Tiskové zprávy
Arnika: Autoři jezu na Labi nemohou doložit, že stavba neohrozí přírodní bohatství
22. března 2012 | Arnika
Světový den vody je příležitostí odmítnout stavbu, která má Labe zneužít k prospěchu skupiny podnikatelů
Dnes, právě na Světový den vody, končí podávání připomínek k záměru, který má poškodit jeden z nejcennějších úseků dolního Labe. Z dokumentace hodnotící vliv Plavebního stupně Děčín na životní prostředí vyplývá řada alarmujících informací nejen pro labskou přírodu, ale i pro obyvatele Děčína. Provoz jezu bude spojen s nárůstem nákladní automobilové dopravy centrem města, a to o 200 aut denně po více než 100 dní v roce. V důsledku stavby například dojde ke zvýšení hladiny Labe a zaplavení břehů či cyklostezek přímo ve městě či změně několikasetmetrových úseků Ploučnice a Jílovského potoka.
Součástí projektu jsou kromě jezu samotného i další zásahy do koryta řeky v Chráněné krajinné oblasti a na území evropsky významné lokality. Dokumentace navíc nevyhovuje požadavku ministerstva na porovnání více variant záměru. Tvrdí, že stavba přírodu nepoškodí nebo jí dokonce prospěje, aniž by to hodnověrně prokázala. Naopak je z dokumentace zřejmé, že bude ohrožena migrace lososů či biotopy pro bobry a další chráněné druhy.
„Je nesmysl domnívat se, že pětimetrová hráz a další stavební práce v korytě řeky v chráněném území nebudou mít zásadní vliv na život v řece i kolem ní. Za sporná považuji i opatření navrhovaná na zmírnění negativního dopadu stavby. Například úpravy v ústí Ploučnice by představovaly spíše nutné změny po zvýšení hladiny v centru města a úpravy parku, než nahrazení lužního lesa ve volné krajině,“ uvádí některé z výhrad Arniky Ing. Jana Vitnerová, vedoucí programu Ochrana přírody. Po prostudování několikasetstránkové dokumentace Arnika došla k závěru, že argumenty hovoří jasně v neprospěch jezu a potvrzují jeho negativní vliv na přírodu, aniž by odůvodnily opodstatněnost záměru. „Ministerstvo by proto mělo záměr definitivně odmítnout,“ dodala Vitnerová.
Součástí stavby jezu má být i vybudování 21 koncentračních výhonů pod plavebním stupněm. „Znamená to 21 zásahů do koryta řeky v Chráněné krajinné oblasti a Evropsky významné lokalitě. Přitom se jedná o další, s PSD nesouvisející stavby, které by měly být posuzovány samostatně, a to zejména s ohledem na dopad na druhy a biotopy chráněné Naturou 2000.
Dokumentace používá jako argument ve prospěch jezu předpokládaný masivní nárůst lodní dopravy, ale nevysvětluje, čím je toto očekávání podloženo. Do nákladů na projekt nejsou započítány výdaje spojené s provozem a údržbou jezu, které bude hradit stát.
Z dokumentace vyplývá, že v Labi ubude ryb. Kromě postupného vymizení druhů, které žijí jen v proudící vodě, lze očekávat omezené možnosti pro návrat lososů, do kterého bylo v minulosti investováno několik miliónů korun. V letech 1998 - 2005 bylo do potoků v povodí Ploučnice vysazeno více mladých lososů, než do údolí Kamenice, takže se dá předpokládat, že dnes již dospěli a budou se snažit vracet do vody, ve které vyrostli. To jim ale jez přinejmenším ztíží.
Přímo v místě umístění jezu sídlí jedna bobří rodina. Stavba zmenší prostor, na kterém mohou bobři žít, a méně bude i míst, kde mohou nacházet potravu. Jez bude mít dopad na čtvrtinu populace bobra ve stávající evropsky významné lokalitě. Přitom není jasné, jestli je možné tento úbytek nahradit.
Evropská komise Českou republiku vyzývá k ochraně Labského údolí. Jez, který tuto hodnotu zničí, pomůže splavnění pouhých 9 kilometrů Labe. Existují lepší způsoby, jak Labské údolí využít – jedinečná příroda a existující infrastruktura města jsou dobrým zdrojem pro turistický ruch. Nová pracovní místa, kterými autoři záměru často argumentují, mohou vzniknout i bez jezu. Německo od plánů na větší využívání Labe pro lodní dopravu spíše ustupuje a naopak zisky z turistického ruchy zde dosahují statisíc eur ročně. Moderní státy jako je Francie, Švýcarsko, Německo nebo Rakousko se snaží naopak vracet řeky k přírodní podobě. „Ministerstvo životního prostřední by mělo říci třikrát a dost a odmítnout definitivně projekt jezu, u něhož není možné dokázat, že je ve veřejném zájmu a že se českým občanům vyplatí,“ dodala mluvčí Arniky Zora Kasiková.
