Tiskové zprávy
OIŽP a Atomstopp: Bezpečnostní kultura v jaderné elektrárně Temelín musí být důkladně prověřena
29. února 2012 | OIŽP a Atomstopp
Netěsnosti též v novém palivu z Ruska
„Seznam událostí v jaderné elektrárně Temelín za období 2009 – 2011, který nám poskytl Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ukazuje chmurný obrázek tamní bezpečnostní kultury: dvakrát byla zjištěna nedostatečná radiační ochrana a třikrát odchylky od provozních kontrol. Dokonce devětkrát byly nalezeny cizí předměty v jaderném zařízení – ale vždy samozřejmě s kategorickým dodatkem: bez vlivu na jadernou bezpečnost v elektrárně, mimo to byl šestkrát zadržen kontaminovaný pracovník elektrárny,“ konstatují Pavel Vlček, předseda sdružení OIŽP a Roland Egger, předseda rakouského sdružení atomstopp_atomkraftfrei leben se sarkastickým podtónem.
„Problémy již mělo i nové palivo z Ruska, kterým bylo v „domácí“ ruské technologii od podzimu 2010 do léta 2011 nahrazeno nepovedené palivo z USA. Při jeho prvním vyjmutí z reaktoru 1. bloku byly totiž zjištěny tři netěsné palivové soubory. Tyto nebezpečné elementy byly podle doporučení výrobce odstraněny a nahrazeny novými. Těsnost palivových článků provozovatelé jaderných elektráren často udávají jako důležitou bezpečnostní bariéru proti úniku radioaktivního záření. Těsná obálka kolem palivových článků zamezuje tomu, aby se radioaktivní štěpné produkty dostaly do chladiva. To, že je tato bezpečnostní obálka ruských palivových článků netěsná, by mělo dát českému dozornému orgánu SÚJB popud k zamyšlení,“ shodují se Vlček a Egger.
Z rakouského ministerstva životního prostředí zatím nepřišla odpověď ohledně všech z Temelína ohlášených událostí INES-1 (hlášení dle dohody z Melku). „Srovnání seznamu ohlášení událostí INES-1 se seznamem událostí poskytnutým Státním úřadem pro jadernou bezpečnost ukáže, zda Česká republika plní své povinnosti vyplývající z dohody z Melku alespoň co se týče předávání informací do Rakouska,“ dodávají Egger a Vlček.
„Seznam událostí v jaderné elektrárně Temelín za období 2009 – 2011, který nám poskytl Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ukazuje chmurný obrázek tamní bezpečnostní kultury: dvakrát byla zjištěna nedostatečná radiační ochrana a třikrát odchylky od provozních kontrol. Dokonce devětkrát byly nalezeny cizí předměty v jaderném zařízení – ale vždy samozřejmě s kategorickým dodatkem: bez vlivu na jadernou bezpečnost v elektrárně, mimo to byl šestkrát zadržen kontaminovaný pracovník elektrárny,“ konstatují Pavel Vlček, předseda sdružení OIŽP a Roland Egger, předseda rakouského sdružení atomstopp_atomkraftfrei leben se sarkastickým podtónem.
„Problémy již mělo i nové palivo z Ruska, kterým bylo v „domácí“ ruské technologii od podzimu 2010 do léta 2011 nahrazeno nepovedené palivo z USA. Při jeho prvním vyjmutí z reaktoru 1. bloku byly totiž zjištěny tři netěsné palivové soubory. Tyto nebezpečné elementy byly podle doporučení výrobce odstraněny a nahrazeny novými. Těsnost palivových článků provozovatelé jaderných elektráren často udávají jako důležitou bezpečnostní bariéru proti úniku radioaktivního záření. Těsná obálka kolem palivových článků zamezuje tomu, aby se radioaktivní štěpné produkty dostaly do chladiva. To, že je tato bezpečnostní obálka ruských palivových článků netěsná, by mělo dát českému dozornému orgánu SÚJB popud k zamyšlení,“ shodují se Vlček a Egger.
Z rakouského ministerstva životního prostředí zatím nepřišla odpověď ohledně všech z Temelína ohlášených událostí INES-1 (hlášení dle dohody z Melku). „Srovnání seznamu ohlášení událostí INES-1 se seznamem událostí poskytnutým Státním úřadem pro jadernou bezpečnost ukáže, zda Česká republika plní své povinnosti vyplývající z dohody z Melku alespoň co se týče předávání informací do Rakouska,“ dodávají Egger a Vlček.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
