https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/zbytecna-tezba-uschlych-kurovcovych-stromu-lesu-nepomaha-upozornuji-lesnici-a-biologove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zbytečná těžba uschlých kůrovcových stromů lesu nepomáhá, upozorňují lesníci a biologové

15.9.2020 13:33 | PRAHA (Ekolist.cz)
Když ho neprodáte, nemá smysl ho kácet.
Když ho neprodáte, nemá smysl ho kácet.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Lesníci, botanici, ekologové a vědci zabývajícími se houbami či hmyzem zaslali výzvu ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi a dalším zodpovědným politikům. Reagují na nevhodné nastavení dotací, které vlastníky vedou k samoúčelné těžbě uschlých stromů, která lesu nepomáhá.
 

“Přestože by stát měl prioritně podporovat rozvoj ekosystémových služeb lesů, jako je zajištění čisté vody či udržení pestré a odolné druhové skladby, příspěvková politika státu tomu často neodpovídá. Ministerstvo zemědělství spojilo podporu vlastníkům lesů během kalamity s kácením a zpracováním odumírajících a odumřelých stromů, což ekosystémové služby lesů nezajistí,” uvádí Robert Tropek, předseda České společnosti pro ekologii.

Ponechání odumřelých stromů v lese již nemůže přispět k šíření škůdců. Naopak představuje jednu z nejlepších cest, jak současně zpomalit úbytek pestrosti v přírodě i klimatickou změnu, protože odumřelé stromy jsou domovem mnoha mikroorganismů, hub, rostlin i živočichů a je v nich uložený uhlík, který by se jinak v atmosféře podílel na oteplování klimatu.

“Pokud se vlastníkům nevyplatí odumřelé stromy zpracovat, stát by je k tomu neměl nutit, ani jejich zpracování nepřímo financovat. Těžba odumřelých stromů nepředstavuje pro samotný les ani jeho ekosystémové služby žádný přínos," doplňuje lesník profesor Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity v Praze. "Vykácení odumřelých stromů a odvoz dřeva české lesy nezachrání. Stát by měl podpořit ponechávání mrtvého dřeva v lese ve formě, ve které nebude nebezpečné pro návštěvníky lesa.”

České hospodářské lesy zažívají od roku 2018 nebývalou kalamitu, během níž kvůli suchu a souvisejícímu přemnožení kůrovců umírají velké rozlohy smrků a borovic, které naši předkové vysázeli i na pro ně nevhodných místech. Trh je nyní dlouhodobě přesycen dřevem a prodejní cena dřeva klesá pod náklady na jeho těžbu a dopravu.

“Stát by měl v soukromých lesích podporovat přirozenou a postupnou obnovu dřevinami přizpůsobenými danému místu, protože takovéto lesy budou dostatečně odolné ke změnám klimatu a schopné zajistit zachování biologické rozmanitosti," říká Karel Prach, předseda České botanické společnosti. "Zcela samozřejmě by se těmito principy mělo řídit hospodaření v hospodářských lesích ve vlastnictví státu, jejichž správcům by stát též neměl poskytovat prostředky na nerentabilní těžbu odumřelých stromů.” Ministerstvo zemědělství by podle vědců mělo vyplácet příspěvky na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity na základě množství odumřelých a odumírajících, nikoliv vytěžených stromů. Dále by měl stát zvýhodnit ty vlastníky, kteří hospodaří šetrnějším způsobem, ponechají ve svém lese dostatečné množství mrtvého dřeva k zetlení, používají přirozenou obnovu a pěstují smíšené lesy s druhy stromů přizpůsobených danému místu.

Česká společnost pro ekologii, Česká botanická společnost, Česká společnost entomologická a Česká vědecká společnost pro mykologii zároveň s lesníky z Katedry ekologie lesa upozorňují, že velké plochy smrků a borovic usychají také kvůli nevhodnému hospodaření našich předků. Do budoucna bychom se podobných chyb měli vyvarovat a podporovat vytvoření lesů zdravých zejména ponecháváním mrtvého dřeva v lese, přirozenou obnovou a pěstováním dřevin přizpůsobených danému místu.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (70)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

15.9.2020 15:07
Dotace jsou od toho, aby mohly firmy zakotvené ve svěřeneckém fondu kácet a generovat zisk pro majitele. Jinak je to napsáno dobře.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.9.2020 07:14 Reaguje na Michal Ukropec
Bohužel máte naprostou pravdu... ale přesto, že je očividné, že kvůli premiérovu přístupu a jeho střetu zájmu se drancuje ČR... nic moc kromě takových aktivit jako je tato popsaná v článku se neděje a všeobecně to nikomu asi ani moc nevadí.... říkám to pořád, lidé ČR si svojí země neváží a podle toho to tu vypadá....
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.9.2020 09:48 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A do toho máme ještě lobbisty jako Duha, kteří podporují ochranu brouka, aby tento business co nejdéle vydržel.
Odpovědět

