Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Arnika vyzvala Spolchemii, aby od roku 2009 přestala znečišťovat své okolí toxickou rtutí
Sdružení Arnika dnes vyzvalo (1) ředitele Spolchemie Ústí nad Labem Ing. Martina Procházku, aby jeho podnik v nejbližším možném termínu přestal znečišťovat své okolí toxickou rtutí. Spolchemie již zveřejnila, že má v plánu nahradit při výrobě chloru dosavadní amalgámovou elektrolýzu za moderní membránovou technologii, která rtuť nepotřebuje. Tuto náhradu však chce chemička uskutečnit až v roce 2015. Podle Arniky je však technicky možné náhradu provést již v roce 2009. Spolchemie by tak ušetřila životní prostředí od více jak 10 000 kilogramů rtuti, které podle výpočtu z dat v Integrovaném registru znečišťování zbytečně vypustí do ovzduší, země a odpadů od roku 2009 do počátku roku 2015.
„Na základě konzultací s odborníky na chemické technologie víme, že náhradu je po technické stránce možné provést do dvou let. Spolchemie termín oddaluje zřejmě z ekonomických důvodů. Obyvatelé Ústí nad Labem za to však zaplatí v podobě zbytečného zatížení životního prostředí stovkami kilogramů rtuti. Ani 10 000 kilogramů rtuti obsažené za pětileté období v odpadech není malé množství. Tento údaj jsme si nevymysleli, vycházíme z toho, co Spolchemie ohlásila do integrovaného registru znečišťování (htt://www.irz.cz),“ vysvětlil RNDr. Jindřich Petrlík vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.
Z integrovaného registru znečišťování vyplynulo (2), že Spolchemie měla nejvíce rtuti v odpadech v rámci celé České republiky. Jedná se přitom o velmi toxickou látku (3), která kontaminovala areál chemičky a trvale dochází k jejím únikům. Spolchemie vypouští i za normálního provozu do životního prostředí přes sto kilogramů rtuti ročně (4). Buď ve formě emisí do vzduchu, který poté dýchají obyvatelé stotisícového města Ústí nad Labem, nebo prostřednictvím vod, které i po procesu čištění stále obsahují velké množství rtuti (5). Vypouštění odpadních vod s obsahem rtuti poškozuje největší český tok – řeku Labe, kde se ukládá v sedimentech a následně se kumuluje v rybách.
„Když si uvědomíme, že nebezpečný je pouhý gram rtuti, zjistíme, že Spolchemie každoročně vypouští opravdu obrovská množství tohoto kovu, aniž by to bylo nezbytně nutné. Pokud tedy bude Spolchemie trvat na náhradě technologie až v roce 2015, chceme, aby vedení chemičky ústecké veřejnosti jasně vysvětlilo, co je vede k dalšímu vědomému poškozování životního prostředí,“ dodala Mgr. Hana Kuncová z Arniky.
Přílohy:
(1) Výzva Arniky řediteli Spolchemie Ústí nad Labem Ing. Martinovi Procházkovi
Vážený pane řediteli,
ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem, který nyní řídíte, se od konce 19. století využívá k výrobě chlóru rtuť. Během jejího dlouholetého používání v minulých letech ale i v současnosti došlo a neustále dochází k jejím únikům do životního prostředí přímo v areálu Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem i mimo něj. Kromě toho jsou v každé fázi výrobního procesu chloru a louhu produkovány odpady s obsahem rtuti, která tento odpad činí nebezpečným. Tato fakta jsou závažná i s ohledem na to, že se Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem nachází zhruba půl kilometru od centra stotisícového města Ústí nad Labem a v blízkosti našeho největšího vodního toku – řeky Labe.
Právě v důsledku používání rtuti v minulosti došlo již ke kontaminaci staveb, zeminy a podzemních vod v areálu Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem do té míry, že bylo nutné přistoupit k sanaci této staré ekologické zátěže. Na druhé straně nebylo důsledně zjištěno zamoření rtutí v prostorech současných provozů.
