Stance Communications, s.r.o.: Bez rekonstrukce čistírny odpadních vod hrozí Praze sankce

„Za překračování limitů znečištění může hlavní město po roce 2015 dostat pokutu ve výši 200 až 300 milionů korun,“ zaznělo na semináři Liberálního institutu na téma „Ekologické a ekonomické aspekty výstavby (rekonstrukce) čistírny odpadních vod v Praze“.

Aktuální vývoj situace kolem výběrového řízení na rekonstrukci pražské Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) byl tématem semináře, který se pod záštitou Liberálního institutu a jeho ředitele Miroslava Ševčíka uskutečnil ve čtvrtek 23. června v Praze. Se svými příspěvky vystoupili Jaroslav Pollert, vedoucí Katedry zdravotního a ekologického inženýrství ČVUT, a Miroslav Kos, generální ředitel společnosti Hydroprojekt, a. s. Přednáška se pak soustředila na události doprovázející otevírání obálek, které proběhlo 21. června.

Příprava přestavby čistírny trvá velmi dlouho a provází ji partikulární zájmy a politické vlivy. Přednášející nicméně nastínili, proč je rekonstrukce pražské čistírny nevyhnutelná. „Současná technologie je i přes veškeré modernizace již dávno morálně i fyzicky zastaralá. Nesplňuje nároky na eliminaci dusíku a fosforu,“ uvádí k problematice Miroslav Ševčík a dodává: „Uvědomme si, že metropoli za takové překračování limitů znečištění po roce 2015 reálně hrozí pokuty ve výši 200 až 300 milionů korun od Evropské unie. Je tedy zcela nemyslitelné neustále rekonstrukci oddalovat.“
Odevzdávání nabídek bylo původně plánováno na prosinec loňského roku. Magistrát Prahy však na nátlak opozice nechal tendrové podmínky posoudit a zrevidovat ve prospěch většího počtu uchazečů. Druhý termín odevzdání nabídek padl až v červnu 2011. Přestože si dokumentaci vyzvedlo 44 zájemců, nabídku podali jen 3. Za takto nízký (ale ve srovnání s podobnými veřejnými zakázkami v Evropě obvyklý) počet může především náročnost zpracování nabídky podle přísných pravidel a vysoká míra rizika, které na sebe zhotovitel přebírá. Uchazeči se proto sdružili do několika konsorcií.

Stavba bude financována z evropských dotací, o které Praha žádá. Pokud by je nezískala, zvolí město alternativní zdroj financování, jímž může být např. půjčka nebo navýšení stočného a vodného. Tyto poplatky totiž v Praze patří k nejnižším v celé republice.
„Praha je poslední velké evropské město, které nemá modernizovanou ústřední čistírnu odpadních vod. Hlavnímu městu proto hrozí nejen značné finanční sankce, ale také mezinárodní ostuda za nesolidní jednání a znečišťování prostředí,“ uzavírá Ševčík.