Jan Škrdla

16.9.2020 22:53 Reaguje na Michal Ukropec
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vitezem-lesnickeho-tendru-lesu-cr-je-uniles-ze-skupiny-agrofert/1933672

Jinak ten systém tendrů mi připadne jako raubířina. Vytřískat z lesa za těch 5 let co se dá, co když to příště vyhraje někdo jiný.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

15.9.2020 15:20
Poslední dobou v lesích vidím docela často, že odkorněné kmeny zůstávají ležet na zemi ponechány osudu. Je ale docela rozdíl mezi sterilní souší a kmenem smrku, který je nadále zdrojem rojení kůrovce. V druhém případě by se nekompromisně kácet (a alespoň odkorňovat) mělo.
Odpovědět
va

vaber

15.9.2020 16:50 Reaguje na Karel Tejkal
a kam poražené stromy zmizí když je odvezou? někam na skládku kde leží kdo ví jak dlouho a pokud tam ještě nějaký kůrovec zůstal, snadno odletí
Odpovědět
VK

Václav Kain

15.9.2020 15:53
Kulatina se po tisících kubíků vyváží za hubičku ven.Někdo z toho má pěkný zisk.Kdopak to asi bude?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.9.2020 17:08 Reaguje na Václav Kain
Tohle kalamitní moc ne, to nikdo nechce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.9.2020 17:21 Reaguje na Svatá Prostoto
To moc velký přehled nemáte, bo donedávna dováželi k likvidaci plasty, dnes berou dřevo, nad kterým jinde ohrnují.
Odpovědět
MM

Martin Macek

15.9.2020 23:30 Reaguje na Karel Zvářal
Ale za cenu, která sotva pokryje náklady na těžbu + přiblížení dřeva. Stojí to opravdu za to, když alespoň část ponechané hmoty může dodávat organický uhlík do půdy (a tedy zlepšit schopnost půdy zadržet vodu), poskytnout útočiště celé škále živočichů a postupně dodávat živiny další generaci lesa?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.9.2020 07:04 Reaguje na Martin Macek
Samozřejmě, že nestojí... ale tomu kdo za takové počínání dostane zaplaceno, tomu je naprostá absurdita toho co dělá naprosto ukradená...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.9.2020 12:28 Reaguje na Martin Macek
Asi tak, úspěchem je, když člověk zůstane na nule.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.9.2020 16:40 Reaguje na Martin Macek
V lese zůstaly kořeny, větve a jehličí, což není zrovna málo organiky. A proč u nejsilnější ekonomiky světa řešíte její drobné? Mimochodem, za mnohem větší absurditu považuji např. transfer předražených primadon.
Odpovědět
sv

18.9.2020 10:42 Reaguje na Karel Zvářal
Teď jste to hradnímu čučkaři nandal.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.9.2020 23:06 Reaguje na Martin Macek
Pane Macku prosím vás přemýšlejte. Jak si představujete to ponechávání mrtvého dřeva v lese ve formě, ve které nebude nebezpečné pro návštěvníky lesa? V jaké formě? Tady se s nad ty stromy nebudou kácet? Jak si představujete, že z těch ploch uklidíte klest? Nebo snad budete sázet bez úklidu toho klestu? Jste přesvědčen, že to jde? Atd.
Odpovědět

