Greenpeace: 19 let po Černobylu – jaderná bezpečnost v krizi

V předvečer 19. výročí černobylské havárie publikovala mezinárodní ekologická organizace Greenpeace rozsáhlou studii o jaderných rizicích v současném světě. [1] Ta uvádí, že vzhledem ke stárnutí reaktorů jaderných elektráren, deregulaci trhu s elektřinou a zásadním konstrukčním nedostatkům je nyní hrozba havárií „západních“ jaderných reaktorů mnohem větší než kdykoli předtím. Případná havárie by navíc měla mnohem větší rozsah a následky než výbuch v Černobylu v roce 1986.

Hlavní závěry dnes publikované studie Greenpeace je možné shrnout do několik bodů:

▪ všechny fungující jaderné reaktory mají zásadní konstrukční nedostatky, které nelze odstranit žádnými dodatečnými bezpečnostními opatřeními;

▪ možná havárie v lehkovodním reaktoru, s nimiž operuje naprostá většina jaderných reaktorů v celém světě, může způsobit radioaktivní únik řádově několikrát vyšší než ten, k němuž došlo v Černobylu, a zhruba 1000krát větší než únik z jaderné hlavice; taková havárie by si vyžádala relokaci obyvatelstva z oblasti o rozloze až 100 000 km2; počet úmrtí na rakovinu by překročil 1 milión;

▪ průměrné stáří všech reaktorů na světě je 21 let a mnoho zemí plánuje prodloužení jejich životnosti za původně plánované datum; znamená to degradaci důležitých komponentů a další zvýšení rizika havárií;

▪ deregulace (liberalizace) trhů s elektřinou vedla jaderná zařízení ke snížení investic v oblasti bezpečnosti provozu; jaderná zařízení také zvyšují výkon svých reaktorů zvyšováním tlaku a teploty, což zrychluje stárnutí reaktorů;

▪ není možné dostatečně zabezpečit reaktory před možnými teroristickými útoky, které by mohly vést k vážnému ohrožení;

▪ vysoce radioaktivní vyhořelé palivo musí být po vyjmutí z reaktoru ochlazováno, pokud by však došlo k jeho přerušení hrozí značný únik radioaktivity, mnohem vyšší než v Černobylu v roce 1986.

„Jaderný průmysl se nás snaží přesvědčit o zářné nukleární budoucnosti a všemi silami se také snaží zakrýt hlubokou krizi, v níž se toto odvětví nachází a kterou charakterizují vysoké náklady, často dotované ze státních rozpočtů, stárnutí reaktorů a provozní problémy. O mnohém také vypovídá fakt, že rapidně klesl počet nově budovaných jaderných reaktorů,“ vysvětlila konzultantka energetické kampaně Greenpeace ČR Hana Gabrielová.

Výše zmíněné nedostatky se podle Gabrielové v plné míře týkají i jaderných elektráren v České republice. Jaderná elektrárna Dukovany není vybavena ochranou betonovou schránkou, a tím také není chráněna před případným pádem byť jen malého sportovního letadla. Největším problémem v jaderné elektrárně Temelín je pak utajovaná a nedozorovaná oprava z roku 1994 přímo na reaktorové nádobě 1. bloku. V jejím důsledku vykazují dnes svary na hlavním cirkulačním potrubí výrazně zhoršenou kvalitu. Nejzávažnější však je skutečnost, že přes znalost tohoto problému, který má přímý dopad na jadernou bezpečnost provozovatel, i dozorující nezávislý orgán (SÚJB) utajuje veškerou dokumentaci, která má sloužit k řádnému vyšetření události.

„Greenpeace vyzývá k útlumu jaderného průmyslu a k podpoře obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor jako bezpečného a účinného řešení energetické politiky,“ dodala Gabrielová.

Další informace:

Hana Gabrielová, konzultantka energetické kampaně Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667,GSM: 777 027 012, e-mail: hana.gabrielova@cz.greenpeace.org

Zbyněk Havránek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, GSM: 606 126 968, e-mail: zbynek.havranek@cz.greenpeace.org

Poznámky pro editory:

[1] Plný text studie Greenpeace v angličtině ke stažení na http://www.greenpeace.org/international/press/reports/nuclearreactorhazards