MF Dnes: Na Šumavu se vrací vzácná zvěř

Na Šumavě žijí desítky druhů zvířat, které jsou kriticky ohrožené. Odborníci se snaží jejich populaci v přírodě udržet alespoň umělým vypouštěním. Šumava - Největší hrozbou pro všechny druhy zvířat ve volné přírodě jsou lidé. Loví je hlavně kvůli vzácnému výskytu - nejsou tak často na mušce lovce a takovým exponátem se mnoho lidí rádo pochlubí. Jen zásluhou ochranářů, kteří zpět do přírody po umělých odchovech vracejí mizející druhy, žijí dnes na Šumavě opět všechny tři druhy tetřevů, rysi, puštíci či nejrůznější bezobratlí živočichové jako například můry, které přežívají v rašeliništích. Šumavský národní park spolupracuje s Bavorským lesem v Německu na sledování ohrožených zvířat a pak i na vypouštění ohrožených druhů z chovných stanic přímo do volné přírody. Přesto umělé vypouštění zvířat je už poslední možností, jak určitý druh chránit. Puštík na Šumavě zahnízdil snadno Uněkterých zvířat, jako je například sova - puštík bělavý, je to však jedinou možností, která přitom ornitologům vychází na jedničku. Většina zvířat totiž v přírodě přežije a vyvede mladé. "Odhadem je zde několik desítek kusů puštíků, kteří přelétají i na německou stranu národního parku," řekl odborník na sovy z Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Bohuslav Kloubec. Navracet zvířata do přírody uměle z voliér ale není to pravé, po čem ochránci touží. "Vždy je lepší se ale pokoušet o přirozený a spontánní návrat zvířat, protože jinak má umělé vypouštění zvířat svá úskalí. U puštíků to například jde, naučí se rychle lovit a přežít, ale protipólem naopak je vypouštění kurovitých ptáků tedy tetřevů, kteří mají s přežitím větší problémy," řekl zoolog šumavského parku Luděk Bufka. Tetřevi potřebují v době námluv především klid, takže stovky návštěvníků je mohou rušit. Naopak tetřevi odchovaní uměle zase doplácejí během roku na svoji důvěřivost k lidem. Kromě umělého vypouštění puštíků se ornitologové snaží posilovat i počty jiných zvířat: tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního. Šumava je rájem vzácných zvířat V šumavském národním parku se pohybují vedle tradičních zvířat i taková, která jinde v lesích potkáte jen těžko. Jde například o rysa ostrovida, losa evropského, datlíka tříprstého či vzácné blanokřídlé můry. Na jihu a západě Šumavy se přitom například rysů podle mysliveckých odhadů pohybuje mezi sedmdesáti až osmdesáti kusy. "V poslední době se jejich úhyn zmírnil i tím, že ubylo pytláků. Nicméně v porovnání nynějšího stavu a před pěti lety jich zmizela z parku polovina," řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Do volné přírody na Šumavě se přitom rys dostává přirozenou migrací ze Slovenska či umělým vypouštěním, kdy jich do šumavských lesů bylo před deseti lety navráceno zhruba deset. "Už není třeba vypouštět rysy, protože funguje migrace z okolních zemí, a nevěřím, že by ze Šumavy toto zvíře zmizelo zcela. Ačkoliv rys může v hospodářských staveních způsobovat škody, pro přírodu je pozitivním regulátorem například stavu srnčí zvěře," řekl odborník na rysy Jaroslav Červený, který už roky pozoruje tyto šelmy na Šumavě. Dnes už tato vzácná zvířata mají lesníci zmapována, stejně jako místa jejich největšího výskytu. "Snažíme se i třeba tuto šelmu představit jako přirozenou součást ekosystému, aby lidé změnili vztah k těmto zvířatům," řekl Bufka. V rašeliništích zase existují už stovky let druhy zvířat, jichž si člověk běžně pouhým okem vůbec nevšimne. Jde o blanokřídlé můry, které mají pouze latinské názvy. Některé z nich, které zkoumá Karel Spitzer z českobudějovického entomologického ústavu, se podle jeho zkušeností nikde jinde na světě neobjevují, a jsou tak nesmírně vzácné. Nehrozí návrat medvědů či vlků na Šumavu Zvířata zoologové pro život ve volné přírodě nepřipravují. "Dokážou se totiž na život připravit sama od rodičů. Není pro ně ani nebezpečné, že jsou zvyklí na lidi, protože kontakt s člověkem během několika dnů ztratí a chovají se stejně jako zvířata, která se narodila a vyrostla přímo ve volné přírodě," tvrdil ošetřovatel zoo Ohrada Hluboká nad Vltavou Dalibor Krigar. Zatímco se do přírody některá zvířata vrací, s návratem velkých savců, jako jsou medvědi či vlci, na Šumavu se zatím nepočítá. "Neuvažujeme o umělém vypouštění vlků či medvědů. Jejich přítomnost na Šumavě by byla přínosem z hlediska přirozené rovnováhy v přírodě či přirozené regulace srnčí zvěře, ale pokud bychom chtěli mít na Šumavě vlka, museli bychom jej ochraňovat ve spolupráci s okolními zeměmi a udělat mu podmínky, aby sem mohl ze slovenských Karpat migrovat," řekl Bufka. Kromě toho, že by bylo vysazení medvěda či vlka finančně náročné, šumavský park by například pro medvěda byl malý. "Není problém přivézt medvěda ze Slovenska, ale problémem je, že když už bychom jej zde chtěli chránit, tak globálně na území alespoň jako je naše republika. Na druhou stranu vzhledem k množství lidí pohybujících se v parku by mohli právě lidé být této šelmě nebezpeční," řekl zoolog Luděk Bufka. LEŤ NA SVOBODU. Ošetřovatel Martin Švihel chytá ve voliéře u Českých Žlebů mládě puštíka bělavého, aby jej mohli ochranáři vybavit vysílačkou a vypustit do přírody. Zoologové tu letos pro šumavskou přírodu odchovali čtyři tyto vzácné sovy.

---

reklama

---