Jan Škrdla

16.9.2020 23:46 Reaguje na Jarek Schindler
Psal jsem to už níže, nebezpečné ty stromy budu, ale je potřeba zvážit míru přijatelného nebezpečí. Život sám o sobě je nebezpečný, vždy po něm následuje smrt.
Pokud jsem dobře četl, tak pan Macek psal o ponechání části dřeva. Např. mi nedává smysl těžit poloshnilou dutou souš nebo dutý pahýl (pokud není zrovna v blízkosti cesty) nebo hnijící kmen ležící na zemi (pokud zrovna neleží přes cestu).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.9.2020 10:01 Reaguje na Jan Škrdla
No zrovna o nějaké polo shnilé soušce nebo pahýlu to asi opravdu nebude. Jsem celkem zvědavý, až se z tohoto důvodu začnou zavírat cesta v NP či CHKO, kdo bude první a nejvíce křičet. No a hnijící na zemi ležící kmen mimo cestu ( záleží o jakou) cestu se jedná) snad nikoho neohrožuje, Již je snad na zemi.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.9.2020 11:58 Reaguje na Jarek Schindler
Tohle moc nechápu, proč by se měly ty cesty zavírat? V jejich okolí se ty souše porazí, jinde ne ... ostatně, v NP je to jedno, tam je pohyb stejně omezen na značené cesty.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.9.2020 19:45 Reaguje na Svatá Prostoto
Až to bude aktuální tak vám to připomenu. Jinak ty souše se určitě neporazí sami. No a ohrožovat například cesty mohou i souše daleko od cest. Terénní podmínky, domino efekt.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.9.2020 21:06 Reaguje na Jarek Schindler
Osobně bych se toho nebál. Nicméně se zde dá aplikovat zaručená metoda ... počkáme a uvidíme.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.9.2020 23:09 Reaguje na Svatá Prostoto
O čem pořád pro boha spekulujete? Pořád dokola. V článku je ta "metoda" snad jasně daná. " podpořit ponechávání mrtvého dřeva v lese ve formě, ve které nebude nebezpečné pro návštěvníky lesa.”
Jo, je to nesmysl stejně tak jako celý ten článek věhlasných vědců.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

18.9.2020 10:51 Reaguje na Jarek Schindler
Podle vás ano, podle mne to není nic proti ničemu. Samozřejmě za situace, kdy dřevo nelze udat jinak než se ztrátou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.9.2020 18:16 Reaguje na Svatá Prostoto
Tak ještě jednou, snad to pochopíte.
Možnost, že souše, v dnešní době spíš již někde celé suché porosty necháte stát, vylučuje v článku ta pasáž, která mluví o formě která nebude nebezpečná pro návštěvníky lesa. Takže, aby to nebylo nebezpečné je potřeba kácet. No a pokud kácíte tak za to platíte. Nejde však o pouhé skácení. Musíte to minimálně odvětvit a uklidit klest. Jinak máte hromady pomalu se rozkládajícího dřeva na ploše přes kterou neprojdete. No a zákon i přes nynější výjimky pořád mluví něco o zalesnění a zajištění. Atd.
No a dřevo které nelze udat jinak než ze ztrátou? Čistě teoreticky vše jde udat. Ono asi bude záležet jestli to vůbec udat chci. Podívejte se na současné aukce Lčř. Pořád je cena kolem 300 až 500 Kč/m3. Pokud by to firma neuměla udat a bylo to prodělečné tak se do takových aukcí snad nehlásí. Pro drobné vlastníky jsou potom možné různé samovýroby atd.
Ponechat v pasece do dvou metrů celoplošně navršené dříví může požadovat pouze i...t.
Odpovědět
MM

Martin Macek

17.9.2020 23:50 Reaguje na Jarek Schindler
Pokud to není bezprostředně u cesty, tak se stojící souše snad dají tolerovat. Pokud by přesto byla obava o zdraví houbařů, tak skácené kmeny budou pořád pro les přínosnější než odvezené kmeny. A pokud budete mít dostatečnou přirozenou obnovu, tak ani sázet nemusíte, případně můžete provést podsadby dříve, než se začnou kmeny lámat - a úspěšnost takové výsadby bude větší, než na vyklizené pasece, kde panuje extrémnější mikroklima a rychleji ji zarůstá "buřeň". Samozřejmě to nepůjde všude, ale je plno míst, kde by to bylo ekonomicky i ekologicky výhodné.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.9.2020 18:34 Reaguje na Martin Macek
No, řekl bych, že se v dnešní době nebavíme o "několika souškách" po porostě ale o celých skupinách či porostech. No a "nastelte si" pokácené dříví na zem a hodně dlouho tam neprolezete. Na dostatečnou přirozenou obnovu musíte mít živé stromy z kterých ta obnova pochází a nakonec i s tou obnovou se musí pracovat.
No a pak tady máme ještě jeden takový "malý" problém. No a tím je dřevokaz. Úspěšně si ho namnožte a potom se můžete divit že i dříví čerstvé , po čtrnácti dnech v lese , bude jako kulatina neprodejné. Ten dřevokaz na rozdíl od kůrovce opravdu snižuje technickou kvalitu dříví.
Jinak ještě, nezdá se vám, že za život jednoho porostu tam těch "zbytků" na zetlení nezůstává dost?
Odpovědět
va

vaber

15.9.2020 16:43
kdyby měly lesy dostatek vody a nebyly ničeny extrémními teplotami ,žádná kalamita by se nekonala a asi by nevadily i smrkové monokultury ,jako nevadily a prosperovaly v nminulých století
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.9.2020 18:52 Reaguje na vaber
Smrkové porosty byly u nás cca v 10 ti procentech. Po Maunderovu minimu v Sasku vyvynuli pěstování smrku a Marie Terezie tuto metodu zavedla i u nás. Přesto po cca 100 letech poukazovali význační vlastníci lesů na nevhodnost smrkových monokultur. ( Schwarzenbergové) A kolem roku 1830 zkončilo Daltonovo minimum, a od té doby se otepluje a otepluje.
Odpovědět
JH

