Tiskové zprávy
Arnika - Centrum pro podporu občanů: Arnika zahájila petici za záchranu dolního Labe
Sdružení Arnika dnes zveřejnilo petici za záchranu dolního toku Labe. Tento „klenot české krajiny“, jak mu přezdívají odborníci, ohrožují plány na výstavbu jezů. Lokalita se kvůli nim také nedostala do vládního seznamu chráněných oblastí evropského významu Natura 2000. Ačkoliv UNESCO zvažuje zapsání unikátního labského kaňonu na Seznam světového dědictví, český stát podle ekologů oblast vůbec nechrání, naopak zde plánuje spíše devastační aktivity. Petice požaduje definitivní zastavení projektu na betonování nového zdymadla a zařazení dolního Labe do evropské soustavy Natura 2000. Lidé se mohou k petici připojit také na internetu.
„Ředitelství vodních cest předkládá plány na výstavbu jezů na dolním Labi už od roku 1992. Za tu dobu se projekt několikrát změnil, ale všechna jeho negativa zůstávají. Jakýkoliv stavební zásah do dolního toku Labe by nenávratně zničil jeden z posledních říčních veletoků Evropy, nespoutaný v této části betonem a příčnými hrázemi,“ vysvětluje důvody sestavení petice Martin Skalský ze sdružení Arnika. „Vedle jasného a definitivního odmítnutí kanalizace labského kaňonu v severních Čechách petice požaduje, aby byla tato oblast zařazena do evropské soustavy chráněných částí přírody Natura 2000,“ doplnil Skalský.
Podle člena petičního výboru Tomáše Kavy z Českého rybářského svazu Ústí nad Labem by měla výstavba plavebních stupňů na dolním Labi fatální následky pro říční ekosystém. „V úseku mezi Střekovem a Hřenskem, kde Labe volně proudí, žije 37 druhů ryb. Ve zbylých úsecích řeky nemá taková pestrost obdoby – v Labi nad Střekovským jezem žije pouhých 10 druhů ryb. Výstavba nového jezu u Děčína by omezila jejich migraci. Zanesení dna sedimenty by postihlo také jikry a potravní základnu ryb. Populace citlivých druhů by začaly vymírat,“ řekl Kava. „Výstavba jezu by poškodila také rozsáhlý a úspěšný projekt Českého rybářského svazu a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na repatriaci lososa atlantského. Náklady na tento projekt dosahují desítek milionů korun,“ dodal Kava.
Pedagog Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Jaroslav Zahálka poukazuje na fakt, že projekt jezů neohrožuje jen ryby. „Niva Labe je porostlá tzv. měkkými luhy, na březích vznikají štěrkopískové lavice. Jde o jednu z nejpozoruhodnějších lokalit u nás, skutečný přírodní klenot. Vyskytují se zde na čtyři desítky chráněných druhů zvířat a rostlin, mezi něž patří vydry a bobři. Na březích řeky roste jako na jediné lokalitě v České republice vzácná bylina drobnokvět pobřežní. Tyto vzácné druhy jsou vázány na přirozené sezónní kolísání vodní hladiny a přirozený charakter řeky. Omezením pohybu řeky bychom některé doslova utopili, jiné vyhubili, neboť zvířata ani rostliny se nedokáží přizpůsobit změnám. Nemají se ani kam přemístit, protože podobné prostředí již nikde jinde nemáme,“ vysvětlil Jaroslav Zahálka.
„Představy o rozvoji regionu posílením lodní dopravy nemohou obstát,“ tvrdí vedoucí pobočky Arniky v Děčíně Kamil Repeš. „Prosperita Děčínska stojí již dnes do značné míry na turistickém ruchu. V roce 2001 navštívilo Ústecký kraj na půl milionu turistů, což umožnilo přímé zaměstnání čtyř tisíc lidí a přineslo tři miliardy korun. Počet návštěvníků přijíždějících obdivovat zejména Českosaské Švýcarsko a kaňon Labe se každoročně zvyšuje. Turistický ruch přináší také rozvoj podnikání a služeb. Pokud vláda Labský kaňon vyhlásí za součást evropské soustavy Natura 2000, region získá dobrou „značku“, která jej pomůže propagovat v zahraničí a usnadní získávání prostředků z fondů EU. Betonování řeky žádné pozitivní efekty nepřinese, protože lodní doprava je v celé Evropě v dlouhodobé krizi,“ řekl Repeš.
