Ze zemí EU zmizelo od roku 1980 na 600 milionů hnízdících ptáků
16.11.2021 10:32 | PRAHA
(ČTK)
Nejvíce zasažený druh, vrabec domácí, přišel o polovinu své populace. U jeho blízkého příbuzného, vrabce polního, poklesla populace zhruba o 30 milionů jedinců. Odborníci připomněli, že na oba druhy dopadá intenzivní zemědělství, vrabec domácí však mizí i z měst.
Foto | Raju Bhupatiraju / Unsplash
Autoři studie odhadli, že mezi lety 1980 až 2017 poklesla celková populace evropských ptáků o 17 až 19 procent, což odpovídá ztrátám mezi 560 až 620 miliony jedinců. "Ve skutečnosti během tohoto období ubylo až 900 milionů ptáků, ztrátu však vyvažuje nárůst početnosti některých druhů o přibližně 340 milionů jedinců," uvedli zástupci ČSO. Dodali, že značný podíl na ztrátách má velmi výrazný pokles malého počtu běžných druhů, u několika ptačích druhů naopak populace výrazně narostly.
Nejvíce zasažený druh, vrabec domácí, přišel o polovinu své populace. U jeho blízkého příbuzného, vrabce polního, poklesla populace zhruba o 30 milionů jedinců. Odborníci připomněli, že na oba druhy dopadá intenzivní zemědělství, vrabec domácí však mizí i z měst - kvůli nedostatku potravy, hnízdních příležitostí, šíření ptačí malárie i znečištěnému ovzduší.
Výrazně ubylo i konipasů lučních, 97 milionů jedinců, následují špaček se ztrátou 75 milionů a skřivan polní, jehož populace poklesla o 68 milionů jedinců. Fakt, že jsou nejvyšší ztráty právě u polních a lučních ptáků, je podle ČSO důsledkem postupů intenzivního zemědělství. Početnost však dost poklesla i u dálkových migrantů - vedle konipasa k nim patří i budníček větší či podřád bahňáků. Podle ČSO to ukazuje na nutnost ochrany těchto migrantů podél jejich tahových cest.
Výzkum však také ukázal, že zatímco v 80. a 90. letech počty ptáků hodně klesaly, v poslední dekádě se tempo zpomalilo. Evropské směrnice o ptácích a o stanovištích tak podle odborníků právně chrání prioritní druhy a přispívají k jejich ochraně i zachování stanovišť.
"Příkladem může být sedm druhů dravců, jejichž počty během posledních desetiletí stouply v důsledku zvýšení jejich ochrany, snížené míry pronásledování a omezení používání pesticidů či zavedení cílených projektů na obnovu jejich populací. Bez zavedení těchto směrnic by populační pokles mnoha druhů byl bezesporu ještě o mnoho výraznější," míní zástupci ČSO. Práce podle nich také potvrzuje výsledky předchozích výzkumů, které ukázaly velké ztráty druhové rozmanitosti.
"V příštím roce se bude konat zasedání Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, na kterém se bude diskutovat o budoucnosti celosvětové biologické rozmanitosti a způsobech, jak zvýšit úsilí v oblasti ochrany přírody zaměřené na prevenci vymírání a obnovu početnosti druhů. Naše studie je varovným signálem, že vymírání druhů a 'tiché jaro' jsou skutečnou hrozbou," uvedla hlavní autorka studie Fiona Burnsová z Královské společnosti pro ochranu ptáků. "Plně podporujeme zajištění pevného rámce, který by ochranu přírody postavil do popředí všech celosvětových plánů," dodala výzkumnice
Na výzkumu spolupracoval mezinárodní tým výzkumníků z Královské společnosti pro ochranu ptáků, BirdLife International a ČSO. Studie se zakládá na údajích Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků, projektu Evropské rady pro sčítání ptáků a povinných zpráv členských států EU, které musejí podle směrnice EU o ptácích podávat Evropské komisi.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Policie dopadla muže, jenž na Příbramsku otrávil několik zvířat, hrozí mu vězení
Ornitologové žalují povolení stavby lanovky z brněnských Pisárek ke kampusu
Na území po těžbě uhlí na Mostecku přibyly budky pro ohroženého krutihlavaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Miroslav Vinkler
16.11.2021 10:54Musíme si vybrat , jestli má prim biodiverzita, nebo agresivní ekonomický růst.
Ta čísla jsou varující, a to jde o segment,který je velmi dobře zmapován. A co třeba hmyz ?
