Lesy ČR budou se slovenskými kolegy řešit odolnost lesů vůči klimatické změně
Faktické zahájení projektu, který je naplánován do podzimu 2026, se odehrálo v minulých dnech terénní exkurzí lesníků a odborníků na slovenské Lesní správě Duchonka v Trenčínském kraji. Státní Lesy Slovenské republiky jsou vedoucím partnerem projektu.
Výsledkem projektu by kromě výzkumné části měla být i praktická opatření v pohraničních lesích. "Partneři se budou podílet na vytvoření společné strategie adaptace lesů na slovensko-českém pohraničí a realizaci přírodě blízkých opatření," uvedla vedoucí odboru výzkumu a dotací Lesů ČR Petra Počtová. Například přirozenou obnovu lesů Lesy ČR využívají po nedávné kůrovcové kalamitě stále více. Letos podíl přirozené obnovy u LČR dosáhne zřejmě dosud nejvyšších 30 procent.
Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v České republice. Státní Lesy Slovenské republiky spravují na Slovensku přes 40 procent lesů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Slavomil Vinkler
28.11.2024 10:32Petr
28.11.2024 10:59 Reaguje na Slavomil VinklerAnyr
28.11.2024 12:40 Reaguje na PetrJasně, takový porost by byl velmi odolný, to je bez diskuze, já se však obávám, že by se z něj, v dnešním světě, stal pozvolna porost několika invazivních druhů, na které naše ekosystémy nejsou zvyklé, připravené, chybí tu jejich regulátoři (spásači, škůdci, nemoci,...) a naše druhy rostlin jim nejsou připraveny konkurovat.
Další věc pak je ta, že plochy v přírodě kdysi opečovávalo mnoho faktorů; stáda velkých býložravců, povodně, požáry, sesuvy, vývraty, respektive fakt, že to po přírodě nikdo "neuklízel", a tím vznikalo přepestré a měnící se prostředí. Pokud by teď taková stanoviště nebyla vytvářena a udržována člověkem, zanikla by, a spolu s nimi mnoho (zbytků) druhů, která se na ně specializovala.
Stručně, já jsem pro prostředí "bez zásahu, ale s dozorem a péčí". Člověk zapříčinil příliš mnoho zla, rozvratů, v ekosystémech, a pokud by nenastoupil jako "správce a údržbář", tak by to nedopadlo dobře, pro nic a nikoho.
Jooo, až se tu obnoví požáry a povodně a stáda zubrů a losů a medvědi a vlci a nechá se to volně působit a vyrovnávat, za postupného úbytku vměšování člověka, tak prosím, ale nemyslím si, že je to možné, jakkoliv by se mi to, romanticky, líbilo. :)
PS: Ne, nežiju ve městě a jo, mám pozemky, a jo, jsem denně venku s "rukama od hlíny" a svoje kecy se snažím praktikovat! XD
Petr
28.11.2024 13:47 Reaguje na AnyrNaše krajna je lidskou činností skoro ze tří čtvrtin odlesněná a téměř zbavená života. Obávat se toho, že v nějakém lese nedostatkem lidské činnosti dojde k nějakému úbytku je tedy dost komické. Že ale ke změnám dojít může je jasné a logické - lidská činnost způsobila velké změny v diverzitě. Mnoho druhů to využilo, vyhovovalo jim to. A došlo tak k mnoha disproporcím a nevyrovnanostem. Pak je otázkou, jestli ty změny, ke kterým by docházelo příklonem k bezzásahovosti, by byly negativní, nebo pozitivní. Já je chápu jako pozitivní. Posun k udržitelnosti a autonomii přírody. Co chtít jiného?
No a i kdybychom všechny lesy nechali bezzásahové, ani zlomkem bychom se nepřiblížili ke stavu přírody a biodiverzity z dob před lidskou změnou krajiny, ať už budeme posuzovat cokoliv a jakkoliv.
Já prostě žádné důvody k obavám nevidím.
Petr
28.11.2024 14:21 Reaguje na AnyrŽádná katastrofa se nestane. Naopak. Příroda si to okamžitě začně brát zpátky a začne se s radostí množit a bujet. Trochu to začne vypadat jako Hrnečku vař. A po pár letech už je to zcela plnohodnotná příroda se vším, co k ní patří.
Nemusíme mít strach, že příroda něco bez nás nedokáže, nebo že něco zapomněla a neumí to.
Příroda člověka opravdu na nic nepotřebuje.
Jan Škrdla
28.11.2024 22:32 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
28.11.2024 19:23to jenom my si naivně myslíme, že příroda má vždy pravdu- vždy to nějak vyřešila.
Ale tento omyl je právě vidět v dnešní klimatické krizi, kdy se intenzivně bojuje proti oteplování.
Je-li sucho, stromy, které na něj nejsou adaptované- smrky, trpí, napadá je kůrovec, ustupují, pokud je dostatek jiných odolnějších druhů, ty začnou převažovat, les se sám mění k odolnějšímu typu, skladbě. Pokud ale se vhodnější druh nenajde, stromy zmizí, nahradí je tráva - savana, ta udrží vlhkost ještě méně, problém se prohlubuje, vzniká polopoušť a poušť a příroda jako celek kolabuje.
Tento neblahý vývoj právě vidíme tam, kde je více teplo, kde jsou problémy spojené s oteplováním výraznější, ne tolik u nás: ve Středomoří- zmizela půda, jsou zde jen kameny, suchá tráva a kozy, les zde nemá šanci. V Amazonii, tenká vrstva půdy se odplaví a les prakticky nelze obnovit- jen méně hodnotný řídký les, nikoli pravý stabilní prales.
Z toho jsou 2 závěry:
-les si musí hledat takovou odrůdu stromu nebo takovou skladbu, která oteplení zvládne.
-pokud se takováto odrůda (ve stávajícím lese) nenajde, je třeba zasahovat, snižovat např. zahuštěnost lesa, lépe pečovat o skladbu lesa, zasahovat proti škůdcům.
Teprve pak, až les bude jednoznačně stabilní, je možno v NP přistoupit k bezzásahovosti. Např Šumava taková není.
Nelze dopustit, aby příroda kolabovala, nelze se jen dívat, jak příroda trpí, problém nezvládá, takový přístup není správný.