Arnika se rozhodla novou petici sestavit i přesto, že ministr životního prostředí Martin Bursík nedávno prohlásil, že současná vláda o financování jezů na dolním Labi neuvažuje. Projekt „Plavební stupeň Děčín“ má totiž přijít na 5 miliard, které chce Ředitelství vodních cest získat ze státního rozpočtu. V záloze je také plán dalšího jezu v Malém Březně. „Přestože současná vláda nepovažuje výstavbu jezů na Labi za prioritu, nedomníváme se, že by bylo vyhráno. Plavební stupeň Děčín již dospěl do procesu posuzování vlivů na životní prostředí a Ředitelství vodních cest se jej nechce vzdát,“ vysvětlil Martin Skalský z Arniky. „Chceme, aby se lidé mohli prostřednictvím petice k celé akci vyjádřit. Vedle plýtvání veřejnými rozpočty zde hrozí zničení jednoho z nejvzácnějších koutů naší přírody.“
Poznámky:
Petici Za záchranu dolního Labe je možné podepsat zde:
http://www.arnika.org/petice/?x=1976456
Více informací o dolním Labi:
http://labe.arnika.org/
„Ředitelství vodních cest předkládá plány na výstavbu jezů na dolním Labi už od roku 1992. Za tu dobu se projekt několikrát změnil, ale všechna jeho negativa zůstávají. Jakýkoliv stavební zásah do dolního toku Labe by nenávratně zničil jeden z posledních říčních veletoků Evropy, nespoutaný v této části betonem a příčnými hrázemi,“ vysvětluje důvody sestavení petice Martin Skalský ze sdružení Arnika. „Vedle jasného a definitivního odmítnutí kanalizace labského kaňonu v severních Čechách petice požaduje, aby byla tato oblast zařazena do evropské soustavy chráněných částí přírody Natura 2000,“ doplnil Skalský.
Podle člena petičního výboru Tomáše Kavy z Českého rybářského svazu Ústí nad Labem by měla výstavba plavebních stupňů na dolním Labi fatální následky pro říční ekosystém. „V úseku mezi Střekovem a Hřenskem, kde Labe volně proudí, žije 37 druhů ryb. Ve zbylých úsecích řeky nemá taková pestrost obdoby – v Labi nad Střekovským jezem žije pouhých 10 druhů ryb. Výstavba nového jezu u Děčína by omezila jejich migraci. Zanesení dna sedimenty by postihlo také jikry a potravní základnu ryb. Populace citlivých druhů by začaly vymírat,“ řekl Kava. „Výstavba jezu by poškodila také rozsáhlý a úspěšný projekt Českého rybářského svazu a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na repatriaci lososa atlantského. Náklady na tento projekt dosahují desítek milionů korun,“ dodal Kava.
Pedagog Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Jaroslav Zahálka poukazuje na fakt, že projekt jezů neohrožuje jen ryby. „Niva Labe je porostlá tzv. měkkými luhy, na březích vznikají štěrkopískové lavice. Jde o jednu z nejpozoruhodnějších lokalit u nás, skutečný přírodní klenot. Vyskytují se zde na čtyři desítky chráněných druhů zvířat a rostlin, mezi něž patří vydry a bobři. Na březích řeky roste jako na jediné lokalitě v České republice vzácná bylina drobnokvět pobřežní. Tyto vzácné druhy jsou vázány na přirozené sezónní kolísání vodní hladiny a přirozený charakter řeky. Omezením pohybu řeky bychom některé doslova utopili, jiné vyhubili, neboť zvířata ani rostliny se nedokáží přizpůsobit změnám. Nemají se ani kam přemístit, protože podobné prostředí již nikde jinde nemáme,“ vysvětlil Jaroslav Zahálka.
„Představy o rozvoji regionu posílením lodní dopravy nemohou obstát,“ tvrdí vedoucí pobočky Arniky v Děčíně Kamil Repeš. „Prosperita Děčínska stojí již dnes do značné míry na turistickém ruchu. V roce 2001 navštívilo Ústecký kraj na půl milionu turistů, což umožnilo přímé zaměstnání čtyř tisíc lidí a přineslo tři miliardy korun. Počet návštěvníků přijíždějících obdivovat zejména Českosaské Švýcarsko a kaňon Labe se každoročně zvyšuje. Turistický ruch přináší také rozvoj podnikání a služeb. Pokud vláda Labský kaňon vyhlásí za součást evropské soustavy Natura 2000, region získá dobrou „značku“, která jej pomůže propagovat v zahraničí a usnadní získávání prostředků z fondů EU. Betonování řeky žádné pozitivní efekty nepřinese, protože lodní doprava je v celé Evropě v dlouhodobé krizi,“ řekl Repeš.
Arnika se rozhodla novou petici sestavit i přesto, že ministr životního prostředí Martin Bursík nedávno prohlásil, že současná vláda o financování jezů na dolním Labi neuvažuje. Projekt „Plavební stupeň Děčín“ má totiž přijít na 5 miliard, které chce Ředitelství vodních cest získat ze státního rozpočtu. V záloze je také plán dalšího jezu v Malém Březně. „Přestože současná vláda nepovažuje výstavbu jezů na Labi za prioritu, nedomníváme se, že by bylo vyhráno. Plavební stupeň Děčín již dospěl do procesu posuzování vlivů na životní prostředí a Ředitelství vodních cest se jej nechce vzdát,“ vysvětlil Martin Skalský z Arniky. „Chceme, aby se lidé mohli prostřednictvím petice k celé akci vyjádřit. Vedle plýtvání veřejnými rozpočty zde hrozí zničení jednoho z nejvzácnějších koutů naší přírody.“
Poznámky:
Petici Za záchranu dolního Labe je možné podepsat zde:
http://www.arnika.org/petice/?x=1976456
Více informací o dolním Labi:
http://labe.arnika.org/
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