Místo trdlování s gryndýlem bychom se daleko důrazněji měli zaměřit na skutečnou kvalitu životního prostředí.
Jednoznačně tvrdím, že biodiverzita je klíčovým kritériem ,jak na tom jsme ve skutečnosti. A tady doslova balancujeme na hraně propasti.
Odpovědět
Ta čísla jsou varující, a to jde o segment,který je velmi dobře zmapován. A co třeba hmyz ?
Místo trdlování s gryndýlem bychom se daleko důrazněji měli zaměřit na skutečnou kvalitu životního prostředí.
Jednoznačně tvrdím, že biodiverzita je klíčovým kritériem ,jak na tom jsme ve skutečnosti. A tady doslova balancujeme na hraně propasti.
PH
Pavel Hanzl
16.11.2021 13:27 Reaguje na Miroslav VinklerVy jasně preferujete ekonomický růst. A kritizujete EU, že ztrácí dech proti největšímu špinavci planety, Číně.
A to "trdlování s grýndýlem" ja zaměřeno právě pro ochranu biodiverzity celé Evropy, včetně hmyzu i ptáků.
Odpovědět
A to "trdlování s grýndýlem" ja zaměřeno právě pro ochranu biodiverzity celé Evropy, včetně hmyzu i ptáků.
Miroslav Vinkler
16.11.2021 13:57 Reaguje na Pavel HanzlVaše příspěvky by se také daly nazvat nikdy nekončící cestou omylů.
GD je z 99% postaven na údajném technologickém průlomu OZE a dalším ohňostrojem investic do materiální techniky.
To je vše.
Odpovědět
GD je z 99% postaven na údajném technologickém průlomu OZE a dalším ohňostrojem investic do materiální techniky.
To je vše.
PH
Pavel Hanzl
16.11.2021 16:09 Reaguje na Miroslav VinklerOmyl: "ochrana a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti" je jeden ze základních pilířů celého green dealu.
Je to samozřejmě vymyšleno celé tak, aby Evropa nezchudla, aby neztratila konkurenceschopnost (což ropáci vyčítají gryndýlu nejvíc), tzn. aby to bylo akceptované většinovou společností. Cirkulární ekonomiky a rozvoj směrem dovnitř, s menšími nároky na zroje a suroviny, čistá energie.
Vy to nekritizujete z ropáckého pohledu ale z jakéhosi "mužického", protože pro vás je ÚPLNĚ VŠECHNO, co dělá demokratická Evropa špatně.
I kdyby to bylo to, co vy si přesnš myslíte.
Odpovědět
Je to samozřejmě vymyšleno celé tak, aby Evropa nezchudla, aby neztratila konkurenceschopnost (což ropáci vyčítají gryndýlu nejvíc), tzn. aby to bylo akceptované většinovou společností. Cirkulární ekonomiky a rozvoj směrem dovnitř, s menšími nároky na zroje a suroviny, čistá energie.
Vy to nekritizujete z ropáckého pohledu ale z jakéhosi "mužického", protože pro vás je ÚPLNĚ VŠECHNO, co dělá demokratická Evropa špatně.
I kdyby to bylo to, co vy si přesnš myslíte.
Miroslav Vinkler
16.11.2021 16:21 Reaguje na Pavel Hanzl"ochrana a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti" je skutečně v GD uvedena.
Dělá se však "po bruselsku" tedy hubou a v reálu se na to doslova sere.
Zrovna teď ČT uvedla v Nedej se ! ,druhý díl o rozhledně na K.S. , kde vystupuji také. Podívejte se na to a pak vykládejte o biodiverzitě v G.D.
Odpovědět
Dělá se však "po bruselsku" tedy hubou a v reálu se na to doslova sere.
Zrovna teď ČT uvedla v Nedej se ! ,druhý díl o rozhledně na K.S. , kde vystupuji také. Podívejte se na to a pak vykládejte o biodiverzitě v G.D.
PH
Pavel Hanzl
16.11.2021 21:24 Reaguje na Miroslav VinklerGD je pouze ideovou studií, je to stále pouze v teoretické rovině a na praxi to vliv nemá žádný.
Možná proto hloupí ropáčci pořád melou, že GD je hlavní viník současné plynové krize.
Odpovědět
Možná proto hloupí ropáčci pořád melou, že GD je hlavní viník současné plynové krize.
PH
Pavel Hanzl
16.11.2021 21:25 Reaguje na Miroslav VinklerVy už dnes mohutně lomíte rukama a svádíte na GD úplně všechno, nedovedu si představit, kdyby se měl uvádět fakt do praxe.