Jaqen Hghar

15.9.2020 17:29
blbečkové přišli na to, co tvrdím od začátku, ještě jim chybí přít na to, že určité, přiznávám, mizivé % smrků je vůči kůrovcovi tak nějak odolné a je škoda když jsou likvidovány s těmi usychajícími :-))
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.9.2020 09:51 Reaguje na Jaqen Hghar
Ty smrčiny byly od 1000 metrů výše. Tam se vylíhla jen jedna generace brouka. Proto se smrk s napadením vypořádal.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.9.2020 17:33
Jen aktivistický blábol. Uschlé kůrovcové stromy se v produkčním lese vytěžit musí, protože jinak je les nebezpečný a není přístupný. A uschlý les musí být přístupný, protože se musí osadit novými stromky. Ponechání přirozeného náletu je v produkčním lese nesmysl, protože prakticky až v 99 % výrazně snižuje výnosnost lesa a tím zase jde proti principu produkčního lesa.
Pokud entomologové chtějí pěstovat brouky žijící na odumřelém dřevě a botanici rostliny žijící z rozkládajícícho se dřeva, nechť si kus lesa koupí a udělají si to tam dle libosti. Nebo ať se domluví s majiteli, ať ji za úplatu nechají některé uschlé stromy stát. Ale uschlé smrky moc zajímavého hmyzu nehostí. Nejvíc takového vzácného hmyzu hostí různé usychající a uschlé staré listnáče
Odpovědět
MM

Martin Macek

15.9.2020 23:17 Reaguje na Radim Polášek
Čtětě pozorněji, než něco označíte za "blábol" - v textu se m.j. píše ponechat "ve formě, ve které nebude nebezpečné pro návštěvníky lesa". Přirozená obnova sníží mj. náklady na zalesnění holiny, což může být ekonomicky zajímavé. A v neposlední řadě - zákonným posláním lesů ve státním vlastnictví rozhodně není jen generovat finanční zisk, proto se také lesy neprivatizovaly. Takže je zcela legitimní to státu pravidelně připomínat. A jestli si myslíte, že dnes uděláte štěstí s pasečným hospodařením a smrkovou monokulturou tak si nějaký ten lesní pozemek kupte a za sto let si povíme, jak si stojíte.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.9.2020 21:56 Reaguje na Martin Macek
Prosím vás, můžete mi objasnit o jakou formu, která nebude nebezpečná pro návštěvníky lesa, jde? Já znám pouze jedinou formu a tou je takové stromy pokácet. Přirozenou obnovu můžete použít jen tu která tam již je. Jinak pasečné hospodaření není jen o smrkové monokultuře. Za sto let si bohužel již nic nepovíme. Cosi ale můžeme říci již dnes je skutečnost, že ten komu zůstane smrk bude hodně vysmátý.
Odpovědět

Jan Škrdla

16.9.2020 22:44 Reaguje na Jarek Schindler
Zapomněl jste na něco, čemu se říká cíl pádu. Jiná situace je, pokud máte les za městem, a jiná tam, kde projde lidská noha maximálně tak jednou za den. V lesním zákoně se taky píše, že každý má právo na vstup do lesa, ale na své nebezpečí. Takže pokud to má cenu kácet v odlehlých lokalitách, tak kolem cest.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.9.2020 23:19 Reaguje na Jan Škrdla
No jo. Jen nevím jaký rozdíl bude, když ta souš spadne na někoho , někde v příměstských lesích nebo tam, kde lišky dávají dobrou noc. Tedy kromě toho, že v druhém případě ho možná najdou podle krkavců. Vstup do lesů je možná na vlastní nebezpečí ( je zajímavé že to nevztáhnete třeba na myslivost) na druhou stranu až na někoho ta souš spadne bude majitel té souše opravdu bez viny?
Odpovědět

