Lesy ČR budou se slovenskými kolegy řešit odolnost lesů vůči klimatické změně
Faktické zahájení projektu, který je naplánován do podzimu 2026, se odehrálo v minulých dnech terénní exkurzí lesníků a odborníků na slovenské Lesní správě Duchonka v Trenčínském kraji. Státní Lesy Slovenské republiky jsou vedoucím partnerem projektu.
Výsledkem projektu by kromě výzkumné části měla být i praktická opatření v pohraničních lesích. "Partneři se budou podílet na vytvoření společné strategie adaptace lesů na slovensko-českém pohraničí a realizaci přírodě blízkých opatření," uvedla vedoucí odboru výzkumu a dotací Lesů ČR Petra Počtová. Například přirozenou obnovu lesů Lesy ČR využívají po nedávné kůrovcové kalamitě stále více. Letos podíl přirozené obnovy u LČR dosáhne zřejmě dosud nejvyšších 30 procent.
Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v České republice. Státní Lesy Slovenské republiky spravují na Slovensku přes 40 procent lesů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Slavomil Vinkler
28.11.2024 10:32Petr
28.11.2024 10:59 Reaguje na Slavomil VinklerAnyr
28.11.2024 12:40 Reaguje na PetrJasně, takový porost by byl velmi odolný, to je bez diskuze, já se však obávám, že by se z něj, v dnešním světě, stal pozvolna porost několika invazivních druhů, na které naše ekosystémy nejsou zvyklé, připravené, chybí tu jejich regulátoři (spásači, škůdci, nemoci,...) a naše druhy rostlin jim nejsou připraveny konkurovat.
Další věc pak je ta, že plochy v přírodě kdysi opečovávalo mnoho faktorů; stáda velkých býložravců, povodně, požáry, sesuvy, vývraty, respektive fakt, že to po přírodě nikdo "neuklízel", a tím vznikalo přepestré a měnící se prostředí. Pokud by teď taková stanoviště nebyla vytvářena a udržována člověkem, zanikla by, a spolu s nimi mnoho (zbytků) druhů, která se na ně specializovala.
Stručně, já jsem pro prostředí "bez zásahu, ale s dozorem a péčí". Člověk zapříčinil příliš mnoho zla, rozvratů, v ekosystémech, a pokud by nenastoupil jako "správce a údržbář", tak by to nedopadlo dobře, pro nic a nikoho.
Jooo, až se tu obnoví požáry a povodně a stáda zubrů a losů a medvědi a vlci a nechá se to volně působit a vyrovnávat, za postupného úbytku vměšování člověka, tak prosím, ale nemyslím si, že je to možné, jakkoliv by se mi to, romanticky, líbilo. :)
PS: Ne, nežiju ve městě a jo, mám pozemky, a jo, jsem denně venku s "rukama od hlíny" a svoje kecy se snažím praktikovat! XD
Petr
28.11.2024 13:47 Reaguje na AnyrNaše krajna je lidskou činností skoro ze tří čtvrtin odlesněná a téměř zbavená života. Obávat se toho, že v nějakém lese nedostatkem lidské činnosti dojde k nějakému úbytku je tedy dost komické. Že ale ke změnám dojít může je jasné a logické - lidská činnost způsobila velké změny v diverzitě. Mnoho druhů to využilo, vyhovovalo jim to. A došlo tak k mnoha disproporcím a nevyrovnanostem. Pak je otázkou, jestli ty změny, ke kterým by docházelo příklonem k bezzásahovosti, by byly negativní, nebo pozitivní. Já je chápu jako pozitivní. Posun k udržitelnosti a autonomii přírody. Co chtít jiného?
No a i kdybychom všechny lesy nechali bezzásahové, ani zlomkem bychom se nepřiblížili ke stavu přírody a biodiverzity z dob před lidskou změnou krajiny, ať už budeme posuzovat cokoliv a jakkoliv.
Já prostě žádné důvody k obavám nevidím.
Petr
28.11.2024 14:21 Reaguje na AnyrŽádná katastrofa se nestane. Naopak. Příroda si to okamžitě začně brát zpátky a začne se s radostí množit a bujet. Trochu to začne vypadat jako Hrnečku vař. A po pár letech už je to zcela plnohodnotná příroda se vším, co k ní patří.
Nemusíme mít strach, že příroda něco bez nás nedokáže, nebo že něco zapomněla a neumí to.
Příroda člověka opravdu na nic nepotřebuje.
Jan Škrdla
28.11.2024 22:32 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
28.11.2024 19:23to jenom my si naivně myslíme, že příroda má vždy pravdu- vždy to nějak vyřešila.
Ale tento omyl je právě vidět v dnešní klimatické krizi, kdy se intenzivně bojuje proti oteplování.
Je-li sucho, stromy, které na něj nejsou adaptované- smrky, trpí, napadá je kůrovec, ustupují, pokud je dostatek jiných odolnějších druhů, ty začnou převažovat, les se sám mění k odolnějšímu typu, skladbě. Pokud ale se vhodnější druh nenajde, stromy zmizí, nahradí je tráva - savana, ta udrží vlhkost ještě méně, problém se prohlubuje, vzniká polopoušť a poušť a příroda jako celek kolabuje.
Tento neblahý vývoj právě vidíme tam, kde je více teplo, kde jsou problémy spojené s oteplováním výraznější, ne tolik u nás: ve Středomoří- zmizela půda, jsou zde jen kameny, suchá tráva a kozy, les zde nemá šanci. V Amazonii, tenká vrstva půdy se odplaví a les prakticky nelze obnovit- jen méně hodnotný řídký les, nikoli pravý stabilní prales.
Z toho jsou 2 závěry:
-les si musí hledat takovou odrůdu stromu nebo takovou skladbu, která oteplení zvládne.
-pokud se takováto odrůda (ve stávajícím lese) nenajde, je třeba zasahovat, snižovat např. zahuštěnost lesa, lépe pečovat o skladbu lesa, zasahovat proti škůdcům.
Teprve pak, až les bude jednoznačně stabilní, je možno v NP přistoupit k bezzásahovosti. Např Šumava taková není.
Nelze dopustit, aby příroda kolabovala, nelze se jen dívat, jak příroda trpí, problém nezvládá, takový přístup není správný.




Lesy ČR podle Hnutí Duha potřebují přípravu na změnu klimatu, ne úspory
Uchazeči o místo generálního ředitele Lesů ČR mají podat přihlášky do 24. ledna
Analytik: Ceny dřeva by rostly i bez ohledu na vedení podniku Lesy ČR