Za rtuť, kterou Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem používá k výrobě chlóru, existuje náhrada v podobě změny technologie. Váš podnik chce náhradu technologie uskutečnit co nejpozději to půjde, přestože to znamená ročně více jak 100 kg rtuti vypuštěné do ovzduší či v odpadních vodách a 2 tuny rtuti v odpadech. Evropská komise připravila dokument Strategie řešení problémů se rtutí v Evropské Unii („EU Mercury Strategy“). V něm bylo zveřejněno, že největším spotřebitelem rtuti v Evropské Unii je právě chlórový průmysl s amalgámovou elektrolýzou. Podle samotného sdružení EuroChlor bylo již v roce 2004 více jak 50% výroby chlóru a louhu v západní a střední Evropě (země EU–25 a Švýcarsko) založeno na jiných technologiích než na amalgámové elektrolýze.
Proto Vás tímto dopisem vyzýváme, aby Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem opustil technologii výroby chloru a alkalických hydroxidů amalgámovým postupem a nahradil jej jinou dostupnou technologií, která je šetrnější k životnímu prostředí. Máme konkrétně na mysli například postupy definované jako nejlepší dostupné technologie (BAT) podle předpisů Evropské unie (například membránová či diafragmová technologie). Další a z hlediska životního prostředí i lepší variantou by samozřejmě mohlo být opuštění chlorové chemie a zaměření podniku na jiný, méně nebezpečný obor chemie.
Rtuť je jednou z nejstarších a nejznámějších jedovatých látek. Je vysoce toxická pro vodní organismy a vyvolává dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Rovněž se snadno hromadí v sedimentech a vodních organismech. Neméně nebezpečná je rtuť pro lidi. Proto by Váš podnik měl co nejdříve začít úniky rtuti řešit jejich naprostou eliminací. Vyzýváme Vás, abyste učinil potřebné kroky k náhradě rtuti v nejkratším možném termínu, kterým je podle našich informací rok 2009. Pokud bude Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem trvat na náhradě rtuti při výrobě chlóru teprve v roce 2015, žádáme Vás, abyste především ústecké veřejnosti sdělil co Vás vede k rozhodnutí, jehož důsledkem budou každoroční vysoké úniky rtuti do životního prostředí?
Dále se na Vás obracíme s následujícími dotazy:
Komu a za jakých podmínek bude předána rtuť, která bude získána z odstavených elektrolyzerů?
Do kdy a jak chcete vyřešit znečištění rtutí v prostoru současné amalgámové elektrolýzy a monitoring zamoření prostředí rtutí ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem a okolí?
Jak se hodláte zasadit o vyřešení starých ekologických zátěží – kontaminace rtutí, chlorovanými uhlovodíky a jinými nebezpečnými chemikáliemi - v okolí Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem (Klíšský potok a řeka Bílina)?
Za ekologické sdružení Arnika - program Toxické látky a odpady
Mgr. Hana Kuncová
(2) Rtuť v odpadech ze Spolchemie
V roce 2004 nahlásila Spolchemie do Integrovaného registru znečišťování přenos 2 075 kg rtuti a jejích sloučenin (jako Hg) v odpadech. Toto množství rtuti bylo na základě údajů dodaných do Integrovaného registru znečišťování největší v rámci celé České republiky.
(3) RTUŤ - Rtuť je velmi toxická látka, jejímž vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost kumulovat se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Tato schopnost byla příčinou hromadných otrav, ke kterým došlo např. v zátoce Minamata (Japonsko), v prefektuře Niigata (Japonsko), či v Iráku. Rtuť se do těla dostává vdechováním, zažívacím traktem a difúzí pokožkou. Z těla se vylučuje až několik let. Byla nalezena například i v mléce kojících žen, které byly v kontaktu s tímto kovem.
Příznaky otravy: Páry dráždí dýchací cesty, kovová chuť v ústech, pálení na prsou v břiše, střevní problémy (kolika, průjem), poruchy centrální nervové soustavy, poruchy rovnovážného ústrojí a zraku, podrážděnost, bolesti hlavy, zapomnětlivost, únava, třes rukou, očních víček, jazyka, vypadávání zubů a šedý lem kolem zubních krčků, nechutenství, horečka, kašel, dušnost, poruchy ledvin a jater, slinění a zduření slinných žláz, vředy na rtech a v nejhorším případě smrt.
(4) Kolik rtuti Spolchemie vypouští
Emise do ovzduší činily v roce 2004: 55 kg (zdroj: Integrovaný registr znečišťování, www.irz.cz) a v roce 2005: 38 kg (zdroj Česká inspekce životního prostředí oblastní inspektorát Ústí nad Labem).
