebo výluhem z dřevěného popela, než plodiny z velkovýroby.
Karel Zvářal
3.1.2026 17:47 Reaguje na Jan ŠimůnekZajisté chápete, že z toho, co jste vyjmenoval a zvládáte sám, se zhostí řada dalších samozásobitelů. Navíc už dnes je spousta podnikatelů zaměřených na "úzký profil" (zelenina, léčivky, staré odrůdy...), takže (další) speciální zákon se mi jeví nadbytečný.
Odpovědět
EB
RV
Richard Vacek
4.1.2026 05:39 Reaguje na Jan ŠimůnekJe rozdíl věnovat se svému koníčku a snahou se z něj uživit. Ze zahrádkaření se téměř nikdy člověk neuživí.
Odpovědět
Jakub Graňák
4.1.2026 13:29 Reaguje na Jan ŠimůnekDocela zajímavé sdělení zcela v kontrastu s vašimi hlubšími kulturními vrstvami (jak jste se rád vyjadřoval v minulosti). Velmi dobře pamatuji jak jste tady na těchto stránkách tvrdil, že domácí výroba a maloprodukce marmelád, kompotů... je kvalitativně hluboce pod průmyslovou produkcí téhož - jaká neuvěřitelná otočka?
Nicméně oceňuji, že jste si poté co vás mrdlo, našel cestu k domácí výrobě, malovýrobě a samozásobitelství, které tady dlouhodobě proti vám podobným hájím. Naskýtá se jistá šance, že poté co vás z vašich nenávistí prodchnutých příspěvků mrdne ještě jednou, tak se možná konečně začnete chovat jako slušný člověk...
Odpovědět
Nicméně oceňuji, že jste si poté co vás mrdlo, našel cestu k domácí výrobě, malovýrobě a samozásobitelství, které tady dlouhodobě proti vám podobným hájím. Naskýtá se jistá šance, že poté co vás z vašich nenávistí prodchnutých příspěvků mrdne ještě jednou, tak se možná konečně začnete chovat jako slušný člověk...
MK
Majka Kletečková
4.1.2026 20:56 Reaguje na Jakub GraňákNapadá mne, jestli se někdo v tom konkrétním komentáři za Šimůnka jen nevydává - poté, co Šimůnkovi ukradl jeho „ekolistí identitu“.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.1.2026 08:47 Reaguje na Majka KletečkováTěžko říct Majko, obsah a forma těch jeho hovězin jsou víceméně stejné jako tehdy. Jediný rozdíl vidím v tom, že když si ho tehdy člověk podal tak jako např výše Esvéčko, tak měl aspoň koule se omluvit. Patrně si vzal příklad z té Motoristické chátry, kterou tady tak vehementně propaguje:-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
4.1.2026 10:18to Richard Vacek 4.1.2026 05:39
Pokud byste na ty výpěstky nasadil cenu EKO BIO, tak by to asi nebylo moc ztrátové. Jinak jistě, je to koníček spojený s pohybem na čerstvém vzduchu a jakýmsi výdejem energie, tedy ideální pro diabetika a kardiaka.
Odpovědět
Pokud byste na ty výpěstky nasadil cenu EKO BIO, tak by to asi nebylo moc ztrátové. Jinak jistě, je to koníček spojený s pohybem na čerstvém vzduchu a jakýmsi výdejem energie, tedy ideální pro diabetika a kardiaka.
EB
Emil Bernardy
4.1.2026 10:22 Reaguje na Jan ŠimůnekA důchodce.Takových je nás tu více . Souhlas.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
4.1.2026 15:08Jistě, dokud jsem byl každý den v práci, byly moje možnosti dost omezené. Teď, když mám zkrácený úvazek a mohu pracovat on line, případně dělat doma to, co bych jinak dělal v kanclu, mám toho času víc.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
5.1.2026 09:55to Jakub Graňák 4.1.2026 13:29
Nejsem si vědom, že bych někdy tuto výrovu šmahem zavrhoval. Nicméně jsem konstatoval, že pokud se to dělá špatně, tak to může vést k závažnému poškození zdraví (z průmyslově vyrobené konzervy vám může být nechutno, ale nezabije vás). Pak jsem taky psal o plesnivých kompotech a marmeládách, které se mají důsledně vyhazovat, protože tam mohou být toxické a karcinogenní mykotoxiny.
MMCH, někdy začátkem tohoto století byla v Česku otrava z doma udělaného broskvového kompotu s několika úmrtími na botulotoxin. Asi ten kompot málo okyselili.