Jan Škrdla

16.9.2020 23:36 Reaguje na Jarek Schindler
Je to o pravděpodobnosti, s jako se to stane. Může se stát, že na vás spadne souš, tam kde lišky dávají dobrou noc, ale daleko větší šanci máte, že se zabijete při autonehodě. Zakážete pak kvůli tomu auta a nahradíte je např. koňskými povozy?
PS: drtivá většina případů, kdy někoho zabije padající strom se týká právě lesní těžby.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.9.2020 09:48 Reaguje na Jan Škrdla
V článku máte jasně napsané:" Stát by měl podpořit ponechávání mrtvého dřeva v lese ve formě, ve které nebude nebezpečné pro návštěvníky lesa.” Takže pořád dokola stejná otázka. Jaká je to forma? Pokud má ležet na zemi tak se musí kácet. No a kácet to nikdo zadarmo nebude. No a ono nakonec nejde pouze o to kácení.
Auta určitě zakazovat nechci.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.9.2020 23:42 Reaguje na Jarek Schindler
To do pravomocného rozhodnutí soudu nikdy nezjistíme ... v tom je krása našeho státu:-).

Nicméně mám pocit, že s trochou snahy by se to ošetřit dalo vcelku v pohodě, ono prokazovat zavinění škody by v takovém případě byla docela fuška:-).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.9.2020 23:18 Reaguje na Svatá Prostoto
Prokazovat zavinění škody? V případě, že někoho zabije vaše nezpracovaná souš?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

18.9.2020 10:54 Reaguje na Jarek Schindler
Ano, prokazovat. A budete muset toho prokazovat docela dost a v podobných případech to bude sakra fuška.

Pokud jde o věci jako je lesnictví, myslivost a zemědělství, tak se rád nechám z praktického hlediska o mnohém poučit. Pokud jde o právo, tak už to bude složitější, to pro mne na rozdíl od výše uvedeného zrovna neznámé půda není.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

18.9.2020 11:00 Reaguje na Svatá Prostoto
No mě přijde docela nesmyslné s tím nic nedělat a čekat až se něco stane.A pak přijde na řadu právo, které stejně nikomu zdraví, nebo život nevrátí...Asi tak.
Odpovědět
BK