To by bylo fakt na mrtvici.
Odpovědět
To by bylo fakt na mrtvici.
JM
Jan Marján
16.11.2021 22:24 Reaguje na Pavel HanzlVy zas všechno svádíte na Putina a Babiše.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.11.2021 17:38 Reaguje na Jan MarjánPutin i Babiš jsou reální lidé a dělají reálné kroky, které mají reálný dopad prakticky na každého občana.
Celý grýndýl je jen nějaká proklamace s naprost nulovým vlivem na nic, protože není ani uzákoněn ani odhlasován.
Odpovědět
Celý grýndýl je jen nějaká proklamace s naprost nulovým vlivem na nic, protože není ani uzákoněn ani odhlasován.
kk
karel krasensky
16.11.2021 14:49 Reaguje na Pavel HanzlPavlíku nezlob a bud hodný nebo si pro tebe přijde Putin
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.11.2021 09:31 Reaguje na Miroslav VinklerA co myslíte pane Vinklere, uděláme ten velký krok vpřed? :-)
Odpovědět
Miroslav Vinkler
17.11.2021 16:41 Reaguje na Jarka O.Uděláme velký krok, ale vzad.
Strategie energetiky založená na OZE znamená doslova exponenciální nárůst materiálů - zejména vzácných a barevných kovů, plastů a další kvanta energie nutná pro dobývání, úpravu a výrobu materiálové základny pro OZE .
K tomu nevyřešená recyklace vysloužilých součástí.
Znamená to pouze a jedině další devastaci životního prostředí, další úbytek biodiverzity. Doslova vyhánění čerta belzebubem.
A s chybnou strategií lze možná vyhrát nějakou bitvu , nikdy však ne válku.
Odpovědět
Strategie energetiky založená na OZE znamená doslova exponenciální nárůst materiálů - zejména vzácných a barevných kovů, plastů a další kvanta energie nutná pro dobývání, úpravu a výrobu materiálové základny pro OZE .
K tomu nevyřešená recyklace vysloužilých součástí.
Znamená to pouze a jedině další devastaci životního prostředí, další úbytek biodiverzity. Doslova vyhánění čerta belzebubem.
A s chybnou strategií lze možná vyhrát nějakou bitvu , nikdy však ne válku.
PH
Pavel Hanzl
17.11.2021 17:47 Reaguje na Miroslav VinklerJaké vzácné kovy máte na mysli? U VE potřebujete železo a uhlíkové kompozity (zcela běžné) měď do rotorů stejnou, jak do každého dynama a trochu elektroniky.
FVE potřebue sklo, plast, železo a mikro množství křemíku a stopové množství selenu, případně něčeho jiného.
Recyklace prakticky úplně všeho je známá a provádí se, ovšem je to trochu drahé.
proti neskutečné davastaci celé krajiny uhelnými rumpováky a ničení atmosféry je to zcela nesrovnatelné.
Mě by jen zajímalo (vím, že mám smůlu jako vždy, kdy jsem se ptal), jakou jinou cestu si má teda lidstvo vybrat. Stoprocentní jádro to skutečně není....
Odpovědět
FVE potřebue sklo, plast, železo a mikro množství křemíku a stopové množství selenu, případně něčeho jiného.
Recyklace prakticky úplně všeho je známá a provádí se, ovšem je to trochu drahé.
proti neskutečné davastaci celé krajiny uhelnými rumpováky a ničení atmosféry je to zcela nesrovnatelné.
Mě by jen zajímalo (vím, že mám smůlu jako vždy, kdy jsem se ptal), jakou jinou cestu si má teda lidstvo vybrat. Stoprocentní jádro to skutečně není....
ss
smějící se bestie
16.11.2021 15:35Hlavně že to sváděj na zemědělství.
Přitom všechni možní predátoři přemnožení, téměř všude se svítí celé noci a přednost má " anglický " trávník také téměř všude, v jižních státech tažné ptactvo loví ve velkém !
Co proti tomuto dělají, ti kecálkové ?
Odpovědět
Přitom všechni možní predátoři přemnožení, téměř všude se svítí celé noci a přednost má " anglický " trávník také téměř všude, v jižních státech tažné ptactvo loví ve velkém !
Co proti tomuto dělají, ti kecálkové ?