Další informace:
V Labském údolí se vyskytují druhy, které jinde již nejsou. Štěrkopískové náplavy na dolním Labi obývají 2 reliktní druhy střevlíkovitých brouků, Bembidion argenteolum a Elaphrus aureus. Navíc v údolí žije vydra říční, v ČR kriticky ohrožený a zákonem chráněný druh. Bobra evropského, který patří v ČR k silně ohroženým živočichům, chrání navíc evropská směrnice o stanovištích, Červený list Mezinárodního svazu ochrany přírody nebo Bernská úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť. Losos obecný je chráněný v rámci evropské soustavy Natura 2000 a ochranu úhoře říčního určuje samostatná evropská směrnice. Především ale Labské údolí jako celek splňuje parametry pro zařazení mezi evropsky významné lokality chráněné v rámci soustavy Natura 2000. Ministerstvo životního prostředí by mělo toto území nejen fakticky chránit, ale také co nejdříve Labské údolí jako celek zařadit na národní seznam naturových lokalit, jak k tomu vyzývají odborníci i Evropská komise.
V květnu předloňského roku zaslaly neziskové organizace spolu s odborníky stížnost Evropské komisi na nedostatečnost národního seznamu lokalit chráněných v síti Natura 2000. Loni v srpnu pak Evropská komise tyto požadavky uznala za oprávněné a doporučila urychlené doplnění národního seznamu. Pokud Česká republika nesplní povinnost doplnit seznam evropsky významných lokalit, hrozí sankce, které mohou vyústit až v pokutu 100 000 eur denně. Evropská komise může také zvolit sankce ve formě pozastavení plateb do operačních programů, zejména tam, kde se dotýkají právě lokalit Natury 2000. V roce 2003 tak učinila v německé spolkové republice Sasko, která následně chybějící lokality promptně doplnila.
Další tiskové zprávy:
Nevyhánějte přírodu a chraňte Labe, vyzývá Arnika
http://arnika.org/nevyhanejte-prirodu-a-chrante-labe-vyzyva-arnika
Evropská komise dala českým nevládním organizacím za pravdu
http://arnika.org/evropska-komise-dala-ceskym-nevladnim-organizacim-za-pravdu
Odbytou a předraženou dokumentaci k jezu vrátilo ministerstvo k přepracování
http://arnika.org/odbytou-a-predrazenou-dokumentaci-k-jezu-vratilo-ministerstvo-k-prepracovani
Dnes, právě na Světový den vody, končí podávání připomínek k záměru, který má poškodit jeden z nejcennějších úseků dolního Labe. Z dokumentace hodnotící vliv Plavebního stupně Děčín na životní prostředí vyplývá řada alarmujících informací nejen pro labskou přírodu, ale i pro obyvatele Děčína. Provoz jezu bude spojen s nárůstem nákladní automobilové dopravy centrem města, a to o 200 aut denně po více než 100 dní v roce. V důsledku stavby například dojde ke zvýšení hladiny Labe a zaplavení břehů či cyklostezek přímo ve městě či změně několikasetmetrových úseků Ploučnice a Jílovského potoka.
Součástí projektu jsou kromě jezu samotného i další zásahy do koryta řeky v Chráněné krajinné oblasti a na území evropsky významné lokality. Dokumentace navíc nevyhovuje požadavku ministerstva na porovnání více variant záměru. Tvrdí, že stavba přírodu nepoškodí nebo jí dokonce prospěje, aniž by to hodnověrně prokázala. Naopak je z dokumentace zřejmé, že bude ohrožena migrace lososů či biotopy pro bobry a další chráněné druhy.
„Je nesmysl domnívat se, že pětimetrová hráz a další stavební práce v korytě řeky v chráněném území nebudou mít zásadní vliv na život v řece i kolem ní. Za sporná považuji i opatření navrhovaná na zmírnění negativního dopadu stavby. Například úpravy v ústí Ploučnice by představovaly spíše nutné změny po zvýšení hladiny v centru města a úpravy parku, než nahrazení lužního lesa ve volné krajině,“ uvádí některé z výhrad Arniky Ing. Jana Vitnerová, vedoucí programu Ochrana přírody. Po prostudování několikasetstránkové dokumentace Arnika došla k závěru, že argumenty hovoří jasně v neprospěch jezu a potvrzují jeho negativní vliv na přírodu, aniž by odůvodnily opodstatněnost záměru. „Ministerstvo by proto mělo záměr definitivně odmítnout,“ dodala Vitnerová.