Bludný Kořen

15.9.2020 23:29 Reaguje na Radim Polášek
S přirozeným zmlazením pracujeme už 10 let. Je to asi nejlepší cesta obnovy, neboť se nám reprodukují jedinci zvyklí na místní podmínky a ne sazenice bůch ví odkud, vyhnané hnojivem ve školkách, které po vysazení živoří na volné ploše s porušeným mikroklimatem a velmi chutnající zvěři. Je to sice větší piplačka než vymlátit holinu a vysadit ty chudáky na přímé slunce, ale vzhledem k rozmanitosti, množství a odolnosti přirozené obnovy to nemá chybu. A to výrazné snížení výnosnosti lesa v 99 % jste vyčetl kde? (Majitel lesa, 450 ha)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.9.2020 07:07 Reaguje na Bludný Kořen
Přesně tak! Velice dobře děláte a hlavně je vidět, že víte co je to les... jdete příkladem milý pane! :)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.9.2020 12:31 Reaguje na Bludný Kořen
Je super, pokud takto postupují i majitelé relativně velkých lesních pozemků!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.9.2020 21:34 Reaguje na Bludný Kořen
Jak můžete pracovat s přirozeným zmlazením když v poslední době neustále všude slyším a čtu, že se u nás díky zvěři nikde nic nezmlazuje? Jinak ano. Pokud jsou podmínky a chuť. Píšete, že pracujete v množném čísle. Kolik vás tedy s tím zmlazením pracuje?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.9.2020 12:23 Reaguje na Radim Polášek
Kdo někdy choval brouky, tak ví, že jehličnaté troudy je leda usmrtí. To nežere ani pachnoda.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.9.2020 18:23
Já už nemíním komentovat ty nápady z hlav učenců. Jsem ale rád,že jsem žil
v době, kdy tu ti učenci o tom nerozhodovali a býval tu zdravý les. Nyní
tu budou plantáže dřevokazného hmyzu a hub prorostlé náletem a buření.
Prostě ten zbožňovaný bezúdržbový prales majitelů, kteří jsou líní něco
se svým majetkem, když jim nic nevynáší, dělat. Mysleli, že se napakují
prodejem dříví a ouha. Tak to nechají jen tak a budou se ještě chválit
tím, že chrání přírodu. Jejich předci, co ty lesy sázeli, by jim nakopali
víte co! Kdysi se lidé prali o těžební zbytky a chodili kopat pařezy k otopu. Dnes si koupíme hotové dřevěné brikety a pelety, či si zatopíme
plynem z dovozu. Avizovaný pád ceny dřeva znehodnotí cena dopravy a tak
dříví nakonec zůstává v lese. Doprava přes půl zeměkoule se ale vyplácí!
Podivná cenová politika této ekonomiky.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.9.2020 19:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Doprava přes půl zeměkoule se může vyplácet ze dvou důvodů.
Jednak je možnost, že Čína místo kácení svých lesů programově vysává ze světových trhů veškeré dřevo, ze kterého se dá něco postavit nebo vyrobit.
Taky je možnost, že kontejnery, do kterých se to dřevo cpe, z Číny do Evropy jezdí plné, ale nazpět není zboží a kontejnery by tak jezdily prázdné. Čína si tak raději trošku připlatí za zrovna velmi levné kůrovcové dřevo a za trošku zvýšenou hmotnost kontejneru naplněného dřevem proti prázdnému a za to má potom to dřevo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.9.2020 19:43 Reaguje na Radim Polášek
Teď jste na to kápnul, což prostatě trestuhodně uniklo. To dřevo není vůbec nekvalitní, což bylo mnohokráte prokázáno, jen je tabulkově jinak hodnocené. V dřevotřísce niko nebude schopen rozpoznat, je-li ze zdravého či nastojato uschlého stromu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.9.2020 22:24 Reaguje na Karel Zvářal
Samozřejmě, že tomu dřevu nic není. Pořád je to B,C nebo D. Jen zpracovatelé využili přetlaku nabídky. Ta čína bývala kolem 1500 Kč ( dříve cena D), nyní je to někde mezi 1100 až 1300 Kč/m3. Za to se dříve prodávala pomalu vláknina. No a náklady na zpracování. Dá se říci že se to pohybuje v průměru někde mezi 400 až 600 Kč/m3. Mluvím o stromech kubík plus. Takže, žádná hitparáda to sice není ale pořád je to lepší než se na to úplně vykašlat.
No a článek? Dávám za pravdu těm co tvrdí, že je to v mnoha ohledech nesmyslný blábol.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.9.2020 23:49 Reaguje na Jarek Schindler
Ono to bude jak kde ... vím min o dvou lokalitách, kde je to dřevo vyskládané u cesty. Je ho docela dost. A teď nemyslím optikou chalupníka a dřeva na otop. A je tam už od loňského jara. Vlastníkem je středně velká společnost, žádných pár hektarů, a vůbec z toho nemají radost, ale nejsou schopni je smysluplně udat. O pár km něco podobného, tam jsem se majitelem bavil a ten začátkem léta vážně zvažoval, že to tam nechá zetlít.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.9.2020 09:39 Reaguje na Svatá Prostoto
V první řadě záleží co je to za dřevo a kolik ho je. No a nechat ho na OM zetlít? To už je vážně a hlavu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.9.2020 12:05 Reaguje na Jarek Schindler
Převážně smrk. Občas borovice a sem tam nějaký buk. Ale ten myslím tam z loňska není. A hodně, jako opravdu hodně. Nebavíme se tu o pár desítkách kubíků. Já se fakt divil, když jsem byl na jaře u sestry na chalupě a po roce jsem tam tu kulatinu viděl přesně tak, jak ji tam loni složili. Možná něco ubylo, ale rozhodně ne nějak podstatná část.

Těžba dřeva tam samozřejmě probíhala vždy, ale jednak v menším rozsahu, jednak co se vytěžilo bylo do pár měsíců pryč. Že by to někde bylo přes rok, to nepamatuji. Ta poptávka tam zjevně není a situace z pohledu majitelů musí být opravdu tristní
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.9.2020 08:37 Reaguje na Radim Polášek
Mi je to jasné taky. Prostě jsou lepší hospodáři než my.
Zužitkují náš"odpad" na hodnotné výrobky a ty nám se ziskem
prodají nazpět. My je za to pomluvíme a popláčeme si nad
vlastní líností a neschopností. Až nám surovina (dřevo)
dojde, tak nám prodají to své za cenu zlata a opět vydělají.
Kůrovec tu řádí už několik let a ještě jsem nezaznamenal
rapidně nižší ceny řeziva či dřevostaveb. Když je to dříví
téměř zadarmo, tak bych čekal i nižší cenu výrobků z něho.
Bohužel to je pouze teorie tržního hospodářství a praxe je
jiná. Stačí si cenu výrobků porovnat z doby před 10 roky
a nyní. Moudrý vlastník dříví klidně daruje za úklid lesa
a nenažranec ho nechá zpráchnivět pod heslem, když z toho
nemám nic já, tak ať ani někdo jiný. Hlavně to zaobalit
do vědecky podloženého důvodu, proč ho nevytěžit. Hnus!
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