MJ
Marcela Jezberová
16.11.2021 16:29Já chápu, že ta čísla působí hrůzostrašně. Je ale nutné si uvědomit základní věc: ti ptáci byli vázáni jednak na krajinu, ale na druhé straně byli velmi výrazně vázáni na potravu, kterou jim v té krajině zajišťoval právě člověk. Uvědomme si, jak moc se změnilo působení člověka v krajině třeba jen u nás za posledních padesát let. Jednak jsme scelili zemědělskou půdu, což samozřejmě vedlo k úbytku hnízdních možností a úkrytů. Ale také se velmi výrazně změnil přístup v posledních třiceti letech směrem k naprostému úklidu, pořádku a úsporám v zemědělském hospodaření i v životě na venkově. Dnes nepadá z vleků obilí při transportu do chléva, na sušku, do míchárny, k sečce, ztráty zrna při sklizních se snažíme kvůli ekonomice snižovat pokud možno na nulu, hnojiště jsme z krajiny vymazali jednak drastickým snížení živočišné výroby, jednak tažením za krajinu bez dusíku a bez zápachu. Tím vším jsme výrazně snížili potravní nabídku pro ptáky. V zemědělských areálech už pod násypkami nevidíte hromádky krmné směsi, skladovací haly jsou většinou zabezpečené před vniknutím ptactva, drůbež se kvůli ekonomickému tlaku a biologické bezpečnosti chová a krmí v uzavřených halách. Na vesnici už slepice nemá téměř nikdo a kdo je má, už nekrmí jen tak, že rozhodí pár hrstí zrní a "ná puťa, puťa", kompost jako líheň hmyzu na zahradách také není pravidlem. Odevzdáváním posekané trávy do kontejnerů na biologický odpad obíráme ptáky o další zdroj potravy - ten hmyz v kompostu. Domy máme opravené, zateplené, trávníky stále ještě téměř všude nakrátko sekané, zahrady samý cizokrajný jehličnan. Zbytky sadů a s nimi popadané ovoce mizí z krajiny doslova před očima, na zahradu si lidé vysadí raději japonskou borovici, než jabloň. Co také s jablky, že. Potrava pro hmyzožravé ptáky na zahradách není v podstatě žádná. Sami jsem svou snahou o sterilní, čistou, upravenou, parkovou krajinu zapříčinili, že v ní prostě ptáci nežijí, protože nemají co žrát. Ty velké počty ptáků vesnické krajiny totiž zajišťovali lidé tím, že jim umožnili dostat se snadno, ve velkém a téměř kdykoliv v potravě. Takže se přestaňme obelhávat - tolik ptactva nebeského už mít prostě nebudeme. Bude ho tolik, kolik se v čisté, upravené a dokonalé krajině uživí.
Odpovědět
BM
PP
Petr Pekařík
18.11.2021 07:13 Reaguje na Marcela Jezberová1**
Protože krmím venku , mám tu na zimu klidně i stovku vrabců. Mizení jaksi nevidím. Je to o potravní a hnízdní nabídce.
Odpovědět
Protože krmím venku , mám tu na zimu klidně i stovku vrabců. Mizení jaksi nevidím. Je to o potravní a hnízdní nabídce.
Pe
Petr
16.11.2021 17:16Zbývá dodat kolik milionů lidí přibylo, kolik milionů aut přibylo, kolik milionů domácích sekaček přibylo, kolik milionů hektarů dlažby, asfaltu a betonu přibylo, kolik milionů tun plastových odpadků přibylo,...
Vedeme si skvěle.
Odpovědět
Vedeme si skvěle.
Pe
Petr
17.11.2021 08:19Jestliže tak výrazně ubylo ptáků, tak to znamená, že stejně výrazně muselo ubýt i všech ostatních článků potravního řetězce - bakterií, hub, rotlinstva, hmyzu, obratlovců, prostě všeho života, veškeré biosféry. Vše souvisí se vším, vše je na sobě vzájemně existenčně závislé. Jedno bez druého nepřežije, včetně člověka.
Odhaduje se, že lidská civilizace za dobu existence vyhubila 50 % biomasy, tedy života na Zemi (hlavně odlesněním).
Jestli v poledních letech dochází k prudkému dalšímu úbytku biosféry, tak je něco moc špatně a měli bychom okamžitě zjistit co a proč. Kde nepřežije nic jiného, tam nepřežije ani člověk. Už třeba jen proto, že hlínu jíst nejde (to pro ty jednodušší, kterým nic nevadí).
Zatím to vypadá, že jsme biosféru výrazně poškodili. Co bude dál?
Odpovědět
Odhaduje se, že lidská civilizace za dobu existence vyhubila 50 % biomasy, tedy života na Zemi (hlavně odlesněním).
