https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lesy-cr-budou-se-slovenskymi-kolegy-resit-odolnost-lesu-vuci-klimaticke-zmene
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lesy ČR budou se slovenskými kolegy řešit odolnost lesů vůči klimatické změně

27.11.2024 19:16 | HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK)
Les v Beskydech
Les v Beskydech
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) bude s Lesy Slovenské republiky řešit větší odolnost lesů v pohraničních oblastech vůči klimatické změně a suchu. Kromě ochrany vodních zdrojů a zadržování vody v kraji se budou lesníci zabývat i možnostmi přirozené obnovy lesů ze semen stojících stromů. Na Evropskou unií podpořeném projektu v hodnotě 1,55 milionu eur (asi 39 milionů korun) se ještě budou podílet Česká zemědělská univerzita v Praze a Národní lesnické centrum Slovenské republiky.
 
"Cílem je mít v pohraničí odolnější lesy. Projekt se bude týkat vybraných oblastí, na české straně to jsou Lesní správa Rožnov pod Radhoštěm a Lesní správa Luhačovice," uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová.

. Aktuálně je to podle ní největší přeshraniční projekt, na kterém se Lesy ČR podílejí. Z rozpočtu projektu připadne na Lesy ČR asi třetina.

Faktické zahájení projektu, který je naplánován do podzimu 2026, se odehrálo v minulých dnech terénní exkurzí lesníků a odborníků na slovenské Lesní správě Duchonka v Trenčínském kraji. Státní Lesy Slovenské republiky jsou vedoucím partnerem projektu.

Výsledkem projektu by kromě výzkumné části měla být i praktická opatření v pohraničních lesích. "Partneři se budou podílet na vytvoření společné strategie adaptace lesů na slovensko-českém pohraničí a realizaci přírodě blízkých opatření," uvedla vedoucí odboru výzkumu a dotací Lesů ČR Petra Počtová. Například přirozenou obnovu lesů Lesy ČR využívají po nedávné kůrovcové kalamitě stále více. Letos podíl přirozené obnovy u LČR dosáhne zřejmě dosud nejvyšších 30 procent.

Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v České republice. Státní Lesy Slovenské republiky spravují na Slovensku přes 40 procent lesů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

28.11.2024 10:32
No jenom jestli heslo "přirozená obnova" není povětšinou jen mantra pro nicnedělání.
Odpovědět
Pe

Petr

28.11.2024 10:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak pokud by šlo pouze o hledisko klimatické změny, tak bezzásahový a přirozeně vzniklý porost bude nejen odolnější vůči změnám klimatu, ale bude mít i větší schopnost změnám klimatu předcházet, eliminovat je a klima navracet k normálu. Ovšem, vám osobně se nebude líbit. Takže až si odpovíme co je důležitější, určíme tím i směr do budoucna.
Odpovědět
Anyr

Anyr

28.11.2024 12:40 Reaguje na Petr
Petře, já jsem velký zastánce "ekomagorismu, ekoterorismu, zeleného šílenství" a dalších velmi podobných označení, která vesměs předlistopadové generace tak rády používají, aby ukázaly svou jedinou pravdu a morální převahu, nicméně... bezzásahovost v tom slova smyslu, že to skutečně znamená "ruce pryč", je - podle mého - krajně nemístná.
Jasně, takový porost by byl velmi odolný, to je bez diskuze, já se však obávám, že by se z něj, v dnešním světě, stal pozvolna porost několika invazivních druhů, na které naše ekosystémy nejsou zvyklé, připravené, chybí tu jejich regulátoři (spásači, škůdci, nemoci,...) a naše druhy rostlin jim nejsou připraveny konkurovat.
Další věc pak je ta, že plochy v přírodě kdysi opečovávalo mnoho faktorů; stáda velkých býložravců, povodně, požáry, sesuvy, vývraty, respektive fakt, že to po přírodě nikdo "neuklízel", a tím vznikalo přepestré a měnící se prostředí. Pokud by teď taková stanoviště nebyla vytvářena a udržována člověkem, zanikla by, a spolu s nimi mnoho (zbytků) druhů, která se na ně specializovala.
Stručně, já jsem pro prostředí "bez zásahu, ale s dozorem a péčí". Člověk zapříčinil příliš mnoho zla, rozvratů, v ekosystémech, a pokud by nenastoupil jako "správce a údržbář", tak by to nedopadlo dobře, pro nic a nikoho.