15.9.2020 19:53
Bůh a všichni svatí nás ochrańujte před takzvanými odborníky z Duhy a podobných organizací,které doplńují kancelářští vědci.Myslím,že škod na naší přírodě tito packalové už udělali dost.Petrův Zdar
Odpovědět
MM

Milan Milan

15.9.2020 21:46 Reaguje na Jan Knap
Připojuji se.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.9.2020 07:11 Reaguje na Jan Knap
Vůbec nevíte co mluvíte... současný přístup k lesům dovedl porosty v ČR, tam kde jsou... na pokraj propasti.... tak tu laskavě neblábolte, že ti co na toto upozorňují jsou špatní a že škodí.... pomatenče...
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

16.9.2020 18:30 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Podle vaší reakce zřejmě patříte do skupiny,o které se zmińuji.Je zajímavé,že dokud´ se různí panelákový aktivisté bez toho,aby za své jednání museli nést odpovědnost, se nezačali plést do práce zemědělcům,lesníkům,myslivcům,rybníkářům a td. tak bylo v řekách dost ryb,po loukách poletovali motýli,člověk si musel dávat pozor,aby nezašlápl ještěrku,v každé kaluži na jaře prozpěvovali žáby,kolem pouličních lamp poletovali mraky hmyzu-o kapotách aut ani nemluvím,lesy byli lesy a ne trosky a tak by se dalo pokračovat.Ted´ omílá ochranu přírody každý,kdo má do prd... díru a taky do toho kecá,akorát ta příroda jde čím dál rychleji do pryč. Petrův Zdar
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.9.2020 22:42 Reaguje na Jan Knap
Naprostý souhlas. Jen bych dodal něco o neustále natažené ruce na ochranu všeho. Ano, budeme chránit do té doby než nebude co chránit. Nakonec viník v očích té ochranářské ..... je dopředu jasný.
Odpovědět
va

vaber

17.9.2020 09:11 Reaguje na Jan Knap
pane popletl jste kompetence, já taky nesouhlasím s mnoha aktivitami některých skupin ,ale ty jen navrhují a chtějí ,nerozhodují ,ale rozhoduje někdo jiný a ten obvykle dá na rady odborníků ,pokud vůbec odborníci nějaký společný a správný názor mají ,takže svalovat dnešní stav na ochránce přírody je tendenční názor , vlastně blbost
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

17.9.2020 21:08 Reaguje na vaber
Pobavil jste.Už jsem absolvoval dost jednání,aby jsem věděl,kde je pravda a kdo za čím stojí.Ovšem nejednoduší je do všeho kecat a pokud´ jde o odpovědnost-my za nic nemůžeme,to ti ostatní.Petrův Zdar
Odpovědět
MG

Milan G

16.9.2020 12:10 Reaguje na Jan Knap
Zcela jednoznačně.
Odpovědět
PM

Petr M.

16.9.2020 09:09
V tom článku jsou pěkné bláboly. Kácet neprodejné dřevo se nevyplatí, jelikož dotace je 398 Kč/m3 (rok 2019), ale těžba stojí víc. Takže to určitě nikdo při smyslech dělat nebude.
A ekologové si jako představují, že někdo nejlépe pokací celý les (smrky) a nechá je na místě? To jsou pěkné blbosti. K naší chalupě patří od nepaměti (stovky let) 7ha lesa, my ho vlastníme již cca 100 let a kdyby tenhle článek četli moji předci, obraceli by se nad těmi nesmysly v hrobě. Vždy využívali les hospodárně pro topivo a stavební materiál a fungovalo to skvěle.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

16.9.2020 12:35
Tak jen tak pro odlehčení:-)
https://www.youtube.com/watch?v=H0rQM-X46Bk
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

16.9.2020 13:08 Reaguje na Tomáš Holíček
Pokud jsem vlastníkem lesa, vždy se budu snažit aby ten les byl zdravej a ošetřenej.Zdědil jsem les silně napadenej broukem.Nedovedu si představit, že bych tam nechal vytěžené dřevo jen tak ležet, nedejBože ho nechal uschlé nastojáka.Hmota se musí vytěžit a odvézt( bez ohledu na kupní cenu kurovčáků).Chci čistý les nachystaný na další výsadbu.Nepotřebuju mít soukromej Boubín.A teprve teď začne práce.Sásení, vyžínání, nátěry proti okusu...Žádná chemie na potlačení růstu buřiny.Je to prostě dřina, ale jinak to nejde.Rychle rostoucí druhy dřevin mi pomůžou zahlušit buřinu a dají pak prostor pro výsadbu buků, habrů, dubů...Do krajů lesa dávám třešně ptačí a jeřabiny, pár trnek s hlohy, ať i včely mají na co létat...Využít se dá i nálet, když se probere.Ale nic z toho není možné, pokud nechám v lese suché a nemocné kmeny ať už na zemi, nebo nastojáka...
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