Součástí stavby jezu má být i vybudování 21 koncentračních výhonů pod plavebním stupněm. „Znamená to 21 zásahů do koryta řeky v Chráněné krajinné oblasti a Evropsky významné lokalitě. Přitom se jedná o další, s PSD nesouvisející stavby, které by měly být posuzovány samostatně, a to zejména s ohledem na dopad na druhy a biotopy chráněné Naturou 2000.
Dokumentace používá jako argument ve prospěch jezu předpokládaný masivní nárůst lodní dopravy, ale nevysvětluje, čím je toto očekávání podloženo. Do nákladů na projekt nejsou započítány výdaje spojené s provozem a údržbou jezu, které bude hradit stát.
Z dokumentace vyplývá, že v Labi ubude ryb. Kromě postupného vymizení druhů, které žijí jen v proudící vodě, lze očekávat omezené možnosti pro návrat lososů, do kterého bylo v minulosti investováno několik miliónů korun. V letech 1998 - 2005 bylo do potoků v povodí Ploučnice vysazeno více mladých lososů, než do údolí Kamenice, takže se dá předpokládat, že dnes již dospěli a budou se snažit vracet do vody, ve které vyrostli. To jim ale jez přinejmenším ztíží.
Přímo v místě umístění jezu sídlí jedna bobří rodina. Stavba zmenší prostor, na kterém mohou bobři žít, a méně bude i míst, kde mohou nacházet potravu. Jez bude mít dopad na čtvrtinu populace bobra ve stávající evropsky významné lokalitě. Přitom není jasné, jestli je možné tento úbytek nahradit.
Evropská komise Českou republiku vyzývá k ochraně Labského údolí. Jez, který tuto hodnotu zničí, pomůže splavnění pouhých 9 kilometrů Labe. Existují lepší způsoby, jak Labské údolí využít – jedinečná příroda a existující infrastruktura města jsou dobrým zdrojem pro turistický ruch. Nová pracovní místa, kterými autoři záměru často argumentují, mohou vzniknout i bez jezu. Německo od plánů na větší využívání Labe pro lodní dopravu spíše ustupuje a naopak zisky z turistického ruchy zde dosahují statisíc eur ročně. Moderní státy jako je Francie, Švýcarsko, Německo nebo Rakousko se snaží naopak vracet řeky k přírodní podobě. „Ministerstvo životního prostřední by mělo říci třikrát a dost a odmítnout definitivně projekt jezu, u něhož není možné dokázat, že je ve veřejném zájmu a že se českým občanům vyplatí,“ dodala mluvčí Arniky Zora Kasiková.
Další informace:
V Labském údolí se vyskytují druhy, které jinde již nejsou. Štěrkopískové náplavy na dolním Labi obývají 2 reliktní druhy střevlíkovitých brouků, Bembidion argenteolum a Elaphrus aureus. Navíc v údolí žije vydra říční, v ČR kriticky ohrožený a zákonem chráněný druh. Bobra evropského, který patří v ČR k silně ohroženým živočichům, chrání navíc evropská směrnice o stanovištích, Červený list Mezinárodního svazu ochrany přírody nebo Bernská úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť. Losos obecný je chráněný v rámci evropské soustavy Natura 2000 a ochranu úhoře říčního určuje samostatná evropská směrnice. Především ale Labské údolí jako celek splňuje parametry pro zařazení mezi evropsky významné lokality chráněné v rámci soustavy Natura 2000. Ministerstvo životního prostředí by mělo toto území nejen fakticky chránit, ale také co nejdříve Labské údolí jako celek zařadit na národní seznam naturových lokalit, jak k tomu vyzývají odborníci i Evropská komise.
V květnu předloňského roku zaslaly neziskové organizace spolu s odborníky stížnost Evropské komisi na nedostatečnost národního seznamu lokalit chráněných v síti Natura 2000. Loni v srpnu pak Evropská komise tyto požadavky uznala za oprávněné a doporučila urychlené doplnění národního seznamu. Pokud Česká republika nesplní povinnost doplnit seznam evropsky významných lokalit, hrozí sankce, které mohou vyústit až v pokutu 100 000 eur denně. Evropská komise může také zvolit sankce ve formě pozastavení plateb do operačních programů, zejména tam, kde se dotýkají právě lokalit Natury 2000. V roce 2003 tak učinila v německé spolkové republice Sasko, která následně chybějící lokality promptně doplnila.
Další tiskové zprávy:
Nevyhánějte přírodu a chraňte Labe, vyzývá Arnika
http://arnika.org/nevyhanejte-prirodu-a-chrante-labe-vyzyva-arnika
Evropská komise dala českým nevládním organizacím za pravdu
http://arnika.org/evropska-komise-dala-ceskym-nevladnim-organizacim-za-pravdu
Odbytou a předraženou dokumentaci k jezu vrátilo ministerstvo k přepracování
http://arnika.org/odbytou-a-predrazenou-dokumentaci-k-jezu-vratilo-ministerstvo-k-prepracovani
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