Jooo, až se tu obnoví požáry a povodně a stáda zubrů a losů a medvědi a vlci a nechá se to volně působit a vyrovnávat, za postupného úbytku vměšování člověka, tak prosím, ale nemyslím si, že je to možné, jakkoliv by se mi to, romanticky, líbilo. :)

PS: Ne, nežiju ve městě a jo, mám pozemky, a jo, jsem denně venku s "rukama od hlíny" a svoje kecy se snažím praktikovat! XD
Odpovědět
Pe

Petr

28.11.2024 13:47 Reaguje na Anyr
Rozumím. A myslím, že jsou to zbytečné obavy. Pralesů a přírodních lesů je možné najít a vidět dost na to, aby bylo zřetelné, že tam k žádné degradaci, invazivitě ani úbytku čehokoliv nedochází (i když někde výjimečně může). Spíš právě naopak, takový les se stává tak nějak mnohem komplexnějším a vyrovnanějším. Dá se tam najít vše, a vše si tam taky najde svoje místo.
Naše krajna je lidskou činností skoro ze tří čtvrtin odlesněná a téměř zbavená života. Obávat se toho, že v nějakém lese nedostatkem lidské činnosti dojde k nějakému úbytku je tedy dost komické. Že ale ke změnám dojít může je jasné a logické - lidská činnost způsobila velké změny v diverzitě. Mnoho druhů to využilo, vyhovovalo jim to. A došlo tak k mnoha disproporcím a nevyrovnanostem. Pak je otázkou, jestli ty změny, ke kterým by docházelo příklonem k bezzásahovosti, by byly negativní, nebo pozitivní. Já je chápu jako pozitivní. Posun k udržitelnosti a autonomii přírody. Co chtít jiného?
No a i kdybychom všechny lesy nechali bezzásahové, ani zlomkem bychom se nepřiblížili ke stavu přírody a biodiverzity z dob před lidskou změnou krajiny, ať už budeme posuzovat cokoliv a jakkoliv.
Já prostě žádné důvody k obavám nevidím.
Odpovědět
Pe

Petr

28.11.2024 14:21 Reaguje na Anyr
A nejen pralesy. Je mnoho jiných míst, na kterých můžeme online sledovat co se stane, když to lidé opustí a nechají být. Celé opuštěné vesnice a města, opuštěné lomy, dálnice, mosty, pole a zahrady...
Žádná katastrofa se nestane. Naopak. Příroda si to okamžitě začně brát zpátky a začne se s radostí množit a bujet. Trochu to začne vypadat jako Hrnečku vař. A po pár letech už je to zcela plnohodnotná příroda se vším, co k ní patří.
Nemusíme mít strach, že příroda něco bez nás nedokáže, nebo že něco zapomněla a neumí to.
Příroda člověka opravdu na nic nepotřebuje.
Odpovědět

Jan Škrdla

28.11.2024 22:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ne, fakt není. Zkuste si o tom něco nastudovat.
Odpovědět
HH

Honza Honza

28.11.2024 19:23
Ne, ne, Anyr má pravdu:
to jenom my si naivně myslíme, že příroda má vždy pravdu- vždy to nějak vyřešila.
Ale tento omyl je právě vidět v dnešní klimatické krizi, kdy se intenzivně bojuje proti oteplování.
Je-li sucho, stromy, které na něj nejsou adaptované- smrky, trpí, napadá je kůrovec, ustupují, pokud je dostatek jiných odolnějších druhů, ty začnou převažovat, les se sám mění k odolnějšímu typu, skladbě. Pokud ale se vhodnější druh nenajde, stromy zmizí, nahradí je tráva - savana, ta udrží vlhkost ještě méně, problém se prohlubuje, vzniká polopoušť a poušť a příroda jako celek kolabuje.
Tento neblahý vývoj právě vidíme tam, kde je více teplo, kde jsou problémy spojené s oteplováním výraznější, ne tolik u nás: ve Středomoří- zmizela půda, jsou zde jen kameny, suchá tráva a kozy, les zde nemá šanci. V Amazonii, tenká vrstva půdy se odplaví a les prakticky nelze obnovit- jen méně hodnotný řídký les, nikoli pravý stabilní prales.
Z toho jsou 2 závěry:
-les si musí hledat takovou odrůdu stromu nebo takovou skladbu, která oteplení zvládne.
-pokud se takováto odrůda (ve stávajícím lese) nenajde, je třeba zasahovat, snižovat např. zahuštěnost lesa, lépe pečovat o skladbu lesa, zasahovat proti škůdcům.
Teprve pak, až les bude jednoznačně stabilní, je možno v NP přistoupit k bezzásahovosti. Např Šumava taková není.
Nelze dopustit, aby příroda kolabovala, nelze se jen dívat, jak příroda trpí, problém nezvládá, takový přístup není správný.
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.11.2024 14:18
1* za dotaci. Držím palce, Slováci, aby se vám podařilo založit školky, nakoupit techniku, sehnat lesní zaměstnance a obnovit lesy zničené „volným trhem“ a pak byrokraty. Jen se nenechte mást klima výmysly o smrcích. Jak se v českém týmu objeví zelení ochránci lesa a klimatu, tak bystřete.. :)))
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist