Právo: Savcům dala šanci srážka Země s kometou

Teorie o katastrofické podmíněnosti vývojových skoků Země dostala nový argument. Poté, co byl prokázán zničující vliv yukatánského meteoru na zánik dinosaurů, objevili američtí oceánologové stopy po další planetární katastrofě, která měla odstartovat nástup kopytníků a primátů. Na rozhraní eocénu a paleocénu došlo podle nich k výraznému oteplení zemského klimatu. Dosud se soudilo na vliv gigantických výronů podmořských ložisek metanu a dalších "pomalých" příčin této změny. Oteplení cestou tzv. skleníkového efektu však možná způsobila srážka Země s kometou. Na základě analýzy usazenin z oceánského dna u New Jersey na východě USA to tvrdí tým z Rutgersovy univerzity v Piscataway v časopisu Earth and Planetary Science Letters. Uvolněný metan z oceánů by podle týmu sám o sobě k oteplení nestačil. "Musel tu být další zdroj CO 2 ," uvedl Dennis Kent s tím, že obsah izotopu C 12 z usazenin nasvědčuje vysoké koncentraci CO 2 v atmosféře. Sněhová koule Ve starších zkoumaných vrstvách vědci našli železité sloučeniny a iridium, typický prvek mimozemských těles, který odpovídá dopadu meteoritu, jenž před 65 milióny let vyhubil dinosaury; ve vrstvách o 10 miliónů let mladších je sice stále dost železa i izotopu, ale "kosmické" iridium chybí. To podle nich znamená, že "jadernou zimu" s následným skleníkovým efektem musela způsobit kolize s kometou, jejíž jádro bylo z ledu či sněhu s minimem pevné hmoty. Archeologové hovoří o vzestupu teplot o 6 stupňů za méně než tisíc let. Linie zeleně se v časném eocénu posunula na sever. Právě teplo a expanze rostlin - spolu s absencí dinosaurů - bylo podle týmu příčinou, proč se vlády nad světem začali ujímat savci, především lichokopytníci (dnešní koně, zebry, tapíři a nosorožci) a sudokopytníci (krávy, jeleni, velbloudi, ovce, prasata) a s nimi iprimáti. Náhrada za dinosaury Rychle zaplnili volný ekologický prostor, a to jak v územním smyslu nové porostlé plochy, tak v potravní specializaci na jednotlivé druhy či skupiny druhů vznikajících nových rostlin. Byli největší, nejrychlejší, nejlépe přizpůsobiví, a neměli ve svém prostředí konkurenty - a kromě šelem ani predátory. Pikantním detailem, na který však přišli vědci, zabývající se současnou hrozbou globálního oteplení, je "urychlovací" mechanismus, kterým si nastupující přežvýkavci k eocénnímu oteplení ještě sami přitopili. Továrna na metan Jejich složité trávicí ústrojí se muselo od počátku přizpůsobit nekvalitní a téměř nestravitelné potravě - celulóze. Tu většina živočišných druhů nedokáže strávit. Přežvýkavci ale mají schopnost chemicko-fyzikálních postupů, které v jejich několikadílném žaludku celulózu rozkládají - ovšem na metan. Krávy tak trávením potravy, jež vyrostla díky oteplení, ještě výrobou skleníkového plynu metanu ve svých útrobách pomohly teplotám v rychlejším růstu.

---

reklama

---