MF Dnes: Jedy zničí jen se sponzorem
1.12.2008 | KLATOVY | MF Dnes
Bývalý sklad pesticidů v Klatovech je nebezpečný pro okolí. Na likvidaci se má podílet i restituent.
Bývalý sklad pesticidů v Lubech u Klatov je pro okolí nebezpečným zdrojem jedovaných látek. Dnes již zakázanými rakovinotvornými pesticidy jako je DDT či Lindan jsou zasažené i povrchové vody na východní straně skladu. Obyvatelům této poměrně hustě obydlené lokality se nedoporučuje, aby pili vodu z místních studní. To jsou výsledky studie rizik, kterou na podnět obyvatel Klatov a občanského sdružení Arnika zaplatil Plzeňský kraj.
Potvrdily se tak dlouholeté dohady o rizicích, na něž upozorňoval majitel bývalého skladu Václav Rychtařík, jehož rodina jedy zamořený sklad a pozemek v okolí převzala v restituci a marně se již čtrnáctým rokem snaží získat prostředky na odstranění staré ekologické zátěže, kterou nezpůsobila. Náklady na její odstranění se odhadují na 30 milionů korun. Majitel dosáhl zatím jediného. Studie by mohla posloužit jako podklad k čerpání peněz z evropských fondů.
Rychtařík se v uplynulých letech snažil prodat pozemek městu, které by se o odstranění staré ekologické zátěže postaralo. Město ale pozemek nevykoupilo.
„Povinnost odstranit ekologickou zátěž přechází na vlastníka pozemku a objektu,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí klatovské radnice Libor Nebeský. Město by podle něj mohlo zakročit jen v případě, kdyby hrozila ekologická havárie.
„Převzetí odpovědnosti za stávajících podmínek legislativa městu neumožňuje,“ dodal Nebeský.
Podle něj je nutné ocenit, že se město se postaralo o vybudování vodovodu v okolí, takže už místní nemusí používat vodu ze studní.
Na čem se ale město, kraj i ekologové z Arniky shodují je fakt, že je nutná co nejrychlejší dekontaminace oblasti. Že to není jen přáním institucí a Arniky dokázala i loňská petice nazvaná Za město bez DDT, kterou v krátké době podepsalo v Klatovech na 900 lidí.
Že není možné brát jedovaté látky unikající do vody na lehkou váhu potvrdil i přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Jan Filipovský. „DDT bylo zakázáno zhruba před 40 lety, protože bylo vysoce karcinogenní. U lidí, kteří například dlouhodobě používali vodu s nízkými koncentracemi této látky, je zvýšené riziko vzniku rakoviny,“ uvedl Filipovský. Jak dále uvedl, touto problematikou se zabývá klinika pracovního lékařství FN v Plzni, kde je možné se nechat vyšetřit, aby lidé nežili ve strachu z onemocnění.
„Problém by nastal, kdyby kontaminovaný objekt chátral, rozpadla se střecha a docházelo by k vymývání jedovatých látek do okolí, ale v této chvíli situace nevyžaduje akutní řešení,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí plzeňského hejtmanství Martin Plíhal. Podle něj je velká naděje, že majitel pozemku Václav Rychtařík peníze z evropských fondů získá. „Státní fond životního prostředí projekty sloužící k odstraňování starých ekologických zátěží doporučuje,“ uvedl Plíhal.
Podle Rychtaříka to má však jeden háček. Je totiž potřeba, aby majitel pozemku dekontaminaci spolufinancoval. „To by znamenalo uvolnit několik milionů korun, protože Unie poskytuje 90 procent prostředků. Tyto peníze ale moje rodina nemá,“ posteskl si Rychtařík. „Jedinou šancí je získat sponzora, když státní instituce daly od financování ruce pryč,“ uvedl Rychtařík, jehož rodina bydlí vedle bývalého skladu pesticidů.
***
„Jedinou šancí je získat sponzora, když státní instituce daly od financování ruce pryč.“ Majitel bývalého skladu Václav Rychtařík
reklama
Potvrdily se tak dlouholeté dohady o rizicích, na něž upozorňoval majitel bývalého skladu Václav Rychtařík, jehož rodina jedy zamořený sklad a pozemek v okolí převzala v restituci a marně se již čtrnáctým rokem snaží získat prostředky na odstranění staré ekologické zátěže, kterou nezpůsobila. Náklady na její odstranění se odhadují na 30 milionů korun. Majitel dosáhl zatím jediného. Studie by mohla posloužit jako podklad k čerpání peněz z evropských fondů.
Rychtařík se v uplynulých letech snažil prodat pozemek městu, které by se o odstranění staré ekologické zátěže postaralo. Město ale pozemek nevykoupilo.
„Povinnost odstranit ekologickou zátěž přechází na vlastníka pozemku a objektu,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí klatovské radnice Libor Nebeský. Město by podle něj mohlo zakročit jen v případě, kdyby hrozila ekologická havárie.
„Převzetí odpovědnosti za stávajících podmínek legislativa městu neumožňuje,“ dodal Nebeský.
Podle něj je nutné ocenit, že se město se postaralo o vybudování vodovodu v okolí, takže už místní nemusí používat vodu ze studní.
Na čem se ale město, kraj i ekologové z Arniky shodují je fakt, že je nutná co nejrychlejší dekontaminace oblasti. Že to není jen přáním institucí a Arniky dokázala i loňská petice nazvaná Za město bez DDT, kterou v krátké době podepsalo v Klatovech na 900 lidí.
Že není možné brát jedovaté látky unikající do vody na lehkou váhu potvrdil i přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Jan Filipovský. „DDT bylo zakázáno zhruba před 40 lety, protože bylo vysoce karcinogenní. U lidí, kteří například dlouhodobě používali vodu s nízkými koncentracemi této látky, je zvýšené riziko vzniku rakoviny,“ uvedl Filipovský. Jak dále uvedl, touto problematikou se zabývá klinika pracovního lékařství FN v Plzni, kde je možné se nechat vyšetřit, aby lidé nežili ve strachu z onemocnění.
„Problém by nastal, kdyby kontaminovaný objekt chátral, rozpadla se střecha a docházelo by k vymývání jedovatých látek do okolí, ale v této chvíli situace nevyžaduje akutní řešení,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí plzeňského hejtmanství Martin Plíhal. Podle něj je velká naděje, že majitel pozemku Václav Rychtařík peníze z evropských fondů získá. „Státní fond životního prostředí projekty sloužící k odstraňování starých ekologických zátěží doporučuje,“ uvedl Plíhal.
Podle Rychtaříka to má však jeden háček. Je totiž potřeba, aby majitel pozemku dekontaminaci spolufinancoval. „To by znamenalo uvolnit několik milionů korun, protože Unie poskytuje 90 procent prostředků. Tyto peníze ale moje rodina nemá,“ posteskl si Rychtařík. „Jedinou šancí je získat sponzora, když státní instituce daly od financování ruce pryč,“ uvedl Rychtařík, jehož rodina bydlí vedle bývalého skladu pesticidů.
***
„Jedinou šancí je získat sponzora, když státní instituce daly od financování ruce pryč.“ Majitel bývalého skladu Václav Rychtařík
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