16.9.2020 13:34 Reaguje na Tomáš Holíček
A ještě malý dodatek.
To, že je člověk vlastníkem lesa ještě neznamená, že si v něm může dělat co chce.
S plánem těžby, mýcení i s následným plánem zalesnění, výsatby pomáhá odborný lesní hospodář, kterého vám buď přidělí lesní správa, nebo si můžete najmout vlastního(ale toho si zaplatíte ze svého).Mluvím o lese z rozlohou do 50ti ha.
A většina lesních hospodářů ví moc dobře jak se o les postarat a jsou ochotní pomoci.
Odpovědět
Hu

Hunter

16.9.2020 16:01 Reaguje na Tomáš Holíček
Jj, tady je najednou spousta odborníků na les, co vědí všechno nejlííííp, akorát v životě nedrželi pilu v ruce, nezasadili stromek, kamení ze školky nevybírali a prořezávku nedělali a ani oplocenku nestavěli. Zato přesně vědí že smrk je fuj :-). S přirozeným zmlazením pracuji řadu let, ale není samospasitelné a na těch kůrovcových plochách to nezachrání. Hlavně jim vůbec nedochází ekonomické podmínky a že péče o les něco stojí. Vykácet a přiblížit kubík na skládku je cca 500Kč, když to člověk prodá za 500, tak je těžce v mínusu, protože kde je zalesnění, sazenice, ochrana atd. Ale tihle experti zblbnutí heslem, že kůrovec je lékař lesa, to je děs.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.9.2020 23:28 Reaguje na Hunter
V tom máte pravdu, ale jsou i takoví, kteří jsou
schopni lidem ochotným k samotěžbě palivového dříví
napočítat 800 Kč za metr. To ať mu to tam klidně
shnije nastojato a ať nebrečí, že nemá odbyt.
To pak vyjde levněji odpad z pily i s dovozem
a je s nim nepoměrně méně práce. Bohužel jsem
z oblasti, kde je většina listnatých lesů a tu
si vlastníci myslí, že na tom dřevu vydělají.
Přitom šlo o olše, suché břízy napadlé houbou
a nějaké lípy. Tudíž žádný zdravý dub, buk, habr
či jasan. Tak jsem koupil silné smrkové odkory
a ty souše tam majiteli v lese zůstaly.
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

18.9.2020 11:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud si účtuje 800 stovek za kubík napadeného smrku je to opravdu jeho věc.Ale pokud mu to dřevo takhle zůstane, bude mít nejspíš problém s odborným lesním hospodářem, který má tento les na starosti.Viz výše.Jasně, tahle situace nás dostává do mínusu,ale les se musí vyčistit, aby mohl dál plnit funkci lesa a to jak ekonomickou, estetickou tak i jinou...Každý vlastník lesa je plně odpovědný za to v jakém stavu les je!!!!!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.9.2020 21:39 Reaguje na Tomáš Holíček
Musím říct, že s tím nemám zkušenosti. Ale řekl bych, že mezi 500 a 800 Kč za kubík moc velký rozdíl není . Ta cena za palivové dřevo je v obou případech nízká. Mnohem podstatnější podle mne budou další okolnosti, například jak daleko je to dřevo od cesty. Jestli stačí jen přijet, klidně třeba i jen s přívěsným vozíkem za auto a odvážet. A za den se otočit mnohokrát. Nebo jestli to dřevo musím tahat na rameni nebo musím dokonce sehnat nějakého teréňáka, traktor nebo koně, abych dřevo dostal k cestě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.9.2020 14:25 Reaguje na Tomáš Holíček
Nešlo tu o smrk, ale jak jsem popisoval
o listnáče a vynesení metrových kusů z
krpálů několik desítek metrů k cestě.
Kácení věšáků a uklid padlin, takže nic
moc kvalita a lehká práce. Argument, že
to prodá jiným je mimo, leží to tam dodnes a o dozoru nechci polemizovat, protože nevím, kdo ten dozor vykonává.
Proto možná ta touha "vlastníků"prosadit
tlení nastajato a naležato v lese a tak
se zbavit povinnosti úklidu a výsadby nového lesa. Odtamtud možná ten vítr věje a nakonec to bude ještě ekologické a lesu prospěšné, když už to posvětí ti učenci.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist