Nationalparkverwaltung Bayerischer Wald: Bezzásahové zóny a zásahy proti kůrovci v Národním parku Bavorský les

Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován, což vede k relativizování skutečného stavu.

Faktem je:
- Správa Národního parku Bavorský les nikdy nezměnila či dokonce nerezignovala na osvědčenou a nařízením o národním parku předepsanou strategii k zásahům proti kůrovci.
- Cílem Národního parku Bavorský les stanoveným jeho právním předpisem je dosažení 75 % plochy parku, na které se může příroda rozvíjet bez lidských zásahů. Jak výsledky výzkumu, tak i pouhý pohled na lesy staré části Národního parku mezi Luzným a Roklanem, kde se na zmíněných tří čtvrtinách plochy bývalé hospodářské lesy již více než dvacet let vyvíjejí bez lidských zásahů, dokazují, že se jedná o úspěšnou cestu k rozmanitému zmlazení dřevin i k návratu vzácných druhů rostlin a živočichů.

Tento důsledný přístup zásadním způsobem přispěl k udělení Diplomu rady Evropy již v roce 1986. Správa Národního parku si velice váží toho, že toto uznávané vyznamenání bylo nedávno evropskou radou prodlouženo o dalších deset let.

Zásahy proti kůrovci v starší části Národního parku
V okolí vrcholů Luzného a Roklanu se bezzásahové zóny rozkládají na cca.75% plochy. Proti kůrovci se zasahuje jen ve vymezené okrajové zóně, která je minimální 500 metrů široká. Zde se proti kůrovci trvale zasahuje, sousední hospodářské, většinou soukromé lesy jsou tak úspěšně chráněny před napadením.

Zásahy proti kůrovci v nové části Národního parku v okolí hory Falkenstein
Roku 1997 byl Národní park rozšířen o plochu 11.000 hektarů mezi Roklanem a Železnou Rudou. V této nové části Národního parku je tak jako na úpatí Luzného a Roklanu proti kůrovci trvale zasahováno v tzv. okrajové zóně, která je minimálně 500 metrů široká a chrání okolní hospodářské lesy.
Kromě toho se zde provádí zásahy proti kůrovci v dočasně zásahových, tzv. „vývojových“ zónách. V již vyhlášených bezzásahových zónách se proti kůrovci nezasahuje.

Metody zásahů proti kůrovci
V celém Národním parku nejsou při zásazích proti kůrovci používány jakékoliv chemické přípravky. Napadené stromy jsou co nejrychleji ručně či strojem pokáceny a na většině plochy odvezeny.
Správa Národního parku se snaží zvyšovat podíl odkorněných kmenů, které zůstanou k zetlení na ploše napadené kůrovcem. V tomto roce je to cca 20 000 m3 dřeva, které zůstanou jako biomasa ležet v lese.
Polomy a zlomy způsobené sněhem na smrcích jsou mimo bezzásahové oblasti preventivně zpracovávány. Buky, jedle ani ostatní druhy dřevin, u kterých nehrozí napadení kůrovcem, se v Národním parku nekácí.

Vyhlašování nových bezzásahových zón
V oblasti Luzného a Roklanu se již žádné další bezzásahové zóny nevyhlašují. Již dvacet let zde činí podíl bezzásahových zón cca.75% plochy.
V nově připojené oblasti Falkensteinu se bezzásahové zóny v souladu s nařízením o Národním parku rozšiřují postupnými kroky v třicetileté přechodné době, tedy až do roku 2027, také na 75 % plochy.
Bezzásahové zóny jsou rozšiřovány každým rokem k 1. listopadu o cca 310 hektarů a to za souhlasu výboru obcí Národního parku, kde jsou obce zastoupené svými starosty a kterému na každé tři roky předsedá jeden z okresů Národního parku.
V tomto roce byly vyhlášeny dvě nové bezzásahové zóny na celkové ploše 346 hektarů.
První, cca 100 hektarů velký porost leží v údolí Prášilského potoka západně od Poledníku, 13 07 2011 m zde vichřice způsobila plošné vývraty. Protože jsou velké plochy tohoto údolí tvořeny velice citlivými podmáčenými a rašelinnými půdami (oblast Natura 2000), je zde vyloučen pojezd těžkou technikou a od zpracování tohoto polomu upuštěno.
Druhá plocha (cca 240 hektarů) leží západně od Weitfällerských slatí, nad vodárenskou nádrží Frauenau.
Podíl bezzásahových oblastí v celém Národním parku bavorský les nyní tvoří 54,66 %, nebo plošně 13 233,5 hektarů.
Aktuální čísla pro mladší část Národního parku v okolí hory Falkenstein jsou: cca 35 % plochy respektive 3 740 hektrarů bezzásahových oblastí.
Lesní cesty, které již nejsou v bezzásahových oblastech po ukončení lesnického hospodaření zapotřebí, jsou renaturovány.
Rozšiřování bezzásahových oblastí nepředstavuje žádné omezení pro stávající síť 350 kilometrů značených turistických cest. Tyto stezky zůstanou nadále po celý rok přístupné.

Správa Národního parku Šumava byla o tomto postupu informována během návštěvy daných oblastí.

Rainer Pöhlmann, tiskový mluvčí Národního parku