Pokud se týká zavařování masa, doporučuji vyhledat na blogu idnes blog paní Tenzler, která v něm měla nedávno minisérii o prlmyslovém i domácím zavařování masa. Je naprosto ok. Jediné, co bych jí vytkl je fakt, že nepočítá s tepelnou úpravou masa před zavařením. Pokud tedy maso upečete a s minimem kontaminace dáte následující den do sklenic, a ty pak dvakrát (s pauzou 24 nebo 48 hodin při pokojové teplotě) zavaříte, máte fakticky trojí záhřev, jaký se používá např. v mikrobiologii pro přípravu půd s komponentami, které nesnáší vyšší teplotu než var. Ono zdrojem spor, i toho Clostridium botulinum, bývá nejčastěji nikoli maso, ale koření (na ně se dostanou z půdy), takže koření při tomto postupu trojím záhřevem projde.
Odpovědět
Nejsem si vědom, že bych někdy tuto výrovu šmahem zavrhoval. Nicméně jsem konstatoval, že pokud se to dělá špatně, tak to může vést k závažnému poškození zdraví (z průmyslově vyrobené konzervy vám může být nechutno, ale nezabije vás). Pak jsem taky psal o plesnivých kompotech a marmeládách, které se mají důsledně vyhazovat, protože tam mohou být toxické a karcinogenní mykotoxiny.
MMCH, někdy začátkem tohoto století byla v Česku otrava z doma udělaného broskvového kompotu s několika úmrtími na botulotoxin. Asi ten kompot málo okyselili.
Pokud se týká zavařování masa, doporučuji vyhledat na blogu idnes blog paní Tenzler, která v něm měla nedávno minisérii o prlmyslovém i domácím zavařování masa. Je naprosto ok. Jediné, co bych jí vytkl je fakt, že nepočítá s tepelnou úpravou masa před zavařením. Pokud tedy maso upečete a s minimem kontaminace dáte následující den do sklenic, a ty pak dvakrát (s pauzou 24 nebo 48 hodin při pokojové teplotě) zavaříte, máte fakticky trojí záhřev, jaký se používá např. v mikrobiologii pro přípravu půd s komponentami, které nesnáší vyšší teplotu než var. Ono zdrojem spor, i toho Clostridium botulinum, bývá nejčastěji nikoli maso, ale koření (na ně se dostanou z půdy), takže koření při tomto postupu trojím záhřevem projde.
MK
Majka Kletečková
5.1.2026 21:44 Reaguje na Jan ŠimůnekAha, to je komentář typický pro pravého Šimůnka. Tak to přece jen nebude ukradení identity našeho známého trolla.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.1.2026 14:09 Reaguje na Jan ŠimůnekAle kdepak, byly to vaše typické nemístně generalizující štěky... přesně takové, jakými se zde zase už pěkných pár měsíců prezentujete.
Nejradši bych si naliskal. Cca rok zpátky jsem tu Mr. Zvářalovi povídal, že bych byl radši diskutoval s vámi, než s tím ... Machačkem, poněvadž jste se dokázal za zjevné "nepravdy" i omluvit, což u jmenovaného nehrozí.
Mýlil jsem se, pro zdejší diskuse jste stejným přínosem jako kterákoli jiná grétka.
Odpovědět
Nejradši bych si naliskal. Cca rok zpátky jsem tu Mr. Zvářalovi povídal, že bych byl radši diskutoval s vámi, než s tím ... Machačkem, poněvadž jste se dokázal za zjevné "nepravdy" i omluvit, což u jmenovaného nehrozí.
Mýlil jsem se, pro zdejší diskuse jste stejným přínosem jako kterákoli jiná grétka.
JŠ
Jan Šimůnek
6.1.2026 14:55to Jakub Graňák 6.1.2026 14:09
Asi byste musel nějak definovat, co je to "generalizující štěk". Já mám vše podloženo, literaturou i vlastními zkušenostmi a ještě jsem vám dal odkaz na velmi kvalitní zdroj informací.
Odpovědět
Asi byste musel nějak definovat, co je to "generalizující štěk". Já mám vše podloženo, literaturou i vlastními zkušenostmi a ještě jsem vám dal odkaz na velmi kvalitní zdroj informací.
Jakub Graňák
6.1.2026 16:06 Reaguje na Jan ŠimůnekPro definici netřeba chodit daleko: Jan Šimůnek3.1.2026 10:28 - všiml jste si jak si vás Esvéčko namazal na rohlík? Na rozpadající se ruinu jednoho z PGRů se dívám z okna už od cca poloviny 80. let, zatímco kolem prosperují soukromníci, dokonce i dva zelináři. Nejbližšího zelináře na opačné straně vody (v ČR) mám 20 km daleko.
Tak se prosím držte toho, co skutečně víte a pokud možno bez ideologických nálepek - zatím to totiž vypadá že ty vaše nálepky sedí především na vaše milce.
Odpovědět
Tak se prosím držte toho, co skutečně víte a pokud možno bez ideologických nálepek - zatím to totiž vypadá že ty vaše nálepky sedí především na vaše milce.
