Zemědělský svaz prosazuje změnu redistributivní platby ze 150 na 450 hektarů

Redistributivní platbu by měli zemědělci dostávat na prvních 450 hektarů půdy, nikoliv na prvních 150, což platí nyní. Aktuální nastavení totiž poškozuje střední farmy o velikosti okolo 600 hektarů. Ziskovost jim kvůli nastavení platby klesla o více než 80 procent. Novinářům to řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. U některých farem pokles ziskovosti podle něj vedl k jejich prodeji. Svaz proto navrhuje změnu nastavení redistributivní platby. Redistributivní platba přesouvá 23 procent rozpočtu přímých plateb zemědělcům na prvních 150 hektarů každého podniku. Podle bývalého ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) měla platba narovnat podmínky malým zemědělcům. Zemědělský svaz ale platbu kritizoval ještě před jejím zavedením. Obával se, že systém podpor povede k deformaci trhu, protože znevýhodní střední podniky, které zajišťují většinu domácí produkce potravin.

"Současné nastavení redistributivní platby v ČR likviduje střední podniky. A proto bychom toto nastavení měli změnit," řekl Pýcha. Kromě úpravy vyplácené plochy by si Pýcha dokázal změnu představit i v podílu přímých plateb určených na redistribuci, a to ze současných 23 procent na 12 až 13, což je podle něj průměr Evropské unie.

Negativní dopady platby podle svazu dokazují i data Zemědělské účetní daňové sítě o důchodu ze zemědělské činnosti. Zatímco v roce 2022 činil důchod u podniků kolem 595 hektarů 8511 korun za hektar, v roce 2024 podniky kolem 600 hektarů dosahují 1681 korun za hektar. Do důchodu ze zemědělské činnosti se započítává i výnos z vlastní půdy, zahrnuje i odměnu za vlastní práci.

Důchod ze zemědělské činnosti podle dat klesl mezi lety 2022 a 2024 i malým podnikům kolem 40 hektarů, pokles ale nebyl tak významný. Stále více středních zemědělců proto podle Pýchy v současnosti řeší, jestli v podnikání mají pokračovat.

Revizi redistributivní platby řeší i současný ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD), uvedl to už dříve. Změny by ale podle Pýchy dávaly s ohledem na dlouhý administrativní proces smysl pouze v případě, že bude platit přechodné období mezi současnou Společnou zemědělskou politikou EU a tou, která má platit po roce 2027.

---

reklama

---