(5) – Rtuť v odpadních vodách
Spolchemie předává rtuť prostřednictvím svých odpadních vod, které jsou vypouštěny do městské kanalizace a vedeny dále na Čistírnu odpadních vod Neštěmice. Emise Hg do vod činily v roce 2004: 70 kg (zdroj: Integrovaný registr znečišťování, www.irz.cz) a v roce 2005: 54,8 kg (zdroj Česká inspekce životního prostředí oblastní inspektorát Ústí nad Labem).
„Na základě konzultací s odborníky na chemické technologie víme, že náhradu je po technické stránce možné provést do dvou let. Spolchemie termín oddaluje zřejmě z ekonomických důvodů. Obyvatelé Ústí nad Labem za to však zaplatí v podobě zbytečného zatížení životního prostředí stovkami kilogramů rtuti. Ani 10 000 kilogramů rtuti obsažené za pětileté období v odpadech není malé množství. Tento údaj jsme si nevymysleli, vycházíme z toho, co Spolchemie ohlásila do integrovaného registru znečišťování (htt://www.irz.cz),“ vysvětlil RNDr. Jindřich Petrlík vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.
Z integrovaného registru znečišťování vyplynulo (2), že Spolchemie měla nejvíce rtuti v odpadech v rámci celé České republiky. Jedná se přitom o velmi toxickou látku (3), která kontaminovala areál chemičky a trvale dochází k jejím únikům. Spolchemie vypouští i za normálního provozu do životního prostředí přes sto kilogramů rtuti ročně (4). Buď ve formě emisí do vzduchu, který poté dýchají obyvatelé stotisícového města Ústí nad Labem, nebo prostřednictvím vod, které i po procesu čištění stále obsahují velké množství rtuti (5). Vypouštění odpadních vod s obsahem rtuti poškozuje největší český tok – řeku Labe, kde se ukládá v sedimentech a následně se kumuluje v rybách.
„Když si uvědomíme, že nebezpečný je pouhý gram rtuti, zjistíme, že Spolchemie každoročně vypouští opravdu obrovská množství tohoto kovu, aniž by to bylo nezbytně nutné. Pokud tedy bude Spolchemie trvat na náhradě technologie až v roce 2015, chceme, aby vedení chemičky ústecké veřejnosti jasně vysvětlilo, co je vede k dalšímu vědomému poškozování životního prostředí,“ dodala Mgr. Hana Kuncová z Arniky.
Přílohy:
(1) Výzva Arniky řediteli Spolchemie Ústí nad Labem Ing. Martinovi Procházkovi
Vážený pane řediteli,
ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem, který nyní řídíte, se od konce 19. století využívá k výrobě chlóru rtuť. Během jejího dlouholetého používání v minulých letech ale i v současnosti došlo a neustále dochází k jejím únikům do životního prostředí přímo v areálu Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem i mimo něj. Kromě toho jsou v každé fázi výrobního procesu chloru a louhu produkovány odpady s obsahem rtuti, která tento odpad činí nebezpečným. Tato fakta jsou závažná i s ohledem na to, že se Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem nachází zhruba půl kilometru od centra stotisícového města Ústí nad Labem a v blízkosti našeho největšího vodního toku – řeky Labe.
Právě v důsledku používání rtuti v minulosti došlo již ke kontaminaci staveb, zeminy a podzemních vod v areálu Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem do té míry, že bylo nutné přistoupit k sanaci této staré ekologické zátěže. Na druhé straně nebylo důsledně zjištěno zamoření rtutí v prostorech současných provozů.
Za rtuť, kterou Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem používá k výrobě chlóru, existuje náhrada v podobě změny technologie. Váš podnik chce náhradu technologie uskutečnit co nejpozději to půjde, přestože to znamená ročně více jak 100 kg rtuti vypuštěné do ovzduší či v odpadních vodách a 2 tuny rtuti v odpadech. Evropská komise připravila dokument Strategie řešení problémů se rtutí v Evropské Unii („EU Mercury Strategy“). V něm bylo zveřejněno, že největším spotřebitelem rtuti v Evropské Unii je právě chlórový průmysl s amalgámovou elektrolýzou. Podle samotného sdružení EuroChlor bylo již v roce 2004 více jak 50% výroby chlóru a louhu v západní a střední Evropě (země EU–25 a Švýcarsko) založeno na jiných technologiích než na amalgámové elektrolýze.