Jestli v poledních letech dochází k prudkému dalšímu úbytku biosféry, tak je něco moc špatně a měli bychom okamžitě zjistit co a proč. Kde nepřežije nic jiného, tam nepřežije ani člověk. Už třeba jen proto, že hlínu jíst nejde (to pro ty jednodušší, kterým nic nevadí).
Zatím to vypadá, že jsme biosféru výrazně poškodili. Co bude dál?
JO
Jarka O.
17.11.2021 09:30I od oka bez čísel z pozorováni je poznat, jak od 80. let ubylo vrabců. Což by nebylo tak špatné, protože tehdy platili za přemnožené. Ale také je od oka poznat, že od r. 90 mizí čejky, chocholouši, skřivani. A to je horší. Jenže mi na této statistice přijde zavádějící počítání počtů pěvců v celé Evropě od 80. let doted. Evropa je velká a život a hospodaření v 80. letech např. v Anglii se dělo podle jiných zásad než třeba v Polsku a v obou zemích se změnilo od let devadesátých. Tak by mě spíš zajímaly 10leté časové rady v česku. Kolik pěvců bylo napočítáno od r. 80 do r. 90, od r. 91 do r.2000, atd.
Smutná pravda je, že přibylo strak a jiných krkavcovitých a že úřady, myslivci, ochranáři ve věci těchto škůdců předstírají hluchotu. Nepomůžou, je jim to jedno. Tak co máme dělat my, kterým na krajině a pěvcích záleží a nemáme doma vzduchovku.
Odpovědět
Smutná pravda je, že přibylo strak a jiných krkavcovitých a že úřady, myslivci, ochranáři ve věci těchto škůdců předstírají hluchotu. Nepomůžou, je jim to jedno. Tak co máme dělat my, kterým na krajině a pěvcích záleží a nemáme doma vzduchovku.
Pe
Petr
17.11.2021 14:34 Reaguje na Jarka O.Co když je to tak, že strak a dalších krkavcovitých je pořád stejně, ale protože už zbyli jen oni a jiné ptáky už nevidíme, dělá to dojem, že jich přibývá a jsou přemnožení? Ve snaze o přežití se víc stahují k lidem a jsou víc vidět?
Vyřeší mízení ptáků vystřílení i těch ještě zbývajících? Sice obnovíme rovnováhu, ale vrátí to ptáky?
Není řešením naopak vrátit ptákům svět, který jsme jim vzali? Nechat žít i něco jiného, než jen sebe?
Odpovědět
Vyřeší mízení ptáků vystřílení i těch ještě zbývajících? Sice obnovíme rovnováhu, ale vrátí to ptáky?
Není řešením naopak vrátit ptákům svět, který jsme jim vzali? Nechat žít i něco jiného, než jen sebe?
JO
Jarka O.
17.11.2021 15:45 Reaguje na Petrhttps://www.birdlife.cz/nova-studie-odhaluje-dramaticky-ubytek-evropskych-ptaku/
Podle článku je poznat největší úbytek u vrabců a trochu méně u několika běžných druhů a u několika druhů zas ptáků přibylo. Zdá se mi, že úbytek pěvců souvisí dost s přírustkem dravců. Úbytky podle originál článku nastaly v záp. Evropě už v 80kách a ve vých. Evropě později, od 90tek. Jakoby přírodě naše svoboda neprospěla. Od 90tek se celkové počty ptáků v Evropě snižují, ale zas různě u různých druhů, některých přibylo, tak zas tak jednoznačně negativní ta čísla nejsou, viz ti přemnození vrabci. O strace se článek nezminuje. Ale do 90. let jsem straku nikdy neviděla. Ted jsou straky vidět, létají v zahradách a jinak je tam ticho, ubývá třeba čermáčků. Císla asi někdo má, já ne.
V rámci greendealu se ptákum jejich svět nevrátí, jestli bude krajina zaplácnutá soláry. Ale bylo trochu vidět v průběhu minulého ročníku korony, jak se najednou na místech, kam dřív chodili lidé, objevila zvířata do té doby schovaná mimo dosah člověka. Jen se ptám, proč musí být opatření na návrat zvířat tak drastická, když se to dá udělat jednodušeji, změnou hospodaření. K poslední vaší větě, tak tu nemyslíte vážně, že ne, že by to někdo chtěl realizovat, žít bez zvířat?
Odpovědět
Podle článku je poznat největší úbytek u vrabců a trochu méně u několika běžných druhů a u několika druhů zas ptáků přibylo. Zdá se mi, že úbytek pěvců souvisí dost s přírustkem dravců. Úbytky podle originál článku nastaly v záp. Evropě už v 80kách a ve vých. Evropě později, od 90tek. Jakoby přírodě naše svoboda neprospěla. Od 90tek se celkové počty ptáků v Evropě snižují, ale zas různě u různých druhů, některých přibylo, tak zas tak jednoznačně negativní ta čísla nejsou, viz ti přemnození vrabci. O strace se článek nezminuje. Ale do 90. let jsem straku nikdy neviděla. Ted jsou straky vidět, létají v zahradách a jinak je tam ticho, ubývá třeba čermáčků. Císla asi někdo má, já ne.
V rámci greendealu se ptákum jejich svět nevrátí, jestli bude krajina zaplácnutá soláry. Ale bylo trochu vidět v průběhu minulého ročníku korony, jak se najednou na místech, kam dřív chodili lidé, objevila zvířata do té doby schovaná mimo dosah člověka. Jen se ptám, proč musí být opatření na návrat zvířat tak drastická, když se to dá udělat jednodušeji, změnou hospodaření. K poslední vaší větě, tak tu nemyslíte vážně, že ne, že by to někdo chtěl realizovat, žít bez zvířat?
PP
Petr Pekařík
18.11.2021 07:16 Reaguje na Jarka O.V USA byl prezentován výzkum , kolik ptáků hyne každou noc pod pásem větrníků. Do rána zbytky vysbírají predátoři. Ukazovali i půlené chráněné kondory , lopatka letí přes 200 km/hod. . Tyhle farmy větrníků u pobřeží jsou fajn na likvidaci přetahujících hejn. Moře pak spláchne všechno.
Odpovědět
JV
Jarda Vesničan
18.11.2021 20:51 Reaguje na Jarka O.Pokud se opravdu zamyslíte nad tím, proč ubývá ptáků v krajině, není to jenom ochranou predátorů – myslím hlavně krkavcovitých u nichž se zavedla doba hájení, takže tito chytří ptáci toho brzy využili a naučili se hnízdit v okolí lidských příbytků, kde naopak našli dostatek potravy v podobě hnízdících pěvců, divokých holubů a dalších druhů ptáků, kteří v polních remízcích a dnes pěstovaných polních plodinách jen těžko nachází potravu. Problémem je i dnes praktikovaný způsob dotací, kdy se zemědělci snaží co nejvíce zvětšit výměru pozemků a doorává a pěstuje se až do samých okrajů polí, málem do vodotečí. Všechny sousední pozemky kolem pole se dnes spálí postřiky, aby se zabránilo vysemenění plevelů do těchto pozemků. Ale právě ten plevel kdysi sloužil jako potrava pro semenožravé pěvce a stejně byl i pastvou pro hmyz a jejich vývojová stádia apod. Dnes ho rozsekají buďto rotační sekačky po sklizení polí, nebo se zničí postřikem před jeho uzráním. Co by tak některé druhy ptáků mohly v těchto nehostinných pláních žrát? V posledních prořídlých remízcích, bez keřovitého patra ani nemají kde hnízdit. Hejna zvonků, stehlíků a dalších druhů tam dnes většinou neuvidíte. Stejně tak se dnes na podzim vysekají poslední zbytky vegetace kolem potoků a svodnic, aby se zničil případný plevel. Takže ani drobná zvěř už nemá úkryt před dravci a také pro ně se tato místa stala neobyvatelná. Největší problém tedy nejspíš bude dnešní způsob hospodaření, predace dravci a krkavcovitými druhy ptáků. A pomalu mizející remízky a keřové porosty, kde mohou hnízdit a ukrýt se.
Odpovědět
JO
Jarka O.
18.11.2021 22:16 Reaguje na Jarda VesničanS Vámi naprosto souhlasim. V 90kách tuto vsemoznou "efektivizaci" nikdo neviděl přicházet. Nikdo takový druh hospodaření neznal. Co s tím? Až se nás unie zbaví (protoze podle jejich akcí a narizování nás moc rádi nemaji), bude se hospodařit trochu "neefektivněji", a zbyde místo pro ptáčky. Jen doufám, že tu budem i my.
Jak se zbavit strak by me zajímalo. Já mušku mivala dobrou, chybí mi jen ta Slavie:-)
Odpovědět
Jak se zbavit strak by me zajímalo. Já mušku mivala dobrou, chybí mi jen ta Slavie:-)