Proto Vás tímto dopisem vyzýváme, aby Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem opustil technologii výroby chloru a alkalických hydroxidů amalgámovým postupem a nahradil jej jinou dostupnou technologií, která je šetrnější k životnímu prostředí. Máme konkrétně na mysli například postupy definované jako nejlepší dostupné technologie (BAT) podle předpisů Evropské unie (například membránová či diafragmová technologie). Další a z hlediska životního prostředí i lepší variantou by samozřejmě mohlo být opuštění chlorové chemie a zaměření podniku na jiný, méně nebezpečný obor chemie.
Rtuť je jednou z nejstarších a nejznámějších jedovatých látek. Je vysoce toxická pro vodní organismy a vyvolává dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Rovněž se snadno hromadí v sedimentech a vodních organismech. Neméně nebezpečná je rtuť pro lidi. Proto by Váš podnik měl co nejdříve začít úniky rtuti řešit jejich naprostou eliminací. Vyzýváme Vás, abyste učinil potřebné kroky k náhradě rtuti v nejkratším možném termínu, kterým je podle našich informací rok 2009. Pokud bude Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem trvat na náhradě rtuti při výrobě chlóru teprve v roce 2015, žádáme Vás, abyste především ústecké veřejnosti sdělil co Vás vede k rozhodnutí, jehož důsledkem budou každoroční vysoké úniky rtuti do životního prostředí?
Dále se na Vás obracíme s následujícími dotazy:
Komu a za jakých podmínek bude předána rtuť, která bude získána z odstavených elektrolyzerů?
Do kdy a jak chcete vyřešit znečištění rtutí v prostoru současné amalgámové elektrolýzy a monitoring zamoření prostředí rtutí ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem a okolí?
Jak se hodláte zasadit o vyřešení starých ekologických zátěží – kontaminace rtutí, chlorovanými uhlovodíky a jinými nebezpečnými chemikáliemi - v okolí Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem (Klíšský potok a řeka Bílina)?
Za ekologické sdružení Arnika - program Toxické látky a odpady
Mgr. Hana Kuncová
(2) Rtuť v odpadech ze Spolchemie
V roce 2004 nahlásila Spolchemie do Integrovaného registru znečišťování přenos 2 075 kg rtuti a jejích sloučenin (jako Hg) v odpadech. Toto množství rtuti bylo na základě údajů dodaných do Integrovaného registru znečišťování největší v rámci celé České republiky.
(3) RTUŤ - Rtuť je velmi toxická látka, jejímž vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost kumulovat se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Tato schopnost byla příčinou hromadných otrav, ke kterým došlo např. v zátoce Minamata (Japonsko), v prefektuře Niigata (Japonsko), či v Iráku. Rtuť se do těla dostává vdechováním, zažívacím traktem a difúzí pokožkou. Z těla se vylučuje až několik let. Byla nalezena například i v mléce kojících žen, které byly v kontaktu s tímto kovem.
Příznaky otravy: Páry dráždí dýchací cesty, kovová chuť v ústech, pálení na prsou v břiše, střevní problémy (kolika, průjem), poruchy centrální nervové soustavy, poruchy rovnovážného ústrojí a zraku, podrážděnost, bolesti hlavy, zapomnětlivost, únava, třes rukou, očních víček, jazyka, vypadávání zubů a šedý lem kolem zubních krčků, nechutenství, horečka, kašel, dušnost, poruchy ledvin a jater, slinění a zduření slinných žláz, vředy na rtech a v nejhorším případě smrt.
(4) Kolik rtuti Spolchemie vypouští
Emise do ovzduší činily v roce 2004: 55 kg (zdroj: Integrovaný registr znečišťování, www.irz.cz) a v roce 2005: 38 kg (zdroj Česká inspekce životního prostředí oblastní inspektorát Ústí nad Labem).
(5) – Rtuť v odpadních vodách
Spolchemie předává rtuť prostřednictvím svých odpadních vod, které jsou vypouštěny do městské kanalizace a vedeny dále na Čistírnu odpadních vod Neštěmice. Emise Hg do vod činily v roce 2004: 70 kg (zdroj: Integrovaný registr znečišťování, www.irz.cz) a v roce 2005: 54,8 kg (zdroj Česká inspekce životního prostředí oblastní inspektorát Ústí nad Labem).
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
